Kunsthistorička Iva Mojžišová získala cenu Dominika Tatarky

Jakub Vaníček

Již od roku 1995 se na Slovensku uděluje Cena Dominika Tatarky. Letos ji získala Iva Mojžišová, autorka knihy Giacomettiho smiech? Ve své slavnostní řeči připomněla, že dosud neexistuje souborné vydání autora, po němž je tato dnes už prestižní cena pojmenována.

Na Slovensku se opět udělovala Cena Dominika Tatarky. V loňském roce jí byl oceněn výtvarný a filmový teoretik Juraj Mojžíš za sbírku esejí věnovaných slovenským výtvarníkům 20. století. Cenu od roku 1995 uděluje Konzervatívny inštitút M. R. Štefánika za celoživotní dílo. Porota při rozhodování přihlíží i k osobní historii nominovaných — zajímají ji především občanské postoje autorů.

Letošní ocenění si v bratislavském Pálfiho paláci převzala Iva Mojžišová, známá slovenská kunsthistorička, která se věnuje nejen historii, ale i umělecké kritice a teorii. Porota ocenila její celoživotní přínos pro slovenskou kulturu a zároveň i v minulém roce vydanou knihu Giacomettiho smiech?

Podle prezidenta Konzervatívneho inštitútu a zároveň i předsedy poroty Petera Zajace eseje Ivy Mojžišové v současné slovenské kultuře vynikají svou kritickou analytičností, jasností i přesností. Totéž zdůraznil i Juraj Mojžíš, který jako laureát ceny z předchozího roku tradičně mohl zasednout mezi porotce. „Kniha Giacomettiho smiech? je dielom, ktoré dbá, aby všetko v ňom bolo vyjadrené čo najpresnejšie,“ řekl ve svém laudatiu.

Ivu Mojžišovou váže k Tatarkovi nejen prestižní ocenění, ale i blízké přátelské vztahy, které mezi sebou v době Tatarkova života udržovali. Právě Mojžišová Tatarku ukryla v zahradě svých rodičů, když ho v srpnu roku 1968 hledaly státní orgány. Jí také Tatarka nadiktoval svoji protiokupační výzvu, která byla později odvysílána Svobodnou Evropou.

Při předávací ceremonii došlo i na kritiku stavu současné slovenské knižní kultury. Pravděpodobně i vlivem nepříliš příznivé situace na slovenském knižním trhu, o níž se nedávno hovořilo i u nás v souvislosti se zvýšením DPH na knihy, totiž stále neexistuje kritické kompletní vydání Tatarkových spisů. „Už dvadsať rokov ho možno vydávať, ale stále sú tu veľké resty. Tatarku treba naplno vrátiť do slovenskej literatúry, nielen skompletizovaním jeho diela, ale aj jeho kritickou reflexiou,“ řekla Mojžišová při předávání ceny. „Minulosť by sme nemali hádzať za hlavu, naopak, treba sa snažiť trvalé a časom overené hodnoty pestovať a kultivovať.“