Uniklá zpráva OSN: času ubývá, klimatická katastrofa je nadohled

Adam Rektor-Polánek

Podle uniklé zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC) jsou ničivé dopady změn klimatu nevyhnutelné. Rozsáhlou destrukci rozpoutají v příštích třiceti letech. Stále se však dají zmírnit, či dokonce zneutralizovat.

Extrémní sucho na západě Spojených států vede k ničivým a rozsáhlým požárům. Jde o jeden ze stávajících důsledků změn klimatu, který se má podle zprávy IPCC ještě zhoršit. Foto Twitter, Covering Climate Now

Hladomor a sucho, hromadné vymírání živočišných druhů, miliony lidí na útěku před extrémním počasím. Jen pár z mnoha budoucích dopadů klimatických změn, které zmiňuje uniklá zpráva Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC). Podle IPCC ničivé změny už probíhají, během následujících třiceti let se však mají mnohonásobně zhoršit a nenávratně přetvořit podmínky života na Zemi.

„Životní prostředí se dokáže drastickým změnám klimatu přizpůsobit… lidé však ne. To nejhorší teprve přijde — a ovlivní životy našich dětí a vnoučat mnohem víc než ty naše.“ Tak zní ústřední sdělení čtyři tisíce stran dlouhé zprávy. Oficiálně měla být publikována v částech až do roku 2022, kdy vyjde v úplném znění. Minulý týden však nečekaně došlo k jejímu úniku do agentury AFP.

Kromě přímých dopadů klimatu na lidskou civilizaci zmiňuje zpráva i nejméně dvanáct možných bodů zvratu, takzvaných tipping points — například desertifikaci amazonského pralesa nebo rozmrznutí arktického permafrostu. Překročení kteréhokoli z nich by vyústilo v nezvratný kolaps dosavadních systémů. Body zvratu jsou navíc provázané — dovršení jednoho zvyšuje pravděpodobnost dovršení dalších. Podle zprávy IPCC by proto mělo být prioritou politiků z celého světa překročení bodů zvratu zamezit.

Hlavní prognózy IPCC

Zpráva také analyzuje trajektorii, po níž se globální oteplování při dosavadním stavu energetiky a spotřeby materiálů ubírá. V důsledku lidské činnosti už došlo k oteplení o 1,1 stupně Celsia. Stávající trend má planetu nakonec oteplit o nejméně tři stupně Celsia, tedy hodnotu, která je s existencí lidské civilizace neslučitelná.

Podle doporučení vědců a Pařížské úmluvy je nutné oteplování udržet pod jedním a půl stupněm. K dosažení takového omezení je zapotřebí snížit emise oxidu uhličitého o nejméně pětačtyřicet procent do roku 2030 a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050.

Zároveň však uniklá zpráva připomíná, že cíl jednoho a půl stupně je nejzazší mez, která zabrání jen některým ničivým dopadům změny klimatu. Pořád totiž ohrozí život například korálových útesů, na nichž celosvětově v různých ohledech závisí na půl miliardy lidí.

Členy vědecké komunity závěry IPCC nijak nepřekvapily, ocenili však její detailnost a nekompromisní přímočarost. „Vlastně nic v uniklé zprávě není novou informací, opírá se totiž o nejnovější vědecké poznatky. Vítám ale přímé formulace osvětlující realitu blízké budoucnosti: vlny veder, požáry, povodně a sucho, které budou jen nabírat na intenzitě,“ řekl pro deník Guardian analytik změn klimatu při University College London, Simon Lewis.

V obecné rovině je tak závěr zprávy jasný: ničivé dopady změn klimatu jsou už nevyhnutelné. Dají se však zmírnit, a v některých případech dokonce včasným energetickým přechodem a s ním spojenou společenskou transformací neutralizovat.

Jedinou nadějí je změna

Nedílnou součástí každé analýzy IPCC je doporučení kroků potřebných k odvrácení klimatické katastrofy — a stejně tomu je i v případě nejnovější uniklé zprávy. Nutné je například rozšíření chráněných oblastí nebo rozmach ekologie obnovy.

Především však zpráva zdůrazňuje globální transformaci politických a ekonomických systémů. „Musí nastat skutečná změna na všech úrovních: individuální, komunitní, i vládní,“ píše panel IPCC.

Zpráva tak potvrzuje dlouhodobý konsensus vědecké komunity: k záchraně života na Zemi nestačí drobné zlepšení spotřebitelských návyků, ale hluboká změna poměrů, které klimatickou krizi zapříčinily a nyní ji neumí řešit.

Podobného názoru jsou i zástupci globálního environmentálního hnutí. „IPCC opět potvrzuje volání občanské společnosti po změně. Je načase, aby politici nejen v České republice začali plnit své závazky — zatím totiž v boji se změnami klimatu selhávají. S klimatickou krizí prohráváme každý den, ale nemůžeme se přece vzdát bez boje,“ řekl pro Deník Referendum mluvčí hnutí Fridays for Future Petr Doubravský.

Uniklá zpráva je prozatímní verzí, a oficiální publikace pro rok 2022 tak může projít úpravami. Ekologové se však shodují, že její hlavní rámec a sdělení zůstanou stejné. Otázkou tak zůstává, nakolik závěry IPCC ovlivní listopadový klimatický summit COP26 v Glasgow.

Další informace:

Diskuse
JH

vyhýbat se v souvislosti nepodloženým (a v tomto případě myslím dost nepravděpodobným) tvrzením, jako že oteplení o 3 stupně je "neslučitelné s lidskou civilizací". Celá řada území na planetě by nespíš byla i při takovém oteplení stále lidmi obyvatelná, jenom prostě dohromady mnohem méně, než dnes. Ale lze se oprávněně domnívat, že i celosvětová populace čítající pouze nějaký milion obyvatel by byla schopná pokračovat v lidské civilizaci.

Novinář ČT na Twitteru uvedl přehledné výsledky minulých prezidentských voleb v jihomoravských obcích zasažených tornádem. Z těchto výsledků jednoznačně vyplývá, že v nejvíce zničených obcích lidé za prezidenta většinově volili Miloše Zemana.

Přehled výsledků prezidentských voleb v zasažených obcích byl ještě doplněn komentářem „... obce brutálně postižené tornádem spoléhaly na Miloše Zemana...“

Rada ČT vyjádřila obavy, a to nejenom z možného porušení etického kodexu novináře ČT, ale i z možného porušení Desatera v bodě 2, eventuálně i v bodě 1 (podle katolického číslování).

Prezident však svoji vinu odmítl.