Dvojí ostří nůžek
Lukáš JelínekBylo správné vypínat projevy Donalda Trumpa? Autor soudí, že spíše ne. Je to krajní a velmi ošidná zbraň, která se může velmi rychle začít obracet proti svobodě slova.
Málokomu to uniklo. Tři americké televizní stanice — NBC, CBS a ABC — v pátek 6. listopadu utnuly přímý přenos projevu prezidenta Donalda Trumpa, v němž reagoval na sčítání volebních hlasů. Komentátor Aktuálně.cz Martin Fendrych se domnívá, že se tím dopustily nejen cenzury, ale i omezení svobody slova.
Senátor za STAN David Smoljak na Twitteru namítl: „Cenzura není, když svobodná média odmítnou šířit projevy vládní moci. Cenzura je, když vládní moc zakazuje šířit projevy svobodného světa.“
Ta událost mi už skoro týden vrtá v hlavě. Co si s ní počít? Smoljak má pravdu, ale nepíše k věci. Vždyť ty televize byly původně ochotny šířit projev vládní moci, jenom v půlce ucukly. Druhá věta je přesná, však ji taky nikdo nezpochybňuje.
S Fendrychem to je ještě složitější. Rozhodně nešlo o omezení svobody slova. Nemám pocit, že by byl Trump přehlížený muž, který nemá jak oslovit publikum. Že jej kdosi ustřihl, ještě neznamená krácení na lidských právech. Kdo chtěl vědět, co všechno řekl, se k jeho slovům dostal.
Zkusme abstrahovat od konkrétního případu. Vždyť totéž by se mohlo stát v jiné zemi jinému politikovi. Jiná měřítka by se ještě dalo nasadit na kanály soukromé (tam ať si dělají, co chtějí) a státní či veřejnoprávní, kde by soukromé názory editorů a redaktorů měly jít stranou. Otázka ale zůstává: stříhat, nebo nestříhat?
Byl bych opatrný ze dvou důvodů, přičemž žádný z nich se neopírá o modlu svobody slova nebo strašáky cenzury, či dokonce kulturní války. Jsou situace, když je utnutí proslovu namístě. Například fandím vypnutí mikrofonu, když politik překročí vyměřený čas či se neřídí pokyny moderátora. Nebo když prezident hovoří vulgárně, jak se onehdy stalo Miloši Zemanovi na Radiožurnálu.
Poprvé bych je napomenul, podruhé rozhovor ukončil. Sprosté slovo poznáme všichni, těžko se o ně přít.
Těžší to je, když nelze okamžitě rozhodnout, je-li překročena hranice slušného chování. A vůbec ze všeho nejtěžší je hodnotit a třídit politikovy postoje. Vypneme jej, pokud lže? Pokud pronáší ideologické nesmysly? Pokud mlží a manipuluje? Co když třeba balamutí, a je to u nás běžné, že přišel den daňové svobody a od této chvíle už občan nevydělává na stát, ale na sebe?
To by toho v České televizi a Českém rozhlasu politici moc nenamluvili, a zdaleka by nešlo jen o Tomia Okamuru, Vojtěcha Filipa či Andreje Babiše. V půlce by skončil koronavirový projev premiéra i vánoční poselství prezidenta. Noční záznamy z jednání Sněmovny a Senátu by byly vypípávány.
Jenže kým? Ve studiu sedícím editorem či režisérem právě majícím službu, v závislosti na jejich názorech — tu pravicových, tu levicových? Nebo expertem, jenž by pracoval s detektorem lži nebo okamžitě googlil, co z vystoupení je pravda a co lež?
Trump neovlivňoval volby, jen se pokoušel dezinterpretovat jejich výsledky. To by se ale dalo uvést na pravou míru, až by skončil. Něco jako když v 90. letech pod odvysílání každého dílu normalizačních Třiceti případů majora Zemana následovala televizní diskuse, která vyvracela bludy. Úkolem politiků je polemizovat s druhými, úkolem komentátorů je zasazovat události do kontextu.
Přístup „pět minut pro Hitlera, pět minut pro Žida“, je nepřijatelný — nelze relativizovat hodnoty, na nichž panuje společenský konsensus. Ovšem projev Donalda Trumpa, nikoli extremisty, nýbrž stále ještě hlavy státu s pevnou demokratickou tradicí, se hodnot netýkal, vynášel pouze obecné a nedoložené soudy, jež mohly být následně ve studiu rozcupovány jeden za druhým.
Druhý důvod mého nesouhlasu je ale ještě vážnější. Politici jako Trump, Babiš či Zeman tvrdí, že média — zvlášť ta, která jim nepatří — jsou součástí establishmentu, jenž se proti nim spiknul. Hloupost… ale dost lidí jí věří. Když ze sdělovacích prostředků slyší cokoli, co nehraje jejich favoritovi do karet, radikalizují se v jeho prospěch. Populističtí politici i populistické strany a hnutí z toho vydatně těží.
Přerušení prezidenta, poněvadž si pustil pusu na špacír, budou mít za důkaz, že média jsou jeho i jejich nepřítelem. O to víc se upnou ke konspiračním webům. Mainstreamoví novináři by měli mít pověst těch, co objasňují dění a hledají pravdu, neměli by v nich být vidět političtí aktivisté, byť vedení sebeušlechtilejšími důvody. Jejich stěžejním posláním je informovat — a k tomu potřebují důvěru.
Nůžky, jimiž se dá politikův sebehloupější výlev ustřihnout, mají dvojí ostří. Mohou sjednat „spravedlnost“ a mohou prohloubit příkop ve společnosti.
Soudný posluchač sám pozná, že řečník „kecá“. Ti, kteří to nepoznají, berou ale každý technický zásah do jeho projevu coby potvrzení dojmu ze širokého spiknutí všech vůkol. S lidmi se má mluvit. Budou-li jen stavěni do role tichých svědků tahů a protitahů, snadno ztratí zájem o věci veřejné či rovnou uvěří prvnímu politickému hochštaplerovi.
Ano, bylo to správné.
Jinak očekával bych, že místo poučování sebevědomých amerických médií, která si můžou dovolit chovat se svobodně a nezávisle, o svobodě slova, tady uvidím článek o současném frontálním útoku zemanovské úderky na Českou televizi, která už i tak je znormalizovaná až až.
Pan Jelínek jistě ví, o čem je řeč. Po pravdě řečeno bych si ale tipnul a nepřekvapuje mě, že bude raději psát o tom, jak americká média podle něj pošlapávají svobodu slova. Sic!
Nemyslím si, že bylo rozumné přerušovat prezidentovu řeč. V USA je stále častěji patrná (a pro jejich stoupence snad dosud překvapující) docela silná poplatnost tepu doby . Jako kdyby měli za sebou za mořem století týchž události jako my zde.
Miloš Forman říkal kdysi na okraj svého filmu, že svoboda v Americe by nebyla bez svobody Larry Flynta. Měl jsem o tom (a mám) silné pochybnosti. Že však svoboda znamená nechat Donalda Trumpa ztrapnit se v nejvyšší funkci, to považuji za samozřejmé.
Podobně se domnívám, že bylo možné nechat prezidenta Zemana mluvit v rádiu sprostě. V době, kdy děti mají na dva kliky jinačí obsahy, mi to přijde docela jako prezidentovo právo.
V demokracii je povoleno, aby se kdekterý lump ucházel o hlasy prosťáčků a trápil případně lidi svou zhůvěřilou politikou, ale mluvit má jako z Gutha-Jarkovského? Nemělo by to být spíš obráceně?
Pokud však ne, pak volám po tom, abychom udělali něco také s reklamou (z podstaty lživou). Rovněž s často citovaným překrucováním skutků v podání bohatých právníků. A nakonec i se senzace honícími médii.
Pane Horáku, média Trumpovu řeč nepřerušila. Přerušila pouze její přímý přenos. To je značný rozdíl.
Udělala to tři nezávislá média - a kupodivu mezi nimi není CNN. Víte proč? CNN to nevysílala vůbec. Měl jsem ji v té době zapnutou stále, takže by mi to asi neuniklo. Myslím, že tam CNN ani neměla svůj štáb. Možná ho tam Trump ani nepustil.
Když jsme u toho, tak to jistě víte, že Trump, Zeman, Babiš, Ovčáček a podobní si vybírají, komu na tiskovkách se dovolí na něco zeptat? Nu, jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Alespoň v USA tedy. V Česku si o takovém sebevědomém a nepřiposraženém chování novinářů můžeme nechat jenom zdát.
Jinak víte o tom, že Twitter poslední Trumpovy tweety označuje jako pochybné, a několik jich přímo smazal? Co říkáte na tuto cenzuru?
Osobně se domnívám, že tento čin jak Twitteru, tak těchto televizních stanic naopak vejde do dějin nezávislé žurnalistiky jako historický.
A už jenom taková "maličkost": nebyl to dokonce ani oficiální projev prezidenta, ale jenom projev kandidáta ke svým příznivcům ve volebním štábu - který se navíc sešel v Bílém domě, což je další nehoráznost.
Ano, pane Kolaříku, moje formulace byla nepřesná. Některá média přerušila Trumpovo vyjádření prezidenta Trumpa, týkající se voleb.
Netvrdil jsem, že byla povinna vysílat (v přímém přenosu) celé Trumpovo expozé. Přesto se mi právě toto zdá normální a v nejlepším souladu s funkcí médií i jejich úsilím nezůstat mimo. Změna přístupu je ideologicky založena. Lidé nemají slyšet a vidět něco nepatřičného.
Když někteří státníci nepouštějí zástupce médií na tiskové konference, je to špatně rovněž. Ke konci starého režimu u nás se k otázce, pokud si vzpomínám, mohla dostat dokonce i novinářka akreditované Svobodné Evropy...
Ano, pane Horáku, "Lidé nemají slyšet a vidět něco nepatřičného.", jak správně píšete.
Lži jsou nepatřičné. Lidé by neměli slyšet lži.
Lež není nic ideologického, pane Horáku. Lež není názor.
Statečná americká média se rozhodla přerušit vysílání lží v přímém přenosu.
Náš postoj k tomuto činu je nakonec obrazem našeho postoje ke lži. Je jedno, do jakých pěkných "slovíček" to zaobalíme.
Obecně vzato se raději o tom, co je lež a co názor, rozhoduji sám, než aby to za mě rozhodovala statečná média.
Například zrovna dneska statečné Novinky.cz rozhodly, že Klasovy roužkařské téze jsou názorem. V rozhovoru s ČTK se prý bývalý prezident vyjádřil v tom smyslu, že "rouškaři jsou vítači a příznivci eura". Trochu mě překvapilo, že ČTK má své zpravodaje i přímo na oddělení jednotlivých léčeben. Média, která tohle zveřejní, jsou ale nepochybně statečná a angažují se v boji za destigmatizaci psychiatrie.
Co se pak ovšem korespondenčního hlasování týká, při sto milionech korespondenčních hlasů z celkových sto padesáti milionů hlasujících to může být problém.
Vyjádření k neregulérnosti či regulérnosti voleb jsou tedy podle mě zatím předčasná. Nedůvěra je ovšem v atmosféře takto vypjatého rozdělení společnosti a vzájemné nenávisti celkem pochopitelná.
Klidně se broďte bahnem "alternativních médií", a"rozhodujte si sám", co je pravda a co ne, pane Nusharte. Tak jak vám to ostatně doporučuje pan Jelínek ve svémn článku.
Ale nevyžadujte po seriózních médiích dbalých své pověsti, aby evidentní lži musely povinně šířit, když nechtějí. Když se zkrátka rozhodly, že to nebudou dělat.
Jsou v zásadě dva přístupy:
a) "Musíme tomu dbát prostor, protože je to velký papaláš Trump (Zeman, Klaus apod.)"
b) Nebudeme tomu dávat prostor, protože to jsou lži.
Americká seriozní média se rozhodla pro variantu b), což jim velmi chválím.
Mimochodem, v CNN se po oficiálním slavnostním vyhlášení prognózy Bidenova vítězství odehrála taky jedna věc, která se jen tak nevidí, a která je s tím přerušením přenosu Trumpových žvástů srovnatelná:
Van Jones, jeden z komentátorů ve studiu, se z radosti rozplakal. Pro mě jeden z nesilnějších momentů celých voleb.
To jsem však ještě ještě nevěděl, že to bylo "krajně neprofesionální", "naprosto neobjektivní", atd. To jsem se posléze dověděl až z českých komentářů.
Já se, pane Kolaříku, taky málem rozplakal... když Zeman zvítězil v prezidentských volbách (;!;) takže to nikomu nemám za zlé. Ale abychom s určitostí věděli, že nepláčeme na špatném hrobě, musíme pochopilně počkat, jak dopadnou ty soudní spory. Není to úplně nová situace, vzpomínám si, že v roce 2000 měl souboj mezi Bushem a Gorem (samozřejmě tehdy ještě jen ten volební) na Floridě také soudní dohru. Nová není ani ta nedůvěra k regulérnosti voleb - např. Trumpovo vítězství nad Clintonovou bylo také docela dlouho zpochybňováno a bylo předmětem vyšetřování.
"Musíme počkat, dokud nevychladne!"
Ta mnohokrát naléhavě opakovaná věta z dramatizované četby jednoho Verneova románu mi utkvěla v paměti. Ať už tedy jde o padesátimetrový meteorit (celý ze zlata), nebo nebo o našeho zlatého Trumpa, musíme, pane Kolaříku počkat, dokud nevychladne.
Klidně si, pane Nusharte, počkejte na jakési vaše "soudní spory". To je vaše věc.
To ale nemá žádný vliv na to, že americká média se rozhodla utnout šíření lží v přímém přenosu. Že se to vám nebo tuhle panu Jelínkovi nelíbí, koneckonců svědčí jenom o vašem vztahu ke lžím, který je - inu, takový, jaký je.
A po pravdě, pane Nusharte - to taky pro nás není nic nového, že.
Nejde, pane Kolaříku, o to, jestli se mi to líbí nebo nelíbí. Jde o to, jestli se tím ta situace v nenávistí rozdělené americké společnosti spíše uklidní, nebo to naopak přispěje k jejímu dalšímu vyhrocování. Moje stanovisko pak je, že si tu destabilizaci nepřeji.
Vy jste hodně velký pokrytec, pane Nusharte.
Nevím, jak bych Vám svůj postoj lépe vysvětlil. Vážně si to nepřeji - destabilizace Ameriky může mít dalekosáhlé důsledky pro rovnováhu v celém světě. Možná si to někde někdo přeje (v Rusku, v Číně, v Turecku, v Íránu...), ale já si to nepřeji. Možná jsem tedy pokrytec, pane Kolaříku, ale blázen zatím ještě ne.
Jsem tedy rád, pane Nusharte, že oba dva jednoznačně vítáme zvolení Joe Bidena prezidentem USA, a odchod té bizarní figury jeho předchůdce do propadliště dějin.
A že oba jednoznačně odsuzujeme pokusy toho psychopata a patologického lháře dále destabilizovat situaci (viz jeho projev ke svým příznivcům, které byly seriozní televize nuceny přerušit).
Nevím, pane Kolaříku, jak jste dospěl k závěru, že "oba dva jednoznačně vítáme..." Jednoznačně vítáte přece Vy, zatímco já tu povolební napjatou situaci (komplikovanou navíc ještě pandemií) přece jen sleduji s určitými obavami a držím Američanům palce, aby se jim to povedlo v klidu vyřešit. Pokud ale nabudou na síle extrémy (lhostejno, z které strany), bude takové klidné řešení obtížné.
Souhlasím s Vaším stručným hodnocením Trumpovy figury jako figury bizarní i jako lháře, jestli volby proběhly regulérně či neregulérně vědět nemohu.
Pokud jde o ten přerušený projev, mé stanovisko je, že k destabilizaci napjaté situace mohl přispět jak projev samotný, tak i jeho přerušení.
Omlouvám se za to, že jsem nakonec sám ve zkratce napsal to, co jsem vytknul panu Horákovi: Že ty televizní stanice přerušily Trumplův projev. Takže oprava: nepřerušily projev, pouze jeho přenášení.
A situaci je taková: Trumpovy lži byly tak nestoudné, že přední televizní stanice byly přinuceny přenos přerušit.
Takže jediné, co stojí na pranýři, jsou Trumpovy nestoudné lži. Televizní stanice udělaly jenom to, co udělat musely. Prostě neměly jinou možnost. Jinak by se podílely na rozšiřování lží a destabilizaci společnosti, cože je pro ně samozřejmě nepřiajtelné.
Tímto konstatováním bychom myslím mohli naši konverzaci ukončit.