„Poslední varování.“ Nová zpráva OSN o klimatu vzbuzuje obavy — a nabízí řešení
Adam Rektor-PolánekNejnovější zpráva Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC) se zabývá zmírňováním klimatické krize. K udržení globálního oteplení pod relativně stabilní hranicí zbývá jen pár let. Zapotřebí jsou rozsáhlé politické změny.
„Svět se řítí vstříc klimatické katastrofě,“ lakonicky shrnul poslední zprávu Mezivládního panelu pro klimatické změny António Guterres, generální tajemník OSN. Má-li lidstvo udržet globální oteplení pod relativně bezpečnou hranicí jednoho a půl stupně Celsia, musí uhlíkové emise do tří let dosáhnout vrcholu — a do konce dekády klesnout o třiačtyřicet procent.
Vědci současně říkají, že řešení klimatické krize přitom existuje a je zcela proveditelné, vyžaduje však nebývalé politické nasazení. Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC) tak tentokrát ve své poslední zprávě kromě poznatků o vývoji klimatické krize předkládá i návrhy opatření.
„Chceme-li omezit globální oteplení na hranici jednoho a půl stupně Celsia, je to teď, nebo nikdy. Bez okamžitého a důsledného snížení emisí ve všech odvětvích to nebude možné,“ uvedl pro deník Guardian jeden z autorů zprávy IPCC, profesor obnovitelné energie Jim Skea.
Stávající trend přitom planetu směřuje ke katastrofickému oteplení o více než tři stupně Celsia, což je hodnota neslučitelná s dosavadní podobou života na Zemi i současnou lidskou civilizací. Na každém zlomku oteplení záleží — a jak připomíná nová zpráva IPCC, stabilizace klimatu je podmíněná okamžitým odklonem od fosilních paliv.
K odvrácení nejničivějších dopadů klimatických změn je třeba do roku 2050 globálně snížit spotřebu fosilního plynu nejméně o pětačtyřicet procent a ropy nejméně o šedesát procent. S uhlím pak musí lidstvo skoncovat úplně — čím dřív, tím líp. Zpráva Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu — IPCC tak klade velký důraz na nutnost prosadit rozsáhlý soubor transformační politických opratření.
Klíčových závěrů expertní zprávy je celá řada, mezi nimi:
- Největší vinu na klimatické krizi má menšinová skupina nejbohatších lidí. Pouhých deset procent lidstva zodpovídá za 34 až 45 % veškerých emisí.
- Nejspolehlivějším řešením klimatické krize je rozvoj bezemisní energetiky a nízkoemisní infrastruktury. Ceny solárních a větrných elektráren klesly oproti roku 2010 až o 85 %.
- Příklady dobré praxe dokazují, že klimatická politika prokazatelně snižuje emise. Není však zaváděna dostatečně rychle a v dostatečně velkém měřítku.
- Úsporná opatření známá jako „Avoid, Shift, Improve“ mohou napříč sektory snížit emise o 50 až 80 % do roku 2050. Jde například o zateplování budov, útlum emisně náročné dopravy, či snižování neudržitelné spotřeby.
V souhrnu se klimatologové shodují, že odvrácení klimatické katastrofy je stále možné — světové společenství však promrhalo tolik času, že musí nyní konat s mimořádnou naléhavostí. Snad i proto vyvolala publikace nové zprávy silné reakce, například od generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese.
„Klimatičtí aktivisté jsou někdy vykreslováni jako nebezpeční radikálové. Skutečně nebezpečnými radikály jsou však země, které zvyšují produkci fosilních paliv. Investice do nové fosilní infrastruktury jsou morálním i ekonomickým šílenstvím,“ napsal na Twitter António Guterres.
Doporučení panelu deformuje konzervativní ideologie
Nová zpráva klimatického panelu IPCC je výjimečná mimo jiné proto, že doporučuje konkrétní opatření ke zmírňování klimatických změn. Největší potenciál k výraznému snížení emisí do konce dekády má pětice opatření, v sestupném pořadí: 1) rozvoj solární energie, 2) zpomalení devastace životního prostředí, 3) rozvoj větrné energie, 4) takzvaná sekvestrace uhlíku v zemědělství, 5) obnova ekosystémů a zalesňování.
Zároveň však publikaci nové zprávy předcházel schvalovací proces, který byl zatím nejdelší za čtyřiatřicet let existence Mezivládního panelu OSN. Podle zjištění serveru Climate Home News je na vině Saúdská Arábie, která jednání prodlužovala s cílem oslabit závěrečné znění zprávy — což se jednomu z největších producentů ropy nakonec podařilo.
Závěrečná zpráva tak především vinou blízkovýchodního autoritářského režimu přisuzuje nadměrnou roli technologii zachytávání a ukládání oxidu uhličitého (anglicky pod zkratkou CCS). Technologie úměrná stávající míře znečištění přitom zatím neexistuje. Komentátoři klimatické politiky se shodují, že fosilní aktéři — země i korporace — používají CCS coby záminku k oddalování globálního odklonu od fosilních paliv.
Kritiku vzbuzují i další doporučení nové zprávy. Například podle Daniely Gaborové, profesorky ekonomie při University of the West of England v Bristolu, celým textem prostupuje vyhraněná ideologie, jež navrhuje přesunout rizikovost zelených investic z korporací na stát. V důsledku tak prý nahrává přesně těm finančním institucím, které svou činností klimatickou krizi prohlubují — například investiční korporaci BlackRock.
Kritice navzdory však platí, že klimatický panel OSN je globálně nejdůvěryhodnější autoritou v mapování klimatických změn a jejich zmírňování. Na každé zprávě IPCC se podílejí tisíce předních vědců z celého světa, kteří shrnují poznatky z desítek tisíc vědeckých studií.
V pondělí vydaná zpráva pod názvem „Zmírňování změny klimatu“ je třetí a poslední částí takzvané Šesté hodnotící zprávy IPCC. První část „Fyzikální základy“ vyšla v srpnu loňského roku, druhá část „Dopady, adaptace a zranitelnost“ byla zveřejněna na počátku března. Kompletní Šestá hodnotící zpráva bude publikována ve druhé polovině letošního roku.