Ústav pro studium totalitních režimů
Komentář
Jan Randák: Proč potřebujeme levicový pohled na dějiny
Historik Jan Randák vysvětluje novináři Martinu Veselovskému, z čeho pramení potřeba levicového pohledu na dějiny, proč je pluralita interpretací dávno uznaným faktem, a proč ve svém sporu s ním měla pravdu historička Anna Hájková.
Komentář
Jiří Vojáček: Kdo nezná svou minulost?
Výpady Pavla Žáčka proti Františku Bublanovi znovu poukazují k tomu, že Ústav pro studium totalitních režimů vznikl jako instituce s ideologickým zadáním, což natrvalo poškozuje jeho profil.
Zpráva
Senát zvolil do Rady ÚSTR tři bývalé politiky. Stávající radní své posty neobhájili
Novými členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů byli Senátem zvoleni bývalí poslanci sociální demokracie, respektive lidovců Karel Černý a Jiří Junek. Třetí místo obsadil někdejší místopředseda senátu za ODS Jiří Liška.
Sloupek
Lukáš Jelínek: ÚSTR se změnil. To ale nestačí
K čemu je nám dnes Ústav pro studium totalitních režimů a jak by se měl výhledově proměnit a vyvíjet?
Komentář
Jaroslav Bílek: Vyznání zklamaného antikomunisty
Politolog Jaroslav Bílek se pozastavuje nad mediálními útoky, které se v poslední době snesly na hlavu francouzské historičky Muriel Blaive, a vysvětluje, proč jsou podle jeho názoru neadekvátní.
Sloupek
Alena Zemančíková: Konformisté
Spory ohledně tvrzení historičky Muriel Blaive se točí hlavně kolem výroku, že režim udržoval svou moc nejen represemi, ale zejména dohodou s obyvatelstvem. Dohoda ale stojí na konformitě a ta je v základech každého režimu.
Sloupek
Patrik Eichler: Demokratická politika zná míru
Znakem demokratické politiky je vědomí míry, se kterou může přistupovat ke změnám. Ve veřejném prostoru dnes a denně vedeme zápas, ve kterém se i jinak demokratické síly vzájemně ujišťují o hranicích možného. A ve kterém tyto hranice posouvají.
Zpráva
Kalousek přejmenování státního svátku 17. listopadu odmítá, studenti jsou pro
Studentská komora Rady vysokých škol uvítala změnu názvu státního svátku 17. listopadu, kterou ve středu schválila Poslanecká sněmovna. Předseda komory upozornil, že to byli studenti, kdo se stal významným aktérem událostí v listopadu 1989.
Komentář
Roman Sikora: Lída Baarová jako dobrá zpráva
Snímek Lída Baarová režiséra Filipa Renče překračuje hranice diletantství. Tyto hranice však české filmy překračují soustavně. Proč tedy zrovna Renčův snímek vyvolal takové vášně? A v čem se Renč slavné herečce podobá?
Sloupek
Lukáš Jelínek: Kousek stínu v horkém létě
Lukáš Jelínek coby jeden z radních mapuje aktuální situaci v Ústavu pro studium totalitních režimů. Jeho fungování se navzdory řadě odpůrců podařilo ustálit.
Sloupek
Ondřej Vaculík: Příběh problematického člověka
Divadelní režisér Jiří Frejka byl jednou z tragických obětí minulého režimu. Jedním z jeho tyranů je však jev, který je často k vidění i dnes: anonym.
Komentář
Jiří Silný: Vyjadřuji-li se k nařčení, že jsem byl spolupracovníkem StB
Jiří Silný, ředitel Ekumenické akademie, husitský duchovní, aktivista, inspirátor řady sociálně-ekologických aktivit a solidarity s třetím světem a také autor DR, napsal otevřený dopis Adrianu Portmannovi a jeho druhům.
Tip
Kauza Pavel Wonka ve světle (ne)vyrovnávní se s minulostí u nás
Zveřejňujeme pozvánku na projekci dokumentu Pavel Wonka se zavazuje, která se koná v pondělí 26. ledna od 18 hodin ve velkém sále Městské knihovny v Praze. Součástí projekce je i beseda s celou řadou zajímavých hostů.
Sloupek
Alena Zemančíková: Jaké to bylo dětství?
V knize Moje dětství v socialismu šedesát jedna více méně veřejně známých autorů a autorek vzpomíná na své dětství. Kromě dvou výjimek však minulý režim ve vzpomínkách moc velkou roli nehraje.
Komentář
Petr Uhl: Aby tu ÚSTR nezavedl nezákonnost a zvůli
Nedávno se konala veřejná debata o situaci v Ústavu pro studium totalitních režimů. Petr Uhl nyní zaměřil pozornost na postoje dvou účastníků diskuse – Moniky Pajerové a Adriana Portmanna a na jejich kritiku současného vedení ÚSTR a jeho rady.
Sloupek
Lukáš Jelínek: Jak jsem se stal kapitalistou
Kolem Ústavu pro studium totalitních režimů se vedou bouřlivé diskuse, nově vyvolané zprávami o propouštění. Důkladnou debatu by si ale zasloužila dlouhodobá koncepce ústavu, která by měla být představena v prvním pololetí příštího roku.
Sloupek
Filip Outrata: Hrdinové s trochou bázně a hany
Nejednoznačný, zároveň pozitivní i negativní reakce vzbuzující odkaz historické osobnosti je v každém případě lepší než uměle budovaný či přiživovaný kult.
Recenze
Oto Horák: Wonka nebo Rudinská?
Jestliže se Libuše Rudinská ve svém dokumentu snaží diváky přesvědčit, že Pavel Wonka nebyl Mirek Dušín, pokouší se objevit Ameriku. To podstatné na příběhu Pavla Wonky ji přitom nezajímá.
Sloupek
Jaroslav Bican: Jak historická politika posiluje hodnotovou orientaci stran
Politické strany mají svoji historii jako struktury i součást určitých ideových směrů. Strany mohou na svůj příběh rezignovat, na nic nenavazovat a vždy se rozhodovat jen podle aktuální výhodnosti, výsledkem ale bude vyprázdněnost a krize identity.
Komentář
Milena Bartlová: Poučení z metodologie
Oživený zájem o případ Pavla Wonky je modelovým příkladem problémů s poznáváním nedávných dějin. O Pavla Wonku a jeho složitý individuální osud vlastně ani nejde. Otázky, které si máme pětadvacet let po pádu minulého režimu klást, znějí úplně jinak.
Sloupek
Lukáš Jelínek: Ztracená
Problém pražské ČSSD se dá označit za genetický. Už dávno zapomněla, co ji odlišuje od politické pravice. Na centrální pražské úrovni je volitelná jen se zavázanýma očima a ucpaným nosem. Platilo to před týdnem a ještě víc to platí dnes.
Komentář
Václav Velčovský: O snazší nehistorii
Představení drážďanské Staatsschauspiel Můj spis a já, které se uskutečnilo minulý týden, připomnělo, co je problém našeho vztahování se k minulosti. Stále máme pochybnou potřebu dělit lidi na vítěze a poražené, na hrdiny a padouchy, na nás a ony.
Komentář
Lukáš Ulrych: Komunistický fízl jako symptom naší postkomunistické společnosti
Debata nad výrokem Miroslava Kalouska odráží boj společnosti proti svému špatnému svědomí, jedná se o pokus o jeho očištění, kdy většina společnosti svým pravidelným chováním tento režim každý den znovu vytvářela a to až do roku 1989.
Sloupek
Jan Gruber: Taberyho Kalousek a Kalouskův Tabery
Někteří lidé se domnívají, že označení poslance KSČM za „komunistického fízla“ je nevhodné a urážlivé. Jiní jsou naopak přesvědčeni, že podobné výroky udržují českou demokracii nad vodou.
Komentář
Jiří Vyleťal: Dvojí zajetí
Jiří Vyleťal se zamýšlí nad fenoménem války v minulých desetiletích. Zastrašující účinek války sice pominul, protože však lidé a jejich politické reprezentace nenašli jiný důvod, proč nežít jeden na úkor druhého, staré přízraky se vrátily.
Komentář
Jan Randák: Člověk v tísni čte Gramsciho
Kampaň organizace Člověk v tísni Proti ztrátě paměti může sloužit jako příklad dobře pochopeného a v praxi uplatňovaného Gramsciho konceptu hegemonie.
Komentář
Stanislav Štech: Debata o minulosti, nebo o přítomnosti?
Pokud se nepovede otevřená debata o tom, v jaké společnosti chceme žít, výsledkem bude narůstání potlačované nespokojenosti a frustrací, které nakonec stejně vyjdou najevo. Emočně nabité diskuse o ÚSTRu či utrpení disidentů jsou toho příkladem.
Sloupek
Lukáš Jelínek: Bouře nad žižkovským ostrovem trvá
V Senátu se tento týden vedla debata o Ústavu pro studium totalitních režimů. Jen minimum diskutujících se ale věnovalo tomu, jak zlepšit fungování této instituce a v čem upravit zákon, který ji zakládá.
Komentář
Pavel Urbášek: Hrozí omezení přístupu k archiváliím z období před rokem 1989?
Nejvyšší soud podal podnět k Ústavnímu soudu ohledně archivního zákona. Jeho případná novelizace ÚS výrazně ztíží práci badatelů z ÚSTRu, resp. historikům, kteří se orientují na represi z období nacistické okupace a komunistického režimu.
Sloupek
Petr Dimun: Česká mediální zabijačka
MF DNES přišla s informací o údajné spolupráci bývalého prezidenta Východního Timoru a nositele Nobelovy ceny za mír José Horty s StB. Jaroslav Kmenta, který se zde touto kauzou zabýval původně, ale došel k tomu, že Horta žádným agentem StB nebyl.
Dokument
Přílohy k odpovědi tří odborových organizací ÚSTR Zdeňku Bártovi
Přílohy k odpovědi tří odborových organizací ÚSTR na dopis člena Rady ÚSTR, Zdeňka Bárty, ve kterém reagoval na výzvu těchto odborových organizací.
Komentář
Redakce DR: Odpověď tří odborových organizací ÚSTR Zdeňku Bártovi
Zveřejňujeme odpověď tří odborových organizací ÚSTR na dopis člena Rady ÚSTR, Zdeňka Bárty, ve kterém reagoval na výzvu těchto odborových organizací.
Sloupek
Jan Gruber: Za dobrou pravdu a pravé dobro!
Po svém nezvolení ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů začal Adrian Portmann kopat všude kolem sebe a na své devět měsíců staré výroky zapomněl.
Komentář
Adrian Portmann: Odpověď členovi Rady ÚSTR Bártovi
Zveřejňujeme odpověď Adriana Portmanna na dopis člena Rady ÚSTR, Zdeňka Bárty, třem odborovým organizacím ÚSTR reagující na jejich výzvu Radě a řediteli.
Komentář
Zdeněk Bárta: Otevřená odpověď třem odborovým organizacím ÚSTR na jejich výzvu Radě a řediteli
Zveřejňujeme otevřenou odpověď třem odborovým organizacím ÚSTR na jejich výzvu Radě a řediteli od člena Rady ÚSTR, Zdeňka Bárty.
Komentář
Luboš Rokos: ÚSTR rok poté, pár postřehů
Luboš Rokos komentuje zvolení nového ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů a vývoj kolem Ústavu v posledním roce.
Komentář
Roman Šolc: Několik slov k pohřbívání ÚSTRu
Roman Šolc polemizuje s textem jednoho z kandidátů na ředitele Ústavu pro studium totalitní režimů Adriana Portmanna. Podle Šolce je koncepce tohoto ústavu pomýlená už od samého počátku.
Komentář
Adrian Portmann: Hrobařská reálpolitika
Podle Adriana Portmanna, jednoho z kandidátů na místo ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů, není rada této instituce schopná konsenzu.
Komentář
Filip Šimeček: Balík ideologie
V MF DNES (12. dubna 2014) se objevil článek politologa Stanislava Balíka s názvem Kulturní válka o povahu komunismu. Kritizuje v něm „lakování komunismu narůžovo“, tedy údajnou relativizaci novodobé historie. Jsou jeho výstupy relevantní?
Sloupek
Lukáš Jelínek: Rada radního radám
Radě Ústavu pro studium totalitních režimů se zatím nepodařilo zvolit nového ředitele. Lukáš Jelínek se zamýšlí nad rolí radních v institucích postavených na veřejnoprávním principu.
Komentář
Petr Sedlák: Školní dějepis, komunistická diktatura a spor o ÚSTR
Petr Sedlák navazuje na debatu o smyslu a směřování Ústavu pro studium totalitních režimů. Klade důraz na multiperspektivitu, která je podle něho vším, jenom ne legitimizací určitého výkladu dějin.
Sloupek
Filip Outrata: ÚSTR jako služba a spojenec pro levici
Ústav zkoumající činnost represivních složek režimu zaštiťujícího se hesly o sociální rovnosti a spravedlnosti je přirozeným spojencem demokratické levice a ta by proto měla mít zájem na jeho co nejlepším fungování.
Komentář
Dušan Radovanovič: ÚSTR, revoluce nebo perestrojka?
ÚSTR má tři relevantní kandidáty na post ředitele. Zvolí rada ty, kdo se budou snažit pouze o odstranění nejkřiklavějších neduhů, nebo se pokusí o skutečnou obsahovou změnu a posunutí ÚSTRu mezi respektovaná akademická pracoviště?
Komentář
Luboš Rokos: Obrana každodennosti
Není možné komunistický režim definovat jako totalitní a zároveň odmítat studium jeho každodennosti. Tím bychom na totalitním systému odmítli studovat právě jeho všeprostupující totalitu.
Komentář
Michal Lukeš: Dialog o Národním muzeu
Ředitel Národního muzea reaguje na text Jana Randáka „S velkou mocí přichází i velká zodpovědnost. Případ Národní muzeum“, který před časem vyšel v DR. Vedení muzea si prý svou odpovědnost uvědomuje.
Komentář
Stanislav Holubec: Ještě jsme ve válce
Kniha „Ještě jsme ve válce“ je zřetelným nástrojem jak ustavit antikomunistický výklad dějin zaměřený nejen proti současné KSČM, ale též sociální demokracii, proti snaze vytvářet spojenectví na levici a hledat alternativu k dnešnímu systému.
Komentář
Jiří Karen: Dějepis v zajetí totalitního extremismu
Výuka nejnovějších dějin se dnes může opřít o množství perfektně zpracované metodiky. Problém se ale nachází v určitém ideologickém vymezení smyslu výuky historie na středních školách. Apriorně vychází z určitých tezí, o kterých se nediskutuje.
Komentář
Jan Randák: ÚSTR a historikova zodpovědnost
Adam Drda svým textem o českému dějepisectví, ÚSTRu a politice v časopisu Babylon otevřel téma role historiků ve společnosti a jejich zodpovědnosti. Má být historik jen komentátorem a kritickým vědcem?
Komentář
Roman Šolc: O ústrcích v ÚSTRu a svobodě bádání
Spor o ÚSTR není jen sporem politiků a zájmových skupin o fungování jedné zvláštní instituce. Ani otázkou osobních zájmů toho či onoho člověka. Pokud jej chceme nahlédnout v obecnější rovině, musíme si položit otázku, jakou chceme být společností.
Komentář
Jan Randák: S velkou mocí přichází i velká zodpovědnost. Případ Národní muzeum
Národní muzeum vytvářelo, vytváří a bude vytvářet konkrétní obrazy a příběhy o minulosti, jejichž prostřednictvím bude formulovat pozitivní či negativní hodnoty a normy. A ty mohou v určitých souvislostech představovat specifické politikum.
