Finské volby vyhrála liberální pravice, nejvíc však posílili národovci

Petr Jedlička

V nedělních volbách ve Finsku ztratily všechny doposud parlamentní strany alespoň jedno křeslo. Naopak euroskeptickému a značně národoveckému uskupení Praví Finové se podařilo počet poslaneckých mandátů zešestinásobit.

Zejména dvěma skutečnostmi zaujaly zpravodajské agentury parlamentní, obvykle ne moc sledované volby ve Finsku: jednak poměrně stejným ziskem všech velkých stran a jednak nezvyklým úspěchem národovecky se profilujícího uskupení Praví (ve smyslu Opravdoví) Finové.

Voliči 5,3milioné země vybírali své poslance v neděli 17. dubna. Zvolení politikové dostali mandát na čtyřleté funkční období.

V absolutním součtu vyhrála pravicově liberální Národní koaliční strana (KOK) dosavadního ministra financí Jyrkiho Katainena. Získala 20,4 procenta hlasů a ve 200členné sněmovně obsadí 44 míst. Druhá skončila sociální demokracie Jutty Urpilainenové (19,1 procent, 42 míst) a doposud největší strana Finský střed (KESK) premiérky Mari Kiviniemiové klesla se ziskem 15,3 procent na čtvrté místo. V novém parlamentu bude mít 35 poslanců.

Finský střed i všechny malé strany přitom přeskočili právě Praví Finové (PS) Tima Soiniho. Poslancům této strany dalo důvěru 19 procent voličů, a ti tak obsadí 39 křesel - šestkrát více než po minulých volbách.

„Jde vskutku o velký, velký třesk. Jedná se o velkou, velkou změnu. Ve finské politice teď dojde k výraznému obsahovému posunu,“ okomentoval výsledek voleb profesor Jan Sundberg z Helsinské univerzity pro agenturu Reuters.

Znalci z evropských médií připomínají, že finská politická scéna byla až doposud typická soupeřením tří velkých (tradičních) stran a měnící se skupiny malých (alternativních) uskupení. Co aktuální změna přinese, je zatím prý možné jen odhadovat. O to závažnější obavy ale vyvolává.

Proti marnotratným

Úspěch PS připoutal pozornost jak nevídaným rozsahem, tak možnými důsledky. Finský parlament má totiž právo hlasovat i o všech dohodách učiněných na evropské úrovni. To se dnes týká především dohody o záchranném mechanismu eurozóny, který má sloužit zemím ohroženým bankrotem a jenž se zanedlouho chystá využít Portugalsko.

Finsko se zavázalo ručit v záchranném fondu eurozóny částkou ve výši osmi miliard eur (194 miliard korun). Praví Finové přitom založili velkou část kampaně právě na kritice finského příspěvku na pomoc těmto „marnotratným státům“, jak se předseda PS Soini o Portugalsku vyjádřil, a schválení mechanismu chtějí zablokovat.

V reakci na výsledky voleb již oslabilo nejen euro, ale i indexy evropských burz.

Situaci dále komplikuje i skutečnost, že také finští sociální demokraté — a nyní druhá nejsilnější strana — se staví k záchrannému mechanismu kriticky. Jejich výtky jsou ovšem spíš levicové povahy a také neodmítají pomoc předluženým jako takovou. Trhy nicméně nečiní mezi národoveckou a principiální kritikou příliš rozdíl - zčásti jistě i proto, že může mít v posledku stejné dopady.

Potřeba třetí strany

Podle agenturních odhadů se novým premiérem Finska stane předseda KOK Jyrki Katainen, jenž přizve do koalice buďto sociální demokraty, nebo Finský střed. Předsedkyně jedné či druhé strany pak získá funkci ministryně financí.

Tato koalice však bude menšinová. Bude nucena spolupracovat s ještě jednou stranou, anebo hledat podporu případ od případu.

Timo Soini již uvedl, že jeho PS je na koaliční jednání připravena a bude prý usilovat o naplnění co největšího počtu programových priorit. Těmi jsou vedle přehodnocení pomoci krachujícím státům zpřísnění přistěhovalecké politiky, větší regulace některých oblastí ekonomiky, ochrana finské kultury (zjm. před švédským vlivem) či zpřísnění většiny trestních postihů.

Umísťování na kraj politického spektra se přesto Soini vytrvale brání. „My nejsme žádní extremisté. Můžete klidně spát,“ řekl po oznámení volebních výsledků zahraničním novinářům.

Dle finských médií už koaliční rozhovory započaly. Podoba nové vlády by měla být jasná v první polovině května.

Vedle čtyř velkých stran zasednou ve finském parlamentu také čtyři malé: Levicová aliance (14 křesel), Zelená liga (10 křesel), Švédská lidová strana (9 křesel) a Křesťanští demokraté (6 křesel). S účastní těchto uskupení na vládě se ovšem nepočítá.

Další informace:

BBC News Nationalist True Finns make gains in Finland vote

BBC News Finland rocks the EU

Spiegel On-line Finland's Right Turn Spells Trouble for Europe

The Guardian Portugal bailout could be affected by election gains for anti-euro Finns

The Local — Sweden Sweden mulls impact of Finnish far-right rise

AFP Euro slides against dollar on shock Finnish vote

AFP Europe stocks slide on debt worries, earnings fears