Předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková plánuje od roku 2014 prosadit úplné zrušení pevných výkupních cen pro čistou energii z větru, slunce, vody a biomasy. Přitom podle aktivistů z Greenpeace odmítá řešit stamiliardové škody vyvolané výrobou elektřiny z uhlí, které každoročně zatěžují rozpočty domácností i státu, stejně jako nepřiměřené zisky energetických společností.

„Pokud by byly v ceně elektřiny zahrnuty externí náklady spojené se škodami na životní prostředí, které uhlí nebo plyn způsobují, žádná podpora na obnovitelné zdroje by nebyla zapotřebí, na trhu by se prosadily samy,“ uvedl vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace Jan Rovenský. Podle něj by měl stát rozumnou podporu čistých zdrojů zachovat a naopak promítnout do ceny elektřiny z uhlí škody, které způsobuje.

„Paní Vitásková trpí pozoruhodnou selektivní slepotou: podporu čistých zdrojů chce zrušit, zatímco stamiliardovou nepřímou podporu pro uhlí a plyn odbourat výslovně odmítla. Je to pokrytecké a doufáme, že veřejnost jí na to neskočí,“ dodal Rovenský

Aktivisté z Greenpeace také připomněli, že zatímco podle údajů evropské Agentury pro životní prostředí škodliviny z komínů dvaceti největších českých elektráren a tepláren způsobily škody ve výši 118 miliard korun, podpora fotovoltaických elektráren v roce 2011 dosáhla pouhých dvaceti miliard.

Podle ekologů nicméně velké energetické firmy pozorují rostoucí podíl obnovitelných zdrojů na trhu se špatně skrývaným znepokojením.

„Loni překročil jejich podíl na výrobě elektřiny 10 %, což bylo ještě před pár lety experty z ministerstva průmyslu prohlašováno za nemožné,“ uvedli aktivisté z Greenpeace s tím, že Energetický regulační úřad by neměl být prodlouženou rukou velkých hráčů, která jim bude pomáhat za každou cenu udržet současný status quo. Podle nich ale Vitásková na takovou roli bohužel aspiruje.

Greenpeace podle Rovenského podporuje, aby se výkupní cena elektřiny z obnovitelných zdrojů pohybovala na hranici rentability jejich provozu. Za nepřijatelné ekologové považují excesy oběma směry, tedy jak přemrštěnou podporu, tak její úmyslnou likvidaci pod hranici přežití, jak nyní navrhuje Alena Vitásková.