Ústav pro studium totalitních režimů

Albertov_deska__01_

Zpráva

Kalousek přejmenování státního svátku 17. listopadu odmítá, studenti jsou pro

Studentská komora Rady vysokých škol uvítala změnu názvu státního svátku 17. listopadu, kterou ve středu schválila Poslanecká sněmovna. Předseda komory upozornil, že to byli studenti, kdo se stal významným aktérem událostí v listopadu 1989.

V_ez

Komentář

Roman Sikora: Lída Baarová jako dobrá zpráva

Snímek Lída Baarová režiséra Filipa Renče překračuje hranice diletantství. Tyto hranice však české filmy překračují soustavně. Proč tedy zrovna Renčův snímek vyvolal takové vášně? A v čem se Renč slavné herečce podobá?

Ljelinek

Sloupek

Lukáš Jelínek: Kousek stínu v horkém létě

Lukáš Jelínek coby jeden z radních mapuje aktuální situaci v Ústavu pro studium totalitních režimů. Jeho fungování se navzdory řadě odpůrců podařilo ustálit.

Vaculik2

Sloupek

Ondřej Vaculík: Příběh problematického člověka

Divadelní režisér Jiří Frejka byl jednou z tragických obětí minulého režimu. Jedním z jeho tyranů je však jev, který je často k vidění i dnes: anonym.

Jirka

Komentář

Jiří Silný: Vyjadřuji-li se k nařčení, že jsem byl spolupracovníkem StB

Jiří Silný, ředitel Ekumenické akademie, husitský duchovní, aktivista, inspirátor řady sociálně-ekologických aktivit a solidarity s třetím světem a také autor DR, napsal otevřený dopis Adrianu Portmannovi a jeho druhům.

Image

Tip

Kauza Pavel Wonka ve světle (ne)vyrovnávní se s minulostí u nás

Zveřejňujeme pozvánku na projekci dokumentu Pavel Wonka se zavazuje, která se koná v pondělí 26. ledna od 18 hodin ve velkém sále Městské knihovny v Praze. Součástí projekce je i beseda s celou řadou zajímavých hostů.

Azemancikova1

Sloupek

Alena Zemančíková: Jaké to bylo dětství?

V knize Moje dětství v socialismu šedesát jedna více méně veřejně známých autorů a autorek vzpomíná na své dětství. Kromě dvou výjimek však minulý režim ve vzpomínkách moc velkou roli nehraje.

Petr_uhl01

Komentář

Petr Uhl: Aby tu ÚSTR nezavedl nezákonnost a zvůli

Nedávno se konala veřejná debata o situaci v Ústavu pro studium totalitních režimů. Petr Uhl nyní zaměřil pozornost na postoje dvou účastníků diskuse – Moniky Pajerové a Adriana Portmanna a na jejich kritiku současného vedení ÚSTR a jeho rady.

Ljelinek

Sloupek

Lukáš Jelínek: Jak jsem se stal kapitalistou

Kolem Ústavu pro studium totalitních režimů se vedou bouřlivé diskuse, nově vyvolané zprávami o propouštění. Důkladnou debatu by si ale zasloužila dlouhodobá koncepce ústavu, která by měla být představena v prvním pololetí příštího roku.

Photo_filipoutrata

Sloupek

Filip Outrata: Hrdinové s trochou bázně a hany

Nejednoznačný, zároveň pozitivní i negativní reakce vzbuzující odkaz historické osobnosti je v každém případě lepší než uměle budovaný či přiživovaný kult.

Image

Recenze

Oto Horák: Wonka nebo Rudinská?

Jestliže se Libuše Rudinská ve svém dokumentu snaží diváky přesvědčit, že Pavel Wonka nebyl Mirek Dušín, pokouší se objevit Ameriku. To podstatné na příběhu Pavla Wonky ji přitom nezajímá.

Bican

Sloupek

Jaroslav Bican: Jak historická politika posiluje hodnotovou orientaci stran

Politické strany mají svoji historii jako struktury i součást určitých ideových směrů. Strany mohou na svůj příběh rezignovat, na nic nenavazovat a vždy se rozhodovat jen podle aktuální výhodnosti, výsledkem ale bude vyprázdněnost a krize identity.

Milena_bartlova

Komentář

Milena Bartlová: Poučení z metodologie

Oživený zájem o případ Pavla Wonky je modelovým příkladem problémů s poznáváním nedávných dějin. O Pavla Wonku a jeho složitý individuální osud vlastně ani nejde. Otázky, které si máme pětadvacet let po pádu minulého režimu klást, znějí úplně jinak.

Ljelinek

Sloupek

Lukáš Jelínek: Ztracená

Problém pražské ČSSD se dá označit za genetický. Už dávno zapomněla, co ji odlišuje od politické pravice. Na centrální pražské úrovni je volitelná jen se zavázanýma očima a ucpaným nosem. Platilo to před týdnem a ještě víc to platí dnes.

Vel_ovsk_

Komentář

Václav Velčovský: O snazší nehistorii

Představení drážďanské Staatsschauspiel Můj spis a já, které se uskutečnilo minulý týden, připomnělo, co je problém našeho vztahování se k minulosti. Stále máme pochybnou potřebu dělit lidi na vítěze a poražené, na hrdiny a padouchy, na nás a ony.

Ulrich

Komentář

Lukáš Ulrych: Komunistický fízl jako symptom naší postkomunistické společnosti

Debata nad výrokem Miroslava Kalouska odráží boj společnosti proti svému špatnému svědomí, jedná se o pokus o jeho očištění, kdy většina společnosti svým pravidelným chováním tento režim každý den znovu vytvářela a to až do roku 1989.

Jg_dr_profil

Sloupek

Jan Gruber: Taberyho Kalousek a Kalouskův Tabery

Někteří lidé se domnívají, že označení poslance KSČM za „komunistického fízla“ je nevhodné a urážlivé. Jiní jsou naopak přesvědčeni, že podobné výroky udržují českou demokracii nad vodou.

Jiri_vyletal_29-7-2012

Komentář

Jiří Vyleťal: Dvojí zajetí

Jiří Vyleťal se zamýšlí nad fenoménem války v minulých desetiletích. Zastrašující účinek války sice pominul, protože však lidé a jejich politické reprezentace nenašli jiný důvod, proč nežít jeden na úkor druhého, staré přízraky se vrátily.

Randak_ii

Komentář

Jan Randák: Člověk v tísni čte Gramsciho

Kampaň organizace Člověk v tísni Proti ztrátě paměti může sloužit jako příklad dobře pochopeného a v praxi uplatňovaného Gramsciho konceptu hegemonie.

_tech

Komentář

Stanislav Štech: Debata o minulosti, nebo o přítomnosti?

Pokud se nepovede otevřená debata o tom, v jaké společnosti chceme žít, výsledkem bude narůstání potlačované nespokojenosti a frustrací, které nakonec stejně vyjdou najevo. Emočně nabité diskuse o ÚSTRu či utrpení disidentů jsou toho příkladem.

Ljelinek

Sloupek

Lukáš Jelínek: Bouře nad žižkovským ostrovem trvá

V Senátu se tento týden vedla debata o Ústavu pro studium totalitních režimů. Jen minimum diskutujících se ale věnovalo tomu, jak zlepšit fungování této instituce a v čem upravit zákon, který ji zakládá.

Urb_ek

Komentář

Pavel Urbášek: Hrozí omezení přístupu k archiváliím z období před rokem 1989?

Nejvyšší soud podal podnět k Ústavnímu soudu ohledně archivního zákona. Jeho případná novelizace ÚS výrazně ztíží práci badatelů z ÚSTRu, resp. historikům, kteří se orientují na represi z období nacistické okupace a komunistického režimu.

Ax1

Sloupek

Petr Dimun: Česká mediální zabijačka

MF DNES přišla s informací o údajné spolupráci bývalého prezidenta Východního Timoru a nositele Nobelovy ceny za mír José Horty s StB. Jaroslav Kmenta, který se zde touto kauzou zabýval původně, ale došel k tomu, že Horta žádným agentem StB nebyl.

Dopis01_priloha1_19

Dokument

Přílohy k odpovědi tří odborových organizací ÚSTR Zdeňku Bártovi

Přílohy k odpovědi tří odborových organizací ÚSTR na dopis člena Rady ÚSTR, Zdeňka Bárty, ve kterém reagoval na výzvu těchto odborových organizací.

Dr_logo

Komentář

Redakce DR: Odpověď tří odborových organizací ÚSTR Zdeňku Bártovi

Zveřejňujeme odpověď tří odborových organizací ÚSTR na dopis člena Rady ÚSTR, Zdeňka Bárty, ve kterém reagoval na výzvu těchto odborových organizací.

Jg_dr_profil

Sloupek

Jan Gruber: Za dobrou pravdu a pravé dobro!

Po svém nezvolení ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů začal Adrian Portmann kopat všude kolem sebe a na své devět měsíců staré výroky zapomněl.

Ax2

Komentář

Adrian Portmann: Odpověď členovi Rady ÚSTR Bártovi

Zveřejňujeme odpověď Adriana Portmanna na dopis člena Rady ÚSTR, Zdeňka Bárty, třem odborovým organizacím ÚSTR reagující na jejich výzvu Radě a řediteli.

Zbarta

Komentář

Zdeněk Bárta: Otevřená odpověď třem odborovým organizacím ÚSTR na jejich výzvu Radě a řediteli

Zveřejňujeme otevřenou odpověď třem odborovým organizacím ÚSTR na jejich výzvu Radě a řediteli od člena Rady ÚSTR, Zdeňka Bárty.

Rokos

Komentář

Luboš Rokos: ÚSTR rok poté, pár postřehů

Luboš Rokos komentuje zvolení nového ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů a vývoj kolem Ústavu v posledním roce.

_olc

Komentář

Roman Šolc: Několik slov k pohřbívání ÚSTRu

Roman Šolc polemizuje s textem jednoho z kandidátů na ředitele Ústavu pro studium totalitní režimů Adriana Portmanna. Podle Šolce je koncepce tohoto ústavu pomýlená už od samého počátku.

Ax2

Komentář

Adrian Portmann: Hrobařská reálpolitika

Podle Adriana Portmanna, jednoho z kandidátů na místo ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů, není rada této instituce schopná konsenzu.

P1000437

Komentář

Filip Šimeček: Balík ideologie

V MF DNES (12. dubna 2014) se objevil článek politologa Stanislava Balíka s názvem Kulturní válka o povahu komunismu. Kritizuje v něm „lakování komunismu narůžovo“, tedy údajnou relativizaci novodobé historie. Jsou jeho výstupy relevantní?

Ljelinek

Sloupek

Lukáš Jelínek: Rada radního radám

Radě Ústavu pro studium totalitních režimů se zatím nepodařilo zvolit nového ředitele. Lukáš Jelínek se zamýšlí nad rolí radních v institucích postavených na veřejnoprávním principu.

Sedlak

Komentář

Petr Sedlák: Školní dějepis, komunistická diktatura a spor o ÚSTR

Petr Sedlák navazuje na debatu o smyslu a směřování Ústavu pro studium totalitních režimů. Klade důraz na multiperspektivitu, která je podle něho vším, jenom ne legitimizací určitého výkladu dějin.

Photo_filipoutrata

Sloupek

Filip Outrata: ÚSTR jako služba a spojenec pro levici

Ústav zkoumající činnost represivních složek režimu zaštiťujícího se hesly o sociální rovnosti a spravedlnosti je přirozeným spojencem demokratické levice a ta by proto měla mít zájem na jeho co nejlepším fungování.

Dusan_radovanovic

Komentář

Dušan Radovanovič: ÚSTR, revoluce nebo perestrojka?

ÚSTR má tři relevantní kandidáty na post ředitele. Zvolí rada ty, kdo se budou snažit pouze o odstranění nejkřiklavějších neduhů, nebo se pokusí o skutečnou obsahovou změnu a posunutí ÚSTRu mezi respektovaná akademická pracoviště?

Rokos

Komentář

Luboš Rokos: Obrana každodennosti

Není možné komunistický režim definovat jako totalitní a zároveň odmítat studium jeho každodennosti. Tím bychom na totalitním systému odmítli studovat právě jeho všeprostupující totalitu.

Luke_

Komentář

Michal Lukeš: Dialog o Národním muzeu

Ředitel Národního muzea reaguje na text Jana Randáka „S velkou mocí přichází i velká zodpovědnost. Případ Národní muzeum“, který před časem vyšel v DR. Vedení muzea si prý svou odpovědnost uvědomuje.

Stholubec_foto1

Komentář

Stanislav Holubec: Ještě jsme ve válce

Kniha „Ještě jsme ve válce“ je zřetelným nástrojem jak ustavit antikomunistický výklad dějin zaměřený nejen proti současné KSČM, ale též sociální demokracii, proti snaze vytvářet spojenectví na levici a hledat alternativu k dnešnímu systému.

Fotka_j

Komentář

Jiří Karen: Dějepis v zajetí totalitního extremismu

Výuka nejnovějších dějin se dnes může opřít o množství perfektně zpracované metodiky. Problém se ale nachází v určitém ideologickém vymezení smyslu výuky historie na středních školách. Apriorně vychází z určitých tezí, o kterých se nediskutuje.

Randak_ii

Komentář

Jan Randák: ÚSTR a historikova zodpovědnost

Adam Drda svým textem o českému dějepisectví, ÚSTRu a politice v časopisu Babylon otevřel téma role historiků ve společnosti a jejich zodpovědnosti. Má být historik jen komentátorem a kritickým vědcem?

_olc

Komentář

Roman Šolc: O ústrcích v ÚSTRu a svobodě bádání

Spor o ÚSTR není jen sporem politiků a zájmových skupin o fungování jedné zvláštní instituce. Ani otázkou osobních zájmů toho či onoho člověka. Pokud jej chceme nahlédnout v obecnější rovině, musíme si položit otázku, jakou chceme být společností.

Randak_ii

Komentář

Jan Randák: S velkou mocí přichází i velká zodpovědnost. Případ Národní muzeum

Národní muzeum vytvářelo, vytváří a bude vytvářet konkrétní obrazy a příběhy o minulosti, jejichž prostřednictvím bude formulovat pozitivní či negativní hodnoty a normy. A ty mohou v určitých souvislostech představovat specifické politikum.

Rokos

Komentář

Luboš Rokos: Vyrovnávání se s minulostí v podání Ústavu pro studium totalitních režimů

Dění kolem Ústavu pro studium totalitních režimů nekončí. Rada Ústavu vypsala výběrové řízení na nového ředitele či ředitelku. Zájemci se mohou hlásit do 3. ledna. Na problematiku ÚSTRu je dobré se podívat i v poněkud širším kontextu.

Fotka_j

Komentář

Jiří Karen: Člověk v tísni ideologie

Člověk v tísni vydal brožuru „O komunistických časech“, ve které varuje před tím, že českou společnost jako by v posledních letech postihla ztráta paměti. Místo, aby brožura přispívala k pochopení historie, snaží se ji oznámkovat.

Image

Video

Druhé Brněnské fórum bylo o studiích minulosti a politice dějin

Zveřejňujeme záznam z druhého Brněnského fóra. Jeho tématem byla politika dějin. V panelu vystoupili politolog Lukáš Jelínek, novinářka a předsedkyně Rady ÚSTR Petruška Šustrová a historici Jan Mervart a Miroslav Michela.

Photo_filipoutrata

Sloupek

Filip Outrata: Nejen o Miladě Horákové

Případ protikomunistické skupiny Mstitelé Milady Horákové ukazuje problematičnost posuzování „odboje a odporu“ proti komunistickému režimu dnes a pasti paměti i nepaměti.

Ostampach

Sloupek

Ivan Štampach: Sklerotizovaná paměť národa

Pokusy o protiromské pogromy v Duchcově a v Českých Budějovicích jsou ukázkou stejné selektivní paměti, která se uplatnila při rozhodnutí zbourat bývalý hotel Praha či při založení Ústavu pro studium totalitních režimů.

Kraus

Komentář

Michael Kraus: Když loajalita k instituci zavazuje

Zveřejňujeme polemickou reakci Michaela Krause, bývalého předsedy Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů, na sloupek Lukáše Jelínka „Když loajalita k instituci schází“.

Image

Analýza

Muriel Blaive: Návrh koncepce dalšího rozvoje ÚSTRu

Koncepci řízení a rozvoje ÚSTR, se kterou se ucházela o post ředitelky ve výběrovém řízení, z nějž vzešel Daniel Herman, francouzská historička Muriel Blaive, zveřejňujeme jako příspěvek do diskuse o další orientaci této instituce.

Zobrazeno 50 / 141