Veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský, jehož do funkce po zesnulém Otakaru Motejlovi prosadila ODS, zpochybňuje některými svými výroky smysl a důvěru v úřad ombudsmana. Domnívají se tak alespoň zástupci Českého helsinského výboru, kteří se na Varvařovského obrátili v otevřeném dopise.

Autoři dopisu, pod nímž je podepsaný i bývalý ministr pro lidská práva Michael Kocáb, vytýkají ombudsmanovi, že v rozhovoru pro Lidové noviny zesměšňoval některé stížnosti, zpochybňoval antidiskriminační zákon a na základě nijak průkazných zkušeností tvrdil, že diskriminace není v České republice problém.

„Abych pravdu řekl, z podnětů, které nám sem chodí, bych dokonce mohl dojít k závěru, že to není tak velký problém, jak se z toho dělá. Pán se na nás obrátil s tím, že se sprchoval po cvičení ve fitcentru a sprchami prošla postarší uklízečka, tak jestli to není diskriminace...,“ tak hovořil o diskriminaci v rozhovoru pro Lidové noviny Varvařovský.

„Pokud existují v praktickém životě jen takové problémy s diskriminací, jaké nám lidé posílají, pak to s Českou republikou vůbec není špatné,“ uvedl dále Varvařovský s tím, že podle jeho názoru bohatě vystačí Listina základních práv a svobod. Ombudsman mimo jiné v článku zaujal i názorem, že se nehodí, aby pro finanční kriminálníky chodili policisté s želízky.

Podle Českého helsinského výboru jsou tyto výroky Varvařovského na pováženou. Jeho úlohou by prý nemělo být zpochybňování odborných debat, ale snaha o naplňování zákona a pomoc lidem v nesnázích. Svým vyjádřením však spíš vzbudil v obětech diskriminace nedůvěru ve smysluplnost případné žádosti o pomoc.

„Velmi zarážející je Váš osobní vzkaz, že vůbec pochybujete o hojnosti výskytu diskriminace. Je nesprávné, a v případě ochránce neprofesionální, paušálně dovozovat míru diskriminace ze statického údaje, jakým je počet podání adresovaných ochránci, aniž byl takový údaj konfrontován s jinými zdroji,“ stojí v dopise.

„Zcela nepřijatelné však je, aby veřejný ochránce práv s očividným posměchem glosoval obsah konkrétních podání. Znevažování stěžovatelů se vyskytovat v jednání veřejné správy nesmí. Pokud se ho veřejný ochránce práv dopouští, vážně tím ohrožuje důvěryhodnost své funkce, a to jak směrem k jím ,sledovaným' institucím, tak zejména směrem k potenciálním stěžovatelům,“ dodávají autoři.

Český helsinský výbor na závěr připomíná, že úřad Veřejného ochránce práv si vydobyl za působení Otakara Motejla vysoké renomé a důvěru veřejnosti a jeho nástupce by se měl snažit tento kredit dále rozvíjet, nikoli znevažovat.