Jiří Pehe a Jan Štern dnes v Deníku Referendum zveřejňují Manifest radikálního liberalismu. Autoři v něm ostře kriticky hodnotí současnou podobu českého politického uspořádání a vyzývají v několika konkrétních návrzích politiky i veřejnost k nápravě, která je podle nich podmíněna opuštěním dnes převládající ideologie neoliberalismu.

„Evropou obchází neoliberalismus. Neoliberální ideologie je falešným vědomím společnosti v éře globálního kapitalismu,“ píší Pehe a Štern v úvodu manifestu. Podle nich se ideologie neoliberalismu přeměnila v reálné politické hnutí, jež slouží globálnímu kapitalismu v prosazování jeho cílů. Součástí tohoto hnutí jsou myslitelé, novináři, politikové, bankéři, podnikatelé, úředníci, elity i zástupci středních vrstev.

Klíčovou tendencí globálního kapitalismu je jeho tendence hodnotit vše skrze ekonomizující přístup, neboť kapitalismus nezná dle autorů jiné kriterium než ziskovost. „I politika a společenské vědy, které by měly nabízet širší pohled na svět, jsou kolonizovány ekonomickými zájmy,“ analyzují autoři manifestu.

„Ty pravicové politické strany, jež neoliberalismus vyznávají, odstraňují globálnímu kapitálu z cesty v rámci logiky efektivnosti a utilitárnosti nejrůznější překážky, převážně neekonomického rázu. Za oběť tomuto tažení padají kulturní, ekologické i konzervativně rodinné hodnoty a pravidla. Namísto nich se v lidech podněcuje chamtivost a touha po moci,“ píší Jiří Pehe a Jan Štern.

Podle Peheho a Šterna je totiž neoliberální ideologie pokleslou variantou liberálního myšlení, v níž byla ekonomická kritéria a individuální sobectví nadřazeny ostatním hodnotám, které klasický liberalismus vyznával. Je pak logické, že v tomto zjednodušujícím pohledu vede v očích neoliberálů jakákoliv regulace trhu nejen k snížení efektivnosti a produktivity, ale údajně i k omezení demokracie a svobody.

„Podle neoliberálů nejlépe vyřeší všechny neduhy nebo problémové sféry moderního světa neviditelná ruka trhu. Poradí si prý s ekologickými problémy, oteplováním, vzděláním, zdravotnictvím, kulturou,“ upozorňují Pehe a Štern.

Autoři dále upozorňují na to, že soukromý kapitál postupně kolonizuje vše, čemu se donedávna říkalo veřejná sféra. „V neoliberálním chápaní světa má smysl jenom to, co je soukromé,“ kritizují Pehe a Štern.

Politolog Lukáš Jelínek s autory v hodnocení neoliberalismu souhlasí, neboť i podle něj je tato ideologie založena na agresivním preferování tržních hledisek před principy demokracie. „Jako hodnotu připouští leda tak svobodu, ovšem opět zúženou do ekonomických kategorií. Velmi dobře rozumím potřebě autorů rehabilitovat liberalismus před zmutovanou formou, která ovládla českou společnost,“ myslí si Lukáš Jelínek.