Jan Beránek
| Jan Beránek je autorem diskusních příspěvků, které nalaznete zde. |
|---|
Profil
Autor je ekolog, je vdoucím programu Energie v Greenpeace International. V roce 1989 spolu s Jakubem Patočkou založil Hnutí DUHA, kde se věnoval energetice a zejména výstavbě Jaderné elektrárny Temelín. Předsedal Straně zelených v letech 2003 až 2005, kdy mj. poprvé získala mandáty v Senátu a v krajském zastupitelstvu. Je ředitelem WISE Brno a koordinátorem iniciativy Stop přehradě, která sleduje problematiku plánování nových přehrad v České republice. Od léta 2007 pracuje v ústředí Greenpeace International v Amsterdamu.
Fotogalerie
Fotogalerie: Istanbul dva dny po neúspěšném pokusu o puč
Příznivci prezidenta Erdogana uposlechli výzvu a vyrazili slavit do ulic. Spotánní radost někde přerůstala v agresivitu. Atmosféru zachytil náš istanbulský spolupracovník.
Fotogalerie
Istanbul mezi vločkami a atentáty
Jan Beránek dnes působí jako programový ředitel Greenpeace Blízký východ. V den, kdy se pozornost celého světa upřela k Paříži, fotil v Istanbulu sníh. Ke svým fotografiím napsal pro DR krátkou poznámku.
Komentář
Předvánoční úvaha o islámu a náboženském fanatismu
Text Jana Beránka, který v současnosti působí jako programový ředitel Greenpeace Blízký Východ, reaguje na stupňující se projevy nenávisti zaplavující sociální sítě.
Komentář
Čistá příroda, nebo spravedlivá společnost?
Bývalý předseda Strany zelených bere v ochranu Jana Kellera před kritikou Matěje Stropnického a některých ekologických aktivistů.
Komentář
Dnes jsem Istanbulan
Text, v němž se snoubí osobní a analytická rovina, do hloubky přibližuje podstatu nynějších bouřlivých dějů v Turecku. I to, nakolik nám mohou být inspirací.
Komentář
Opilá planeta
Země se ocitla v situaci, v níž připomíná opilého státníka. Nemoc - přesycení atmosféry kysličníkem uhličitým - je léčitelná, ale vyžaduje okamžité a rázné zásahy.
Sloupek
Energetika po Fukušimě VII: Kudy dál v České republice
Přinášíme poslední, sedmý díl seriálu Jana Beránka o globálních výhledech energetiky. Poslední díl si klade otázku po budoucnosti energetiky k České republice ve světle toho, co bylo napsáno v předchozích šesti dílech.
Analýza
Energetika po Fukušimě VI: Obnovitelné zdroje a stabilita sítě
Seriál Jana Beránka o globálních výhledech energetiky pokračuje šestým dílem, v němž autor řeší problémy spolehlivosti obnovitelných zdrojů a stability přenosové soustavy elektřiny.
Sloupek
Energetika po Fukušimě V: Německý obrat: více uhlí a dovozní závislost?
Seriál Jana Beránka o globálních výhledech energetiky pokračuje pátým dílem, v němž autor vyvrací mýty o tom, že v důsledku vystoupení z jádra jsou Němci elektřinu nuceni dovážet a jaderné reaktory údajně nahrazují uhelnými elektrárnami.
Sloupek
Energetika po Fukušimě IV: Německý obrat – dražší elektřina?
Seriál Jana Beránka o globálních výhledech energetiky pokračuje čtvrtým dílem, v němž autor podrobně analyzuje vývoj cen elektřiny v důsledku zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na její výrobě v Německu.
Sloupek
Energetika po Fukušimě III: Úspěch obnovitelných zdrojů v Německu, Dánsku a Španělsku
Seriál Jana Beránka o globálních výhledech energetiky pokračuje třetím dílem – dnes o Německu, Španělsku a Dánsku: v těchto zemích představují obnovitelné zdroje až třetinu celkového energetického mixu a jejich podíl bude dále růst.
Sloupek
Energetika po Fukušimě II: Obnovitelné zdroje versus jádro
Seriál Jana Beránka o globálních výhledech energetiky pokračuje druhým dílem, v němž autor dokládá globální nárůst podílu energie vyrobené z obnovitelných zdrojů, který kontrastuje s poklesem podílu stále dražší energie jaderné.
Komentář
Energetika po Fukušimě
Deník Referendum otevírá prvním článkem seriál Jana Beránka o globálních výhledech energetiky. Jak usměrnila další vývoj oboru havárie fukušimské jaderné elektrárny? Znamená havárie zlom nebo jen posílení trendu, který panoval už před ní?
Polemika
Možná Slovensko není tygr, ale Pogátsovy argumenty nesedí
Článek Zoltána Pogátsa ve mě vyvolal hluboké pochybnosti o správnosti analýzy a dokonce i poctivosti autora.
Glosa
Ropák 1993: Václav Klaus a Vladimír Dlouhý, náš ropácký stát
V roce 1993 nastala kuriozita: vítězové byli dva, neboť oba získali stejný počet bodů. Ale oba exempláře stáli zato. Příběh Václava Klause a Vladimíra Dlouhého připomíná Jan Beránek.
Analýza
Lekce z Fukušimy
Od pacientů zapomenutých při evakuaci v nemocnicích po tvrzení advokátů majitele elektrárny, že radiace patří tomu, čí pozemek kontaminovala, fukušimská tragédie trvající právě jeden rok skýtá poučení, která bychom neměli přehlédnout.
Komentář
Rádio Jerevan o české jaderné bezpečnosti
Velmi uklidňujícím dojmem působily minulý týden zprávy o vedoucí pozici České republiky v indexu jaderné bezpečnosti. Mnohem méně uklidňující je skutečnost, že tyto zprávy byly výsledkem pouze špatné novinářské práce s původním materiálem.
Komentář
Šlendrián a zametání pod koberec ve Fukušimě jako v Temelíně
Podobnost mezi Fukušimou a Temelínem není viditelná na první pohled, ale systémové paralely zde jsou: moc energetického monopolu, slepá důvěra veřejnosti, bohorovnost úřadů, chronický šlendrián a utajování problémů s aktivní podporou státních inspektorů.
Komentář
Šest měsíců fukušimské katastrofy II. Může se stát u nás?
Argumenty projaderné mašinérie se snaží sugerovat, že fukušimská tragédie nebyla zas až tak tragická, že v Evropě se nic takového stát nemůže a také, že je to vlastně důkaz jaderné bezpečnosti.
Komentář
Šest měsíců fukušimské katastrofy - část první
Uběhlo šest měsíců od chvíle, kdy postupně explodovaly tři bloky jaderné elektrárny Fukušima. Co znamenají následky nehody pro obyvatele v okolí, pro Japonsko a pro celý svět?
