Výpověď z nemocnic podá 3513, hrozí omezení péče

ČTK, Vratislav Dostál

V českých a moravských nemocnicích podalo v rámci akce lékařských odborů výpověď 3513 z přibližně 16 000 lékařů. Vážná je situace na Vysočině a v Moravskoslezském kraji. Hrozí uzavírání některých oddělení, možná i celých nemocnic.

V českých a moravských nemocnicích podalo v rámci akce lékařských odborů výpověď 3513 z přibližně 16 000 lékařů. Postižených je 78 ze zhruba 200 nemocnic v České republice. Nejhorší je zřejmě situace na Vysočině, kde podalo výpověď 80 procent lékařů.

Celkem největší je počet výpovědí v Moravskoslezském kraji — 508. Na tiskové konferenci to v pondělí dopoledne oznámili zástupci Lékařského odborového klubu — Svazu českých lékařů.

Vedle Vysočiny a Moravskoslezského kraje je vážná situace také ve Zlínském, Jihomoravském, Pardubickém, Královéhradeckém a Ústeckém kraji. Při dvouměsíční výpovědní lhůtě nepřijdou lékaři 1. března do práce. Hrozí, že se budou uzavírat některá oddělení, možná i celé nemocnice, a péče se omezí na akutní.

Ministr Leoš Heger z TOP 09 vyzval v pátek lékaře, aby s výpovědí počkali a dali mu čas na nastartování reforem, které přesměrují peníze do platů. V neděli řekl, že očekává odchod maximálně 700 z nich. „Jestli jich odejde z těch čtyř tisíc maximálně sedm set, osm set lékařů, tak to pro mě bude velké překvapení," konstatoval ministr. Očekává prý, že většina lékařů bude nakonec rozumných a neodejde.

Stínová ministryně zdravotnictví KSČM Soňa Marková pro Deník Referendum v pátek uvedla, že otázkou nyní není, kolik lékařů opravdu odejde, ale to, že lékařům se podařilo upozornit na dlouhodobý problém podfinancování některých — především nemocničních — lékařů. „Efektivity českého zdravotnictví se tu dlouhodobě dosahuje na úkor lékařů,“ doplnila Soňa Marková.

Kraje spolu s ministerstvem zdravotnictví začaly v těchto dnech hledat řešení. S krizovými scénáři vyčkávají, dokud nebudou znát konkrétní počty odcházejících lékařů a obory, v nichž budou chybět. Soňa Marková kritizuje Hegera za to, že lékaře nebral vážně a nesednul si s nimi ke kulatému stolu ihned poté, co byl jmenován ministrem. Situace by podle jejího názoru dnes nemusela být tak vyhrocená.

„Jenže pan ministr si myslel, že když doktory bude ignorovat nebo jim vyhrožovat, tak že se problém vyřeší sám,“ uvedla v rozhovoru pro Deník Referendum Soňa Marková.

Nábor nemocničních lékařů v akci Děkujeme, odcházíme totiž trval dva měsíce a vyvrcholil minulý týden návštěvou pěti pražských fakultních nemocnic. Platové požadavky lékařů podpořily také lékařské kapacity jako profesor Pavel Pafko či neurolog profesor Pavel Kalvach.

Ministr chce v nejbližších dnech jednat s lékaři, se zdravotními pojišťovnami i jednotlivými poskytovateli o možných úsporách. Podle Hegerova odhadu by na splnění požadavku lékařů, což je až trojnásobek průměrného platu v zemi, bylo potřeba 5,5 až šest miliard korun.

Marková nicméně Deníku Referendum řekla, že se jedná zhruba o tři miliardy korun. „Navíc vzhledem k tomu, že českým zdravotnictvím ročně proteče 286 miliard korun, z čehož se dvacet miliard ztratí kvůli korupci, nejde o neřešitelnou situaci, jak by se mohlo zdát. Například léková politika je obrovskou černou dírou v českém zdravotnictví,“ myslí si Marková.

Lékaři chtějí odejít za lepšími platy do ciziny nebo si otevřít soukromou ambulanci. Heger ale domluvil se zdravotními pojišťovnami, že smluvní síť rozšiřovat nebudou. „Vše se mi jeví jako záměr a postupné naplňování asociálního programu TOP 09, jehož cílem je z lékařské péče udělat výsadu jen pro bohaté,“ myslí si Soňa Marková.

Lékaři žádají až trojnásobek průměrného platu v zemi. Nyní mají v průměru 50 000 korun za práci s přesčasy a službami, chtějí 70 000 korun základního platu bez služeb a přesčasů. Na splnění požadavku by bylo zapotřebí až šesti miliard korun. Zdravotnictví ročně spotřebuje téměř 290 miliard.