Německo přestane spalovat hnědé uhlí nejpozději v roce 2038. Dohodla se na tom vláda se spolkovými zeměmi v rámci vyjednávání podmínek odklonu od uhlí. Stát počítá s vyplácením nemalých kompenzací dotčeným regionům i vlastníkům fosilního průmyslu, a to v celkové výši zhruba čtyřiceti miliard eur, tedy bilionu korun.

Část bloků uhelných elektráren se má odstavit ještě před rokem 2030. Má je ovšem kompenzovat mimo jiné podobně problematický zemní plyn.

„Jsme první zemí, která závazně odchází od jaderné i uhelné energie. Vysíláme tím významný mezinárodní signál,“ řekla ve čtvrtek novinářům ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová. Doplnil ji ministr financí Olaf Scholz, který uvedl, že si Německo náklady spojené s odklonem uhlí může dovolit, a sjednané kompenzace označil za „dobrý výsledek“.

Největší sumu — šestadvacet miliard eur — vláda pošle na podporu uhelným regionům, v nichž musí projít zelenou přestavbou energetická infrastruktura i pracovní trh. Dalších čtrnáct miliard poputuje dotčeným spolkovým zemím, tedy Braniborsku, Sasku, Sasku-Anhaltsku a Severnímu Porýní-Vestfálsku.

Nemalé kompenzace ovšem dostanou i uhlobaroni. Agentura Reuters citovala vládní zdroje, podle nichž 2,6 miliardy eur obdrží koncern RWE a 1,75 miliardy společnost Mibrag spadající pod Energetický a průmyslový holding českého miliardáře Daniela Křetínského. Holding rozhodnutí německé vlády prozatím nekomentoval s tím, že situaci analyzuje.

Rozhodnutí přestat pálit uhlí do roku 2038 podpořila již před více než rokem takzvaná Komise pro růst, strukturální změnu a zaměstnanost, jejímž úkolem bylo vypracovat realistický a ekonomicky únosný plán na opuštění nejšpinavější energetické suroviny. Časový výhled ale od počátku kritizují ekologové jako příliš konzervativní. Poukazují na to, že klimatologické poznatky vyžadují rychlejší akci.

Výsledek dohody mezi vládou a spolkovými zeměmi ovšem nevylučuje posunutí termínu na rok 2035. O případném urychlení odklonu od uhlí se bude debatovat v příštích letech a rozhodnout se má definitivně do roku 2029. Ekologové jsou ovšem toho názoru, že i příznivější varianta je příliš pomalá.

„Odklon od uhlí není otázkou technologie, ale politické vůle. I rok 2035 je pozdě. V Německu kvůli těžbě mizí vesnice a lidé v jiných částech svět vlivem klimatické krize přicházejí o živobytí. To je neospravedlnitelné!“ napsali na Twitteru aktivisté z přední protiuhelné iniciativy Ende Gelände. Ti v minulých letech opakovaně zastavili provoz povrchových lomů či infrastruktury uhelných elektráren nenásilnými blokádami.

Kriticky se vyjádřil i ředitel německé pobočky Greenpeace Martin Kaiser, který zastupoval hlas ekologů v Komisi pro růst, strukturální změnu a zaměstnanost. „Na první pohled je patrné, že Německo může a musí opustit uhlí mnohem rychleji. To je jediný způsob, jak dodržet Pařížskou dohodu o ochraně klimatu,“ uvedl.

Hambašský les má přežít, ochránci ale neslaví