Lukašenko zakázal vývoz a protesty, krize pokračuje

Běloruský prezident varoval silnými slovy před snahou využít současných hospodářských problémů k podněcování demonstrací či stávek. Delegace jeho vlády současně jednají o různých formách pomoci s MMF, Ruskem i Čínou.

(pjed)

14.06.2011 18:24

A2

Regály v běloruských obchodech jsou stále plné. Nakupuje se ale výrazně méně. Foto Marin Getallierová, flickr.com

„Organizují si stávky, protože jim nedovolíme vyvážet palivo, cigarety a další zboží bez příslušných poplatků (...) Jsou to obyčejní kšeftaři (...) To se mám jen nečině dívat? Budu je sledovat, a potom udeřím tak tvrdě, že ani nestihnout utéct za hranice.“

Tato slova pronesl běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pondělním vysílání státní televize. Rétoricky tak propojil dva jevy, které se v zemi rozmohly po plném propuknutí hospodářské krize na konci května: úsilí šmelinářů vydělat na vývozu běloruského zboží, jehož ceny jsou nyní zmražené, a snahu opozičních skupin využít situace k protirežimním protestům.

Podle agenturních komentářů je výrok běloruského autokrata jasnou výhrůžkou všem, kdo by na stávajících problémech chtěli demonstrativně poukázat na jejich politické příčiny nebo na vedlejší důsledky oficiálního řešení.

Od konce května, kdy běloruská centrální banka devalvovala hodnotu místního rublu o 36 procent, se v zemi uskutečnilo již několik dílčích protestů. Nejvýznamnější z nich proběhl v pondělí u příhraničního města Hrodno, kdy skupina více než sta řidičů zablokovala auty přechod do Polska.

Podle Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFL/RL) řidiči protestovali proti omezení, které vysoce zpoplatňuje výjezd vozů s více než pěti litry paliva v nádrži. Blokádu se nejdříve pokusila ukončit pohraniční policie, avšak neuspěla. Za několik hodin pak na místo dorazily zvláštní pořádkové jednotky, které řidiče rozehnaly silou.

Různé opoziční skupiny se současně snaží podnítit v Bělorusku velkou stávku. Jejich apely ale zatím větší ohlas nemají.

Příčiny krize
Bělorusko zažívá podle agentur nejhorší ekonomickou krizi za 17 let Lukašenkovy vlády. V důsledku devalvace dlouho nadhodnoceného platidla klesla reálná hodnota mezd a vzrostly ceny všech základních potravin i zboží. Například ovoce je nyní dražší o 50 procent, čaj o 46, paliva o pětinu a maso, chleba či zelenina o desetinu. I tak je ale vše stále levnější než v sousedních zemích.

Ceny mají být z vládního rozhodnutí z 31. května drženy na současné úrovni přinejmenším do 1. července. Pokud by došlo k jejich opětovnému uvolnění, vzrostly by daleko více.

Podle výkladu Lukašenkova režimu zavinila krizi intenzivní snaha vlivných mocenských skupin na Západě, kteří se s pomocí páté kolony v Bělorusku snaží zemi co nejvíc uškodit. Dle západních agentur jde jednak o důsledek zvýšení cen energií dodávaných z Ruska, jednak o reakci na umělé narovnávání kurzu rublu a dolaru a jednak o odezvu populistické politiky, k níž se uchýlil režim před prezidentskými volbami loni 19. prosince.

Delegace běloruské vlády pod vedením premiéra Michaila Mjasnikoviče nyní vyjednává se zvláštní pozorovatelskou skupinou Mezinárodního měnového fondu o půjčce osmi miliard dolarů. Jiná delegace v čele s vicepremiérem Anatolem Tožikem jedná zas o pomoci se zástupci Ruska a Číny.

Všichni případní věřitelé si ale kladou tvrdé podmínky.

Kdo pomůže?
Rusko v minulosti odmítlo poskytnout Bělorusku pomáhat, dokud Lukašenkův režim nezahájí privatizaci strategického průmyslu a neumožní se jí účastnit ruským firmám. Podle posledních zpráv je ale vláda Vladimira Putina ochotná za dosud nespecifikovaných podmínek zprostředkovat půjčku 1,2 až 3 miliardy dolarů od Euroasijského hospodářského společenství – organizace, která má oficiálně dbát o stabilitu ekonomik v příslušném prostoru a jíž Rusko de facto vede.

Čína zade přislíbila miliardový devizový (dolarový) kredit, který však má sloužit pouze na pokrytí čínských investic, práce čínských firem či dovozu čínského zboží. Dle vicepremiéra Tožika budou příslušné prostředky využity k opravě silnic a železnic a také výstavně velkého závodu na zpracování dřeva.

Mise Mezinárodního měnového fondu pod vedením Chrise Jarvise zatím jasné stanovisko nevydala. Jarvis se pouze nechal v minulých dnech slyšet, že Bělorusko musí především provést bolestné reformy. Konkrétně má jít o úsporná opatření, přizpůsobení cen trhu a další uvolnění kurzu platidla. O požadavku politických reforem se zpravodajské zdroje nezmiňují.

Závěrečná zpráva mise MMF v zemi by měla být hotova v druhé polovině června.

Bělorusko čerpalo záchranný úvěr od MMF již v letech 2009 a 2010. Poslední splátku obdrželo v březnu loňského roku.


Další informace:
Reuters Belarus unrest will be suppressed, says Lukashenko
RIA Novosti Belarusian President vows to 'strike' protesters
BeITA Lukashenko orders to reduce fuel prices
RFE/RL Lukashenka Says He Will Not Allow Further Protests
RFE/RL IMF Urges Austerity On Loan-Seeking Belarus
RFE/RL Belarusian Police Disperse Drivers' Protest Against Gas Limits
RFE/RL China Gives Belarus $1 Billion In Trade Credits
RFE/RL Belarusians Brace For Hardship As Crisis Deepens


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.