#Ústav pro studium totalitních režimů

Český antikomunismus se nebezpečně přibližuje relativizaci holokaustu

V českém veřejném prostoru jsou výrazně slyšet hlasy těch, kdo ztotožňují nacistický a komunistický útlak. Odmítnout rovnítko mezi nimi neznamená přehlížet oběti komunistických represí.

Otevřený dopis: Propuštění Muriel Blaive z ÚSTRu je politicky motivované

Z ÚSTRu byla údajně kvůli zvýšení efektivnosti práce propuštěna historička Muriel Blaive. Její výsledky jsou přitom v českém kontextu excelentní. Zveřejňujeme otevřený dopis na podporu svobodného vědeckého bádání a názorové diskuze.

Senát zvolil do Rady ÚSTR tři bývalé politiky. Stávající radní své posty neobhájili

Novými členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů byli Senátem zvoleni bývalí poslanci sociální demokracie, respektive lidovců Karel Černý a Jiří Junek. Třetí místo obsadil někdejší místopředseda senátu za ODS Jiří Liška.

McCarthismus po česku? Fraška odhalující rozpad polistopadového příběhu

Zcela zbytečné antikomunistické doplnění trestního zákoníku ukazuje na neschopnost české antikomunistické pravice řešit současné problémy české společnosti. Proto bude poražena normalizačním kádrem Andrejem Babišem.

Ústav na nic?

Autor polemizuje s názorem, že Ústav pro studium totalitních režimů má svůj nepodařený charakter zakódován už ve způsobu svého vzniku. Argumentuje ve prospěch názorově pluralitní instituce, která však nyní pod stávajícím vedením zaniká.

Hodnoty a kritický dialog místo konspirací. Ke sporům o ÚSTR

Starost o demokracii by měla všem zúčastněným stranám ve sporu o ÚSTR a obecně politiku historické paměti velet nebránit dogmata pomocí konspirací a usilovat o hodnotově zakotvenou, otevřenou a polemickou debatu o vlastní historii.

Ústav pro studium totalitních režimů je institucionální fiasko

Ústav pro studium totalitních režimů je v dalším kole nekonečných sporů, které zastírají i vědeckou a vzdělávací práci badatelů. Znovu se ukazuje, že problém vznikl už při založení ústavu — politicky motivovaným vymezením jeho činnosti.

Ještě ke sporu o Pullmanna: o dějinách mluvme bez obecných pojmů

Kritici Michala Pullmana představují dějiny jako frašku, jako střet „dobra se zlem“. Nedochází jim, že okázalou snahou minulost onálepkovat namísto pochopit, si zavírají cestu i k pochopení přítomnosti?

Proč potřebujeme levicový pohled na dějiny

Historik Jan Randák vysvětluje novináři Martinu Veselovskému, z čeho pramení potřeba levicového pohledu na dějiny, proč je pluralita interpretací dávno uznaným faktem, a proč ve svém sporu s ním měla pravdu historička Anna Hájková.

Kdo nezná svou minulost?

Výpady Pavla Žáčka proti Františku Bublanovi znovu poukazují k tomu, že Ústav pro studium totalitních režimů vznikl jako instituce s ideologickým zadáním, což natrvalo poškozuje jeho profil.