Vláda Španělské socialistické dělnické strany (PSOE) schválila v minulých dnech konečnou podobu státního rozpočtu pro rok 2011. Jedná se o rozpočet šetrný, založený na liberalizaci trhu práce i masivních škrtech. Zároveň ale obsahuje řadu úsporných opatření sociálnědemokratického typu a podle agenturních zdrojů na něj trhy reagují příznivě.

Španělsko zůstává poslední velkou zemí Evropy, kde se protikrizovou politiku snaží provádět středolevý kabinet. Rozpočet i související reformy tak poutají náležitou pozornost.

Dle AFP čelí vláda Josého Zapatera především dvěma problémům: velkému zadlužení, jež není ani tak palčivé u státu, jako u sociálně slabších domácností, a velké nezaměstnanosti. Ta se od jara 2010 pohybuje okolo dvaceti procent — nejvyšší hladiny v celé EU.

Právě s poukazem na nezaměstnanost připravil kabinet na jaře rozsáhlou reformu trhu práce, již 9. září schválil i parlament. Jádrem reformy je snížení nákladů na propouštění a značné zjednodušení, resp. okleštění zákoníku práce, konkrétně legalizace smlouvy na dobu neurčitou, snížení zákonných náhrad propouštěným a rozvolnění regulované pracovní doby. To se nelíbí odborům a dvě z jejich centrál již organizují celonárodní stávku.

Státní výdaje a velké zadlužení chce vláda omezit jednak rozpočtovými škrty, jež mají být sociálně citlivým způsobem rozloženy do více let, a jednak navýšením příjmů. Návrh rozpočtu na příští rok proto počítá jak s šestnáctiprocentní redukcí výdajů ministerstev a osmiprocentním snížením rozpočtových výdajů celkově, tak třeba se zvýšením daně pro nejmajetnější vrstvy.

Proti levici i opozici

Podle ministryně financí Eleny Salgádové by se měl schodek rozpočtu v příštím roce snížit na šest procent HDP ze současných 11,1 a ekonomika by měla začít konečně růst. Dle statistik se španělskému hospodářství v prvním pololetí tohoto roku podařilo dostat z úpadku. Růst ale zůstává zanedbatelný — toliko 0,1 procento.

To vyvolává klima, které PSOE nesvědčí ani politicky.

Kvůli reformám, jež kombinují neoliberální a neokeynesiánské principy, socialisté přicházejí jak o levicové, tak o pravostředové voliče. Levicoví voliči jsou navíc rozhořčeni úbytkem pracovních míst, sociální nejistotou a do značné míry i vstřícnou politikou vlády vůči přistěhovalcům, jimž před několika lety umožnila legalizovat svůj pobyt. Pravostředovým voličům zase podle průzkumů vadí, že vláda spoléhá především na oživení ve stavebním průmyslu a výrobní ekonomice.

Zapaterův kabinet již na začátku roku představil záměr ušetřit padesát miliard euro za tři léta, a stáhnout tak deficit pod tři procenta, k nimž se Španělsko zavázalo v rámci Paktu stability a růstu EU. První část plánovaných škrtů (patnáct miliard euro) schválil parlament už v květnu. Z nedostatečné úspornosti proto dnes viní PSOE pouze jádroví stoupenci Lidové strany (PA) — hlavní opoziční síly, vedené Marianem Rajoyem.

I podporu PA ale socialisté potřebují. V parlamentu mají od posledních voleb (2008) pouze 169 poslanců z 350 a i s podporou Baskitské národní strany nedají více než 175. Chtějí-li tedy uspět, musejí získat alespoň jednoho přeběhlíka.

Velká odborová stávka je plánována na 29. září. O rozpočtu by se mělo hlasovat v příštích měsících podzimu. Pokud se socialistům nepodaří usmířit větší část levice a zároveň získat pro rozpočet podporu několika pravicových poslanců, čekají Španělsko předčasné volby, ve kterých PSOE s velkou pravděpodobností prohraje. Poslední z velkých stran evropské umírněné levice u moci tak čeká na podzim opravdu zásadní boj — nejen o vlastní přežití, ale o budoucnost sociálnědemokratického způsobu vládnutí obecně.

Další informace:

AFP Spanish cabinet approves 'austere' budget for 2011

BBC News Spain feels pain as recession bites

Bloomberg Zapatero Races to Woo Basques, Bond Market on Budget