Breivik má za sebou první den procesu, provokovat chce i dále

Norský terorista se uvedl v duchu své ideologie. Obhajobou chce dokázat, že jednal v kontextu reálně probíhajícího civilizačního střetu. To má doložit i řada výpovědí extrémistů všeho druhu, včetně islamistických.

(pjed)

16.04.2012 16:37

Aktualizováno: 23:40

A1

Andres Breivik se přiznal jak k bombovému útoku, tak střelbě na ostrůvku Utøya. Dne 22. července usmrtil během několika hodin 77 lidí. Repro neznámého autora, Facebook

V pondělí 16. dubna začal u oblastního soudu v Oslu dlouho očekávaný proces s Andersem Breivikem, třiatřicetiletým Norem, jenž loni 22. července usmrtil 77 lidí. Muž, kterého norská média nazývají nejhorším teroristou poválečných v dějinách země, se uvedl pozdravem zaťatou pravicí a zpochybněním legitimity celého procesu.

„Norské soudy neuznávám. Svůj mandát jste získala od politických stran, které podporují multikulturalismus (...) Máte známé mezi sociálními demokraty i ve vládě,“ uvedl směrem k soudkyni Wench Elizabeth Arntzenové.

Formálně ale námitku proti podjatosti nepodal.

Žalobkyně Inge Bejerová Enghová na úvod přečetla jména všech Breivikových obětí s podrobným popisem způsobu, jímž byly zraněny nebo usmrceny. Pak dostal obžalovaný příležitost vyjádřit se k otázce viny. Následně mohli soudci a diváci sledovat Breivikovo propagační video natočené krátce před spácháním činů, a poté vyslechnou telefonní hovor, ve kterém se jeho oběti snažily přivolat pomoc.

Pohled na záznam vlastního díla byl jediným momentem, kdy obžalovaný projevil lítostivou emoci – utřel si slzu. Jinak po většinu dne poslouchal bez hnutí, oči upřené do lavice.

Dnes, tedy v úterý 17. dubna, má Breivik začít s přednesem svoji obhajoby. To může dle informací BBC zabrat i více než pět dalších dní.

Soudní líčení celkově by mělo dle agentur trvat přibližně deset týdnů. Rozsudek má být vynesen po 22. červnu, strany sporu se ale budou moci odvolat.

Kde a proč zabíjel
Oficiálně je Breivik obviněn z mnohonásobné vraždy, terorismu, mnohonásobného pokusu o vraždu, nedovoleného ozbrojování, závažného narušení veřejného pořádku a zastrašování obyvatelstva. Všeho řečeného se měl dopustit prostřednictvím dvou činů: jednak odpálením nálože v centru Osla, která usmrtila osm lidí, a jednak střelbou na ostrůvku Utøya, pří níž osobně pozabíjel 69 členů mládežnické sekce Strany práce, norské sociální demokracie.

Brevik v pondělí opět připustil, že činy spáchal. Vinu v trestněprávním smyslu však trvale odmítá. Norsko, resp. Západ, je v jeho představách v přípravné fázi války s islámským světem a on chtěl zabránit, aby dorostla nová generace levicových politiků, která by otevřela islamistům brány Evropy.

Brevik sám sebe popisuje jako vojáka, řádového rytíře či vojenského velitele svého druhu. Z hlediska výše popsaného jednal v nezbytné obraně, a má-li ho nějaká instituce soudit, pak jedině vojenský soud. V podobném duchu by měly vést obhajobu i jeho právníci, kteří dle pokynů klienta požadují zproštění viny.

„Už od zatčení opakuje, že lituje pouze toho, že nestihl zabít víc lidí. (...) Je třeba se připravit na to, že u soudu zaznějí šokující věci. Počítá s velkou medializací a chystá se provokovat,“ řekl už o víkendu novinářům Geir Lippestad, hlavní z Breivikových obhájců.

Obžaloba se rozhodla předvolat více než 90 svědků – přeživší oběti útoků, lékaře i policejní znalce. Obhajoba pak vyzvala k vyslechnutí dalších 40 lidí, jež mají svými výpověďmi podložit Breivikovu představu o válce civilizací. Před soudem by se tak měla prezentovat i řada pravicových extrémistů, včetně islamofobního bloggera Pedera Nøstvolda Jensena, známého jako Fjordman, nebo bývalého předsedy fašizující Strany pokroku Carla Ivara Hagena. Předvolán byl také kurdský, leč v Norsku žijící islamistický radikál mulla Krekar, který byl letos 26. března odsouzen k pětiletému vězení za opakované výhružky smrtí norským politikům.

Otázka publicity
Začátek soudu upoutal nebývalou pozornost médií všeho druhu a norské úřady jí vyšly do značné míry vstříc. Ve vlastní budově soudu v Oslu bylo novinářům vyhrazeno celé patro. Přímo na místě má proces sledovat více než sto zpravodajských štábů.

V soudní síni je pouze 190 míst, průběh jednání je ale přenášen zvláštním videokanálem. Podle agenturních zpráv se takto může jednání účastnit až 2500 lidí, kterým je otevřeno 18 soudních budov po celé zemi vybavených plošnými obrazovkami.

O akreditaci požádalo více než 800 novinářů z 224 tiskovin a televizních stanic. Náklady na příslušné úpravy dnes norské orgány odhadují na 12 milionů eur (290 milionů korun).

Norská veřejnost však z míry medializace příliš nadšena není. Podle průzkumů zveřejněných o víkendu deníkem Aftenposten se 68 procent Norů domnívá, že se novináři věnují tématu přehnaně. Totéž si myslí i 46 procent pracovníků norských médií. Pouze 28 procent dotázaných soudí, že počet zpráv o červencových útocích a dalším průběhu kauzy je adekvátní. Nejenom norští komentátoři pak upozorňují, že velká publicita může být přesně tím, po čem dnes Breivik touží.

Podle dnes hojně citovaných výroků lidí, kteří střelbu na Utøye přežili, je nejpodstatnější, aby se Breivikovi nepodařilo změnit norský způsob života – důraz na otevřenost, multikulturní přístup a liberální pojetí celé přistěhovalecké otázky.

Příbuzní těch, kdo při útocích zemřeli, se veřejně příliš nevyjadřují. Řada z nich v pondělí dorazila k soudu se samolepkami „Žádné rozhovory, prosím“.

Co ho čeká?
Snahy předpovědět výsledek Breivikova procesu ovládly v poslední době debaty nad pachatelovou příčetností. Zpráva psychiatrů Torgeira Husbyho a Synne Sørheimové u něj v listopadu loňského roku diagnostikovala paranoidní schizofrenii – Breivik prý žije ve světě tvořeném bludnými představami, které předurčují jeho chování, a tudíž příčený není. V minulém týdnu ale soud uznal důvodnost i druhého posudku. Ten byl zpracován Agnarem Aspaaseem a Terjem Tørrisenem po lednové kritice první zprávy. U Breivika se podle něj projevují chorobný narcismus a disociální porucha. Ty ho však příčetnosti nezbavují.

Pokud se soudci přikloní k listopadové diagnóze, čeká Breivika nejspíše internace na některé ze střežených psychiatrických klinik. Soud bude následně jeho stav každé tři roky vyhodnocovat, a jestli nazná, že se dotyčný uzdravil, nařídí jeho přeložení do normálního vězení.

Bude-li Breivik uznán příčetným, vyměří mu soud s největší pravděpodobností maximální trest. Ten činí v Norsku odnětí svobody na 21 let. V případě nenapravitelnosti pachatele ale může být dále prodlužován v pětileté periodě, a to až do smrti vězněného. De facto jde tedy o doživotní vězení.

Možnosti, že by soud přistoupil na Breivikův výklad nebo ho z jiných důvodů osvobodil, se žádné zpravodajské médium obsáhleji nevěnuje.

Novináři krátce po činu objevili Brevikův soubor úvah a výtahů z cizích textů (tzv. manifest) rozeslaný na řadu emailových adres, v němž autor sám sebe popisuje člena širší organizace. Dle norských vyšetřovatelů však žádná podobná síť neexistuje a Breivik naplánoval i provedl všechno sám.


Další informace:
The Guardian Anders Behring Breivik cries during own propaganda film
AP Anders Behring Breivik trial: killer rejects authority of court
BBC News Norway readies for its trial of the century
The Local – Norway Massacre survivors seek 'only justice' for Breivik
The Local – Norway Breivik: 'I know of at least ten who want to kill me'
The Local – Norway Breivik 'regrets not going further': lawyer
NBT Breivik's strategy: secure a jail term
NBT Breivik lawyers to seek acquittal


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.