Fackovat a kousat, tedy přinášet svobodu

Francouzská důchodkyně pokousala ženu, která byla zahalena v nikábu. Prý tak učinila, aby hájila práva žen. Je na čase si se vší vážností položit otázku, kam až může jít obhajoba lidských práv?

Podle zprávy iHNed.cz ze 7. listopadu francouzská důchodkyně, která dlouhá léta pracovala jako učitelka jazyků v arabských zemích včetně Maroka a Saúdské Arábie, v butiku napadla šestadvacetiletou ženu ze Sjednocených arabských emirátů kvůli jejímu nikábu. Je to splývavé černé oblečení, které odhaluje pouze oči. Napřed ženu vyzvala, aby nikáb odložila, což by nejspíš znamenalo, že by byla nahá. Když jí nevyhověla, vrhla se na ni a podle obžaloby oběť zpohlavkovala a pokousala na ruce. Před soudem zdůraznila ale, že se chtěla „zasadit o práva žen“.

Tato zpráva může jako bezvýznamná pro běh světa hned zase upadnout do zapomnění. Jako mediálně zvýrazněná jednotlivost může reprezentovat dnes převažující poměr západní civilizace k jiným kulturám. Sledujeme-li vnitropolitickou scénu evropských zemí a Spojených států a zejména jejich vnější vztahy, zjistíme, že parlamenty a vlády jsou připraveny fackovat a kousat. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy dal podnět k přijetí zákona, jenž by nošení vybraných druhů oděvů na veřejnosti zakázal. Francouzský parlament už normu schválil s tím, že v platnost vstoupí začátkem příštího roku. Budu zvědav, jakými sankcemi bude tento zákon doprovázen. Bude-li např. policie z žen, které nebudou zákon respektovat, oděv strhávat.

Paříž koneckonců vždy určovala módu. Dlouho stačila reklama, dnes se oblékání jedné části lidstva prosazuje zákonem. Zatím bude stačit převléct se před hranicemi nebo před přistáním. Později možná budou práva lidí oblékat se tak, jak si přeje francouzský prezident a jemu poslušný parlament, prosazovat spolu s jinými podobnými právy expediční sbory i za francouzskými hranicemi. Země, ve které možná poprvé zaznělo jako revoluční heslo svoboda spolu s rovností a bratrstvím, dospívá k orwellovskému pojetí svobody, tak jak se vyskytuje v románu 1984.

Ale budiž. Už římské právo předepisovalo audiatur et altera pars. Vyslechneme-li tedy i druhou stranu, dovíme se, že různé typy muslimských oděvů pro ženy, jako jsou burka, nikáb, hidžáb nebo čádor jsou výrazem ponižování žen. Bude-li nějaký stát určité druhy oděvů předepisovat, bude třeba jej za to kritizovat stejně jako si teď kritiku vysloužila Francie. Vezměme příklad Turecka, země, kde se podle dostupných údajů k islámu hlásí kolem 98 % obyvatel. Je to země dobře dostupná a každý se může přesvědčit na vlastní oči. Osobně jsem sledoval situaci při několikadenní návštěvě Istanbulu a vyšlo mi, že asi osmdesát procent žen chodí oblečeno stejně jako ženy v Praze. Dalších nějakých patnáct procent žen nosí na ulici hidžáb, tedy šátek zahalující vlasy a krk a k tomu obvykle sukni do půl lýtek. Pouze do mešit vstupovaly všechny ženy s pokrytou hlavou, tak se to ostatně vyžaduje v některých evropských zemích, např. v Itálii při vstupu do kostela. Zbytek žen nosí černé nebo barevné oděvy zahalující celé tělo včetně obličeje, nebo odhalující jen oči nebo celý obličej.

Od přímých účastníků mám zprávu, že na tureckých školách, v tomto případě na univerzitách, musí mít studentky povinně odhalené hlavy. Některé studentky teologické fakulty jedné z istanbulských univerzit (její název pro bezpečí zúčastněných neuvedu) si přály mít vlasy zahaleny a řeší to vpravdě švejkovsky: nosí šátek a přes něj paruku. Někteří přednášející dovolují studentkám mít vlasy viditelně zahaleny za zavřenými dveřmi učebny. Ale prý přesto, že jde o akademickou půdu, riskují možnost policejní razie a v takovém případě by nastoupily nepříjemné sankce, v některých případech i neoficiální fyzické násilí. Turecko, zdá se, v obraně práv občanů, konkrétně žen předběhlo Francii. Důchodkyně v butiku jen ukázala cestu.

Vše to ovšem souvisí se starým sporem liberálního respektu vůči různým kulturám a jejich odlišnostem a liberální obhajoby univerzálních lidských práv. I když budeme nařčeni z toho, že univerzální uplatňování základních práv je jen promítáním nebo dokonce vnucováním západního pojetí práv a svobod, musíme základní práva hájit. Nelze vést diskusi o ochraně práva na život. Říci, že toto právo pojímají různé kultury různě a my to musíme respektovat, znamená zbaběle utíkat tam, kde bychom, možná někdy s rizikem, měli bránit život lidí. Myslím, že stejně tak je třeba hájit právo na svobodu a nepřistoupit na to, že otroctví je v některých kulturách přípustné a že koneckonců bylo po staletí, ještě v novověku, součástí naší civilizace.

Kam v tomto kontextu zařadit právo oblékat se podle vlastního rozhodnutí? V žádné ústavě zřejmě není zakotveno. Kdyby nám někdo chtěl v tomto ohledu u nás něco přikazovat nebo zakazovat, mohl by uspět s poukazem, že Listina základních práv a svobod toto právo negarantuje. Zřejmě bychom ale uspěli s poukazem na nějakou obecnější zásadu, např., že občan má právo činit vše, co není zakázáno, zakazovat lze jen to, co ohrožuje bezpečnost státu a jeho obyvatel, jejich zdraví a svobodu. Mezí svobody jednoho je svoboda druhých, i když konkrétní vyvažování těchto svobod je nesnadné.

Nemyslím, že by volba módního vzoru patřila k základním právům, jež je nutno hájit napříč světadíly. Myslím, že opravdu není právem, kvůli kterému je oprávněné se dopouštět násilí. Speciálně si myslím, že je absurdní dopouštět se při obhajobě práva na oblečení násilí na osobě, která snad má být obětí nějakého omezování v tomto ohledu.

Nechal bych opravdu na obyvatelkách a obyvatelích muslimského světa, k jaké intenzitě a jaké verzi cudného zahalování v dynamickém napětí s nenápadným ale o to erotičtějším odhalováním se přikloní dnes nebo za deset let. Pokud přece budu nějaké takové právo hájit, tak provizorně a spíše skromně, s vědomím, že má civilizace masivně porušuje základnější práva, např. sociální. Řada práv uvedených v Hlavě IV Listiny se bez povšimnutí ze strany médií a Ústavního soudu masivně porušuje. Budu hájit právo ženy oblékat se jak chce. Budu toto právo hájit dejme tomu proti saúdskoarabským předpisům přikazujícím maximální zahalení a stejně proti tureckým a francouzským zákonům, které se pokoušejí ženám něco v oblasti módy přikazovat nebo zakazovat. Obojí mi připadá stejně skandální. Ale nepodpořil bych návrh, aby se kvůli uplatňování tohoto a podobných práv lidi fackovali a kousali ani to, aby se proti zemím, které se takto absurdně chovají, vedla válka.

A co si myslíte vy? Diskuse (15 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

podivuhodné žonglování se symboly Pondělí, 8.Listopadu 2010, 09:06:48

Ženy v Riádu, Teheránu, Islamabádu, Kábulu i jinde budou jistě nadšeny až se dozvědí o Vaší neohrožené obhajobě jejich práva „oblékat se jak chtějí“. Jaké konkrétní kroky v tomto směru plánujete?

Turecká armádní generalita se odmítla účastnit letošních oficiálních oslav výročí založení Turecké republiky v presidentském paláci. Bojovali tím ZA „právo ženy oblékat se jak chce“ – nebo PROTI němu? – Většina Turků, s nimiž jsem se v Turecku i jinde za posledních 30 let setkal, se k „otci Turků“ a jeho principům Turecké republiky dodnes hlásí. Co je k tomu asi vede? Možná jste se na to měl zeptat některé z těch evropsky oblečených žen v Istanbulu.

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Pondělí, 8.Listopadu 2010, 12:02:24

Pane Kopecký, na komplikovanou úvahu, která zvažuje různé aspekty problému, odpovídáte banálním hospodským způsobem. Pokud jste se rozhodl přiklonit se k americkému přinášení svobody a demokracie bombami a raketami, nemohu vám v tom zabránit, ale jsem rád, že je od této chvále jasno.

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

obviňování oběti Pondělí, 8.Listopadu 2010, 12:16:25

Ten zákaz je neuvěřitelně hloupý. Jsou v zásadě dva ideálnětypické případy, proč to ty ženy nosí. V prvním to dělají zcela dobrovolně, prostě se takto z nějakého důvodu samy a svobodně rozhodly. Pak naprosto není na místě argument, že jsou utlačovány. V druhém případě je tomu naopak: oděv nosit musí, protože je k tomu donutili jejich "otcové a bratři", jak s oblibou píší zdejší xenofobové, kteří zpravidla nezapomenou dodat něco o tom, jak se ti lidé množí... V tomto případě je zákaz ještě horší než v tom prvním: ženu, která je doma utlačována fundamentalistickým náboženstvím, ještě navíc vykážeme ze školy nebo veřejného prostoru vůbec a tím z ní uděláme dvojnásobnou oběť. Je to ono známé "blaming the victim" - obviňování oběti.

Špatným východiskem je samozřejmě už ta koncepce laicity, která je hrubě neliberální. Místo, aby proklamovala neutralitu veřejných institucí, tak předepisuje chování jednotlivců, kteří se v nich pohybují (a to tam, kde to nelze ospravedlnit ohrožováním svobody druhých). Když si vezmu příklad s tou školou: je zcela správné, že na zdi třídy nesmí viset krucifix. Pokud ale nějaký student přijde s velkým krucifixem na prsou, je to zcela v pořádku, sice tím nějak působí na své okolí, ale to platí o každé sociální interakci a existence různých kultů je prostě sociálním faktem, se kterým se tak jako tak musíme vyrovnávat.

Je to taková ateistická inkvizice: když projevím určitou náboženskou úchylku, tak budu muset vysvětlovat, v co přesně věřím a jak to myslím, a běda mi, budu-li shledán heretikem...

Aaaprofil

Saša Uhlová - novinářka, Praha 3

Ad obviňování obětí Pondělí, 8.Listopadu 2010, 14:06:16

Pane Škabraho, můj názor jste vyjádřil tak přesně, že cítím potřebu Vám za to poděkovat.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

krásné duše..... Pondělí, 8.Listopadu 2010, 16:06:18

Pane Štampachu, šlo mi o něco trochu jiného.
* Jsem přesvědčen, že zvolit si šátky nebo minarety za základ úvah není ta správná cesta k pochopení problémů evropské společnosti s přistěhovalci; podobně jako vášnivé debaty o zdech toho moc neřeknou o problému segregace.
* Sarrazina většina komentátorů označila za rasistu, když napsal, že muslimští přistěhovalci nemají zájem, aby jejich děti byly vzdělané. On má své bohaté zkušenosti z Berlína, já mám velmi podobné z Vídně. Sarrazinovi, jak říká, šlo o to „názorně popsat problémy a perspektivy Berlína“. Udělal to slovy dost neuhlazenými. Jenomže Thilo Sarrazin není Jörg Haider; věcně mu mnozí dali za pravdu, např. Helmut Schmidt nebo socioložka Necla Kelek. Těmto lidem totiž jde o reálné problémy společnosti, a ne o hezké abstraktní mravní úvahy o xenofobii.
* Připadá-li Vám Vaše vlastní úvaha komplikovaná, nezbude Vám, než ji dále promýšlet. A připadá-li Vám moje odpověď hospodsky banální, budu se muset, ne poprvé, zamyslet nad volbou slov. – (O exportu demokracie jsem ovšem, to vím skoro určitě, nepsal. To přenechávám nejmenovaným českým tvůrcům demokratického Kosova.)

Martin Mistrík - Biolog, Olomouc

Nikáb přeci není móda...! Pondělí, 8.Listopadu 2010, 16:58:49

Podle mě se mě se Pan Štampach dopouští demagogie. Nikáb přeci není žádný módní výstřelek. Je to v první řadě symbol a jak všichni dobří Evropané vědí, v užívání symbolů v Evropě dávno žádná svoboda nepanuje. Pokud bychom totiž byli s takovou svobodou opravdu důslední tak bychom museli tolerovat i (neo)nácky s jejich svastikami a hajlováním. Myslím, že tady by byl pan Štampach v první linii odpůrců takové svobody (nebo se pletu?).

Také bych rád zdůraznil ještě jednu rovinu problému, kterou vnímám jako zásadní a kvůli které tento zákaz v podstatě schvaluji. Mám zkušenosti z Kodaně, kde jsem tři roky žil. Je do očí bijící, že nikáb takto oděné osoby automaticky separuje od zbytku společnosti (u školních dětí má tento efekt i onen kritizovaný šátek). Těmto ženám je kvůli jejich oděvu znemožněna jakákoliv integrace. Nikdo se s nimi nebaví, nikdo si k nim nepřisedne ve vlaku (zkuste se bavit s někým jehož tvář nevidíte). Je to hnusná ulita, která jim byla nedobrovolně nasazena a které se nemohou zbavit jinak, než že jim v tom pomůže naše společnost. Třeba zákonem.


1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Stát a církev Pondělí, 8.Listopadu 2010, 17:03:18

Chápal bych to v Anglii, kde odluka státu od církve neproběhla. Ale tyhle symbiozy světského státu a (převážně křesťanských) církví mě čas od času nutí k melancholickým úvahám. Samozřejmě se to týká víc CZ než FR.

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Pondělí, 8.Listopadu 2010, 18:43:0

Pane Kopecký, jak Vás mohlo napadnout, že řeším problémy evropské společnosti s přistěhovalci? Řeč byla o oblékání a o tom, že stát chce někomu skandálně přikazovat, co si na sebe smí a co nesmí vzít. A pokud už bych nějaký takový problém, jak naznačujete, řešil, byl by to problém přistěhovalců s evropskou společností.

Pane Mistríku, nikáb je druh oblečení. Neumím si představit, že bych byl ochoten diskutovat, jestli má žena právo si ho obléct. Pouze by se mi nelíbilo, kdyby si ho MUSELA obléct, a to úplně stejně, jako případ, že si ho obléct NESMÍ.

Každé oblečení je kromě ochrany před okolím (zimou, deštěm ap.) také symbolem. Nenahlížím, proč bych měl rozhodovat, co, kdo chce svým oblečením symbolizovat. Žasnu, kde bych vzal právo to někomu, konkrétně nějaké ženě přikazovat. Považuji za absurdní, aby bohatý, vymydlený a mocný bílý muž mluvil arabské nebo jiné muslimské ženě do jejího šatníku.

Neonacistické projevy tolerovat nelze, protože je to zločinná násilná doktrína a je to politická praxe, která zpochybňuje lidská práva. Přirovnávat islám k nacismu pokládám za skandální projev ideové nesnášenlivosti, se kterým budu ostře polemizovat, dokud mi síály budou stačit. Něco takového tvrdit znamená pokračovat ve staletích křesťanské agresivní a nenávistné politiky vůči muslimům (a Židům) a připravovat formou psychologické války huntingtonovskou horkou válku proti islámu a to za sebe jako občan prostě nedopustím. Pokud by snad za mého života tato válka začala, budu riskovat cokoli, abych jí bránil. Nechci aby má země poprvé v dějinách byla agresorem.

Členové společnosti v Kodani a kdekoli, kteří nejsou ochotni a schopni rozhovoru s osoby, které viditelně patří k jiné kultuře, usvědčují samy sebe z neschopnosti integrace. Ta je totiž úkolem pro obě strany. Pod dobře znějícím slovem "integrace" se totiž prosazuje asimilace, a té budu vždy vzdorovat. Asimilace je pohlcení menšiny, zbavení menšiny její kulturní identity, integrace je složitá a nesnadná hra shody a rozdílů zúčastněných komunit.

Martin Mistrík - Biolog, Olomouc

ad Ivan Štampach Pondělí, 8.Listopadu 2010, 22:32:39

Pane Štampachu děkuji za odpověď a rozvedení Vašeho pohledu na věc. Rozebereme-li Vaši reakci pak z ní vyplívá v podstatě pět věcí:

- Že nikáb, případně burka je normální oblečení – něco jako džíny
- Že nikoliv ultra-šovinistický arabský muž, ale vymydlený běloch chce mluvit arabským ženám do toho jak se mají oblékat
- Že vina selhávající integrace je na straně domácích neboť odmítají se bavit s ženou, která svým oděvem sděluje, že za pouhé promluvení si s cizím mužem (či obecně nevěřícím) jí hrozí trest.
- Že v určitých věcech nadřazujete ochranu kulturní identity ochraně lidských práv
- Že svoboda oblékání je pouze pro ty co svým oděvem neasociují nějaký zločinný režim

Můj názor je, že pokud má být svoboda v oblékání zásadním argumentem, pak by měla být úplná a bez výjimek, tedy včetně svastik a rudých hvězd na tričku. Pokud však uznáváme, že zlo se propagovat nemá a nesmí pak je třeba si položit zásadní otázku, a to jestli je burka (či nikáb) zlo. Navíc je asi vhodné si tuto otázku položit v širších souvislostech – tedy jestli je nikáb zlo pro ženy, pro Evropu, případně pro integraci muslimů. Já si myslím, že ano ve všech třech případech. Na druhou stranu nezastávám tento názor nějak ultraortodoxně. Mám prostě jen jistou zkušenost, vím, že jsou země kde neintegrovaná muslimská menšina představuje čím dál tím větší problém. Francouzský hokus pokus se zákazem nikábu a burky bude jistě zajímavý test a případně i poučení.

* Sdílet

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Pane Mistríku, Úterý, 9.Listopadu 2010, 08:29:15

nevycházím z údivu. Jak můžete tvrdit, že burka či nikáb jsou zlo, když nevíte, z jakého důvodu má dotyčná osoba ten oděv na sobě? Nacistickou uniformu lze jakž takž objektivně brát za odkaz k nacistickému režimu a jeho zločinům na základě standardní, významně nezpochybňované interpretace historie, je to celkem jasný symbol (ponechávám stranou, jestli to nutně musí být zakázané, já myslím, že ne). Nikáb je znak nějaké náboženské a kulturní identity, která sama o sobě nemůže být nijak jednoznačně interpretována v termínech dobra a zla. Žena se může zahalovat z mnoha důvodů, nátlak jejího domácího okolí nemusí být tím jediným. Interpretovat, co nikáb znamená, nelze bez zohlednění jejího subjektivního pohledu, vztahu k tomu oděvu. Prostě to může patřit k jejímu vyznání víry či obecně k jejímu sebepojetí. Vy tu ženu chápete ne jako subjekt, ale prostě jako objekt, na kterém visí symbol zla. A pokud máte jistotu, že je to vždy znak diktátu té ženě ze strany islamistů, tak se obávám, že zastáváte vůči muslimům nějakou formu rasismu - akceptujete je jen za předpokladu, že nevypadají příliš jako muslimové, že nejsou příliš "nenormální", protože normální je samozřejmě nosit džíny, normální je to, co děláme my...

Problém s integrací má vždy dvě strany, jak už tady bylo řečeno. Nejméně dvě strany. A fundamentalistické chápání víry, které dotyčnou komunitu vyděluje ze zbytku společnosti, je problémem nejen muslimů. Přičemž tu klíčovou překážku proti integraci nepředstavuje oděv, který vás znervózňuje svou viditelností, ale, řekněme, mentální izolace, související s chápáním vnějšího světa jako hrozby pro vlastní identitu, pravdivost, atd. K tomuto vydělování váš postoj rozhodně přispívá. Nejste pro integraci, ale pro asimilaci, přijímáte muslimy až poté, co oni přijmou Vaši představu o tom, jací mají být.

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Úterý, 9.Listopadu 2010, 09:24:8

Pane Mistríku, ve vší úctě si dovoluji reagovat na Vaše body:

- já neurčuji normu, neurčujete ji ani Vy, normou není to, co je módní teď a tady, to, co se líbí na ženách mně nebo Vám, i v módě respektuji pluralitu; přední francouzské módní domy mají kolekce odpovídající různým variantám islámské módy; nevím, proč by nikáb normální nebyl a oblečení amerických honáků krav na těle dámy ano;

- Bývá dobrým zvykem, že muži svým ženám říkají: v tomhle se mi líbíš, miláčku... Jsem však ostře proti tomu, aby ženě přikazoval, co si má nebo nemá obléct, dokonce pod hrozbou trestu, nějaký Muhammad ibn Abdulláh stejně tak jako Nicolas Sarkozy nebo Martin Mistrík.

- Jsem proto, abychom mluvili se ženami oblečenými podle vlastního přání, pokud máme s nimi, co probrat a respektovali, když s námi zrovna mluvit nechtějí. Pochybuji, že by všechny dámy v nikábech, hidžábech či burkách jako např. Raya Haffar al-Hassan, libanonsklá ministryně financí, Maitha Al-Shamsi, ministryně vlády Spojených arabských emirátů, Mona Hassoun, prezidentka arabské akademie e-businessu v Syrii, Sulayma Albarwani, docentka lékařské fakulty v sultanátu Oman, Aysha Mubarak, soudkyně nejvyššího soudu v Bahrainu, Nagwa Abdel Meguid, profesorka genetiky z Egypta, Rajaa Naji, profesorka práva z Maroka a další nesměly s nikým mluvit, těžko by se ve svých funkcích uživily.

- Kdybyste četl pozorně, zjistil byste, že lidské právo na zachování vlastní kulturní identity chci chránit vyrovnaně s jinými právy a že jejich vyrovnání výslovně uvádím jako nesnadný problém.

- Propagovat zločinný režim souhlasným zveřejňováním jeho symbolů je trestné, jinak i pro stoupence takových režimů platí svoboda oblékání.

Dušan Radovanovic - Praha

Úterý, 9.Listopadu 2010, 09:38:25

Tato diskuze je pro mě krystalickou ukázkou toho, proč má smysl dělat Deník Referendum. Děkuji všem zúčastněným.

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Úterý, 9.Listopadu 2010, 18:06:0

Rádo se stalo, pane Radovanovici, ale já se teď dívám, že jedna moje věta příliš nedává smysl, je nesrozumitelná.
Přeformulovávám takto: "Pokud se vám nošení nikábu nutně jeví jen jako znak (militantního) islamismu, tj. činí z osoby automaticky nositele/oběť/propagátora nelidské ideologie, pak tato Vaše jistota, obávám se vychází z určitého typu rasismu - akceptujete muslimy jako "normální lidi" jen za předpokladu, že nevypadají příliš jako muslimové..."

Martin Mistrík - Biolog, Olomouc

Udolán argumenty... Úterý, 9.Listopadu 2010, 22:26:55

Uznávám, že jsem se svými názory pustil na tenký led a nezbývá mi než ve světle Ivanových a Martinových argumentů přehodnotit svůj pohled na věc. Navíc jsem svým vnitřním založením liberál, třebaže ochotný v ledasčem, ze strategických důvodů, couvnout. Od začátku mi spíše šlo o zpochybnění poněkud demagogické roviny do které problematiku nikábu posunul autor článku. Udělat rovnítko mezi nikábem a absurdností zákazu aby se plnoleté ženy oblékaly jak chtějí je totiž snadné v zemi kde je minimální muslimská menšina. Otázka je jestli taková kritika jinde nevyznívá jako takzvané knížecí rady. Muslimové a jejich integrace totiž představují problém, navíc problém spíše gradující. Sám nevím jak bych jej řešil, co udělat pro zlepšení stavu věcí. Zákaz nikábu je asi vážně blbost, možná, že zavedení školních uniforem by bylo lepší řešení a nechat pak plnoleté ženy (a muže) ať se oblékají jak chtějí či jak musí.

Přesto budu rád pokud se muslimský svět jednou nikábu a burky zbaví, tak jako jsem rád, že se Číňanky zbavily zlatých lilií a třeba Maoři zvyku pojídat lidi.

Děkuji za diskusi.

P.s.
Nejsem rasista pane Škabraho, normálně se snažím diskutovat o palčivých problémech! Barva pleti či chcete-li rasa ostatních lidí je mi naprosto lhostejná. Mám však obecně problém s fundamentalismem a to v jakékoliv podobě.

Stanislav Hošek - Český těšín

Hádajú sa o rozumné. Pátek, 19.Listopadu 2010, 10:17:5

Pro mé myšlení je neuvěřitelné, že o tak jasném problému se vůbec debatuje. Každý liberálně myslící člověk nemůže mít přece absolutně žádné právo diktovat jinému, jak se má oblékat a basta. Problém úplného zahalování v současném světě vidím jediný, racionální obavy, že se pod hábitem skrývá hledaný zločinec. Což mají již dávno moslimové vyřešeno, protože v policii slouží i ženy, které mají ze zákona oprávnění, pod burku nahlédnout. Platí to dokonce i v Afghánistánu.
Nedovedu si ve světle této diskuse vůbec představit, jak rozsáhlá by zde byla asi diskuse, kdyby se řešilo kupříkladu, zda má muslim v Evropě „právo“ žít třeba v mnohoženství.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.