Otevřený dopis aneb O velikosti obrazů

Otevřený dopis „znepokojených studentů filozofie“ vedení filozofického ústavu varšavské univerzity vhodně zapadá mezi akce začínajícího Týdne neklidu. Kromě jiného ukazuje na společný základ problémů veřejných vysokých škol v obou našich zemích.

„Znepokojení studenti filozofie“ poslali svůj dopis vedení filozofického ústavu varšavské univerzity 6. ledna. Minulou sobotu ho jako dokument zveřejnil portál Nowe peryferie. Už z prvních vět je zjevné, že jde o text ironický. Reaguje ovšem na debatu vyvolanou zaváděním jednotných evropských „kreditů“ coby měrné jednotky studia a převodu vědy na její vykazování.

Tutéž debatu jsme během zavádění tzv. boloňského procesu zažívali i v českém prostředí. Okrajově tato debata trvá dodnes. Problémy, které boloňský proces v českém prostředí způsobil nebo nevyřešil, se jistě budou připomínat během akcí právě probíhajícího Týdne neklidu. Otevřený dopis varšavských studentů může pár českým čtenářům posloužit alespoň jako inspirace k otázkám.

„Prvními slovy tohoto dopisu toužíme vyjádřit svůj obdiv cestě pokroku, po které se v posledních letech rozhodl vydat řídící aparát fakulty. Soudíme, že zaváděné reformy jsou správné a že již dnes je vidět, jak účinně přispívají k maximalizaci efektivity vzdělávacího procesu a zvýšení vědeckých standardů.

Společně s tím bychom chtěli upozornit na znepokojující jev, kterého jsme si všimli. Totiž, že stávající výukový plán se i nadále opírá o standardy vycházející z nemoderního, a proto neefektivního paradigmatu, ze kterého jsme už, mohlo by se zdát, coby unifikovaný neustále se rozvíjející svět evropské vzdělanosti vyrostli. Toto nepokrokové paradigma si nevšímá vedoucí úlohy ECTS kreditů (European Credit Transfer and Accumulation System), k jejímuž přijetí nyní směřujeme.

Znepokojuje nás, že studenti léta se seznamující s životopisy a názory velkých filozofů nemají možnost přenést nabyté vědomosti na skutečnou, objektivní, demokraticky určenou hodnotu, kterou systém ECTS kreditů nepochybně dává.

Zdá se nám, že jestli je možné vědeckou práci vykonanou studenty různých univerzit, často v různých zemích převést na univerzální bodový systém s tak omračující přesností, pak je jistě možné, a ve jménu vědy se to dokonce patří, udělat to samé také s filozofy minulosti. Obáváme se, že rezignace na propočtení našich filozofických autorit může vést u mladých adeptů filozofie ke vzniku mylných názorů, a tím ve výsledku ke snížení standardů výuky.

Nedojde mladý posluchač kurzu „Heretici nebo revolucionáři. Novodobé nepoddajné myšlení“ (3501-S128-11 — 10 ECTS kreditů), který se odehrává v místnosti 210, při pohledu na obraz Immanuela Kanta k mylnému závěru, že pro filozofa je přijatelné neúčastnit se zahraničních konferencí a nevyužívat zahraničních stipendií?

Nevyvolá Hegelův portrét u přednášejících pochybnosti, pokud jde o povinnost získávat zahraniční granty? Nepomyslí si student při pohledu na portrét Wittgensteina, že je možné přednášet bez splnění akademických norem na počet článků v impaktovaných časopisech? A nakonec, nepřivede přemýšlení o Heideggerovi mladého člověka k přesvědčení, že je možné nepublikovat v cizích jazycích?

A to nemluvíme o Herakleitovi, Sokratovi, Platónovi, Aristotelovi, Plotýnovi, sv. Tomáši Akvinském, Williamu Ockhamovi, Francisu Baconovi, Thomasi Hobbesovi, Johnu Lockovi, Benediktu Spinozovi, Johnu Stuartu Millovi, Karlu Marxovi, Friedrichu Nietzschem, Wilhelmu Diltheyovi, Bertrandu Russellovi, Edmundu Husserlovi, Kurtu Gödelovi, G. E. Moorovi, Kazimíru Ajdukiewiczovi, Franzi Brentanovi. Ti všichni doposud nebyli standardizováni a unifikováni ve shodě s vládnoucím systémem ECTS kreditů.

Ve spojení s faktem, že jejich didaktická hodnota není přepočítána na ECTS kredity, se zdá zjevné, že ani přítomnost jejich děl ve výukovém programu, ani přítomnost jejich portrétů na zdech filozofického ústavu není zdůvodněná z pohledu systému USOS (Univerzitní systém obsluhy studentů), který je systémem ekonomickým a zvyšujícím efektivitu řízení vzdělávání. Kurzy, které se o ně opírají, musejí být uznány za nicotné přinejmenším do okamžiku určení jejich objektivní hodnoty.

S ohledem na tyto úvahy navrhujeme upravit výukový program a portréty na základě počtu ECTS kreditů získaných danou osobou (identifikovanou na základě rodného čísla) a ověřených systémem USOS. To by pochopitelně znamenalo nutnost vytvořit nový studijní program, který by pominul všechny, kdo nesplňují objektivní pravidla určená systém USOS, který tvoří univerzální základ všech exaktních věd (včetně filozofie).

Tyto změny, podle našeho názoru, umožní účinnější obnovu demokratické správy vládnoucí unifikovanými lidskými zásobami uvnitř univerzity, čímž se zaslouží o zrychlení postupu vzdělávání, a v důsledku tak zlepší přechod z univerzitního systému na trh práce.

Prosíme o zaujetí kladného stanoviska k našemu návrhu.“

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.