Severočeši se opět dusí kvůli uhlí

Limity prachu v severních Čechách jsou místy překračovány každý pátý den. Příčinou je především těžba a spalování uhlí. Emise prachu přitom úřady neregulují, což stojí místní obyvatele průměrně dva až tři roky života.

(dar)

07.01.2011 10:56

36971_mediafax_edvard_benes

Doly produkují až třikrát více prachu než uhelné elektrárny, regulaci provozu ale nepodléhají. Foto Edvard Beneš, Mediafax

Severní Čechy začínají připomínat Ostravsko. Na přelomu roku dosáhlo znečištění ovzduší na severu Čech takových hodnot, jež vážně poškozuje zdraví a životy místních obyvatel.

Podle monitorovacích stanic došlo v roce 2010 k překročení limitů prachu v třiceti pěti případech, což je podle směrnice Evropského parlamentu maximální doba, kdy k takovému překročení smí dojít. Na řadě míst v kraji jsou ovšem limity překračovány až dvojnásobně.

„Obyvatelé Mostu, Teplic a Chomutova a dalších měst dýchají ovzduší, které překračuje nejen doporučení Světové zdravotnické organizace, ale dokonce i platné limity. Například stanice v Ústí nad Labem a v Děčíně loni vyčerpaly povolený počet dní s překročeným limitem už v polovině března,“ upozorňuje Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Překračování limitů má přitom podle Šuty vážné dopady na místní obyvatele. „Oficiální statistiky ukazují, že obyvatelé regionu se stále dožívají o několik let méně než v jiných regionech České republiky,“ dodává Šuta.

V Ústeckém kraji se totiž nachází pět z deseti největších znečišťovatelů z celé České republiky. Podle ekologických organizací nesou hlavní odpovědnost za tento stav uhelné doly a elektrárny, přičemž podle Integrovaného registru znečištění jsou největším viníkem hnědouhelné elektrárny ČEZ, především Prunéřov. Právě o zastavení prunéřovské elektrárny ekologové několik let marně usilovali.

Další zásadní zdroj znečištění představují samotné povrchové doly, které v přilehlých obcích způsobují hlavní znečištění prachem. Podle ekologických organizací produkují doly až třikrát více prachu než uhelné elektrárny, ale na rozdíl od nich přitom vůbec nepodléhají regulaci provozu. Nejsou dokonce zaneseny ani v Integrovaném registru znečištění.

„Místní úřady mají hned dvě příležitosti ukázat, že to s ochranou ovzduší myslí vážně: jednak nevydat územní povolení umožňující prodloužení životnosti elektrárny Prunéřov II a dále se bezodkladně zasadit o regulaci emisí prachu z těžby,“ zdůrazňuje vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.

Podle místních aktivistů dochází ke zcela opačnému vývoji. „Politici ale místo řešení problému požádali Evropskou komisi o zproštění povinnosti uplatňovat mezní hodnoty pro znečištění prachem,“ upozornila Kamila Špůrová ze sdružení Chomutov pod pokličkou ČEZ.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.