Portugalsko se dohodlo s EU a MMF na podobě sanačních půjček

Státy platící eurem a Mezinárodní měnový fond půjčí zadluženému Portugalsku celkem 78 miliard eur výměnou za přijetí škrtů a úspor. Asi šestina částky je určena na posílení portugalských bank.

(rbs)

04.05.2011 12:49

A2

Premiér Sócrates může být spokojený. MMF a EU nařídily jeho zemi přesně ta opatření, která sliboval voličům on sám. Foto José Goulão, flickr.com

Portugalská vláda v demisi se v úterý dohodla se zástupci Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu (MMF) na podmínkách sanačních úvěrů. Celkem si zadlužená jihoevropská země bude muset půjčit dalších 78 miliard eur (asi 1,9 bilionu korun).

Dohoda musí být ještě schválena opozičními poslanci. Podle premiéra Josého Sócratese jsou sjednané podmínky dobré. Výměnou za zvýhodněné půjčky bude Portugalsko muset tento rok snížit rozpočtový deficit z 9,1 na 5,9 procenta a do roku 2013 na tři procenta HDP.

„Vláda dnes dosáhla dohody s mezinárodními institucemi ohledně finanční pomoci naší zemi,“ prohlásil Sócrates v televizním projevu. „Přirozeně neexistují žádné asistenční programy, které nejsou náročné.“

Sócrates nezapomněl dodat, že úspory vycházející z podmínek sanačních úvěrů budou prakticky stejné jako opatření navrhovaná jeho vládou a odmítnutá opozicí letos v březnu. Sócrates po neúspěchu rezignoval a nyní vede zemi jako dočasný premiér.

Prezident Aníbal Cavaco Silva vyhlásil předčasné volby na 5. června.

Podle Sócratese jsou podmínky úvěrů dobré hlavně proto, že nebude potřeba nadále snižovat platy státním zaměstnancům. „Tuhle krizi překonáme,“ slíbil v závěru projevu.

Dle portugalského deníku Público budou platy kráceny jen některým vysoce postaveným úředníkům. Škrty se nedotknou minimálního platu a základních sociálních dávek ani veřejného školství a zdravotní péče. Věk pro odchod do důchodu by měl také zůstat na své současné hranici.

Přijdou další?
Z celkové výše sanačních úvěrů je asi dvanáct miliard eur zamýšleno pro pomoc portugalským bankám. Agentuře Reuters to oznámil informovaný zdroj. Peníze mají bankám pomoci navýšit kapitál. Další pomoc s rekapitalizací by mohly finanční instituce získat od vlády, pokud by to bylo nezbytné.

Portugalsko se stalo po Řecku a Irsku třetí zemí platící eurem, která byla nucena přijmout zahraniční finance, aby se vyhnula bankrotu. Úrokové sazby sanačních úvěrů prozatím nejsou známy. Budou ale mnohem nižší, než kdyby si Portugalsko půjčovalo prodejem dluhopisů na mezinárodních trzích.

O tom, zda bude Portugalsko poslední zemí eurozóny přinucenou k úvěrům EU a MMF, se analytikové dosud dohadují. Obavy panují hlavně okolo situace sousedního Španělska, která se ale dle znalců po finanční stránce pomalu zlepšuje.

Hrozba z Finska
Portugalská dohoda s evropskými institucemi může být ale ještě ohrožena povolební situací ve Finsku, kde se úvěry pro zadlužené státy eurozóny staly jedním z hlavních témat předvolební kampaně.

Podle pravidel evropské měnové unie musí s vyplacením země souhlasit, nebo alespoň nehlasovat proti všechny členské státy.

Jenže ve Finsku získaly v nedávných parlamentních volbách strany, které sanační úvěry odmítají. Nově zvolený premiér Jyrki Katainen prohlásil, že hlavní fáze rozhovorů o podobě nové vlády neproběhne dříve než v polovině května. Skandinávská země by se ale měla k vyplacení Portugalska vyjádřit o dva dny dříve.

Ve Finsku musí příslušné rozhodnutí navíc schválit i parlament.


Další informace:
BBC News Portugal reaches deal on EU and IMF bail-out
The Guardian Portugal settles terms of €78bn bailout with EU and IMF
AFP Portugal reaches deal on 78 bn euro EU-IMF bailout: PM


A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Stanislav Hošek - Český těšín

Fundamentální otázka. Neděle, 8.Května 2011, 17:09:56

Když jsou prakticky všechny země EU zadlužené, odkud se pořád berou peníze na jejich sanace?!

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Trefná otázka... Pondělí, 9.Května 2011, 17:30:41

...s předem jasnou odpovědí. Patří se snad jen doplnit, že ony sanační úvěry neposkytují ECB a MMF jednorázově, ale po částech každý čtvrt- či půlrok. Jednak se tak snáze kontroluje, zda čerpající země plní podmínky (důsledně škrtá, privatizuje, atd.) a jednak je to pro půjčující země přeci jen menší zátěž.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.