Propast mezi bohatými a chudými se prohlubuje, varuje OECD

Podle výňatků z nové studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj se nerovnost v příjmech stále zvětšuje. Podíl na tom má i tlak na škrty a neoliberální opatření, která oslabují či přímo ruší různé redistribuční mechanismy.

(čtk)

05.05.2011 12:04


Spoluautor: Petr Jedlička

Un_photo_logan_abassi_haiti

Děti na skládce sbírají zbytky jídla a hledají drobné cenosti. Foto Logan Abassi, UN Photo

Nerovnost v příjmech je v posledních letech na vzestupu a týká se většiny vyspělých zemí. Vyplývá to z připravované zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), ze které pár výňatků otisk ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Za růstem nerovnosti je podle zprávy globalizace a technologický postup, který mnoho lidí nutí prokazovat více dovedností.

Propast mezi bohatými a chudými se prohlubuje v zemích, které se s vyšší mírou nerovnosti potýkají dlouhodobě. To jsou například Spojené státy. Zvyšuje se ale i v zemích, které jsou rovnoprávnější a mají tradičně vyšší míru přerozdělování. To je třeba Dánsko, Německo nebo Švédsko.

OECD na zprávě stále pracuje a celou ji zveřejní až v průběhu letošního roku. Zpráva se objevuje v době, kdy globalizace a její dopady v některých zemích narážejí na tvrdý odpor. Část lidí má totiž pocit, že některá pracovní místa z vyspělých zemí trvale mizí a přesouvají se do takzvaných mladých ekonomik, které jsou hlavně v Asii.

Růst nerovnosti zesiluje i špatný stav veřejných financí, s nimž se nyní potýká spousta vyspělých zemí. Snaha o snížení rozpočtových deficitů totiž komplikuje přerozdělování peněz přes různé sociální dávky a příspěvky. Přerozdělování je zpravidla nejjednodušší způsob, jak nerovnost v příjmech snížit.

Zpráva uvádí, že průměrný příjem nejbohatších deseti procent lidí ze všech 34 zemí OECD je v současné době asi devětkrát vyšší, než je průměrný příjem deseti procent nejchudších. Ve skandinávských zemích a ve většině zemí v kontinentální Evropě tento rozdíl není tak výrazný. Větší je v USA a v Izraeli, kde je průměrný příjem nejbohatších asi čtrnáctinásobkem příjmu nejchudších.

Ještě větší příjmová propast se ale vytvořila jinde. V latinskoamerickém Chile, stejně jako v Mexiku, průměrný příjem nejbohatších deseti procent lidí dosahuje sedmadvacetinásobku průměrného příjmu nejchudších, upozornil WSJ.


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Stanislav Hošek - Český těšín

ROVNOST Neděle, 8.Května 2011, 17:39:57

Opravdová demokracie bez rovnosti neexistuje.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.