↗

Vláda Petra Fialy si v programovém prohlášení v roce 2022 předsevzala za cíl vyhlášení dvou nových národních parků, Národního parku Křivoklátsko v oblasti středního toku Berounky a Národního parku Soutok v místech soutoku Moravy a Dyje. Foto Nefronus, WmC

Území Křivoklátska je biologicky mimořádně cenné a zasluhuje nejvyšší ochranu formou národního parku. O vyhlášení NP Křivoklátsko se vede diskuse již po mnoho desetiletí, intenzivně pak od roku 2008, kdy mělo podporu i většiny obcí v regionu. První návrh na vyhlášení národního parku však byl přednesen již v roce 1979.

Pro zachovalé lesní komplexy je nejvhodnějším způsobem ochrany zajištění nerušených přírodních procesů, naopak pro mnohé specifické lesní i nelesní biotopy je nutný aktivní management k zachování unikátní biologické rozmanitosti. Správně připravená zonace národního parku umožňuje tyto přístupy k ochraně cenné přírody vhodným způsobem kombinovat.

Podporu vyhlášení národního parku proto již dříve deklarovala Česká společnost pro ekologii, sdružující několik desítek vědeckých a odborných pracovníků v oboru.

Argumenty typu, že „dosavadní ochrana Křivoklátsku stačí“, jsou liché, protože pouze statut NP umožní ponechat lesy v části území dostatečně zestárnout. Propagovaná „lesnická ochrana“ pořád pracuje v kategoriích hospodářských lesů, které se kácí ve věku sto až sto dvaceti let, přestože stromy mohou přirozeně žít mnoho set let.

Dosavadní způsob ochrany formou národních přírodních rezervací také znamená, že státní ochrana přírody platí ročně desítky milionů korun „újmy na zisku“ taktéž státnímu podniku Lesy ČR. Kromě toho, že to je absurdní (stát platí státu), je to významná překážka proti rozšiřování rezervací.

Pokud území převezme do své správy národní park, žádné újmy se neplatí a území je spravováno s cílem přednostní ochrany přírody. Právě proto statut národního parku existuje.

V současné diskusi, která se těsně před legislativním aktem samotného vyhlášení národního parku velmi vyhrotila a polarizovala, postrádáme věcné argumenty, které by dokládaly, že národní park může nějak uškodit životu místních lidí. Zkušenost z jiných národních parků je přitom právě opačná — z jejich existence blízké obce profitují.

Odmítáme snahu některých jednotlivců (včetně některých politiků) a zájmových skupin, aby se proces vyhlášení NP Křivoklátsko stal záminkou k oslabení legislativní ochrany všech našich národních parků v zákoně na ochranu přírody a krajiny.

• prof. em. Josef Fanta, lesník, emeritní profesor Univerzity ve Wageningen a Univerzity v Amsterdamu
• prof. Mgr. Ing. Jan Frouz, CSc., ředitel, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy
• doc. RNDr. Jeňýk Hofmeister, Ph.D., Katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity a Ústav výzkumu globální změny AV ČR
• prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc., Ústav výzkumu globální změny AV ČR
• prof. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc., Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a Ústav výzkumu globální změny AV ČR
• prof. RNDr. František Krahulec, CSc., emeritní ředitel, Botanický ústav AV ČR
• prof. RNDr. František Marec, CSc., emeritní ředitel, Entomologický ústav BC AV ČR
• prof. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., vedoucí Katedry ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity
• doc. Mgr. Jan Zukal Dr., MBA, ředitel, Ústav biologie obratlovců AV ČR