Stihne bublina Věcí veřejných splasknout do voleb?

Podle politologů je za úspěchem Věcí veřejných populismus. Množí se navíc zjištění, podle kterých je strana projektem pražských podnikatelů na získání veřejného vlivu a má nepříjemně blízko k pravicovému extremismu.

Vr_a

Vratislav Dostál

03.05.2010 08:00

281347_mediafax_jakub_deml

Krásní, neokoukaní a tak trošku nahnědlí. Foto Jakub Deml, Mediafax

Výzkumy voličských preferencí posledních týdnů naznačují, že nový politický subjekt Věci veřejné se těší stabilní voličské podpoře mezi pěti až deseti procenty. Volební lídr Věcí veřejných Radek John je dokonce podle posledního šetření agentury STEM nejpopulárnějším politikem v zemi. Až za ním se s odstupem umístili v pořadí nejpopulárnějších politiků osobnosti, které žebříček ovládaly v posledním roce: místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka a bývalý ministr zahraničních věcí a současný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.

V čem lze spatřovat příčiny vzestupu Věcí veřejných a popularity jejich volebního lídra? Podle námi oslovených expertů existuje na tuto otázku vcelku snadná odpověď. Straně k jejímu vzestupu posloužil populistický – v mnoha ohledech až extremistický – profil, jenž v sobě zahrnuje voličsky přitažlivou směs sociálního a nacionálního protestního apelu s důrazem na právo, pořádek a čistotu, boj s korupcí, spolu s kritikou stávajících politických elit a řízení společnosti shora, dovolávající se vůle lidu prostřednictvím výběrového uplatnění prvků přímé demokracie.

Ukázkovým atributem programového rejstříku populistické strany je antielitářský akcent a kritika všech stávajících politiků. Lukáš Jelínek si myslí, že právě tento moment předseda VV Radek John bezezbytku využívá. „Vychází vstříc poptávce občanů po nových, neokoukaných politicích. Svým způsobem této oblibě rozumím, jeho popularita koresponduje s poptávkou po výměně politických elit ve společnosti,“ sdělil politolog Jelínek Deníku Referendum.

„Program Věcí veřejných je typickou kombinací populistických hesel: od kritiky všech politických elit, přes volání po vládě silné ruky, až po nacionalizující programové prvky Johnova strana vychází vstříc nespokojeným voličům,“ myslí si politolog Jiří Pehe. Podle jeho mínění se tak Věci veřejné stávají alternativou pro poměrně pestrý mix sociálních segmentů české společnosti.

Ani napravo, ani nalevo, ale v zájmu obyčejných lidí
Podle Jiřího Pehe je nutné podotknout, že vzestupu Věcí veřejných významně pomáhají obě velké strany. „Navzdory rozkladu občanských demokratů se preference ČSSD nepohybují kolem čtyřiceti procent, což znamená, že voliči ODS se nepřesouvají ke svému největšímu konkurentovi, nýbrž k ostatním stranickým subjektům. Ti pravicoví k TOP 09, ti středoví k Věcem veřejným,“ říká v rozhovoru pro Deník Referendum politolog Pehe.

Z toho podle něj plyne, že jak ČSSD, tak ODS ve svých politikách – ač každá jinak – selhávají. Mezi typické prvky populismu patří odkaz na „obyčejné“ lidi a vyhýbání se ideologické odpovědnosti. Jinak řečeno se taková strana nechce hlásit k pravicovým nebo levicovým konceptům, nýbrž se naopak prezentuje jako alternativa k oběma dominantním táborům. „Věci veřejné se vymezují jak proti občanským, tak vůči sociálním demokratům,“ upozorňuje na ideově-politickou nevyhraněnost Věcí veřejných Jiří Pehe.

V praxi se to projevuje zřetelným odstupem a kritikou například Jiřího Paroubka, o kterém Radek John tvrdí, že by s ním do vlády nešel, avšak současně se vymezuje vůči politikům ODS s kritikou jejich korupčních praktik. John se tak pokouší vytvářet zdání, že Věci veřejné jsou umístěny mezi, ale hlavně mimo, pravici a levici.

Tato image neideologického subjektu, jenž neřeší otázku svého pravolevého zařazení, nýbrž prosazuje pragmatická a racionální řešení, která vycházejí vstříc „opravdovým“ potřebám občanů, je podstatnou okolností stojící za vzestupem Věcí veřejných.

Podle Lukáše Jelínka je program Věcí veřejných směsí účelových a líbivých hesel. „Program se sice tváří jako standardně liberální , avšak pouze za předpokladu, že bychom pominuli podstatné zastoupení populistických návrhů,“ říká Lukáš Jelínek.

Podle Patrika Eichlera program Věcí veřejných otevírá cestu k úřednímu dohledu nad osobním životem jednotlivce, proměně politických stran v kluby podnikatelů a k dalšímu rozprodeji veřejného majetku. „V konečném důsledku chystají Věci veřejné likvidaci České republiky coby státu“, domnívá se Patrik Eichler.

Pochybné finanční zázemí
Za stranou stojí vlivní podnikatelé. Mezi jinými Vít Bárta, Lukáš Semerák, Michal Babák a Kamil Jankovský do strany vložili již dvanáct milionů korun. A někteří z nich i kandidují do Poslanecké sněmovny.

„Vedle nekonzistentního programu je třeba zdůraznit nesoulad mezi zdánlivě seriózní tváří Věcí veřejných a lidmi, kteří je reprezentují,“ tvrdí Lukáš Jelínek. Naráží tak na praktiky, kdy si Michal Babák navzdory faktu, že jeho firmy v posledních letech buď prodělávaly, nebo měly malé zisky, mohl dovolit straně darovat tři miliony a koupit si tím druhé místo na jihomoravské volební kandidátce.

Na tomto příkladu se podle Jelínka velmi dobře ukazuje spojení Věcí veřejných s podnikatelskou sférou. „Můžeme se jen domnívat, k jak účelovému nakládání se státem a vládou by případně vedla tradice těchto praktik,“ obává se Jelínek. Taktéž Jan Kasl artikuluje obavy z některých lidí, kteří stojí za stranou Radka Johna. „Jde o Věci veřejné s.r.o.,“ řekl Kasl Deníku Referendum.

Ostatně na podivnou minulost Radka Johna upozornila média několikrát. Taktéž sociální demokraté již v únoru Radku Johnovi připomněli výrobu kuchařky Zvěřinové hody Evy Pilarové, kterou si za 3,9 milionu korun nechaly od firmy Ora print – v jejímž představenstvu John seděl – vyrobit Lesy České republiky. Sociální demokraté tehdy označili výrobu publikace za tunel veřejných prostředků.

Radek John byl v čele firmy Ora Print sedm let. Společnost kromě jiného vydávala specializovaný osvětový časopis Všeobecné zdravotní pojišťovny za 111 milionů ročně. Dle auditorských firem by se taková zakázka dala realizovat za poloviční cenu. V roce 2005 se částka za vydávání časopisu sice snížila na 87 milionů, avšak nyní má dle informací iDnes.cz agentura Young & Rubicam vydávat časopis pro klienty VZP za méně než 45 milionů korun ročně.

Navíc je s firmou Ora Print spojován kontroverzní lobbista a podnikatel Roman Janoušek, kterého vyšetřuje švýcarská prokuratura pro podezření z praní špinavých peněz. Právě s Janouškovou manželkou se totiž ve společnosti Ora Print John potkal. Když byl předsedou představenstva, ona seděla v dozorčí radě.

Stopy po Janouškově vlivu lze najít rovněž u mecenáše Věcí veřejných Lukáše Semeráka. Firma Sekyra Group, pro kterou pracoval, by byla podle výroku odborníka na poměry na pražském magistrátě, který si nepřál být jmenován, bez Janouška v pražském byznysu poloviční. Janoušek je taktéž spojován s pražským primátorem Pavlem Bémem. I úspěchy Bárty souvisí s Janouškovým vlivem.

Pokud se Věci Veřejné dostanou do Poslanecké sněmovny a budou disponovat vlivem na vládu, čeká je poměrně brzy zajímavý test jejich apelu na boj proti klientelismu a korupci: obří zakázku za dvě miliardy korun na hlídání odsouzených, kteří zůstanou v domácím vězení, elektronickými náramky se snaží získat i společnost ABL, tedy sponzor Věcí veřejných Bárta. O vítězi rozhodne Ministerstvo spravedlnosti.

„Panu Bártovi, který společně s občanskými demokraty řídí Prahu 1, nevěřím ani nos mezi očima. Je až směšné, že právě strana, kterou reprezentují lidé jeho typu, hlásá jako jeden z hlavních programových bodů boj s korupcí. To platí i pro Radka Johna, který je sice možná v politice novou tváří, avšak v žádném případě tváří čistou,“ podotýká bývalý primátor Prahy Jan Kasl.  

Nikoli prevence, nýbrž restrikce
Množí se názory, že vycházení vstříc takzvaným opravdovým potřebám občanů bude mít v pojetí Věcí veřejných spíše než kultivaci občanské společnosti v havlovském duchu podobu populismu blízkého Dělnické straně.

Takovým příkladem zájmu populistické strany o obyčejné lidi je vysílaní dobrovolnických hlídek do ulic Prahy, o kterých na konci minulého týdne informoval mezi všemi českými médii pouze Deník Referendum. Dobrovolníci Věcí veřejných sice tvrdí, že vykonávají sociální práci zaměřenou na pomoc vyloučeným, avšak dle námi oslovených expertů jde o restriktivní sociální kontrolu.

Ostatně část programu pojednávající o bezpečnosti jde na ruku voláním po vládě silné ruky. Mechanismy, jak se vypořádat se sociálně deklasovanými občany, se podle Jiřího Pehe podobají mechanismům národně-socialistickým. Program strany Radka Johna totiž důsledně hovoří o nepřizpůsobivých občanech či nepřizpůsobivé minoritě, se kterou je třeba se vypořádat.

O tom, že Věci veřejné nejsou na tuto praxi právě pyšné, svědčí okolnost, že video z webu zmizelo krátce poté, co na ně Deník Referendum upozornil.

Věci veřejné chtějí například platby nájmu strhávat ze sociálních dávek a obcím dát pravomoc kontrolovat „úroveň života“ lidí, kterým jsou sociální dávky vypláceny. Navrhují „nekompromisní stěhování chronických neplatičů a nepřizpůsobivých (prověřovat opakující se stížnosti)“ či „navýšení počtu policejních hlídek v problémových lokalitách“. Tedy nikoli řešení, ale strašení a represi, podotýká Patrik Eichler.

To dokládá i blog místopředsedy Věcí veřejných a lídra plzeňské kandidátky Věcí veřejných Jaroslava Škárky na serveru iDnes.cz:  „Bez velkého mediálního zájmu proběhlo schválení zákona, který zvýhodňuje neplatiče a notorické dlužníky. Zatímco dříve exekutor mohl ze sociálních dávek zabavit vše nad tisíc korun, dnes je zákonem stanovena výše na dvojnásobek životního minima, tedy na zhruba 6200 Kč,“ stěžuje si místopředseda Věcí veřejných.

A chválí chomutovskou radnici za to, že začala zabavovat sociální dávky dlužníkům. „Dle mého názoru je takový postup v pořádku,“ hlásí se k praktikám chomutovské radnice Jaroslav Škárka. Bývalý eurokomisař pro sociální politiku Vladimír Špidla označil chomutovskou praxi za v Evropě neakceptovatelnou: „Je to projev omezené a populistické politiky.“

Chomutovská starostka Řápková ostatně navrhuje před několika staletími překonané způsoby řešení problémů s neplatiči, které se návrhům Věcí veřejných podobají: naposledy v minulém týdnu prohlásila, že by města měla mít možnost zakázat dlužníkům pobyt na svém území.

„Neuvědomuje si, že svoboda pohybu a svoboda usazovat se patří mezi základní svobody dané ústavou, které prakticky vznikly zrušením nevolnictví za Josefa II. a jsou základním předpokladem a podmínkou rozvoje kapitalismu,“ zasazuje Vladimír Špidla návrhy chomutovské primátorky do širšího kontextu vývoje evropské civilizace.

Podle Vladimíry Dvořákové je evidentní, že v těchto ohledech Věci veřejné pracují s populismem. „Jde o populismus jako práci s emocemi,“ upřesňuje způsob agitace Věcí veřejných politoložka. Pro Jana Kasla je tento způsob lákání voličů nechutnou záležitostí, která vnáší do českého prostředí fašizující způsob argumentace.

Parapolicejní metody
Na konci minulého týdne jsme v Deníku Referendum informovali, že se příznivci Věcí veřejných vydali do ulic Prahy vyčistit veřejné prostory od pedofilů, hlučných narkomanů a výtržníků. „Téměř každého Pražana trápí kriminalita, drogy, bezdomovci či vandalismus,“ vysvětluje nová pravicová strana účel projektu. Lidé se prý necítí bezpečně, ačkoli „mají oprávněně pocit, že by tuto situaci měly řešit neziskové organizace a policisté“.

Věci veřejné dokonce umístily na server YouTube video z jednoho takového zásahu své dobrovolnické hlídky. „Jmenuji se Zuzana Dufková, jsem sociálním pracovníkem Věcí veřejných. Naším úkolem je monitorovat situaci na Praze 5 a na Praze 1, kde se jedná o lokality, které jsou nebezpečné a vyskytují se na nich sociálně patologické jevy,“ představovala se mladá slečna na videu, které jeho autoři již v pátek ale stáhli.

„To, co jsme viděli, není sociální práce, i když se to za ni vydává. Za obzvláště nebezpečné považuji, že se vytrženě z kontextu zneužívá slovník sociální práce jako třeba použitím sousloví ‘sociální intervence‘, ale významně se posouvají obsahy činnosti," sdělila Deníku Referendum například předsedkyně Českého helsinského výboru Anna Šabatová.

Jiří Pehe nám řekl, že byl zděšený z toho, co Věci veřejné prezentují jako svůj vklad pro řešení sociálně patologických jevů. „Připomíná mi to metody extrémní pravice. Přesně tyto parapolicejní metody jsou pravou populistickou politikou, kdy v údajném zájmu veřejnosti dobrovolníci čistí veřejný prostor od všeho, co překáží,“  myslí si Pehe.

V tomto ostatně není vklad Věcí veřejných novým prvkem na naši politické scéně: již loni posílala mezi sociálně vyloučené komunity tzv. „ochranné sbory“ nyní už zakázaná Dělnická strana. Také ony vyrážely v černých uniformách „pomoci občanům při řešení nejrůznějších problémů“.

„Z takových hlídek se mohou potenciálně vyvinout nebezpečné bojůvky, které šikanují lidi, nejdříve ty, kteří jsou z nejrůznějších důvodů na okraji společnosti, později i další. Myslím, že není náhodou, že jsme interakci mezi muži na lavičce a onou členkou hlídky na videu neviděli," doplňuje Anna Šabatová. Podle Jiřího Pehe je zřejmé, že jednou ze skupin voličů, které chtějí Věci veřejné oslovit, jsou tak i bývalí voliči Dělnické strany.

Podle Jiřího Pehe máme co do činění se stranou v naší zemi novou. „Taková strana v polistopadové politice doposud nebyla,“ říká Pehe. Jan Kasl soudí, že Věci veřejné jsou částečně pokračovatelkou Sládkových republikánů.

Svým apelem na národovectví, populismem a hájením zájmů údajně obyčejného člověka či svými národně-socialistickými návrhy řešení problémů Věci veřejné navazují na nejspodnější proudy tradice české politiky, jež současník zná z textů pojednávajících o druhé republice. I tehdy se kritizovalo partajnictví a stranické elity.

Věci veřejné ale navzdory líbivě účelovému programu nemají volební úspěch, a tedy vstup do Poslanecké sněmovny, jistý. „Je pravděpodobné, že jim podporu vyjadřují nestálí voliči. Deklarovaná podpora veřejnosti je vratká, Věci veřejné disponují protestními hlasy a ty se mohou velice rychle rozptýlit," myslí si Lukáš Jelínek.

Vladimíra Dvořáková dodává: „Je zřejmé, mimochodem s ohledem na výše zmíněné dobrovolnické hlídky, že se potenciál Radka Johna vyčerpal a strana den ode dne přichází se stále více populistickými, avšak nesmyslnými kroky.“

Hlavní otázkou tak zůstává, zda bublina Věcí veřejných stihne splasknout do voleb.


A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Věra Tydlitátová - vysokoškolská učitelka

Obavy Pondělí, 3.Května 2010, 09:01:48

Obávám se, že do voleb se tato strana nestihne diskvalifikovat v očích veřejnosti. Ve standartní demokracii by neměla dlouhé trvání a možná by ani nevznikla, ale u nás může mít dost výrazný úspěch. Nabalí na sebe stoupence silné ruky a sociálích výhod, různé zdánlivě neslučitelné skupiny voličů a vnese do politiky další porci demagogie, nenávisti a vulgarity. Jedinou útěchou je, že část těch voličů odčerpá Bobošíková a DSSS. Tak se to trochu roztříští.

Petrasek Milan - penzista

VV nemusí splaskávat Pondělí, 3.Května 2010, 13:35:46

Dle mého dojmu je ideologická strategie VV strany vybudována na ukojení poptávky voličů po politickém zaštítění pocitu oscilace jedince ve společnosti multiple identit. Jde tedy o aktuální nabídku v duchu neoliberálního režimu, dosvědčující jeho ohebnost a pohotovost. Existence VV je tedy závislá pouze od její PR zdatosti.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.