Debata o způsobu volby prezidenta se týká kvality demokracie

Debata o tom, jakou metodou by měl být v případě zavedení přímé volby vybírán český prezident, není pouze technickou otázkou: dotýká se kvality demokracie. Iniciativa Věcí veřejných si zasluhuje debatu, jejíž výsledek by mohl překvapit.

Vr_a

Vratislav Dostál

21.02.2011 10:06

Karol_na_mediafax_ales_behounek

Návrh Karolíny Peake volit prezidenta skoro australským způsobem je o mnoho lepší než pověst Věcí veřejných. Foto Aleš Běhounek, Mediafax

Zatím sice není ani zdaleka jasné, zda bude nástupce Václava Klause, kterému skončí druhé volební období v roce 2013, volen v přímých volbách občany České republiky, anebo bude veřejnost opět nucena přihlížet frašce podobné volbám prezidenta v roce 2003 a 2008, kdy prezidenta volili poslanci a senátoři.

Politici z koaličních i opozičních stran sice o návrhu na zavedení přímé volby diskutují, strany ale čeká ještě nepochybně složité vyjednávání o tom, jak by přímá volba prezidenta měla vypadat.

Z původních čtyř uvažovaných volebních modelů kabinet Petra Nečase a nejsilnější opoziční strana již vybírají pouze ze dvou variant přímé volby. První možností je dvoukolový většinový systém, pro který je například TOP 09 a dlouhodobě i sociální demokracie. V takovém případě by prezident byl volen ve dvou kolech, podobně jako při volbách senátních.

Druhou variantu navrhly ústy Karolíny Peake Věci veřejné. Jde o jednokolovou přímou volbu, kdy volič nevybírá pouze jednoho z kandidátů, nýbrž jich seřadí více podle svých preferencí.

Vítězem se stává kandidát, který obdrží nadpoloviční většinu prvních preferencí. Pokud by takto nezvítězil nikdo, pak by se přerozdělovaly preference nejméně úspěšného kandidáta mezi ty úspěšnější, a to tak dlouho, dokud by někdo nezískal absolutní většinu. Výhod tohoto volebního systému je podle Karolíny Peake hned několik. Jednou z nich je například to, že volič nemusí k volebním urnám dvakrát.

Návrh Věcí veřejných vychází vstříc občanským demokratům, kteří jsou právě pro jednokolovou přímou volbu prezidenta. „Jsme spíš příznivci jednokolové volby, ale s tímto názorem jsme v menšině. Chceme se ovšem dohodnout, proto jsme zadali analýzu australského modelu z dílny Věcí veřejných," uvedl pro server Aktuálně.cz poslanec a vyjednavač za ODS Marek Benda.

A zatímco podle některých politologů je sice nevýhodou tohoto volebního systému nejen jeho malá známost v českém prostředí, nýbrž především jeho složitost, podle dnes zveřejňovaného komentáře šéfredaktora Deníku Referendum Jakuba Patočky je třeba návrh odmítnout, avšak z odlišných důvodů.

Současně zdůrazňuje, že si návrh Karolíny Peake zaslouží seriózní diskusi, neboť jej považuje za návrh s demokratizačním potenciálem a navrhuje vést debatu o přijetí většinového systému, tzv. alternativního hlasování. Patočka připomíná, že česká debata o tom, zda a jakým způsobem volit přímo prezidenta, se vede souběžně s neobyčejně živou debatou o reformě volebního systému do dolní komory britského parlamentu.

„Právě alternativní hlasování (používají se také termíny instant runoff či australský systém) zde letité občanské hnutí za volební reformu a nejprogresivnější segmenty britské stranické politiky prosazují jako vymoženost, která by zásadně prohloubila kvalitu britské demokracie,“ píše ve svém komentáři šéfredaktor DR.

Bordovo hlasování
Podle Karolíny Peake splňuje Bordovo hlasování všechny požadavky na vhodný volební systém. „Velká reprezentativnost vítěze, podpora umírněným kandidátům, jednoduchost a jednokolová volba, jako pozitivum můžeme rozhodně brát i větší možnost voličů ovlivnit výběr reprezentanta. Je také velice flexibilní z hlediska nastavení,“ uvedla minulý týden Karolína Peake pro Deník Referendum.

Podle Peake je sice Bordovo hlasování opomíjenou možností pro přímou volbu prezidenta, nicméně podle jejího názoru jedinou jeho nevýhodou je pouze jeho malá známost. „Jeho pozitivní vlastnosti však tuto nevýhodu jednoznačně přebíjejí. Domnívám se tedy, že by se Bordovo hlasování mělo stát plnohodnotnou alternativou v diskusi při výběru volebního systému pro volbu prezidenta republiky,“ uvedla Karolína Peake.

Potíž je v tom, že ačkoli se návrh Věcí veřejných označuje někdy za „australský", ve skutečnosti se v Austrálii volí systémem, který se od návrhu Věcí veřejných v podstatných detailech liší. Jakub Patočka ve svém komentáři připomíná, že Bordovou metodou se nevolí v Austrálii, ale na jiných ostrovech v Pacifiku: na Nauru a na Kirabati.

„Stručně řečeno, zatímco alternativní či australský systém, po němž prahne hnutí za volební reformu v Británii, je simulací vícekolového většinového systému, v němž se v každém kole eliminuje nejméně úspěšný kandidát, Bordova metoda je sčítáním bodů, které jednotliví kandidáti v podobě umístění na jednotlivých lístcích dostali," píše šéfredaktor DR a dodává, že Bordova metoda „by z českých prezidentských voleb učinila cosi na způsob soutěže krásy".

Alternativní hlasování
Jakub Patočka proto navrhuje diskutovat o volebním systému, který se v politologické literatuře označuje jako alternativní hlasování a které je skutečným „australským systémem". O stejném volebním systému budou ostatně v referendu rozhodovat občané Spojeného království 5. května 2011.

Bude-li systém alternativního hlasování schválen, nebudou Britové v příštích volbách do dolní komory hlasovat pouze pro jednoho kandidáta ve svém obvodě jako nyní, ale dostanou možnost kandidáty seřadit podle preferencí. Nezíská-li žádný z nich nadpoloviční většinu hlasů, vyřadí se uchazeč s nejmenší podporou a hlasy přepočtou právě kandidátům uvedeným na lístcích jako další v pořadí.

Tímto vyřazovacím systémem – jenž není nijak náročný na zpracování – se budou následně přeskupovat alternativní hlasy voličů druhých, třetích či případně dalších nejméně oblíbených kandidátů, a to až do chvíle, kdy podpora jednoho z vedoucích uchazečů přesáhne absolutní většinovou hranici.

Jinými slovy řečeno, nadpoloviční většiny se tu nedosahuje metodou dodatečných kol, nýbrž přidáváním preferencí v několika následujících skrutiniích. Podle Patočky neobstojí argument poukazující na údajnou složitost volebního systému.

„Nejen Britové, ale ani Češi nejsou tak tupí, aby nedokázali na lístek napsat ke kandidátům číslice označující pořadí, v němž by si přáli kandidáty v dané funkci, a pochopili, jak se hlasy přesouvají od nejméně populárních kandidátů k těm, kteří mají stále ještě šanci na celkové prvenství,“ parafrázuje šéfredaktor Deníku Referendum argumentaci Andrewa Rawnsleyho, šéfkomentátora britského Observeru.

Zřetelnou výhodou volebního systému alternativního hlasování je především citlivé zohledňování politických preferencí a názorů voličů. Dalším pozitivem je větší „míra nepravděpodobnosti vítězství extrémních stran než v jednokolovém systému relativní většiny,“ píší v knize Volební systémy politologové Roman Chytílek a Petr Hušek.

Podle jejich názoru je další výhodou tohoto systému i to, že odstraňuje potřebu strategického odmítavého hlasování, neboť voliči mohou svého nejoblíbenějšího kandidáta volit bez obavy, že jejich hlas propadne. Znamená to například, že se volič některé z malých stran bude moci vyslovit pro svého favorita a současně zajistit, aby v případě jeho nezvolení uspěl nejpřijatelnější nominant velké strany.

„Prakticky vzato, pokud levicový volič preferující politické hnutí Zelení, pirátskou stranu a nakonec sociální demokraty, anebo pravicový volič preferující Dělnickou stranu, ODS a nakonec TOP 09 označí kandidáty těchto stran příslušnými čísly, má jistotu, že jeho hlas nepropadne, a nemusí taktizovat předem. Co na tom kdo nechápe?“ píše šéfredaktor Deníku Referendum.

Jakub Patočka pak zmiňuje ještě jednu nikoli nepodstatnou výhodu alternativního hlasování. „K výhodám daného systému totiž patří i ta, na kterou Věci veřejné v debatě zatím neupozorňovaly: že zcela zbavuje vlivu průzkumy veřejného mínění s jejich rámováním předvolební debaty výsledky voličských preferencí, jimiž se už jakoby předem určuje, kdo je tzv. volitelný, a kdo nikoliv,“ píše Patočka.

Podle Chytílka a Huška tak dochází v tomto volebním systému ke zvolení kandidáta na širším konsenzuálním základě a současně generuje politiky s reprezentativním mandátem. Silná personalizace hlasování navíc umožňuje a podněcuje k tomu, aby voliči překračovali hranice mezi stranami.

Taktéž zmiňují údajně typický jev alternativního hlasování: vyjednávání významnějších stran s menšími subjekty o druhé preference jejich voličů. Tento proces bývá v politologické literatuře označován za tzv. preferenční výměnu. Alternativní hlasování proto v součtu všech těchto příčin generuje spíše centristické kandidáty, kteří apelují na všeobecné zájmy a nereprezentují kontroverzní či extremistické ideje.

A značně polarizované české politické scéně by nepochybně prospěl posun směrem k více konsenzuálním strategiím a politikám. Výše zmíněná tzv. preferenční výměna pak tlačí kandidáty a politické strany k utváření předvolebních spojenectví, což je moment, který by české politice nepochybně také prospěl.

Podle Jakuba Patočky nakonec neobstojí ani argumentace, že bychom měli použít pro volbu prezidenta již známý systém voleb do Senátu. „Je to totiž přesně naopak: druhé kolo senátních voleb notoricky trpí krajně pochybnou legitimitou vzhledem k tomu, jak nízká je v něm volební účast, mělo by se zrušit a senátní volby v budoucnu konat právě alternativním hlasováním,“ myslí si Patočka.

Proto šéfredaktor Deníku Referendum vybízí sociální demokraty k přehodnocení svého stanoviska a k převzetí iniciativy od Věcí veřejných. „Na místě sociálních demokratů bych využil příležitosti k převzetí iniciativy a důsledně ji prosazoval i pro volby do Senátu,“ píše śéfredaktor DR.

Výhody jsou podle něho nasnadě: „Odpadne politikaření mezi prvním a druhým kolem, za druhé kolo se ušetří, ubude lamentování nad nízkou volební účastí, zvýší se demokratická legitimita voleb – a zejména, utilitárně vzato, vyšší volební účast nikomu nenahrává tolik jako právě ČSSD."


A co si myslíte vy? Diskuse (7 příspěvků)

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Předhozená kost Pondělí, 21.Února 2011, 00:13:3

Není debata o způsoby volby prezidenta hlavně náhražkou za obecné referendum?

Místo aby naši politici naplnili ústavu a schválili pořádný zákon o obecném referendu, budou ústavu měnit, abychom si v přímém hlasování zvolili prezidenta, a dál už zase do ničeho mluvit nechtěli. Mohli by rovnou při té změně ústavy vypustit takové problematické části, jako je právě referendum nebo bezplatná zdravotní péče.

Jiří Šíma - Brno

Jen malá poznámka k poznámce pod ilustračním fotem. Pondělí, 21.Února 2011, 01:05:34

"Návrh Karolíny Peake volit prezidenta skoro australským způsobem je o mnoho lepší než pověst Věcí veřejných." Jaká je pověst Věcí veřejných a proč? Jestliže je špatná, na základě čeho? Že je jejich mediálním obrazem John, nebo, že to nejsou "ti staří známí političtí matadoři", nebo neudělali nic dobrého a jen navrhují samé špatné věci, proč vlastně?

Ja

Vratislav Dostál - novinář, Brno

Věci veřejné Pondělí, 21.Února 2011, 01:26:31

Jiří,

tu alespoň odkazy na dva texty věnované Věcem veřejným z DR. V zásadě v nich najdeš odpověď na svou otázku.

Předvolební:
http://denikreferendum.cz/clanek/3303-stihne-bublina-veci-verejnych-splasknout-do-voleb

Povolební:
http://denikreferendum.cz/clanek/7885-veci-verejne-chteji-prilis-mnoho-najednou

Vráťa

Jiří Šíma - Brno

Díky za promptní reakci. Pondělí, 21.Února 2011, 02:12:8

První článek je snůška informací a dohadů o VV stará téměř 10 měsíců. Napadá mě, za tu dobu se nic z toho co tam o VV píšeš pro tebe nezměnilo a stále pro tebe zůstávají VV takové jak jsou vykreslené a "vybájené" tam? Tedy například stále platí, že: "Svým apelem na národovectví, populismem a hájením zájmů údajně obyčejného člověka či svými národně-socialistickými návrhy řešení problémů Věci veřejné navazují na nejspodnější proudy tradice české politiky, jež současník zná z textů pojednávajících o druhé republice."?
Z toho druhého, starého 2 měsíce, mám po velmi rychlém přehlédnutí pocit, že odborníci na VV - politologové stále ještě VV nepřečetli, a tak zůstávají radši opatrní, aby se nesekli . Výsledkem je pak zmínka o pověsti VV.

Ja

Vratislav Dostál - novinář, Brno

VV Pondělí, 21.Února 2011, 18:44:18

Jen ve zkratce: Věci veřejné nejsou standardním politickým subjektem, svoji strukturou se blíží spíše podnikatelskému subjektu, ktery řídí krizový managment.

VV se totiž nechovají jako typická politická strana. Je to svého druhu podnikatelský záměr. Klíčovou roli v procesu nastolování agendy a politik tu totiž hrají podnikatelé, kteří do vzestupu strany investovali a očekávají, že se jim investice vyplatí.

Uvedu dva příklady pro ilustraci: standardní politická strana je zakotvéná nejen ideově, nýbrž i na všech úrovních vládnutí, tj. v krajích, městech, obcích.

K ideovému zakotvení: politologie rozlišuje několik ideologických rodin, zleva doprava: komunistická, socialistická, sociálnědemokratická, zelená, liberální, konzervativní, křesťansko-katolická, nacionalistická, regionální, fašistická - kam bychom VV zařadili? Obávám se, že nikam - je to strana populistická. Populismus pak bývá charakterizován několika vzájemně provázanými momenty. O tom je ten předvolební text.

K té politicko-mocenské zakotvenosti: velikost a síla stran se neměří pouze zatoupením v Parlamentu či ve vládě, nýbrž i v regionech a obcích. VV narozdíl třeba od KDU nedisponují hlubší strukturou: v mnoha městech nekandidovali, tam kde ano, pak neúspěšně.

Tyto dva momenty jsou pak provázané. Ostatně po debaklu v podzimních komunálních a senátních volbách strana na ideové konferenci artikulovala některé teze, jež by se v budoucnu měly stát páteří její identity.

Taktéž si vedení strany uvědomilo, že bez celorepublikového zastoupení, bež hlubší struktury strany, bez sítě stranických buněk od Hodonína po Karlovy Vary, nemají šanci být dlouhodobou součástí české politiky.

A o tom je zas ten druhý text.

Proto nejsou považovány za politickou stranu s klasickými mechanismy demokratického generování lídrů a programatiky od místních organizací směrem k centru.

Tím neříkám ale, že se to nemůže změnit.

Jiří Šíma - Brno

Díky za vysvětlení Pondělí, 21.Února 2011, 21:56:18

Jediný malý problém mám s tím, že já jsem se zarazil na tím, že se pod obrázkem hodnotí pověst VV, zatímco ty mi tady vysvětluješ proč nejsou VV z hlediska politologie považovány za typickou, nebo klasickou politickou stranu. Zajímalo by mě co to má 10 měsíců po volbách a víc než 7 půl měsících ve vládě společného s pověstí VV? V předvolební textu, kdy se odborníci dohadují co bude, to beru, ale ohánět se tím i dnes mi připadne trochu zpozdilé. Já chápu ten výraz pověst jako, že se o někom něco říká. Ale to co uvádíš ty jsou zřejmě známé skutečnosti, žádné pověsti. Snad kromě toho, že to je strana podnikatelů, kteří do vzestupu strany investovali a očekávají, že se jim investice vyplatí. Ale i toto není nic zvláštního. Tak to přece dělají i „investoři“ do jiných politických stran. Pochybuju, že Václav Klaus zakládal ODS aniž by si od toho něco sliboval. Jiná věc je, že Václav Klaus si musel finanční sponzory sehnat, protože sám peníze na založení, provoz a prosazení strany neměl, zatímco Vít Bárta je měl protože si je sám vydělal. Dalším krásným příkladem podnikatele investujícího do politické strany je pan Řebíček z poslední doby (kdo o něm slyšel než přihrál své „bývalé“ firmě, jejíž akcie po dokončení svého podnikatelského záměru na Ministerstvu dopravy prodal za několik set milionů korun) a třeba Macek, Šlouf a další z doby dřívější.

Taky mi připadne zvláštní zařazení VV mezi populistické strany jen proto, že pro ni politologové nemají už známou kolonku. Jakou stranou je pak z hlediska politologie třeba Pirátská strana? Taky populistická? Podle wiki je populismus „způsob, jak se zviditelnit bez ideologického programu na základě reagování na aktuální společenské podněty, které se nesnaží řešit“. Řekl bych, že klíčovou je poslední věta souvětí. Ale máš pocit, že se VV nesnaží nic řešit? Pokud vím, tak dokonce pohrozily odchodem z vlády, aby prosadily svou věc. A kde se VV při prosazování své politiky dovolávají „ulice“ víc než třeba KSČM nebo ČSSD?



Bavím se o tom jen proto, že by mi nepřišlo v pořádku, kdyby na VV „na doživotí“ ulpěla „pověst“, která je předcházela, aniž by politologové v průběhu jejich politického působení reflektovali ve svých názorech jejich činnost. Z mého hlediska bylo například odstranění Ivanem Langerem na doživotí jmenovaného člověka Ivana Langera, policejního ředitele Martinů, skvělým činem právě a jen a pouze VV. A nevidím na tom nic populistického. Bál bych se, že pak by mohl VV někdo jen na základě jejich „pověsti“ odstřelit v nějaké vtipně vedené kampani jakou předvedli před volbami protivníci Jiřího Paroubka. V kampani ve které se nehodnotí činnost kritizovaného, ale poukazuje se třeba na jeho vzhled (či pověst).

Stanislav Hošek - Český těšín

Jako obvykle. Pátek, 25.Února 2011, 11:19:56

Zase se tu s prominutím plácá především o tom, co není vůbec podstatné.
Již jsem to tu jednou napsal, ale opět zdůrazňuji. Přímá volba prezidenta je tím posledním, o čem by občané měli hlasovat ve všelidovém hlasování. Právě proto ho klan současných profesionálních politiků „lidu“ tak okatě nabízí. Navíc, specielně v ČR, je vůbec otázkou, zda by Ústava neměla být přepracována a v ní funkce prezidenta zrušena, když máme coby legislativní pojistku senát moudrých.
Přímá volba prezidenta je dalším podvodem současné politické moci. A je paradoxní, že ho tak vehementně prosazují VV, které se prohlašují za stranu přímé demokracie. Jedinou omluvou pro jejich současné představitele je, že fakticky vůbec nerozumí politice. Prezident zvolený „vším lidem“ bude mít totiž následně schváleny zákonitě vyšší kompetence, takže doslova a do písmene ještě více posílí zastupitelskou demokracii a omezí šanci na uplatňování metod přímé demokracie.
V této diskusi bylo mimo jiné řečeno, že VV se ve věci přímé volby prezidenta angažují proto, aby zamaskovaly, že se jim v koalici nepovede prosadit ústavní zákon o obecném referendu. To je rovněž skoro jistá pravda, k níž si jenom troufám přidat, že i kdyby ho prosadily, tak tím vůbec neposílí svou pověst strany přímé demokracie, protože referendum je již příliš zastaralá, a já tvrdím dokonce zprofanovaná, metoda přímé demokracie.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.