Co uděláte, když máte rýmu, kašel a zvýšenou teplotu? Někdo to přechodí, někdo si koupí Paralen, zaleze na tři dny do postele a někdo běží k doktorovi. Fakt. A ten lékař ho prohlédne, pošle ho do lékárny pro Paralen a na tři dny do postele. Na pojišťovnu. Prostě luxusní péče. Na druhou stranu, jestliže potřebujete drahou nebo atypickou léčbu, je možné, že se nedočkáte.

V některých zemích byste se s rýmičkou k lékaři vůbec nedostali. Maximálně by vás prohlédla sestra. A v některých zemích jsou zdravotní sestry a porodní asistentky jedinými vyškolenými zdravotníky, se kterými se člověk během života potká. Pro nás zhýčkané Čechy nepředstavitelné.

Pokud má být do roku 2030 dostupná zdravotní péče úplně všude, potřebuje svět dalších 9 milionů sester a porodních asistentek. Proto Světové zdravotnické shromáždění (nejvyšší orgán Světové zdravotnické organizace) stanovilo rok 2020 Mezinárodním rokem zdravotní sestry a porodní asistentky, a vyzývá tak všechny země, aby do vzdělání a udržení těchto profesionálek investovaly.

Pozor — ne do lékařů či lékařek, i když to je také důležité, ale do sester a porodních asistentek. I u nás jich chybí asi dva tisíce.

V našich krajích jsme historicky zvyklí, že absolutně každého pacienta prohlíží lékař, a sestra mu asistuje, případně provádí ordinované výkony. Ale musí to tak být?

V těhotenské poradně může být skvělá porodní asistentka. Pro stomiky je empatická sestra kolikrát větším požehnáním než doktor. Sestry zvládnou pomoc při odvykání kouření nebo edukaci diabetiků. Domácí péče probíhá rovněž bez přítomnosti lékaře, ale přitom je to lékař, kdo o ní rozhoduje. Myslíte, že vzdělaná a zkušená sestra nepozná, že tenhle pacient se o sebe doma sám stoprocentně nepostará?

V roce 2004 jsme z legitimních důvodů přesunuli vzdělání všeobecných sester na vysoké školy. V systému ale zůstaly i vyšší odborné školy, protože zřejmě máme rádi chaos. A protože co Čech, to vynálezce, před pár lety jsme si přejmenovali zdravotnického asistenta na praktickou sestru. Budiž, asi to opravdu zvýšilo zájem o studium na středních zdravotnických školách, ale chaos v praxi to nijak neumenšilo.

Pacienti nevědí, kdo je kdo. Zájemce o zdravotnické studium neví, kdo je kdo. Sami zdravotníci nevědí, kdo je kdo. Není výjimkou, že se na mě obrátí praktická či všeobecná sestra s dotazem, co vlastně smí dělat. Média už vůbec nevědí, kdo je kdo. Jeden příklad za všechny.

Text z webového článku: Policie zatkla zdravotní asistentku. Existuje podezření, že ošetřovatelka mohla sprovodit pacientku ze světa. A k tomu video s názvem: Zdravotní sestru z Kosmonos stíhají za vraždu. Takže policie zatkla neoprávněně asistentku, protože provinění se dopustila ošetřovatelka, a k tomu všemu za vraždu stíhají zdravotní sestru, která nic neprovedla.

Ona totiž praktická sestra (dříve zdravotnický asistent) není totéž, co všeobecná sestra. Praktická sestra s maturitou je jakýsi mezistupeň mezi vyučenou ošetřovatelkou a vysokoškolsky vzdělanou všeobecnou sestrou. Na papíře dobrý. V praxi je ovšem praktická sestra tlačena do činností sestry všeobecné, na což nemá vzdělání a není za to zaplacená. Prostě levný otrok systému.

Kompetence dané vyhláškou o činnostech nelékařských zdravotnických pracovníků 55/2011 se dublují, v některých případech jsou příliš nízké. Proč by měla vysokoškolsky vzdělaná sestra sepisovat trenky a ponožky během překladu pacienta na jiné oddělení? (tahle činnost tam opravdu je — všeobecná sestra má zajišťovat činnosti spojené s přijetím, přemisťováním a propuštěním pacientů).

Tohle je práce pro šatnářku. Když není šatnářka nebo sanitárka, udělá to sestra. Takže tu samou sestru vidíme tu s infúzí a tu s hadrem. Prestiž jako hrom! Nedávno jedna kolegyně psala, že jako sestry každý týden myjí pacientské lednice a mikrovlnky a invalidní vozíky. To jako vážně?

Přestože máme vzdělané profesionály na různé úrovni, v reálu stále všichni dělají všechno. Dlužno říci, že ani samy sestry překračováním svých kompetencí situaci nepomáhají. Buď z neznalosti, nebo prostě neumí říci „ne“. Lidsky je to ale pochopitelné, kdo z nás si chce dělat v práci zle?

Abych jen nenadávala, v poslední době se zdá, že se ledy a Ministerstvo zdravotnictví pohnuly a některým všeobecným sestrám kompetence přidají. Doufám ale, že nezapomenou říci, co k tomu patří: dostatek pomocného personálu, aby sestra během rozhovoru s pacientem nemusela vytírat skříně, a pochopitelně peníze za vyšší zodpovědnost. Jinak tu sestry budou dál chybět.