Státy EU se rozhodly stáhnout velvyslance z Běloruska

Petr Jedlička

Vývoj poslední diplomatické rozepře mezi Evropskou unií a zemí Alexandra Lukašenka nabral neobvyklý spád. Takzvaně na konzultace by měli odcestovat ambasadoři všech zemí Unie, jež mají v Minsku svá velvyslanectví.

K nezvykle silnému gestu se v úterý večer rozhodli zástupci unijních diplomacií — všechny státy evropské sedmadvacítky, jež mají ambasádu v Minsku, odvolají své velvyslance z Běloruska. Má se tak stát na protest vůči vynucenému odjezdu polského ambasadora a vedoucí stálé mise EU. Oba byli už v neděli běloruskými orgány vybídnuti, aby se vrátili do svých zemí a tam tlumočili „jasné stanovisko běloruské strany o nepřijatelnosti (unijního) nátlaku a sankcí“.

„Všechny členské země EU se shodly, že povolají své velvyslance v Minsku na konzultace do domovských hlavních měst. Všechny členské země též předvolají běloruské vyslance na svá zahraniční ministerstva, kde jim odevzdají protestní nóty,“ řekla po úterním rozhodnutí Catherine Ashtonová, vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, která schůzku svolala.

„Jde o společné rozhodnutí, která vyjadřuje solidaritu a jednotu mezi státy EU,“ dodala tzv. evropská ministryně zahraničí.

Vývoj sporu

Stažení vyslanců je posledním článkem dlouhého řetězce událostí ve vleklé diplomatické rozepři mezi EU a zemí Alexandra Lukašenka. Státy EU se po běloruských povolebních represích z prosince 2010 rozhodly využít sankce, které postihují konkrétní představitele Lukašenkova režimu. Dotyční nesmění do EU cestovat, vlastnit konta v unijních bankách, kupovat nemovitosti ani disponovat podíly ve firmách, které na území EU sídlí.

Osob na sankční listině bylo donedávna 210; polští diplomaté však minulé pondělí dosáhli rozšíření seznamu o dalších 21. Podle agenturních zpráv jde zejména o soudce, kteří prosluli v procesech s běloruskými aktivisty, a o policejní důstojníky, kteří řídili nebo plánovali protiopoziční razie.

Běloruské orgány v reakci vydaly zmíněné vybídnutí k polskému ambasadorovi a zástupkyni mise EU v Minsku a na konzultace povolaly vlastní vyslance z Varšavy a z Bruselu. Ostatní státy EU se potom rozhodly odpovědět společně.

„(Bělorusko) je poslední diktaturou, zemí s posledním diktátorem v Evropě. My se nenecháme zastrašit. Evropská unie i Polsko se mohou spolehnout na německou účast. Diktátor si lže do kapsy, jestli si myslí, že nás může rozdělit,“ řekl před úterní schůzkou Guido Westerwelle, německý ministr zahraničí.

A reakce?

Bělorusko na poslední krok EU doposud otevřeně nezareagovalo. Agentury citují v této souvislosti pouze mluvčího tamního ministerstva zahraničí Andreje Savinjicha, dle něhož Minsk může „využít další nástroje k ochraně svých zájmů“. Savinjich také potvrdil užití tradičního běloruského protiopatření — rozšíření seznamu nežádoucích o osoby, které přispěli k zavedení posledních sankcí.

Vztahy EU a Běloruska se kontinuálně zhoršují od voleb z prosince 2010, v nichž byl v prezidentském úřadu potvrzen opět Alexandr Lukašenko. Při povolebních represích bylo na 600 Bělorusů zatčeno. Přibližně 40 z nich bylo odsouzeno k až sedmiletým trestům vězení.

Mezi propagátory co nejpřísnějšího postupu patří v Unii tradičně Polsko a Švédsko.

Další informace:

EurActiv.com EU withdraws ambassadors from Belarus

RT Diplomatic war: EU recalls ambassadors from Belarus

BBC News EU recalls ambassadors to Belarus

Chrter97.org EU recall all ambassadors in Belarus