Pád mediální modly: Novinky.cz jsou brak
Jakub PatočkaJe načase zjistit, z čeho pramení absurdní a společensky nebezpečná kampaň serveru novinky.cz proti obnovitelným zdrojům energie. Jsou za ni placení jadernou či fosilní lobby, anebo jen prostě zabednění a nekompetentní?
Server Novinky.CZ už zase zveřejnil zprávu proti obnovitelným zdrojům energie; tentokrát pod hysterickým názvem Pád ekologické modly: větrné elektrárny vyvolávají změnu klimatu.
V podobně nevěcném tónu zpráva pokračuje: „Nová studie likviduje větrné elektrárny jako čistý zdroj energie. Nejenže mají nízkou efektivitu, zatěžují krajinu a ohrožují ptactvo s netopýry, ale i přímo přispívají ke změně klimatu. Data sebraná od Texasu po Dánsko ukazují, že často dotovaná výstavba větrných turbín nemá nejen potřebný energetický, ale ani ekologický přínos.“
Pokud bychom pokračovali analogickou parafrází, museli bychom napsat: „Poslední zpráva o větrných elektrárnách likviduje Novinky.cz jako věrohodný zdroj informací. Nejenže jsou rasistické, protievropské a antiekologické, ale ještě ke všemu neumí překládat z angličtiny a spolehlivě si pletou klima s počasím. Zprávy publikované od června do května ukazují, že server připomínající Rádio Jerevan nemá ani zpravodajský, ani jiný společenský přínos.“
Posuďte sami. Data nebyla shromažďována od Texasu po Dánsko, jak si Novinky vymýšlejí, ale týkají se čistě pozorování u čtyř z největších světových větrných farem umístěných v Texasu, přesně na středozápadě Texasu. Teplota se tu nezvýšila „až o stupeň“, ale přesně o 0,72 stupně Celsia.
Dále tým vedl výzkumník, jehož česká transkripce není Liming Zhou, ale Li-ming Čou, což je ale celkem jedno, protože Novinky jej suverénně umisťují na „Newyorskou univerzitu“, ačkoli onen muž působí na Univerzitě v Albany, a není profesorem, poněvadž „assiociate profesor“ neznamená česky „profesor“, nýbrž „docent“.
Kdyby náhodou někoho zajímalo, co se ve studii skutečně tvrdí, v Novinkách se to opravdu nedoví. Zpráva BBC o stejné studii nese název Větrné farmy ovlivňují místní počasí. Už z titulku je tedy jasné, že se nejedná o nepříznivý důsledek větrných elektráren, ale větrných farem. Informace o studii také nebyla publikována v časopise Nature, jak Novinky tvrdí, ale v časopise Nature Climate Change.
Zpráva BBC mimo jiné cituje australského vědce Stevena Sherwooda, jenž se přiklání k hypotéze autorů studie, že za lokálním oteplením stojí promíchávání vzduchu, který je v noci výše nad zemí teplejší nežli těsně při povrchu. „Nezdá se, že by se teplota měnila během dne. Takže to dává smysl. Stejnou strategii používají pěstitelé ovoce, kteří přelétávají nad sady s vrtulníky, aby zamezili ranním mrazíkům,“ říká australský profesor pro BBC.
Podstatné tedy je, že se jedná o výhradně lokální důsledek bez jakýchkoli globálních souvislostí, jak se propagandistická zpráva Novinek pokouší sugerovat. Jak ukazuje zpráva BBC, místní dopady mohou být dokonce v některých ohledech příznivé. Pokud lze hovořit o důsledcích záporných, pak výlučně u obrovských větrných farem, což ale není žádným „pádem ekologické modly“, poněvadž argumentace proti megalomanským průmyslovým provozům patří do standardní výbavy všech ekologických organizací.
Zpráva Novinek překypující faktografickými nesmysly pak pokračuje klasickou snůškou tmářských bludů o větrných elektrárnách, z nichž za zmínku stojí pouze vzhledem k titulu „Novinky“ sebeironická informace, jak vystřižená z cimrmanovské přednášky: „O negativních důsledcích pro životní prostředí mluvila i studie norské vlády na přelomu století, která čerpala ze zkušeností sousedního Dánska.“ Z přelomu kterého století ona studie pochází, Novinky sice neupřesňují, ale alespoň se tím vysvětluje, kde se v prvním odstavci vzala poezie o datech od Texasu po Dánsko. Novinky tím myslely čerstvá data z Texasu a stará data z Dánska.
Faktem ale je, že snad žádný průmyslový obor se od přelomu století nevyvíjel tak bouřlivě jako právě obnovitelné zdroje elektrické energie. Podívá-li se člověk na statistiky o nárůstu instalovaného výkonu nových solárních a větrných elektráren a na vývoj jejich cen, nemůže být vcelku sporu o tom, jakému typu výroby patří budoucnost.
Z grafů vývoje cen je evidentní, že je otázkou nepříliš dlouhé doby, kdy čistě komerční cena výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů bude nižší nežli cena výroby ze zdrojů fosilních a jaderných. Právě za boomem větrných elektráren v Texasu stojí skutečnost, že výroba elektrické energie v nich je tu dnes už ze všech zdrojů nejlevnější.
V ČEZké republice ale dál stojí čas. A také vinou úsilí, buď dobře zaplacených, anebo prostě beznadějně zabedněných novinářů v Novinkách se může přihodit, že už tak rozvrácenému českému hospodářství se bude dál pouštět žilou absurdními projekty typu rozvoj jaderné energetiky. V zemi, která v čase nástupu LCD monitorů dotovala firmě Philips výstavbu továrny na vakuové obrazovky, by to snad ani nemohlo překvapit.
A to jsme o ekologii ještě ani nezačali hovořit. Srovnávat totiž obnovitelné zdroje s fosilně-jaderným mixem z tohoto hlediska je hrubě nerovný zápas, ještě nespravedlivější nežli srovnávat Novinky s BBC. Autor zprávy v Novinkách je podepsán zkratkou —pst-, což je snad míněno jako prosba, aby se o jeho výkonech mlčelo. Tentokrát jsme ale opravdu nemohli vyhovět.
V případě větrných elektráren je největším proviněním Novinek naprostý nezájem řádně citovat zdroje. Což by mělo patřit k novinářským povinnostem (byť na běžné zpravodajství lze klást v tomto směru měkčí nároky než na vědecké publikace), a přinejmenším v tomto bodě tu Jakub Patočka zpravodajský šlendrián Novinek nenapodobuje.
Hlavním zdrojem Novinek (a ve skutečnosti také zdrojem nejméně poloviny jejich omylů a nepřesností) byl (jak ukazuje letmá zmínka v jejich textu) konzervativní britský deník Daily Telegraph: http://www.telegraph.co.uk/earth/earthnews/9234715/Wind-farms-can-cause-climate-change-finds-new-study.html
Ale ono je vůbec legrace, jak češi přkládají AJ. Tak třeba jak jsme z daňových přístavů/útočišť (tax haven) udělali daňové ráje (heaven). Idiocie a nechuť vzít do ruky solidnější slovník pak vedla nejspíš k největší překladatelské blbosti posledních let: když road map (mapa cest a idiom pro strategický plán) překládáme jako cestovní mapu. Ach Bože.
Inu není divu, že na Novinkách píšou jeden blábol za druhým, když jejich lekce angličtiny skončila nejspíš druhým dílem Přátel.
Pořád nechápu, kde se bere.
"Podívá-li se člověk na statistiky o nárůstu instalovaného výkonu nových solárních a větrných elektráren a na vývoj jejich cen, nemůže být vcelku sporu o tom, jakému typu výroby patří budoucnost."
a výrok:
"Pokud lze hovořit o důsledcích záporných, pak výlučně u obrovských větrných farem, což ale není žádným „pádem ekologické modly“, poněvadž argumentace proti megalomanským průmyslovým provozům patří do standardní výbavy všech ekologických organizací."
On totiž ten oslavovaný nárůst produkce elektřiny u větru a slunce je dán a nejen v Německu právě velkými větrnými farmami a velkými framami fotovoltaiky.
Navíc s těmi cenami a jejich poklesem to není až tak závratné, což je vidět i na velikosti nutných dotací a je otázkou jak vývoj bude pokračovat. Situaci kolem toho jsem popsal pro Ekolist, když je pro mé články Deník Referendum uzavřen. Pro ty, které to zajímá viz zde:
http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimir-wagner-ekologicke-pyrrhovo-vitezstvi
Nic jiného na stole není a hezkou řádku let nebude.
Navíc je tady kromě již známých i nová velká globální hrozba - vysoce účinný skleníkový plyn metan na dně severního ledového oceánu, který, zdá se, se rozhodl vrátit zpátky do atmosféry....
Spalování fosilních paliv tvrdě ohrožuje celou planetu. Měli bychom stavět JE jako diví.
Ale to my ne.
A just ne.
Co vychom to byli za ekology, kdybychom podporovali molochy, že? A je úplně jedno, co se ve světě skutečně děje.....
Ach jo.
Ovšem i tento článek Jakuba Patočky je poznamenán tímto duchem a jen ukazuje, že třeba realitě energetiky a přírodním vědám, hlavně fyzice, moc nerozumí a přesto si pohazuje třeba s výroky, které jsem citoval v předchozím příspěvku do diskuze, které jsou hodně mimo.
A teď k reálnému problému. Asi každá velká elektrárna ovlivní mikroklima regionu. Ovlivňuje ho tepelná elektrárna prostřednictvím chladících věží či ohřevem vody v řece či moři. Ovlivňuje je fotovoltaická pokrytím velkého území. A ovlivní je i pole větrníků, jak dokumentuje citovaná práce udělaná na Universitě státu New York v Alabamě. Je třeba sledovat jak a případně s tím počítat už při výběru místa pro jejich stavbu. Ovlivnění tak může být i pozitivní.
Pan Jakub Patočka naznačuje, že se bez velkých zdrojů energie obejdeme. To ovšem není pravda. Můžete sice vytvořit domek s fotovoltaikou a akumulátory v ostrovním režimu (ale bude to hodně drahé) a kasat se, jak jste ekologicky šetrní a bez velkých zdrojů a decetralizovaní i při svém připojení k internetu. Ovšem háček je ten, že vše, co jste pro vybudování tohoto domu použily, potřebovalo při své výrobě elektřinu a právě fotovoltaické články či větrná elektrárna hodně a z velkých zdrojů. Proto přešla výroba fotovoltaiky a přechází i větrných turbín do Číny, kde je (nejen) elektřina lacinější. Víte, ono třeba decentralizovaný internet, který je tu často oslavován jako možná cesta (třeba přes rychlá referenda) k decentralizované samosprávné společnosti a zvýšení znalostí občanů, potřebuje obrovské servrovny pro databáze a nameservry. Jinak by nebylo možné nejen googlovat, ale vůbec by nefungoval. A tyto servrovny mají hodně velkou spotřebu elektřiny. A podobný systém, jako internet budou potřebovat i chytré sítě. Velké servrovny už v celosvětovém měřítku (a tak internet funguje) mají celkovou spotřebu jako velmoci jako USA nebo Čína. Podrobněji viz http://nejedly.blog.idnes.cz/c/261555/Cloud-computing-alias-Otesanek-ante-portas.html . I komunikační uzly a vysílače, zajišťující mobilní spojení mají dost vysokou spotřebu elektřiny. Prostě samosprávnou, znalostní a demokratickou společnost bez elektřiny mít nebudete a dostatek energie pro její fungování nepořídíte pouze z malinkých zdrojů. A také bez znalostí v daném oboru těžko o problémech v dané oblasti něco rozumného napíšete.
Budeme muset přeslechnout argumenty jaderné lobby a odborníků v jejích službách a zaměřit se na energetickou úspornost. Je to nutné ostatně i proto, že uran je také neobnovitelný zdroj a jak s fosilními palivy, tak s uranem je nutno myslet na budoucnost. Lidé, kteří jsou sobečtí na úkor svých potomků, jsou nebezpeční.
Není náhodou tisíckrát nebezpečnější, škodlivější a smrtící, než všechny JE světa dohromady?
Kolik bojovníků za obnovitelné zdroje jezdí do práce autem?
Podotýkám, že nejsem žádný nadenec pro jadernou energetiku. Ale jinou cestu momentálně nevidím...
A ještě otázka na pana Wagnera - automobilka Renault (ale i jiné) se evidentně chystají na přechod na elektrický pohon svých vozů.
Je tato nesmírně žádoucí systémová změna možná bez velkých a stabilních zdrojů elektrické energie?
Nic v životě a ani v energetice není bez rizika, jak už se Vám snažil vysvětlit pan Morbicera. Podrobněji jsem to popsal zde: http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimir-wagner-u-energetickych-zdroju-je-vzdy-dulezite-srovnani . Mimochodem je to ten článek, který pan šefredaktor Patočka odmítl publikovat v Deníku Referendum :-) , viz diskuze zde http://www.denikreferendum.cz/clanek/12523-fukusimsky-buddha-aneb-za-co-by-se-mel-hejtman-hasek-omluvit .
Odpověď na otázku pana Morbicera je, že pochopitelně tímto přechodem se velmi razantně zvýší spotřeba elektřiny (naopak sníží spotřeba ropy) a bez velkých zdrojů se to nemůže obejít. Ovšem tento přechod by také mohl zvýšit efektivnost a možnosti využívání obnovitelných zdrojů. Pokud by dobíjení aut částečně fungovalo pro jejich vytěžování, když produkují velké přebytky elektřiny. V každém případě by elektrifikace dopravy mohla být cestou, jak překonat úbytek fosilních zdrojů, ale cesta k tomu ještě nebude jednoduchá.
Jenže........................zamyslel jsem se.
Vtipné je obviňovat odpůrce JE z odporu proti pokroku. Ona jaderná elektrárna je fakt pokrok! Parní turbínu - technologii starou 128 let, která potřebuje ca 130 stupňů horkou suchou sytou páru poháníme jadernou reakcí schopnou vyvíjet teploty vyšší o několik řádů. Je to jako tahat žebřiňák po dálnici buldozerem. To se tada páni inženýři moc nepředvedli.
Navíc pořád ignorujeme obrovské škody, které JE napáchala nejen při všech katastrofách, ale také ohříváním řek, obrovskou spotřebou vody a především likvidací životů desetitisíců lidí, kteří přišli o domov, zdraví, život i zdravé prostředí díky uranové těžbě. Je pěkné z lesíku v Řeži rozumovat, že o nic nejde...
Sdílet
Každý technický mozek muselo hned od počátků větrných turbin napadnout, zda energie větrů, spotřebovávaná turbínami, nebude někde chybět. Vysoce proto oceňuji, že se tím problémem někdo vůbec zabýval. Nevidím proto v článku senzaci, ale první vlaštovku poznání, že někdo už uvažuje nad situací, kdy větrné elektrárny budou tvořit opravdové lesy a určitě budou mít nějaký vliv na klíma, minimálně mikroklima regionu. Protože jen ten, kdo poznává, může provádět opatření.
Představa, že větrné elektrárny nebudou mít vliv na prostředí je stejně hloupá, jako každá představa, že zásah člověka do přírody nemusí být „zaplacen“ podle zákona, který jsem uvedl v první větě.
Textu pana Patočky se proto divím mnohem víc, než „senzacechtivému“ příspěvku novin, které jsou stejně pouhou pravdou jednoho dne.
O jaderné energii nehodlám nikdy debatovat s lidmi, kteří mají auta, plně elektrifikovanou domácnost a všechny konzumní zvyky, které bez elektrické energie nejsou možné, tedy kupují třeba i vodu v plastových obalech. Tečka.
Větrným elektrárnám lze vyčítat ledacos, například životní cyklus, který zahrnuje energeticky náročnou a ekologicky problematickou výrobu hliníkových slitin, nebo nestabilitu výkonu, která vyžaduje zálohování elektrárnami na fosilní paliva. I vliv jejich vlastního provozu na životní prostředí lze hodnotit kriticky: měřit, jak hlasitý hluk dělají a na jakých frekvencích, sledovat, zda se jejich vrtulím úspěšně vyhýbají ptáci a netopýři nebo z jak velkého okolí větrníků kteří živočichové utečou, počítat, jak daleko od vrtulí odletují jak velké kusy ledu. Oprávněná je i ta studie o dopadu větrníků na místní mikroklima, od které se odpíchl článek v Telegraphu a následně v Novinkách. Souvislost s globálním oteplováním, jakou v té studii hledá senzacechtivý Telegraph, a pod jeho vlivem Novinky, ovšem zjevně odporuje středoškolské fyzice.
Větrné elektrárny mění část energie větru na elektřinu, a tím odčerpávají energii z atmosféry. Energetická bilance znamená, že v globálním měřítku by měly způsobovat ochlazení (až na to, že tu elektřinu někdo někde spotřebuje, a ona se nakonec stejně přemění na odpadní teplo, které bude vyzářeno zpět do atmosféry). Větrná elektrárna může ovlivnit místní proudění vzduchu a tím i místní teplotní režim, jak to zjistila ona citovaná studie, ale nijak vzduch neohřívá a žádné teplo do něj nevyzařuje. Nevyrábí žádnou jinou energii, než která už v atmosféře je. Ke globálnímu oteplování přispívají záložní tepelné zdroje, ale samotné větrné elektrárny svou vlastní činností Zeměkouli oteplovat principielně nemohou.
Jakub Patočka se ostatně o tom, že větrné elektrárny nic neohřívají, jen promíchávají vzduch, zmiňuje, jenom to ve svém provětrném a protijaderném zápalu trochu zamluvil.
K shora uvedené diskuzi jádro-nejádro je však třeba uvést další udaje. Jak to, že obnovitelné zdroje nejsou schopny pokrývat celkovou spotřebu, když několik desítek regionů v SRN má za cíl dosáhnout 100% elektrické energie mezi lety 2015 až 2030? Jsou to chiméry neznalých ekologických aktivistů? Asi těžko, když projekty vede a koordinuje univerzita v Kasselu.Jsou tyto plány snad výmyslem obyvatel technologicky zaostalé země? Asi těžko, když je Německo nejsilnější ekonomikou EU. Jsou to nedostižní chiméry? Během několika málo let bude energeticky nezávislá celá spolková země, Burgenland, dříve nejzaostalejší část Rakouska. V současné době má k 70% obovitelné elektřiny v síti, asi pětinu z biomasy a zbytek z větru. Některé vnitrozemské země SRN (Sasko-Anhaltsko, Duryňsko...) mají již dnes přes 50% celkové spotřeby z větru. Odhaduje se, že celkový potenciál větru na Zemi by pokryl 250 krát současnou spotřebu. I když nikdo neuvažuje o výlučném využívání větrné energie, tak i kdybychom pokryli 100% větrem, tak bychom zachytili pouhá 4 promile větrné energie. To je nesrovantelné se současně spotřebovanou polovinou konvenčních fosilních zásob.
Jak to, že bude potřeba mít pro chvíle, kdy nefouká a nesvítí, záložní fosilně jaderné zdroje? Není pisatelům nic známo o akumulačních technikách, především o výrobě obnovitelného metanu s potenciálem obrovské akumulace? Brzy bude dán do provozu první průmyslový projekt výroby obnovitelného metanu, kterou buduje veliká německá automobilka.To nic neví o běžícím kalifornském pilotním projektu komunikace elekromobilů se sítí "Car to Grid", netuší o dvaceti letech úspěšného provozu pneumatických zásobníků CAES v USA a SRN, o testování nových podmořských balonech pro uskladnění energie z offshore parků? O setrvačnících, které vykrývají špičky v tramvajové síti města Zwickau? Jsou snad technologie a možnosti obnovitelné energetiky význakem vědecko technologické stagnace, jak se snaží jiní diskutující namlouvat?
Veliké a stabilní zdroje pro nabíjení elektromobilů? Naopak, k tomuto účelu se právě hodí kombince zdrojů obnovitelných. Veliké? Pro pokrytí spotřeby 4 milionů osobních elektromobilů v ČR by bylo potřeba asi 10-15 TWh elektrické energie, tedy zhruba to, co dnes vyvážíme.
Jaderná energie je od svého vzniku, až do dnešních dob pupeční šnůrou spojena s válkou. Projekt Mannhatan a první milíř CP-1 na chicagském stadionu byly vojenským projektem. Vojenské využití dokonce předběhlo mírové - termojaderná bomba vs. fúzní reaktor. Ale i zbytky se hodí pro válku - ochuzený uran v Iráku a Bosně Herzegovině kontaminoval několik oblastí a přivodil smrt tisícům.
V okolí jaderných elektráren existuje zvýšený výskyt leukemie malých dětí. V okolí jaderných zařízení je snížený počet narozených dívek. Devastuje to nejcennější co lidstvo má - vlastní genetický fond.
Jaderná energie je podle studie Blackburna a Cunninghama v Severní Karolině již dva roky dražší než fotovoltaická. Spolkový úřad pro životní prostředí - UBA - má pro Německo detailní plány na 100% obnovitelné energie do roku 2050.
Má tedy jaderná energie vedle monopolizace a vedle 100 milionových odměn ředitelům ČEZu ještě nějakou další výhodu? A jaká je to výhoda pro občanskou společnost?
2) O různých snahách ukládání energie toho vím docela dost. Ovšem, základí problém je, že mezi prvními testovacími prototypy a ´v průmyslovém měřítku ekonomickém využití je hodně dlouhá cesta.
3) Fotovoltaické články vznikly jako vojenské zařízení pro špionážní družice, když už chcete přecházet k ideologickým diskuzím. Víte pane Smrž, už několikrát Vám bylo vysvětleno, jak je tomu se studiemi, kterými se pořád oháníte (i samotní autoři zdůrazňují že statistická signifikance je malá a i kdyby to nebyla náhodná fluktuace, tak to nemá nic společného s radiací). Podrobněji zde: http://www.denikreferendum.cz/clanek/9417-jak-je-to-s-jadernymi-zdroji .
Žádné fosilní paliva.
Než budu obviněn z ekoterorismu a envirošarlatánství, zastavme se u toho, co říkají popírači. Ať víme, na čem jsme.
Není lepší místo, než klimaskeptik.cz :)
http://www.klimaskeptik.cz/co-rika-veda/co2/
Pan Kremlík tam sype z rukávu spoustu grafů, které mají přesvědčivě zpochybnit vliv člověka na klima.
Začněme glosou ke grafu 6: "Oxid uhličitý není hlavní skleníkový plyn. Hlavní skleníkový plyn je ten, o kterém environmentalisté téměř nikdy nemluví. Vodní pára. V grafu vidíte jejich absorpční spektrum, kolik tepelné energie který z nich zachytí. Ve 20.století stoupla sluneční aktivita, proto se oteplilo. Když se oceány zahřejí, uvolňuje se z nich více vodní páry. Tím zesílil skleníkový efekt."
No, nemlčme tedy.
Označit vodní páru za hlavní skleníkový plyn není správně. CO2 je stejně tak hlavní, i když je ho míň.
Vodní pára se udrží v atmosféře tak týden. Čím je větší zima, tím méně se z oceánů (krajiny) odpařuje. Představme si, že by byla jediným skleníkovým plynem na Zemi. V zimě by na severu napadl sníh a mrzlo. Se sílícími jarními paprsky slunce by se ale nic moc nedělo. Sníh by odrážel záření a vodní páry by bylo příliš málo na to, aby obleva přišla dřív než v červenci.
Za pár let by Země zmrzla na -18°C...
S vodní parou daleko nedojdeme.
To oxid uhličitý, to je jinej sekáč! Chemicky nesmírně stabilní, ani teploty nad 1000°C ho nerozloží, jako skleníkový plyn působí minimálně padesát let, ale spíš víc.
Když je v atmosféře, teplota povrchu stoupá. Třeba na Venuši, planetě velmi podobné Zemi, tvoří cca 96% atmosféry. Teplota povrchu je díky tomu o 400 až 500 °C teplejší.
Na Zemi jeho koncentrace posledních 650 000 let kolísá mezi 0,02 - 0,03%. Tím zvyšuje povrchovou teplotu planety o cca 33°C.
"Tím, že spalují fosilní paliva, lidé ročně vypustí do atmosféry něco přes 6 gigatun oxidu uhličitého. V atmosféře je asi 750 Gt CO2. A i to je málo oproti oceánům, ve kterých je asi 38 tisíc gigatun oxidu uhličitého. Po miliony a miliony let to fungovalo tak, že když se oceán zahřeje, tento uhlík se z něj uvolňuje do atmosféry."
Jistě pane. Dokonce bych souhlasil i s tím, že "Ledovcové vrty nám v 90.letech ukázaly, že nejprve se mění teploty a teprve poté - se zpožděním cca 800 let - na to reaguje oxid uhličitý. CO2 tedy neřídí teploty, ale právě naopak. CO2 může růst ještě stovky let po skončení oteplování."
Představme si, jak to podle klimaskeptika probíhá v praxi - Slunce např. začíná víc zářit, atmosféra a pak i moře se začíná ohřívat, uvolňuje se víc a víc CO2, které zesiluje skleníkový efekt, do ovzduší uniká víc vodní páry, která skl.ef. dále zesiluje...
Kdy se tohle zastaví? Až vyvřou oceány jako na Venuši?
Ne ne. Něco v rovnici chybí. Tím skutečným regulátorem globální teploty, tím kdo zajišťuje udržitelnost života, totiž není ani vodní pára, ani CO2, ale - biosféra!!!
Všimněme si, že teplota, na kterou CO2 zvedá průměrnou teplotu země, se velmi podobá ideální teplotě pro fotosyntézu.
A fotosyntéza neprobíhá tak, že rostlinky mění oxid uhličitý na kyslík.
Kdepak. Při fotosyntéze je kyslík "vyráběn" z vody a CO2 je vázano do sacharidů sloužících buď jako primární zdroj energie nebo dále k vybudování složitějších sloučenin.
V praxi se tedy začne oteplovat, zvlhčovat, zvyšuje se koncentrace CO2 v atmosféře. Na to samozřejmě reaguje biosféra mohutným růstem a vázáním oxidu uhličitého. Zlepšuje se distribuce vody, stromy rostou o 10m vyšší, povrch planety se začíná ochlazovat, následně i moře, po čase koncentrace CO2 klesá...
Takhle to probíhá - ale bez lidí.
Za posledních 20 let jsme spalováním fosilních paliv zvedli koncentraci CO2 v ovzduší o 30% nad dlouhodobý normál a není naděje, že by se tento trend aspoň zpomalil.
Zároveň jsme vykáceli a vypálili 50% deštných pralesů...
Poprvé v dějinách zvyšování oxidu uhličitého v atmosféře předchází zvyšování teploty...
Jak to bude dál pane Smrži?
(Ne, nebudu se ptát, jestli jsme připraveni na to, co přichází. Rozhodně nejsme.)
Mimochodem, měl jsem to potěšení moderovat veřejnou diskusi o globálním oteplování na loňském Valném shromážděni Učené společnosti ČR v Karolinu. Bylo by chybou popírat, že pořád existuje spousta otevřených otázek. Odpověď tak strašně složitého systému, jako je biosféra, na vnější vlivy se špatně modeluje, ale o tom, že průměrné teploty se zvyšují a že v tom hraje klíčovou roli antropogenní CO2, o tom není sporu.
Naposledy lhal s tím, že fotovoltaika byla vyvinuta pro vojenské účely špionážních družic. Ve skutečnosti byla fotovoltaika použita na první družici USA v projektu Vanguard 1. Tato družice byla čistě vědeckým zařízením a fotovoltaika na ní prokázala svou funkčnost, když dokázala zajistit vysílání vědeckých měření o planetě Zemi po sedm let životnosti družice.
Je skutečně těžké diskutovat s podobnými pavědci či spíše podvodníky. I když je jasné, že se zde pokoušel zdiskreditovat fotovoltaiku přesně tím, co diskredituje jadernou energii. Že totiž její první použití byly pro výrobu nukleární zbraně a jaderná technologie pak zůstala po další léta pod kontrolou armády...
Víte, mě o žádnou diskreditaci fotovoltaiky nejde, protože ji považuji za velmi zajímavou, důležitou a perspektivní technologii. A jako dlouholetý (už od kluka) fanda do kosmonautiky, astronomie a vesmíru to ani jinak být nemůže. Ovšem, na rozdíl od Vás, si myslím, že je důležité uvažovat její reálné vlastnosti a možnosti. Myslím, že největší diskreditaci je dělá bezmezná adorace bez racionálního uvážení právě reálných vlastností a možností.
Víte, svým příkladem jsem jen chtěl ukázat na nesmyslnost Vašeho a pana Smrže čistě ideologicky pojatého tažení. Bohužel však, jak je vidět z Vašeho posledního příspěvku, Vy už asi čistě u ideologických nadávek hodláte zůstat a o nějakou racionální diskuzi založenou na faktech zájem nemáte.
Tím jsme úplně mimoběžní a diskuze mezi námi opravdu nemá žádný smysl.
Naštěstí je i zde dost lidí, které zajímá skutečnost, konkrétní fakta, čísla a možnosti. A ví, že v racionální diskuzi lze dosáhnout znalostí a pochopení problému.
Pohé ideologické nadávání nepřispívá k ničemu pozitivnímu.
Postup pana Kremlíka je následovný - on o skleníkových plynech ví naprosto kulové, o složitosti a provázanosti přírodních procesů jakbysmet.
On se nejdříve rozhodl, že bude skeptický, a teprve následně si vybral a seřadil fakta tak, aby "dokazovaly" správnost jeho rozhodnutí.
Čistě ideologická záležitost.
Kremlíka neznám, ale tipnu si, že je to klasický "pravicový konzervativec".
Deník Referendum je politický deník. Tím příběhem (a pan Konvalinka Vám jistě potvrdí, že ač je všechno složité, tak v globálu sedí) jsem jen chtěl říct, že si lidstvo spalováním milionů tun fosilních paliv s vysokou pravděpodobností zahrává se silami, které naprosto giganticky přesahují jeho možnosti je ovládat.
I část levice se jako pan Kremlík vznáší v ideové bublině ve vzduchoprázdnu.
Německo se prý odstoupením od jádra stane zelenou ekonomikou.
Houby s octem.
Přečtěte si rozhovor s Danielem Křetínským v MFDnes z 10.5.2012.
Všichni (nejen 4eši) už se třepou na nové drancování a výstavbu hnědouhelných elektráren........................
Jediné, co ho zajímá, jsou velké peníze.
"Jsme schopni ve výhledu jednoho roku KOMFORTNĚ investovat tři až čtyři miliardy eur."
Tři až čtyři miliardy eur.
"Je ale třeba předem vyjasnit podmínky regulace, především jaké budou kompenzace za případné omezování provozu elektráren kvůli nasazování obnovitelných zdrojů."
Představuji si, jak asi takové "vyjasňování" probíhá .................