↗

Ačkoliv Mirek Topolánek se může na Twitteru přetrhnout, aby vzdal hold odcházejícímu Miroslavu Kalouskovi a vysvětlil svému publiku, že politika, jež tito matadoři svého času České republice naordinovali, byla správná, česká společnost ani česká pravice se z jejích dopadů dodnes nevzpamatovala. Koláž Adam Šenk

V posledních dnech oblétl — nejenom — český internet ikonický obrázek Bernieho Sanderse sedícího v palčákách a sportovní bundě na inauguraci svého kolegy a rivala Joea Bidena. Z člověka, který byl v českém prostředí po léta vykreslován v podstatě jako komunista, se během několika hodin stal miláček sociálních sítí. A tak zatímco celý internet vkládal sedícího Sanderse do dalších a dalších obrázků, vermontský senátor nezahálel, fotku vytiskl na mikiny a výtěžek z jejich prodeje věnoval na charitu.

Osobně jsem ve spojitosti se Sandersem zaznamenal z mého pohledu podstatnější událost. V minulém týdnu vyslovil varování směrem k Demokratické straně. „Ve chvíli, kdy Joe Biden sedí v Bílém domě a Demokraté mají kontrolu nad oběma komorami poprvé od roku 2010, neseme zodpovědnost za to, co pro Američany během krize uděláme. Lidé očekávají akci, nikoliv výmluvy,“ řekl Sanders.

Pokud Demokraté výrazně nezlepší kvalitu života běžných Američanů, budou za dva roky v takzvaných mid-term volbách převálcováni, burcuje vermontský senátor své kolegy. Slova Bernieho Sanderse by si k srdci měla vzít i česká protibabišovská opozice.

Přenesme se zpět do české reality a představme si, že se na podzim současné opozici podaří splnit hlavní cíl, který si oba největší opoziční bloky kladou. Odstranit Andreje Babiše.

Vždy jsem odmítal zjednodušování politiky na prostý boj proti Andreji Babišovi. Ale tváří v tvář tomu, jak vláda pod jeho vedením na celé čáře prohrává boj s epidemiíí koronaviru, pohrdá lidskými životy i všemi strastmi, které pandemie v kombinaci s protiepidemickými opatřeními do lidských životů vnáší, jsem pro jednou ochoten na toto zjednodušení přistoupit.

Zda bude na podzim vyřešena zdravotní část pandemie, není vůbec jisté. Co bude novou vládu ale čekat v každém případě, jsou sociální a ekonomické dopady koronaviru. Jak by taková vláda současné opozice mohla vypadat a jak by se opozice s dopady pandemie mohla vyrovnávat, můžeme zjistit pohledem do krajských samospráv.

V tomto týdnu byl v Ústeckém kraji schválen úsporný rozpočet, který obsahuje i škrty v oblasti veřejné dopravy, které podle některých mohou vyústit ve zrušení až dvaceti procent spojů. Vedení kraje se sice brání, že omezení nebude tak markantní, rušení některých spojů však nepopírá.

Dodejme pro úplnost, že v Ústeckém kraji vládne koalice složená ze dvou velkých stran ANO a ODS (s podporou KDU), jež doplňuje blok Spojenců pro kraj (Pro Kraj, TOP 09, Zelení, SNK-ED). Z opozičních lavic je kritizují Piráti, kteří poukazují na to, že omezení spojů může lidem například komplikovat dojíždění do práce.

Hodinu a půl jízdy z Ústí nad Labem leží úřad Středočeského kraje. Zde v září minulého roku skončila v roli hejtmanky Jaroslava Pokorná Jermanová z ANO. Vlády se ujala široká koalice opozičních stran tvořená STAN, ODS, Spojenci pro středočeský kraj (TOP 09, Zelení a Hlas) a Piráty, kteří se tak na rozdíl od Ústeckého kraje vládnutí přímo účastní. Tamější koalice prozatím k omezování veřejné dopravy nepřistoupila, od července ale chystá zdražování.

Od pravicových stran v čele s ODS se asi jiný přístup nedá očekávat. Ostatně byla to právě ODS, která ve spolupráci s Babišem schválila daňový balíček, který rozpočty samospráv připravil o velké množství peněz a nechal je v kapsách vysokopříjmových skupin.

Lidé s nižšími příjmy si tedy nijak výrazně nepolepší a k tomu všemu se budou muset potýkat se zdražováním a omezováním veřejných služeb. Uvedený příklad však ukazuje, že i strany prosazující progresivní řešení (jako Zelení, kteří ve Sněmovně od roku 2010 nejsou, ale i Piráti, kteří by v nadcházejících volbách mohli dokonce posílit) nemusí mít dostatečnou sílu se proti politice škrtů a úsporných opatření, prosazované jejich partnery, postavit.

Ačkoliv Mirek Topolánek se může na Twitteru přetrhnout, aby vzdal hold odcházejícímu Miroslavu Kalouskovi a vysvětlil svému publiku, že politika, jež tito matadoři svého času České republice naordinovali, byla správná, česká společnost ani česká pravice se z jejích dopadů dodnes nevzpamatovala. TOP 09 několik posledních let balancuje kolem pětiprocentní hranice, která je potřebná ke vstupu do Poslanecké sněmovny a preference ODS již druhé volební období stěží překonávají deset procent.

Boj proti poplatkům ve zdravotnictví prosazeným právě za vlády Mirka Topolánka, který pomohl v roce 2008 k oranžovému tsunami v krajských volbách, býval českou pravicí často zesměšňován a voliči byli osočování z toho, že se nechali koupit za pár korun. Velká část politické scény si ovšem neuvědomuje, že i třicet korun je částka, která nemalému množství obyvatel návštěvu lékaře komplikuje.

Neuvědomují si, že byť i jen jeden zrušený autobusový spoj může někomu způsobit neřešitelnou komplikaci při cestě do práce. Svědčí to o absolutní odtrženosti mnohých politiků od životní reality. Kdyby se více zajímali, v jakých podmínkách jsou české rodiny nuceny žít, možná by pochopili Babišův úspěch.

Pandemie koronaviru situaci většiny českých rodin ještě zhoršila. A budou oprávněně očekávat, že je vláda nenechá padnout na dno. Od Babiše se toho nedočkali, budou to očekávat od toho, kdo ho vystřídá.

Zdravé veřejné rozpočty totiž nejsou problémem voličů. Ty jsou problémem politiků, kteří se s nimi musí vypořádat, ale je nutné, aby to nedělali na úkor těch nejslabších, jako zatím pokaždé v třicetileté porevoluční historii České republiky. Až současná opozice porazí Andreje Babiše, měla by dbát slov Bernieho Sanderse a uvědomit si, že lidé od ní budou očekávat zlepšení svých životů.

Situace, ve které se budou opoziční strany nacházet, pokud se jim opravdu podaří Andreje Babiše porazit, je v každém případě nezáviděníhodná. Je ale bezpodmínečně nutné, aby si příští vláda uvědomila, jak velká zkouška na ni čeká. Aby přijala za své, že není možné znovu aplikovat politiku škrtů tak, jak to prováděly pravicové vlády při poslední ekonomické krizi.

Bude bezpodmínečně nutné vyřešit bezprecedentní existenční problémy, ve kterých se spousta lidí v nadcházejících letech ocitne. Pokud je bude příští vláda ignorovat, nebo nedejbože prohlubovat asociální politikou, můžeme si být jisti, že z takové situace vzejde nový a nebezpečnější Babiš. Pak budeme mít opravdový problém.