↗

V podpoře sdílení elektřiny nebo malých výrobců Česká republika výrazně zaspala. Například sousední Rakousko plánuje nejpozději od roku 2030 vyrábět veškerou elektřinu z obnovitelných zdrojů. Významnou roli přitom hraje právě komunitní energetika. Foto Kevin Baird, Flickr

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo v pondělí 27. února připravovanou novelu energetického zákona o komunitní energetice, takzvaný Lex OZE II. Předložená novela v mnohém usnadní výrobu a sdílení elektřiny z obnovitelných zdrojů, a měla by tak umožnit významný rozvoj komunitní energetiky. Domácnosti, podniky nebo obce by mohly elektřinu vyrábět z obnovitelných zdrojů a bezpečně ji sdílet.

Realita předhání legislativu

V programovém prohlášení vlády Petra Fialy přijatém 6. ledna 2022 si nová vláda vytyčila cíl do konce roku připravit nový energetický zákon, „který bude obsahovat principy a požadavky na komunitní energetiku…“ Už tehdy ale bylo pozdě. Jak na stránkách Deníku Referendum v září minulého roku upozornil Ondřej Pašek, energetický expert Hnutí Duha, podle evropské legislativy měla novela nabýt platnost již v létě 2021.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vedené ministrem Jozefem Síkelou nakonec rozdělilo potřebné legislativní úpravy do několika návrhů. První z nich, takzvaný Lex OZE I byl v polovině prosince schválen Sněmovnou a po podpisu prezidenta vstoupil 24. ledna v platnost.

Novela zásadním způsobem usnadnila administrativu spojenou s výrobou elektřiny z převážně obnovitelných zdrojů. Na finální podobu druhého návrhu se však čekalo dva měsíce. O případné třetí novele zabývající se ukládáním energie se teprve začíná debatovat.

Podle šéfredaktora serveru Obnovitelně.cz Ondřeje Nováka „nešel raketový růst zájmu o solární energii a výstavbu tuzemských výroben ruku v ruce s dostatečně rychlým legislativním procesem“. Data polostátního podniku ČEZ ukazují, že za uplynulý rok přijal více než sedmdesát tisíc nových žádostí o připojení solárních zdrojů elektřiny.

Zároveň ale chybí nutný právní rámec, který by komplexní rozvoj obnovitelných zdrojů umožnil: „Včera bylo pozdě — doslova. Termín pro zavedení komunitní energetiky už uplynul před dvěma lety. Od té doby Česká republika porušuje evropské právo a vystavuje se hrozbě pokuty,“ hodnotí situaci právnička organizace Frank Bold Laura Otýpková.

O fotovoltaické panely je enormní zájem. Překážkou rychlejší realizaci a opětovnému růstu zájmu o výrobu elektřiny však je chybějící legislativa. Ve stávajícím režimu je totiž velmi komplikované elektřinu sdílet a nevyhovuje ani ochrana spotřebitelů a malých výrobců. V posledních letech a měsících se tak decentralizovaná výroba energie z obnovitelných zdrojů rozvíjela bez patřičného legislativního rámce.

Ochrana spotřebitele

Právě zákonné podchycení rozvoje komunitní energetiky má přinést připravovaná novela. Ta zavádí takzvaná energetická společenství. Členové společenství mohou elektřinu vyrábět a sdílet ji prostřednictvím distribuční sítě, nezávisle na velkých výrobcích. Bude tak možné například sdílet elektřinu ze solárních panelů umístěných na střechách bytových domů, „posílat“ si elektřinu v rámci rodin nebo jedna obec druhé.

Klíčová je přitom ochrana spotřebitele. Jak upozornila Unie komunitní energetiky (UKEN) již v listopadu minulého roku, v původním návrhu ministerstva průmyslu a obchodu zůstalo ustanovení zvýhodňující pozici obchodníků s energií na úkor práv spotřebitelů:

„Konkrétně se jedná o právo obchodníka s elektřinou jednostranně změnit podmínky smlouvy o dodávce elektřiny každému, kdo se zapojí do sdílení elektřiny. To v praxi může znamenat, že obchodník s elektřinou zvýší cenu za dodávanou elektřinu až do takové míry, aby nepřišel o žádný zisk,“ vysvětlila právnička Unie komunitní energetiky Eliška Beranová.

V aktuálním návrhu ministerstva však toto — podle Unie komunitní energetiky — diskriminační opatření již nenalezneme. Místo něj připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu normu, která jasně nastavuje práva a povinnosti mezi obchodníky, energetickými společenstvími a jejich členy. Práva spotřebitelů by tak neměla být ohrožena.

„Zatímco původní návrh chránil obchodníky, kterým dával právo jednostranně změnit smlouvu při vstupu zákazníka do energetického společenství, dnes zveřejněná novela naopak významně posiluje spotřebitelská práva členů energetického společenství,“ říká právnička organizace Frank Bold Laura Otýpková.

Nadto zavádí novela i kategorii takzvaného zranitelného zákazníka. Zranitelný zákazník musí být plně a včas informován o případném odpojení od elektřiny a obchodník ji musí dodávat i tři měsíce poté, co by jej jinak musel odpojit od sítě. Podle Hnutí Duha vyhovuje navržené ustanovení energetickým firmám, protože kategorie zranitelného zákazníka se týká jen „fyzicky zranitelných“ osob. Přesto novela dovolí vládě zohlednit sociální kritéria a lépe cílit úsporný tarif na nízkopříjmové domácnosti.

Nevyužitý potenciál

Podle studie energetické poradenské firmy EGÚ Brno mohou komunitní solární zdroje energie v České republice pokrýt osmadvacet procent spotřeby elektřiny domácností a již dnes podle ČEZ Distribuce dosahuje nasmlouvaný výkon energie ze solárních elektráren deseti tisíc megawatt. Je to takřka desetinásobek instalovaného výkonu jednoho bloku temelínské elektrárny.

Pro rozvoj komunitní energetiky však nejsou důležité jen solární zdroje. Solární panely dosahují nejvyšších výkonů v letních měsících, zatímco větrné v zimních. Rozvoj solárních elektráren by tak měl jít ruku v ruce s rozvojem větrných. Zmiňovaná studie EGÚ Brno uvádí, že výsledný výkon solárních a větrných elektráren na komunitní úrovni může pokrýt až devětasedmdesát procent spotřeby domácností v České republice.

Novela energetického zákona je rovněž důležitá pro soběstačnost a energetickou stabilitu domácností, obcí, spolků a podniků. Komunity tak už nebudou vystaveny takovým cenovým výkyvům na trzích s elektřinou, které jsme mohli sledovat v nedávné době.

Slabiny novely

Ačkoliv z analýzy expertní skupiny právnické kanceláře Frank Bold vyplývá, že novela „je připravená kvalitně a z legislativně-technického hlediska je dokončená“. Podle Unie komunitní energetiky má však novela dvě slabá místa. Tím prvním je datum platnosti. Ministerstvo je stanovilo na 1. ledna roku 2024 s tím, že novela projde legislativním procesem v létě tohoto roku. Datum účinnosti však již nyní výrazně zaostává za termínem stanoveným unijní legislativou a zdržuje i případný boom obnovitelných zdrojů energie v České republice. Propásne se tak další letní „solárnická“ sezóna.

„Kromě rizika neschválení novely do poloviny roku 2023 je jejím slabým místem i transparentnost při připojování nových výroben obnovitelných zdrojů energie,“ zmiňuje ve své tiskové zprávě Unie komunitní energetiky. Právě proces připojení nových výrobců byl doposud zdlouhavý a neměl jasně nastavená pravidla.

Schvalovací proces se tak často zbytečně dlouho protahoval. Novela připravená ministerstvem průmyslu a obchodu sice deklaruje, že problém řeší — distributoři by měli informovat o důvodech případného nepřipojení a rovněž aktualizovat všechny informace o kapacitě sítě na webových stránkách. Zda se tím ale proces povolování skutečně zjednoduší, zůstává otázkou.

V mezinárodním kontextu je komunitní energetika jedním z pilířů energetické transformace. Například Rakousko, které již dnes vyrábí kolem pětašedesáti procent elektřiny z obnovitelných zdrojů, chce dosáhnout sta procent k roku 2030, a to právě prostřednictvím rozvoje malých sdílených fotovoltaických elektráren a obecních větrných elektráren.

Německo již před několika lety umožnilo sdílení elektřiny v rámci jednoho bytového domu. A francouzská vláda vytvořila na podporu rozvoje komunitní energetiky řadu finančních mechanismů.

Novely zákona Lex OZE I i II zásadním způsobem změní podmínky pro rozvoj komunitní energetiky u nás. Neřeší však jednu z dalších podstatných otázek: ukládání energie. K jejímu řešení má teprve vzniknout další novela.