V Praze je sedm tisíc seniorů ohrožených zvyšujícím se nájemným

ČTK

Náklady na bydlení dosahují u seniorů poloviny jejich výdělku. V případě komerčního nájmu často i mnohem víc. Měli by dožít v bytech se sníženými nájmy, soudí autor studie o bydlení seniorů. Praha zlepšení bytové situace stále pouze slibuje.

V Praze je sedm tisíc osaměle žijících seniorů, kterým hrozí, že nebudou schopni v příštích letech platit zvyšující se nájemné. Tito senioři žijí v bytech o rozloze přesahující 38 metrů čtverečních. Nejohroženější skupinou jsou především osaměle žijící ženy nad osmdesát let. Vyplývá to z průzkumu, který si Praha nechala zpracovat. Na tiskové konferenci to ve čtvrtek řekl spoluautor výzkumu Zdeněk Pernes.

Podle Pernese v Praze žije 270 tisíc příjemců starobního důchodu. Většina z nich bydlí v nájemních bytech. „Ohroženi jsou především ti, kteří žijí ve velikostně nepřiměřených bytech. Seniorů žijících osaměle ve větších bytech je asi sedm tisíc," uvedl Pernes. Z toho čtyři tisíce jsou senioři s příjmem do osmi tisíc korun měsíčně.

Podle výzkumu průměrná domácnost pražských seniorů obývá byt o rozloze 55,6 metru čtverečního a platí nájemné 4868 korun. Za další náklady na bydlení pak dá 2763 korun. Náklady na bydlení dosahují 46 procent penze, podle studie bude tento negativní poměr i nadále narůstat, v roce 2012 by mohly náklady překročit padesát procent penze.

V pražské seniorské domácnosti žije v průměru 1,57 člověka. S přibývajícím věkem počet samostatně žijících seniorů narůstá, ve věku osmdesáti let žijí samy dvě třetiny důchodců. Mezi seniory v nájemních bytech převažují lidé s nižšími příjmy, pět až deset procent je ale velmi dobře ekonomicky zabezpečených.

Senioři v metropoli žijí nejen v městských bytech s regulovaným nájemným, ale i v bytech u soukromých majitelů nebo v družstevních domech, kde bývá především tržní nájemné. Podle Pernese jsou někdy vztahy mezi majiteli a nájemníky tak dobré, že tržní nájemné může být i nižší než nájemné regulované.

Oproti minulým výzkumům, které si Praha nechala udělat, vzrostl počet respondentů, kteří jsou ochotni se ze svého bytu přestěhovat, a to i mimo Prahu. V současnosti je těchto rodin asi dva a půl tisíce. Lepším řešením by ale podle Pernese bylo nechat seniory dožít v současném bytě i za cenu sníženého nájmu. „Na uskutečnění sedmi tisíc výměn bytů větších za menší (...) není Praha připravena," uvádí se ve studii.

„Umíme si představit, že u lidí nad 75 let by bylo nájemné zastropováno," řekl k tomu pražský radní Petr Dolínek. To se týká ale jen městských bytů, případně bytů v majetku jednotlivých městských částí. Důchodcům, kteří bydlí u soukromníků a nezvládnou platit nájemné, by podle Dolínka mohlo město za jistých podmínek vyplácet dávku. Praha už dlouho slibuje výstavbu malometrážních bytů. K naplnění svých slibů se však nemá.

Výzkum se konal loni od února do května, poté se výsledky zpracovávaly. Kvůli volbám a následné výměně vedení radnice se výsledky prezentovaly až nyní. Na účast ve výzkumu přistoupilo asi 1020 seniorů bydlících v nájemních bytech, několik z nich ale od výzkumu během rozhovorů odstoupilo.

    Diskuse
    SH
    March 8, 2011 v 9.22
    Dávka na nájemné.
    Ať již vyplácí výpomocnou dávku na nájemné stát, obec, či třeba občanské sdružení, nejde nikdy o finanční pomoc sociálně slabým, ale o přímou podporu bohatých vlastníků domů. Podstatou této anomálie je celý systém nájemního bydlení, který funguje nejen jako rentiérství ale dokonce jako podnikání, jímž si má vlastník z nájmu zajistit prostředky na výstavbu nového bytového domu. Opravdový SOCIÁLNÍ STÁT by proto měl zrušit vlastnění bytových domů fyzickým osobám a nájemné u právnických osob by mělo sloužit pouze k údržbě bytového domu a nikoliv k akumulaci prostředků na novou investici, díky čemuž nájemník za celý život zaplatí za bydlení v bytě víc, než kolik by investoval do výstavby rodinného domku.