↗

Jihovýchodní výběžek našeho státu na hranicích se Slovenskem a Rakouskem, dnes běžně označovaný jako Soutok či Moravská Amazonie, se měl stát dvacátou sedmou českou chráněnou krajinnou oblastí (CHKO) už v roce 2016. Návrh na její zřízení se vztahoval k ploše asi čtrnácti tisíc hektarů, ohraničených na jihu a západě řekou Dyjí a na východě Moravou. Foto FB CHKO Pálava

Ve vládním programovém prohlášení stojí: „Vyhlásíme Národní park Soutok („Moravská Amazonie“).“ Na první pohled jistě chvályhodná snaha o výraznější ochranu přírody. Na druhý pohled však spíše slepá ulička.

„V aktualizovaném vládním programovém prohlášení jsme se zavázali, že rozšíříme plochu zvláště chráněných území a připravíme podklady k vyhlášení Národního parku Soutok,“ uvedl náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s tím, že ministerstvo se na jednání ve Valticích dohodlo se zástupci místních obcí a Jihomoravským krajem na tom, že v první fázi půjde o chráněnou krajinnou oblast.

O velkoplošnou ochranu lesů, mokřadů a nivních luk v oblasti soutoku Moravy a Dyje usilují přírodovědci již několik desetiletí. Krajinu Soutoku, po staletí využívanou člověkem, charakterizuje mozaika biotopů vykazující jednu z nejvyšších měr biodiverzity nejen v České republice, ale i v celé Evropě.

Lužní lesy Soutoku ukrývají množství vodních kanálů, slepých ramen, jezírek a periodicky i celoročně zatopených tůní. Bylo zde zjištěno téměř 50 druhů ryb, 11 druhů obojživelníků a okolo 250 druhů ptáků. Soutok je jediným místem v zemi, kde hnízdí orel královský, pravidelně tu ale hnízdí i další dravci: orel mořský, luňák hnědý, luňák červený a raroh velký.

Jedinečný krajinný celek

V lužních porostech dominují vrby, topoly a olše, jinde zase duby a jasany adaptované na pravidelné dlouhodobé záplavy. V jejich stínu rostou vlhkomilné rostliny: kosatec žlutý, vzácná bledule letní nebo ladoňka vídeňská. V mrtvých ramenech zase najdeme stulík žlutý a leknín bílý.

Tuto vpravdě jedinečnou biodiverzitu však stále ohrožuje oborní chov zvěře, s nímž souvisejí vysoké stavy jelenů a divočáků, a velkoplošné holosečné kácení.

Jihovýchodní výběžek našeho státu na hranicích se Slovenskem a Rakouskem, dnes běžně označovaný jako Soutok či Moravská Amazonie, se měl stát dvacátou sedmou českou chráněnou krajinnou oblastí (CHKO) už v roce 2016. Návrh na její zřízení se vztahoval k ploše asi čtrnácti tisíc hektarů, ohraničených na jihu a západě řekou Dyjí a na východě Moravou.

Ministerstvo životního prostředí, které ochranu navrhovalo, ovšem CHKO nakonec nevyhlásilo, protože chyběl souhlas starostů některých obcí. ODS ostatně na jižní Moravě šla v roce 2017 do voleb s heslem „CHKO Soutok nepotřebujeme“.

A najednou se programovém prohlášení superkoalice pod vedením ODS objevil národní park… A tak jako v dávné Tróji nabádal věštec Láokoón: „Nevěřte Danajským, i když dary přinášejí“, tak i já (ač nejsem věštec) volím: „Nevěřte ODS (ani KDU-ČSL), i když národní park navrhují.“ Proč?

Letitý dluh

Ač byla oblast Soutoku v roce 1993 uznána jako mezinárodně významné mokřadní území podle tzv. Ramsarské úmluvy a v roce 1996 byl Lednicko-valtický areál zahrnující také část lužního lesa při řece Dyji jižně od Břeclavi prohlášen za světové kulturní a přírodní dědictví a v roce 2003 zahrnut do Biosférické rezervace, Českou republiku to k ničemu nezavazuje. Naše právo totiž pojmy, jako je „biosférická rezervace“ či „mezinárodně významný mokřad“, nezná.

Zato evropskou soustavu chráněných území Natura 2000 jsme do naší legislativy zahrnuli. A Soutok do ní také patří, jako tzv. evropsky významná lokalita. Proto máme povinnost ho chránit zákonem. Vzhledem k tomu, že se tak dosud nestalo, čelí Česká republika od roku 2016 správnímu řízení před Evropskou komisí. Proto zde nakonec v roce 2019 zahájilo MŽP vyhlašovací proces pro dvě maloplošná zvláště chráněná území. A najednou návrh na národní park? Proč?

Odpověď se nabízí. Území totiž s ohledem na provedené tvrdé vodohospodářské úpravy parametry pro národní park, tedy formu ochrany postavenou na přírodních procesech, nesplňuje. Přípravou fakticky nerealizovatelného národního parku by se tak vyhlášení skutečné právní ochrany území mohlo paradoxně účinně zbrzdit, či dokonce dlouhodobě zablokovat.

Národní park Soutok tak paradoxně mohl vymyslet někdo, komu je ochrana přírody na překážku. Připomnělo mi to situaci, kdy brněnský silák Franta Kocourek navrhl na Zlatého slavíka Rudyho Kovandu, člověka totálně bez hudebního nadání. Účelem bylo jen zprofanovat soutěž samu.

Nešťastné na celé situaci je, že území Soutoku by mohlo být celkem rychle vyhlášeno jako CHKO. Podklady jsou připraveny a je na tom shoda s Jihomoravským krajem i příslušnými obcemi. Vypadá to navíc, že ti, co vyhlášení léta úspěšně blokovali, jsou nyní mimo hru. Tak uvidíme, pane Hladíku, o co zde skutečně jde.