K myanmarským volbám nesmějí ani pozorovatelé, ani novináři

Poslední zprávy z příprav na listopadové volby potvrzují předpoklad, že první, ústavou zaručený výběr zákonodárců od přejmenování Barmy na Myanmarský svaz rozhodně demokratický nebude.

(čtk)

18.10.2010 19:16


Spoluautor: Petr Jedlička

2163801219_c23c6b8c41_b

Protesty mnichů v roce 2007 bezpochyby vývoj ovlivnily. K očekávané šafránové revoluci však nedošlo. Foto R Stanek, flickr.com

Zahraniční novináři ani pozorovatelé nedostanou povolení přijet do Myanmaru na parlamentní volby, které se mají konat po dvaceti letech 7. listopadu. Oznámila to v pondělí agentura AP s odvoláním na barmské oficiální zdroje.

Předseda volební komise Thein Sou na prvním volebním brífinku upřesnil, že zástupci v (bývalé metropoli) Rangúnu, kteří pracují pro zahraniční média, mohou volby krýt; přístup nebudou mít žádní zahraniční novináři.

V den voleb úřady „uspořádají výpravu“ pro diplomaty a zástupce agentur OSN činných v zemi, řekl dále. „Jelikož tito diplomaté zastupují své země, není zapotřebí zvát zahraniční pozorovatele,“ prohlásil. „Není nutné zvát zahraniční pozorovatele, jelikož Myanmar má schopné a zkušené lidi pro sledování volebního procesu,“ dodal.

O 1 158 míst ve svazovém i v regionálních parlamentech se uchází 3 153 kandidátů, mezi nimi 82 nezávislých. Nicméně ve čtyřiapadesáti volebních obvodech se prezentuje jediný kandidát, jenž má tedy zvolení automatické, a není proto vůbec nutné hlasovací proces pořádat, poznamenal Thein Sou.

Ohledně zpochybněné důvěryhodnosti voleb předseda komise uvedl, že „tyto volby se budou konat v této zemi a v souladu s jejími zákony, a my nemusíme podávat vysvětlení o důvěryhodnosti voleb“.

Junta v Barmě vládne od vojenského převratu v roce 1962. Na poslední volby před dvaceti lety zahraniční novináři vpuštěni byli. S velkou převahou v nich zvítězila Národní liga pro demokracii (NLD) vězněné disidentky Do Aun Schan Su Ťij, ale junta jí nedovolila převzít moc.

Letošní volby působí jako ústupek vnějšímu tlaku, ve skutečnosti je ale junta využívá k legalizaci vládnoucí role v zemi. Ústava z roku 2008 a balíček volebních zákonů fakticky brání kandidatuře předních disidentů a zaručují čtvrtinu míst v parlamentu armádě. Několik stovek generálů již na jaře rezignovalo na vojenské funkce a založilo civilní stranu. Od ní se očekává, že volby vyhraje, a rozšíří čtvrtinu armádních křesel na prorežimní absolutní většinu.

Jeden z volebních zákonů dále nutí veškeré strany vyloučit ze svých řad vězněné členy. Národní liga pro demokracii to v případě Aun Schan Su Ťij učinit odmítla, a byla tak ještě před volbami rozpuštěna.

Zákon současně zakazuje všem Barmáncům, jejichž rodinní příslušníci mají cizí občanství, vykonávat jakoukoli veřejnou funkci. Jelikož Su Ťijin zesnulý manžel byl Brit, nemohla by se účastnit voleb, ani kdyby jí režim zbytek trestu prominul.

Volební právo v Barmě má přes devětadvacet milionů obyvatel.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.