Koaliční strany a ČSSD se dnes shodly na tom, že po případném zavedení přímé volby by prezident neměl být odvolatelný plebiscitem nebo jinou formou lidového hlasování. Zvažují ale, že by hlava státu byla odpovědná za porušení ústavy či závažnou trestnou činnost. Po dnešní schůzce, na níž se straničtí experti zabývali otázkami souvisejícími s přímou volbou prezidenta, to novinářům řekl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).
„Jednání bylo velmi věcné. Jasně se nám podařilo stanovit okruhy otázek, na které bude třeba v následujících jednáních nalézt odpověď," podotkl Pospíšil. Podle Stanislava Polčáka z TOP 09 dnes ústupkem ČSSD od požadavku odvolání prezidenta všelidovým hlasováním padl „největší příkop" budoucí možné dohody.
Stínový ministr vnitra za ČSSD Jeroným Tejc dnes vysvětlil, že nejpravděpodobnější variantou, o níž nyní politici v souvislosti s odvoláním hlavy státu diskutují, je možnost „impeachmentu". Pokud by z ústavou daných důvodů obě komory parlamentu chtěly vědět, zda prezident porušil ústavní pořádek, rozhodoval by o tom Ústavní soud. „Je to věc, která není dohodnuta, je to věc, o které jednáme," uvedl Tejc.
Pro ČSSD je podle něj důležité, aby nově v ústavě byly zakotveny i přesný způsob volby prezidenta, jasná možnost jeho odvolatelnosti a vyřešení možnosti volby napadnout.
Vláda a nejsilnější opoziční strana nyní uvažují o dvou modelech přímé volby. Podle jedné z variant by prezident byl volen ve dvou kolech, podobně jako při volbách do Senátu. Druhá, nově na schůzce nabídnutá zástupkyněmi Věcí veřejných, je, že by lidé šli k volbám jen jednou, hodnotili by ale všechny kandidáty na prezidenta tím, že by je seřadili podle své preference. Podobný model se používá v parlamentních volbách v Austrálii.
Vyjednavačka VV Karolína Peake zdůraznila, že strana s novým návrhem přišla ve snaze na způsobu volby se dohodnout. „Model je - myslím si - určitou kombinací jednokolového způsobu volby, který je preferencí ODS, i dvoukolového," řekla.
Zástupci vlády a ČSSD se zatím neshodli na tom, zda a jak by se po zavedení přímé volby měly změnit pravomoci prezidenta. Vymezili ale okruh pravomocí, který by se případně mohl upravit. „Byl silný hlas, který říkal, že bychom spíše neměli měnit pravomoci prezidenta. Kolegové z ČSSD mají trochu jiný názor," podotkl ministr spravedlnosti.
Pokud se pravomoci změní, bude se to týkat jmenování a výběru členů bankovní rady České národní banky, udělování milostí či jmenování funkcionářů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, řekl Pospíšil. O jiných než těchto otázkách by další jednání už být vedena neměla. „Což ovšem ještě neznamená, že ta změna následně nastane," zdůraznil.
Podrobné analýzy toho, jak by přímá volba prezidenta mohla vypadat, mají nyní zpracovat Legislativní rada vlády i další právní experti. Na dnešní schůzce byl přítomen například děkan právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch. Další kolo stranického jednání o přímé volbě je na programu 2. března.
Straničtí odborníci se chtějí bavit i o možné odpovědnosti hlavy státu za porušení ústavy či případné odpovědnosti prezidenta za spáchání závažné trestné činnosti. Podle ČSSD by měl mít prezident imunitu obdobnou členům zákonodárných sborů v zemi.
Například TOP 09 nyní uvažuje o možnostech kompetenčního posílení Senátu tak, aby bylo vyváženo jeho postavení v rámci ústavního pořádku. Návrh na přímou volbu hlavy státu měla vláda na stole na počátku měsíce. K jeho projednávání se hodlá vrátit v březnu právě poté, co bude jasný postoj ČSSD. Legislativní rada vlády doporučila přijmout volbu ve dvou kolech, srovnatelnou s principem výběru senátorů.
Návrh by měl být přijat do konce roku 2012, v dalším roce totiž bude třeba zvolit budoucího prezidenta. Se změnou jeho pravomocí navrhovaná novela ústavního zákona zatím nepočítá.
Přehled bodů, na kterých se dnes straničtí vyjednavači rámcově shodli:
- dvě možnosti přímé volby:
- dvoukolový model obdobný volbám do českého Senátu
- tzv. australský model, kdy volič ohodnotí všechny kandidáty
- prezident nebude odvolatelný lidovým hlasováním. Bude se diskutovat o variantě impeachmentu, kdy by o odchodu hlavy státu na základě žádosti obou komor parlamentu rozhodoval Ústavní soud.
- pokud se strany shodnou na změně pravomocí, budou se týkat jen:
- podílu vlády či ministra spravedlnosti na udělování milostí a jakého typu milostí, zda jen u pravomocných rozhodnutí, či také abolicí (před zahájením nebo pravomocným skončením trestního řízení)
- podílu vlády či některého ministra na jmenování členů bankovní rady ČNB
- podílu vlády či ministra spravedlnosti na jmenování funkcionářů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu
