Manifest, s nímž si vlivné kruhy nebudou vědět rady

Vratislav Dostál

Manifest radikálního liberalismu kriticky hodnotí současnou podobu českého politického uspořádání a navrhuje konkrétní opatření, jež by českou politiku mohla ozdravit.

Jiří Pehe a Jan Štern dnes v Deníku Referendum zveřejňují Manifest radikálního liberalismu. Autoři v něm ostře kriticky hodnotí současnou podobu českého politického uspořádání a vyzývají v několika konkrétních návrzích politiky i veřejnost k nápravě, která je podle nich podmíněna opuštěním dnes převládající ideologie neoliberalismu.

„Evropou obchází neoliberalismus. Neoliberální ideologie je falešným vědomím společnosti v éře globálního kapitalismu,“ píší Pehe a Štern v úvodu manifestu. Podle nich se ideologie neoliberalismu přeměnila v reálné politické hnutí, jež slouží globálnímu kapitalismu v prosazování jeho cílů. Součástí tohoto hnutí jsou myslitelé, novináři, politikové, bankéři, podnikatelé, úředníci, elity i zástupci středních vrstev.

Klíčovou tendencí globálního kapitalismu je jeho tendence hodnotit vše skrze ekonomizující přístup, neboť kapitalismus nezná dle autorů jiné kriterium než ziskovost. „I politika a společenské vědy, které by měly nabízet širší pohled na svět, jsou kolonizovány ekonomickými zájmy,“ analyzují autoři manifestu.

„Ty pravicové politické strany, jež neoliberalismus vyznávají, odstraňují globálnímu kapitálu z cesty v rámci logiky efektivnosti a utilitárnosti nejrůznější překážky, převážně neekonomického rázu. Za oběť tomuto tažení padají kulturní, ekologické i konzervativně rodinné hodnoty a pravidla. Namísto nich se v lidech podněcuje chamtivost a touha po moci,“ píší Jiří Pehe a Jan Štern.

Podle Peheho a Šterna je totiž neoliberální ideologie pokleslou variantou liberálního myšlení, v níž byla ekonomická kritéria a individuální sobectví nadřazeny ostatním hodnotám, které klasický liberalismus vyznával. Je pak logické, že v tomto zjednodušujícím pohledu vede v očích neoliberálů jakákoliv regulace trhu nejen k snížení efektivnosti a produktivity, ale údajně i k omezení demokracie a svobody.

„Podle neoliberálů nejlépe vyřeší všechny neduhy nebo problémové sféry moderního světa neviditelná ruka trhu. Poradí si prý s ekologickými problémy, oteplováním, vzděláním, zdravotnictvím, kulturou,“ upozorňují Pehe a Štern.

Autoři dále upozorňují na to, že soukromý kapitál postupně kolonizuje vše, čemu se donedávna říkalo veřejná sféra. „V neoliberálním chápaní světa má smysl jenom to, co je soukromé,“ kritizují Pehe a Štern.

Politolog Lukáš Jelínek s autory v hodnocení neoliberalismu souhlasí, neboť i podle něj je tato ideologie založena na agresivním preferování tržních hledisek před principy demokracie. „Jako hodnotu připouští leda tak svobodu, ovšem opět zúženou do ekonomických kategorií. Velmi dobře rozumím potřebě autorů rehabilitovat liberalismus před zmutovanou formou, která ovládla českou společnost,“ myslí si Lukáš Jelínek.

×
Diskuse
September 9, 2010 v 9.02
dobrý začátek diskuse o liberalismu a demokracii
Manifest je dobře formulovaný, jasný, srozumitelný, nejsilnějších v pasážích, kde ukazuje problémy, chyby a praktické důsledky neoliberalismu. Velmi výstižně je ukázáno, jak se promítá do politiky současných politických stran, bohužel včetně sociální demokracie. Také je zde velmi dobrá kritika sociální demokracie, která určitě platí pro sociální demokracii pod vedením Zemana, Grosse a Paroubka, z neoliberální logiky se pokoušel vymanit Špidla, nyní stojí sociální demokracie na rozcestí, jde o to, jestli se odváží postavit onomu silnému neoliberálnímu proudu, který decimuje střední vrstvy a občanskou společnost.
September 9, 2010 v 9.41
Stačí pojem liberalismu?
Manifest se odvolává na pouhý pojem liberalismu. Sám pojem liberalismu byl tradičně i nyní spojen především s osobní a politickou svobodou, tradičně i nyní se nacházel a nachází v latentním i skutečném konfliktu s demokracií chápanou především jako politický systém, i když pro Masaryka to byla i životní a společenská forma. Proto se už v 19. století rozlišoval ekonomický a politický liberalismus. Masaryk i Rádl stavěli liberalismus, jímž mysleli ekonomický liberalismus proti demokracii, jež byla v jejich pojetí liberální a sociální demokracií. Myslím, že i dnes bychom možná měli mluvit o demokratickém liberalismu, etickém liberalismu sociálním liberalismu či liberální a sociální demokracii - ovšem odlišit od stávající sociální demokracie, která je bohužel tradicí a v řadě případů i personálně spojena s neoliberály. Možná by stálo za to napsat i manifest liberální demokracie, protože přesto že je tento pojem běžně v médiích i ve společnosti užíván, chybí širší společenské porozumění tomu, co znamená.
September 9, 2010 v 9.56
radikální ?!
Tolik hlubokých nových a neotřelých myšlenek, že člověk nestačí žasnout.
Inu, počkejme si, kdo se bude cítit osloven.
MT
September 9, 2010 v 12.23

To, jestli je například starosta volen přímo namá žádný vztak k proklamovaným cílům manifestu ...
September 9, 2010 v 14.20
technická poznámka
Obávám se, že diskuse k tomuto tématu teď bude zbytečně probíhat na dvou místech - tady a u samotného manifestu. Navrhuju, aby se diskutující soustředili spíš přímo pod ten manifest, pokud se nechtějí vyslovit k tomu, jak ho komentují JP, LJ či JŠ.
??
September 12, 2010 v 18.24
Vlivné kruhy si s manifestem poradí
Nevím, proč by si vlivné kruhy neměly s manifestem poradit. I ony přece navštěvují toaletu...