Čunku, vrať se!

Byl čitelnou zápornou postavou české politiky ve straně se samočisticími schopnostmi. To, co přišlo po něm, je mnohem horší.

Vzpomínám na Čunka a začíná mi chybět. Kdysi jsme v Literárkách psali, že máme štěstí. Když už musíme mít v politice někoho, kdo se z mnoha důvodů jeví jako loupežníček a rasista, je dobré mít ho v křesťanské straně s mnoha členy. Taková strana snad má samočisticí mechanismy, aby se ho časem zbavila.

Lidovci ho skutečně poslali k šípku, dali si načas, ale co by člověk chtěl za kvalt od tak staré strany. Vzpomínám si, jak hlavní a největší argument posledních zastánců Jiřího Čunka mezi lidovci zněl: „Je to Moravák.“ Proti takovému argumentu se těžko dalo a dá něco namítnout. Povzbudivé je, že ani spíše magická výhoda moraváctví mu nestačila.

Podezření se proti Čunkovi svého času snesly celé hordy, nikdo ale nezpochybnil, že je pohlavím muž. Proto neobstojí argument, že Čunek se pomstil za dlouhodobé ústrky tím, že po způsobu kukaček nakladl spousty vajíček. Nenakladl! A nepovedlo by se mu to asi, ani kdyby byl samička. Jsou zkrátka věci, za které Čunek nemůže. Třeba Věci veřejné.

U lidovců se člověk může sem tam na něco spolehnout. Třeba na to, že je bude volit alespoň část jejich členů s početnými rodinami. Třeba na to, že se alespoň část z nich občas modlí. Modlení je dobrá věc, míří do křesťanského nebe. Podle všech dosavadních zpráv je v křesťanském nebi jasno, a nevyskytují se tam případy korupce. I případy lobbingu a protekce se tam vyskytují v akceptovatelné podobě. Když se dá na modlení, může prý dojít k uzdravení, což jistě šetří státní kasu a způsobuje, že konečně ostrouhají farmaceutické koncerny.

Když už je řeč o nebi, nemělo by se zapomenout na peklo. Nedávno jsem od mladých slyšel o zajímavém pokusu o obchod: „Vážené peklo, vyměním Lady Ga Ga za Jima Morissona.“ Vyměním Věci veřejné za Čunka. Čunku, vrať se!

Když úplně sjetý Jim Morisson padal při koncertu z pódia, bylo to sice nepěkné, ale všichni věděli, na čem jsou. Když v minulém období jeden lidovecký ministr dělal jednu botu za druhou, kuloární vysvětlení bylo sice smutné, ale člověk také věděl, na čem je. Vysvětlení znělo: „Je hodný, ale on nám tady v té Praze začal pít.“ Praha je svůdná, pít se v ní začne snadno, člověk ví, co si má myslet a co může čekat.

Věci veřejné jako produkt politického marketingu jsou mezivýsledkem programové bídy české politiky a bídy českých médií. Ta se dlouho viditelně projevovala hlavně čím dál výraznější inscenací soukromého života politiků. Těžko se šlo vyhnout informaci, kdo se komu rodí a co měla o dni svatebním na sobě ta, která s předním politikem udělala štěstí.

Věci soukromé našly protějšek ve Věcech veřejných. Míra pokleslosti a neužitečnosti z pohledu programově zakotvené politiky je stejná. Na jedné straně se nelze divit, že se lidovci zbavili Čunka, na straně druhé ale od nich bylo pěkné, že se právě oni ujali nevděčné role těch, kdo spravují to horší v české politice. Vstupem Věcí veřejných na scénu byla postava jednoho moravského Rumcajse nahrazena shlukem postav jako vystřižených z počítačové hry The Sims nebo z béčkového filmu.

Jakákoli povolební spolupráce s agenturou Věci veřejné znamená prohloubení krize české politiky. Kdo s nimi vstoupí do koalice, zaplatí za to rozmělněním vlastního programu. Pokud se o všem nedomluví přímo s firmami, které za populistickým slepencem VV stojí. V minulém volebním období na spolupráci zelených a ODS doplatily obě strany. Čunkovi lidovci byli dečunkováni a proběhl u nich rozštěp stranické elity.

Pokus nahradit na pravici zelené Věcmi veřejnými měl možná původně vymýtit i zbytky programové páteře, kterou si do někdejšího koaličního svazku přinesli zelení. Jestli ale někdo počítá s tím, že Věci veřejné nenapáchají už svou existencí ve vládě fatální škody, mýlí se. V sebevíce pokleslém a zkorumpovaném politickém provozu se nakonec projeví mantinely možného a vynoří se fakt, že i neumětelskou demokracii s rumcajsími prvky je možné provozovat jen za splnění určitých podmínek. K těm patří alespoň elementární vyzpytatelnost. Té jsme v poslední době zažili pomálu.

V minulém volebním období prý existovali poslanci, kteří při různých příležitostech vzali úplatek od obou velkých stran. Podoba a dosavadní jednání Věcí veřejných mohou vést k domněnce, že zde dochází k pokusu o jiné řízení politiky než je aplikace a soutěž různých programů. Už československá první republika se ve vysoké politice uchylovala k různým trikům. Tehdy ale jistou oporu tvořila kultura, noblesa, přehlednější ekonomika a kvalita médií. Dnes jsme zevnitř zranitelnější než tehdy.

Čunku, vrať se! Byl jsi čitelnou zápornou postavou české politiky. To, co vzniklo po tvém odchodu, je mnohem horší.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.