↗

Současná vlna veder doslova zkouší hranice lidských možností. A děje se tak v nejlidnatějších státech. Na snímku je vyschlé řečiště v Novém Dillí. Foto Sajjad Hussain, AFP

Panika se v době války nesmí šířit, psal ve Švejkovi Hašek. Přesto bych rád toto pravidlo porušil a přitáhl pohled k podstatnému dění, které většina médií v České republice přehlíží. Indie s Pákistánem už měsíc zažívá nebývale vysokou vlnu veder, jihozápad Spojených států, Kanadu či Sibiř zachvacují mohutné lesní požáry a Africký roh trápí nebývalé sucho.

Nejdrastičtější je situace v Indii a Pákistánu, kde místní podle vlastních vyjádření prožívají doslova peklo. Teploty se zde po celý duben pohybovaly nad hranicí pětačtyřiceti stupňů Celsia, několikrát atakovaly padesátku. Pro jarní období se jedná o rekordní hodnoty a místní s obavami hledí na další měsíce, protože teploty v této části planety kulminují většinou v červnu a červenci.

Na hranice možností

Zejména v Indii vysoké teploty výrazně zasahují i do ekonomiky. Kromě toho, že se v takovém vedru jednoduše nedá pracovat, mnohé části země zasahují časté výpadky elektřiny a většina pšeničných polí na severu země je vyprahlá. Podle expertů současná vlna veder v jihovýchodní Asii přímo testuje možnosti lidského přežití. Ačkoliv přesná čísla Indie neeviduje, je jasné, že takto vysoké teploty povedou k tisícovkám předčasných úmrtí.

Na mohutné, častější a větší lesní požáry v Kalifornii jsme už z posledních let zvyklí. Letos hoří lesy přes celou jihozápadní část Spojených států, včetně Arizony, Colorada či Texasu. Kritická situace je v Novém Mexiku, kde už tamní guvernér žádá prezidenta Bidena o vyhlášení stavu katastrofy.

Na sezónu lesních požárů se připravují i v kanadské Albertě. Situace je kritická i na Sibiři, kde stejně jako v Kalifornii rekordně hoří už několikátý rok po sobě. Letos jsou však obavy z požárů mnohem výraznější. Jednak jejich období začalo mnohem dříve než obvykle, jednak s ohni takřka nemá kdo bojovat. V minulých letech totiž ruská vláda na zvládání sibiřských požárů ve velkém nasazovala armádu, která dnes útočí na ukrajinská města.

Nepršelo více než rok

Pro další extrémy se stačí podívat do států Afrického rohu, kde už více než rok skoro nepršelo. Etiopie, Somálsko či Eritrea zažívají vlnu sucha, která je překvapivě velká i pro tamní oblast. V některých oblastech nepršelo až osmnáct měsíců v kuse. V chudých afrických státech má sucho navíc mnohem výraznější dopady než ve státech bohatého severu. Přitom duben býval v této oblasti nejvlhčím obdobím. To už zkrátka neplatí.

Zatímco většina pozornosti je dnes z pochopitelných důvodů upřená na ruskou agresi na Ukrajině, pod obzorem se nám prohlubují dopady klimatické krize. Extrémně. Planeta opravdu hoří a Indie s Pákistánem zažívají doslova peklo na zemi.

V této perspektivě se proto propagování nových fosilních projektů nebo uvažování nad prodlužováním těžby uhlí jeví jako doslova šílené. Jsme v bodě klimatické krize, v němž se rozhoduje doslova o tom, jestli jako společnost vůbec přežijeme. Jestli se ve státech jako je Indie bude dát vůbec ještě někdy v budoucnu žít.

Cesta z tohoto pekla vede jenom skrze rychlou transformaci na čisté zdroje, snížení spotřeby a dekarbonizaci ve všech oblastech světa. Tento proces by navíc adekvátně oslabil petrodolarové diktatury, jako je Putinovo Rusko nebo Saudská Arábie.