Liberální švédský přístup ke Covidu není divokým hazardem, za nějž se vydává

Petr Jedlička

Ve Švédsku zůstávají otevřené obchody i restaurace, zdraví lidé chodí bez roušek. Stát však epidemii na lehkou váhu nebere a intenzivně se chystá. Svou roli hrají i důsledný monitoring situace, sociální stát či švédská národní povaha.

V desetimilionovém Švédsku mělo k 31. březnu Covid-19 prokazatelně 4435 lidí, přičemž 335 z nich leželo na jednotkách intenzivní péče. Otestováno bylo téměř třicet tisíc lidí. Na 180 lidí na onemocnění zemřelo. Foto NA, WmC

Z posledních dnů se zdá, že česká společnost opouští fázi „společně to zvládnem“ vzájemnosti, která provázela rozjezd koronavirové epidemie, a opět začíná vnitřně bojovat. Na jedné straně již vyčnívá tábor upozorňovačů a hlásičů, kteří jsou schopni probudit cizí dítě v kočárku na procházce, protože „každý má mít roušku“. Na druhé straně narůstá počet těch, kdo stále výrazněji hudrají na to či ono omezení.

Švédský přístup k šíření onemocnění Covid-19, popularizovaný u nás titulky jako Šílený experiment? Švédové jsou v klidu, školy a bary nadále fungují (iDnes) či Vědci vzkazují švédské vládě: zastavte šílenou ruskou ruletu (Novinky), působí v takovéto situaci jako čerstvě rozmetané hnojivo. Což se ti Švédové už úplně pomátli? Nevšimli si snad, co se stalo v Itálii?

Inu, ani ve Švédsku není dosavadní přístup vlády bez kontroverzí. Některá města se vzbouřila a zařídila si věci po svém. Mezi znalci i v médiích se vede polemická debata.

Zcela odmítnout se ale patří tvrzení, že jde o lehkovážný hazard, o neodpovědné nadřazování ekonomiky lidským životům. Zde pět základních důvodů.

Žádná lehkovážnost

Za prvé, není to tak, že by ve Švédsku neplatila žádná omezení. Jsou pouze jinak koncipována, přičemž některá mají charakter doporučení namísto zákazů (viz infobox). Cíl všech opatření je přitom stejný jako u jiných států — zpomalit průběh epidemie tak, aby ji zvládlo zdravotnictví, a ochránit nejzranitelnější skupiny. O přístup „ať se nakazí všichni co nejrychleji, ať už to máme za sebou“ jako na začátku v Británii se zde rozhodně nejedná.

Ve Švédsku je navíc zvykem, že vláda v krizových situacích zavádí takřka bezvýhradně doporučení stálých krizových štábů, respektive jejich expertního osazenstva. Předchází se tak politickému kutilství i závodům ministrů, kdo se představí jako lepší krizový manažer.

Za druhé, aktuálně přijatá opatření nejsou definitivní a nikdo to ani netvrdí. Právě naopak: odpovědná místa sledují bedlivě vývoj situace. Každý den se konají pravidelné tiskovky, kde se informuje, jaká opatření se udělala, co se bude měnit a proč, případně proč se nic měnit nebude.

Premiér Stefan Lofven i Anders Tegnell, švédský státní epidemiolog a hlava krizového štábu, soustavně upozorňují, že mohou nastat další omezení, pokud si to situace vyžádá. Apelují také na Švédy, aby byli připraveni.

Za třetí, fakt, že Švédsko nezavedlo tak přísná omezení jako jiné evropské státy, neznamená, že země není podobně, ba ještě více aktivní v dalších oblastech krizového managementu. Celé zdravotnictví je v pohotovosti, personál připravený zaskakovat za nemocné kolegy. Otevírají se nová odděleni vybavená respirátory, rozšiřují kapacity na testování. Armáda postavila u Göteborgu celou novou polní nemocnici.

Komunikace lékařů s neakutními pacienty pokračuje, ale ne face-to-face, nýbrž po internetu. Stát dorovnává zaměstnancům plat na devadesát procent původní výše. Chystá se schválení nouzových půjček i odklady splátek hypoték.

Zrušena byla původní jednodenní karenční doba. Čas, který může pracující strávit doma bez lékařského potvrzení, aby se vyležel z lehčí nemoci, byl prodloužen ze sedmi na čtrnáct dní. Stát připravuje zvláštní servis o krizovém režimu a pomoci v nouzi i pro přistěhovalce v několika jazycích.

Otázka odpovědnosti

Švédské vládě se teď kvůli koronaviru vytýká nedostatek odpovědnosti. Každé z přijatých či nepřijatých opatření — a to je za čtvrté — pracuje ovšem s odpovědností jiného druhu. Školky například zůstaly otevřené po apelu úřadu pro veřejné zdravotnictví, aby stát umožnil zůstat ve službě více než sto tisíci lékařů, sester, bratrů a dalších zdravotníku, kteří by jinak museli být doma s dětmi.

Podobně stát spolu se soukromými nadacemi umožnil zaměstnancům leteckého dopravce SAS, kteří zůstali bez práce, nastoupit s původním platem kurz na pomocné bratry a sestry v nemocnicích. Dělníci z továren Scania přešli zase na výrobu respirátorů, supermarkety dávají práci zaměstnancům nevyužívaných hotelů a podobně.

Švédský stát celkově usnadňuje strukturou dávek a podpor práci z domova těm, kdo mají děti. Na rodičovské se střídají běžně oba rodiče. V krizových situacích tak stát nemusí tolik nařizovat pobyt doma na sílu. Mnohým stačí jen doporučit, protože jsou na daný režim zvyklí.

A konečně za páté, Švédsko se nesnaží svůj přístup nikomu vnucovat. Lofven, Tegnell i další veřejní představitelé soustavně zdůrazňují, že předpokladem přijatého modelu je i řada čistě švédských specifik. Jak už naznačeno výše, v zemi je běžné pracovat z domova — podle údajů Eurostatu tak činí „alespoň někdy“ více než dvě třetiny všech švédských pracujících.

Dále například platí, že Švédové nemají v kultuře se tolik družit s cizími lidmi jako třeba středomořské národy. V hromadné dopravě udržují cestující spontánní rozestupy, v hospodách se dají do řeči cizí lidé jen vzácně.

Díky veřejné kultuře i sociálnímu státu je také zvykem zůstávat doma při sebemenších příznacích onemocnění. Mladí Švédové navíc odcházejí od rodičů do vlastních bytů (resp. dotovaných nájemních bytů) už v osmnácti či devatenácti, takže většina domácností v zemi je jednogeneračních, a riziko přenosu nemoci není tak velké.

Národní specifika

Ačkoliv se při současných snahách o zvládání epidemie dává za příklad nejčastěji klamavě Čína nebo pravdivěji Tchaj-wan či Jižní Korea, je logické, že se přístupy jednotlivých států liší. U všech bez rozdílu se ukazuje, že je záhodno:

  1. chránit nejzranitelnější část populace,
  2. předcházet přetížení zdravotního systému,
  3. co nejvíce a co nejpřesněji testovat kvůli monitoringu průběhu epidemie a přijímaní adekvátních opatření,
  4. ulehčovat populaci od ekonomických a sociálních důsledků, jež epidemie má,
  5. připravovat opatření k ztlumení hospodářského dopadu pandemie a znovunastartování ekonomiky.

Prostředky k dosažení těchto cílů ovšem stejné být nemusí. Každý stát je jinak otevřený navenek. Každý má jinak robustní zdravotnictví. Každý má jinou kapacitu testovat a každý jinou strukturu populace.

A každá země má také jinak uvažující společnost. „Myslím, že opatření přijímaná v jednotlivých zemích by měla odrážet národní povahu. My ve Švédsku děláme řadu věcí dobrovolně,“ řekl BBC švédský státní epidemiolog Tegnell v obhajobě přijatého modelu a ještě doplnil: „My jsme se rozhodovali i na základě úvodní zkušenosti (…) s lidmi, kteří se vrátili z Číny. Řekli jsme jim: ,Zůstaňte doma´ a oni zůstali. Virus se takřka nerozšířil.“

Z reportáží zahraničních stanic věnovaných tématu se zdá, že uplatňovaný přístup švédské povaze odpovídá: kdo může, pracuje z domova; počet cestujících v hromadné dopravě poklesl i bez zákazů o padesát procent; do kaváren a restaurací se chodí po dvou či po třech, už ne tolik ve skupinách.

Možná, že vývoj ukáže, že švédský stát měl zavést tu nebo onu restrikci dříve. Ale ve světle našich bojů o roušky, hrůzných zpráv z epidemií v domovech důchodců, horečnatého shánění všeho na poslední chvíli z Číny či snahy premiéra a ministrů pojmout koronavirus jako část kampaně by mělo našince spíše trápit, jaká „národní specifika“ reprezentuje model český.

Stále aktuálnější otázkou navíc bude, na jak dlouho jsou přijatá opatření udržitelná. A zde má švédský model další výhodu. Vždyť současný krizový stav může trvat klidně do září, nebo i déle.

Další informace:

Diskuse
April 1, 2020 v 18.02
Bezva střízlivý a důležitý článek

Tady v Nizozemsku jsou taky opatření výrazně odlišná od těch v ČR: školy a restaurace jsou sice také zavřené, platí zákaz pohybu na veřejnosti ve větších skupinách (pokuta 400 EUR), na druhou stranu není přikázáno nosit roušky a řada věcí má formu doporučení. Včera na tiskovce premiér Rutte klidně, ale důrazně několikrát vyzýval občany k dobrovolné zodpovědnosti v rámci rozumných opatření (neshromažďovat se, při nakupování dodržovat odstupy, nechodit mezi lidi, když je člověk nemocnej...). Zároveň také zdůrazňoval, že Nizozemsko je tradičně svobodná společnost, že to jsou naše hodnoty, a že vláda z principu nebude přehánět žádné zákazy.

Řada našinců by tu byla hodně nervózních a ostatně tak mnozí i na krajanských fórech reagují, jako kdyby snad režim v ČR a opatření Babišovy vlády byly nějak lepší a zodpovědnější. Jenže zákazy a vojenský režim, ačkoliv leckomu možná dávají falešný pocit bezpečí, se inteligentním opatřením prováděným kompetentním státem nemohou vyrovnat.

JK
April 1, 2020 v 19.30

Ten vojenský režim a to předstírání činnorodosti má zakrýt, co všechno věrchuška zanedbala a na co všechno se vykašlala... A ono to časem postupně vyvře, podobně jako právě teď vyvřela tristní situace v domovech důchodců, LDN a ústavech sociální péče. Jejich pacienti i personál byli hozeni přes palubu, doslova a do písmene.

Úroveň státu se pozná podle toho, jak se dokáže postarat on ty nejbezbrannější. V této zkoušce český stát zcela propadl.

JK
April 1, 2020 v 19.32
Vzkaz adminovi:

BTW, proč se mi u tohoto a spousty dalších i starších článků zobrazuje datum 1. května 2020?

April 2, 2020 v 0.16
Doplnění 1

Díky, i za doplnění k tomu Nizozemsku. Mám tu ještě nějaké reakce přímo ze Švédska, které stojí za připojení.

Ivan Horvát, můj známý slovenský lékař žijící ve Švédsku mi píše:

1. navrh zrusit karencnu dobu nie je stale schvaleny, ale asi to schvalia,

2. clovek moze byt bez lekarskeho potvrdenia doma 21 dni, volakedy to bolo 7 dni, aspon myslim,

3. vcera myslim zakazali navstevy do domovov dochodcov,

4. nahubky nie su povinne pre beznych ludi bez priznakov, ale hodne sa riesia ochranne pomocky pre personal v nemocnici, socialne sluzby apod.

April 2, 2020 v 0.21
Doplnění 2

A Ivo Krsek, můj spolužák ještě z vysoké, žijící dnes také ve Švédsku, aktuálně doplňuje:

Zrovna dneska vlada některá doporučení pritvrdila, ale jak jsi správně podotknul v článku, jde o doporučení, ne zákazy. Včera oznámila firma Skistar, největší provozovatel zimních středisek, ze od pondělí zavírají vleky. Dnes to nasledovali defacto všichni ostatní provozovatele v cele zemi.

Skistar zavřel aby se vyhnuli možnému náporu turistu, který by asi přišel o prodloužením velikonočním víkendu. Hlavně místní lidé a organizace a nemocnice na ne tlačili, aby zavřeli, protože zdravotnické kapacity a krizové plány jsou dimenzovany pro lokální obyvatele, ne pro tisíce lidi z velkých měst, kteří by přijeli. Když byl tlak na Skistar dostatečně velký a lidi je začali obviňovat, ze staví vlastní zisk nad zdraví místních, uvědomili si jaké špatně PR to je a zavřeli sami.

Sleduju samozřejmě i dění v Čechách a hlavní rozdíl vidím v tom, ze tady se opravdu věří a spoléhá na epidemiology a krizové plány. Všechno je dopředu připraveno, rozhodnutí platí, nic se nemění ze dne na den.

Všichni si uvědomuji, ze po krizi přijde normální život a ze ekonomické a sociální důsledky toho všechno jednoduše zavřít by byly brutální. Švédsko má relativně nízký státní dluh, takže jsou politici a ekonomové zajedno, ze je teď nejlepší do ekonomiky poslat mrte peněz a pomoci lidem a firmám. První byl balíček za 300 miliard před 14 dny, před týdnem dalších 200 miliard.

Moje žena pracuje ve zdravotnictví, kde mají plán a předpovědi toho kolik přesně očekávají nemocných, lidi na jipkach atd po týdnech na několik měsíců dopředu. Pak se na to dá připravit.

Když vidím, jak se to řeší v Čechách, tak mi je z toho amatérismu smutno. A jak děti, rodiče, firmy atd přežijou dva měsíce doma a všechno zavřeny, to je mi záhadou. Nosit roušky v lese na procházce nebo v autě je přece úplný nesmysl si myslím.

Mam tady ve Švédsku mnoho zaměstnanců z Cech a Slovenska a musím říct, ze oni byli před dvěma třemi týdny úplně vystrašení a obviňovali Švédy, ze to berou na lehkou váhu, ze bude zkáza světa atd. Všichni tohle Čechoslováci totiž čerpají informace z československých médií a Facebooku. A tam to byl masakr. Teď se to už docela uklidnilo.

LV
April 3, 2020 v 20.38
No ona je dobrá rada drahá.

Švédsko má malou hustotu obyvatel. 23 lidí na kilometr čtvereční. Zřejmě tam tolik lidí nejezdí lyžovat do Alp a na veliké části území mrzne, takže se nákaza tak nešíří.

Nizozemí to řeší dost rozumně, bary zavřené, velká část obchodů také. Malé obchody dovolují jednoho, maximálně dva zákazníky uvnitř. Pokladní a řidiči dostáli ochranná plexiskla.

Česká reakce mne děsí. Povinné roušky mohou napáchat více škody než užitku. Řeči o tom, že hranice nohou zůstat zavřené dva roky v zemi, která se živí jako montovaná aut. Nenechat lidí v karanténě okopat zahrádku.

LV
April 3, 2020 v 20.49
Dodatek

Nizozemí pochybylo samozřejmě v tom, že začalo reagovat pozdě. Mělo se reagovat hned, jak bylo jasno, že se to masivně rozšířilo po karnevalu.

Inu, jestli je to hazard nebo ne, se asi teprve ukáže.