Prezident Václav Klaus souhlasí se změnami v zákonech o sirotčích důchodech a odškodnění za majetek zanechaný na Podkarpatské Rusi, které navrhl ombudsman. Veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský to řekl novinářům po dnešní schůzce s prezidentem, kterému předložil Souhrnnou zprávu o činnosti za loňský rok.

Varvařovský doporučil poslancům osm změn zákonů či předpisů. „Pan prezident se na některé díval a nebyl jiného názoru než já," řekl ombudsman po setkání s Klausem. Dodal, že hovořili právě o vyplácení sirotčího důchodu a zákoně o odškodnění pro někdejší obyvatele Podkarpatské Rusi.

Varvařovský bude o svých návrzích jednat také s předsedkyní Sněmovny Miroslavou Němcovou. Zdůraznil, že oproti svému předchůdci Otakaru Motejlovi počet svých podnětů omezil a předložil jich jen osm. Za úspěch by považoval, kdyby ho Parlament vyslyšel alespoň v polovině případů.

Ombudsman mimo jiné vyzval, aby na sirotčí důchod měly nárok i děti, jejichž rodiče neplatili po potřebnou dobu důchodové pojištění. „Dnešní problém je ten, že když se zjistí, že rodiče, kteří zemřeli, neplatili po dostatečně dlouhou dobu pojištění, ať už úmyslně, nebo to za ně neplatil jejich zaměstnavatel, tak dítě žádný sirotčí důchod nedostane, nedostane dokonce ani žádnou dávku z jiného koše a není zabezpečeno," řekl Varvařovský.

Zákon o odškodnění za majetek zanechaný na Podkarpatské Rusi obsahuje podmínku, že majetek tam lidé museli nechat ve vymezeném ani ne půlroce na přelomu let 1938 a 1939. Část československých občanů se však v tomto termínu nestihla evakuovat, například kvůli bojům v regionu. Kvůli několika dnům nebo týdnu jim tak odškodnění uniklo. „Je to vůči nim nespravedlivé, je to vůči nim nová křivda, protože je tam stop datum 18. března roku 1939," uvedl ombudsman. Stížnosti na toto vymezení podle Varvařovského dostává nejen on, ale i prezidentská kancelář.

Ombudsman vyzval také k přijetí právní úpravy, která by jasně vymezila používání omezovacích prostředků v psychiatrických léčebnách. Navrhl také, aby se o veřejné silnice nestaraly nejmenší obce, které na to nemají úředníky, ale obce s rozšířenou působností.

„Když už ombudsmana máme jako zpětnou vazbu, aby zákonodárná moc věděla, jak to, co stvoří, působí v normálním životě, tak ve slušné zemi by svému ombudsmanovi mohli tak z padesáti procent vyhovět," poznamenal. S Klausem si prý rozuměl také v tom, že české zákony jsou zbytečně popisné a někdy i nadbytečné. O působení Ústavního soudu, který Klaus minulý týden ostře kritizoval, nehovořili, uvedl veřejný ochránce práv.

Někdejší ústavní soudce Varvařovský zpracovával jako ombudsman první zprávu. Ve funkci je od loňského září, kdy nahradil zesnulého Otakara Motejla.