Heger vyzval lékaře, ať s podáním výpovědi počkají

ČTK, Jana Ridvanova

Ministr zdravotnictví Leoš Heger začíná brát lékaře vážně. Podle stínové ministryně zdravotnictví KSČM Soni Markové neměl ale ministr Heger lékaře ignorovat. Podle ní by situace ve zdravotnictví nebyla tak vyhrocená.

Ministr zdravotnictví Leoš Heger z TOP 09 vyzval lékaře, byť už podali výpověď, aby své rozhodnutí zvážili. Chce, aby mu dali čas na kroky, kterými přesměruje peníze do platů.

Novinářům po dnešním prvním jednání společné pracovní skupiny, v níž jsou zástupci krajů a všech typů nemocnic, řekl, že očekávané změny v odměňování přinese reforma.

Už dříve ji představil, Česká lékařská komora s ní souhlasí. Na ministerstvu je tým, který potřebuje čas, aby reformu začal naplňovat, doplnil Leoš Heger.

Lékařské odbory hrozí výpovědí tisíců nemocničních lékařů, pokud se jim podstatně nezvednou platy. Výsledek dvouměsíční kampaně, během níž lékaři podepisovali výpovědi, oznámí odboráři v pondělí.

Stínová ministryně zdravotnictví KSČM Soňa Marková pro Deník Referendum uvedla, že otázkou nyní není, kolik lékařů opravdu odejde, ale to, že lékařům se podařilo upozornit na dlouhodobý problém podfinancování některých především nemocničních lékařů. „Efektivity českého zdravotnictví se tu dlouhodobě dosahuje na úkor lékařů,“ doplnila Soňa Marková.

„Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že veškeré zdroje, které v systému objevíme, se přesunou do oblasti mezd,“ řekl Heger. Schůzka se zástupci nemocnic zmapovala současné údaje o nespokojenosti lékařů. Její účastníci se dohodli, že se znovu sejdou na počátku ledna, kdy už budou konkrétní data o počtu výpovědí.

Marková kritizuje Hegera za to, že lékaře nebral vážně a nesednul si s nimi ke kulatému stolu ihned poté, co byl jmenován ministrem. Situace by podle jejího názoru dnes nemusela být tak vyhrocená.

„Jenže pan ministr si myslel, že když doktory bude ignorovat nebo jim vyhrožovat, tak že se problém vyřeší sám,“ uvedla v rozhovoru pro Deník Referendum Soňa Marková.

Ministr se v nejbližších dnech sejde s vedením Lékařského odborového klubu Svazu českých lékařů (LOK-SČL) a chce jednat také s ostatními lékaři, se zdravotními pojišťovnami i jednotlivými poskytovateli o možných úsporách. Podle Hegerova odhadu by na splnění požadavku lékařů, což je až trojnásobek průměrného platu v zemi, bylo potřeba 5,5 až šest miliard korun.

Marková nicméně Deníku Referendum řekla, že se jedná zhruba o tři miliardy korun. „Navíc vzhledem k tomu, že českým zdravotnictvím ročně proteče 286 miliard korun, z čehož se dvacet miliard ztratí díky korupci, nejde o neřešitelnou situaci, jak by se mohlo zdát. Například léková politika je obrovskou černou dírou v českém zdravotnictví,“ myslí si Marková.

Ministr chce získat peníze z vnitřních zdrojů. Se zdravotními pojišťovnami se dohodl, že nebudou dále rozšiřovat současnou síť zdravotnických zařízení a zamezí i „expanzi“ lékařských výkonů.

Šéfka Asociace nemocnic Jaroslava Kunová je přesvědčena o tom, že dohoda ministra se zdravotními pojišťovnami pomůže, aby lékaři neodcházeli.

Z šestnácti tisíc nemocničních lékařů pohrozila výpovědí čtvrtina. Kolik jich skutečně výpověď zaměstnavateli doručí, bude jasné až na samém konci roku. Kdyby z nemocnic odešla většina chirurgů nebo anesteziologů a nemocnice by nemohly operovat, vláda by musela přistoupit ke zvláštnímu režimu vyjednávání s lékaři a zvýšit jim masově platy z rezerv na krizové situace.

Předseda Asociace krajských nemocnic a zástupce Asociace krajů Jiří Běhounek dodal, že podle dnešní dohody v takové situaci nemocnice především ošetří akutní pacienty, nemoci život ohrožující a traumata.

Na situaci by musela reagovat také bezpečnostní rada státu jako na stav nouze včetně hledání viníka. Leoš Heger trvá na tom, že není možné dát více peněz do zdravotnictví, když všechny resorty šetří.

Soňa Marková tomu oponuje. Pokud by podle ní pan Sukl, který je ze zákona zodpovědný za revize úhrad, dělal svou práci, tak by podle jejího názoru zdravotnictví hnedle ušetřilo několik miliard.

„Pan ministr to ale ví, a nic s tím nedělá. Proč? Vše se mi jeví jako záměr a postupné naplňování asociálního programu TOP 09, jehož cílem je z lékařské péče udělat výsadu jen pro bohaté,“ řekla Marková.

Podle Hegera jsou za výši platů v nemocnicích zřizovaných krajskými úřady zodpovědné kraje. Připomněl, že když kraje chtěly vracet občanům regulační poplatky za léčení v krajských zařízeních, peníze ve svých rozpočtech našly. Místo platů zdravotníků ale podle něho řešily investice.

Kraje podle hejtmana Vysočiny Jiřího Běhounka čekají s krizovými scénáři, až budou vědět, kolik lékařů, v jakých odbornostech a z jakých oddělení opravdu odejde. V jeho kraji předalo právní kanceláři výpověď osmdesát procent lékařů.

Pokud lékaři od svého záměru neustoupí, nemocnice budou muset slučovat oddělení, některá i uzavřít, odkládat plánované operace a převážet pacienty za péčí do jiných zařízení, kde lékaři budou.

„Podle dnešní dohody v takové situaci nemocnice především ošetří akutní pacienty, nemoci život ohrožující a traumata,“ řekl hejtman Vysočiny.

Předseda Sdružení soukromých nemocnic Vladimír Drvota potvrdil, že zaměstnavatelé nestojí o to, aby vznikl neklid ve zdravotnických zařízeních. Vítají proto slib reformy zdravotnictví.

Průměrný plat lékaře je zhruba padesát tisíc korun za práci včetně přesčasů a služeb, chtějí sedmdesát tisíc korun za základní pracovní dobu. Průměrná mzda v ČR je 23 655 korun.

Podle Markové nejsou nicméně požadavky lékařů nyní adekvátní. „Myslím si ale, že by lékaři přistoupili na postupné navyšování platů. Požadavek lékařů odráží dlouhodobou zoufalost z toho, že je nikdo nebral vážně. Proto se odhodlali jít cestou kdo s koho, ale jsem přesvědčena, že když se s nimi bude jednat, tak dohoda bude rozumná,“ uzavřela Soňa Marková v rozhovoru pro Deník Referendum.