Protestující v Chile vybojovali referendum o nové ústavě

Chilské politické strany se po měsíci demonstrací dohodly na cestě k eventuální změně systému. Začít se má ale až v dubnu, respektive během příštího podzimu. Mohutné protesty v ulicích tak zatím stále pokračují.

(pjed)

20.11.2019 17:36

A1_rhc

„Novou ústavu, nebo nic“. Sepsání nové sociálnější ústavy patřilo od počátku k hlavním požadavkům protestujících. Foto RHC

V Chile proběhne v dubnu příštího roku referendum o nové ústavě. Dohodli se na tom zástupci většiny chilských stran v závěru minulého týdne. Sepsání nové ústavy bylo od počátku jedním z hlavních požadavků protestujících, kteří už přes měsíc vycházejí v zemi ve vysokých počtech do ulic. Vedle propuštění nejméně oblíbených ministrů a určitých sociálních ústupků přislíbených prezidentem Sebastiánem Piñerou již dříve jde zatím o nejvýznamnější výdobytek celého protestního hnutí.

„Protestující se kriticky vymezují vůči celému chilskému systému, a proto je pro ně nová ústava tak důležitá (...) V Chile platí dodnes ústava z období pinochetovské diktatury, která znemožňuje státu hrát plnohodnotnou regulační či podpůrnou roli v oblastech, jež byly v minulosti zprivatizovány. De facto jde i o školství nebo sociální služby (...) Dosud platící ústava také konzervuje tzv. politický systém věčné remízy, který způsobuje, že zásadnější změny nelze prosadit, ani když někdo vyhraje s obvyklým náskokem volby,“ vysvětlil v tematické reportáži Al-Džazíry Francisco Soto, chilský ústavní expert.

V dohodnutém referendu mají být položeny konkrétně dvě otázky: jednak na to, zda si hlasující vůbec přeje novou ústavu, a jednak na to, jak má případně vzniknout – zda z debat ve speciálním ústavodárném shromáždění, nebo z dohody delegátů politických stran zastoupených dnes v parlamentu, anebo z práce tělesa, který kombinovalo oba modely.

Pokud si Chilané vyberou ústavu vzešlou z ústavodárného shromáždění (což se zdá v současnosti nejpravděpodobnější), mají se volby ústavodárců konat během příštího října.

„Je to pochopitelně velká věc, ale přijetí dohody tu zatím není jednoznačně kladné. Žádní zástupci protestujících se totiž jednání politiků o ústavě neúčastnili. Jde čistě o dohodu stran, která má uklidnit situaci (...) Establishment je tu obviňován, že vše jen schválně prodlužuje, že myslí jen na to, jak si co nejdéle udržet moc,“ hlásil do vysílání France 24 Pablo Vivanco, kanadský novinář, který se pohybuje přímo mezi chilskými protestujícími.

Co bude nyní
Protesty v Chile pokračují zatím decentralizovaně a ve všech velkých městech dále, bez ohledu na slib referenda. Jak připomněla o víkendu obsáhle už Klára Goldstein, protestující vznášejí celou řadu požadavků a nová ústava je pouze jedním z nich.

Silné volání je navíc po vzniku ústavy zdola, z podnětů samotných občanů.

„Lidé nechtějí, aby nová ústava vzešla od elitní vrstvy politiků, jelikož je považují za součást toho, proti čemu protestují,“ shrnul v komentáři k poslednímu vývoji Pablo Abufom, jeden z chilských aktivistů, v pásmu americké stanice Democracy Now.

Protesty mají obvykle formu odpoledních shromáždění či průvodů v centrech větších měst. Pořádkové sily je po nějaké době vždy rozeženou. Na místě pak zůstávají už jen nejradikálnější protestující známí z potyček na televizních záběrech. Foto Carlos Figueroa, WmC

V odpovědích na otázku, kdy, respektive za jakých podmínek, mohou protesty skončit se pozorovatelé rozcházejí.

Část zpravodajů věří, že po slibu referenda a provedených ústupcích ztratí hnutí postupně na síle, část vyhlíží nějaký další mezník typu rezignace prezidenta Piñery a část uvažuje o protestech jako o určité fázi už rozeběhlé revoluce, která se buďto povede, nebo bude zastavena násilím.

Otázka násilností
Piñera slíbil po posledním víkendu vedle referenda o ústavě také „důsledné prošetření všech podezření na použití nepřiměřené síly ze strany pořádkových jednotek“, k čemuž dle prezidenta „v některých případech došlo“. Reportéři mezi protestujícími odhadují, že kdyby byl větší počet takovýchto případů skutečně vyšetřen a viníci potrestáni, mohla by se nálada opravdu změnit.

Zatím však stále pokračuje politika rozhánění demonstrací silou, která ústí pravidelně v potyčky mezi nejradikálnější částí protestujících vrhající kamení a pořádkovými jednotkami.

„Vyšetření a potrestání zločinů policie je tu velké téma. Skoro tak velké jako změna systému,“ hlásila ve svém posledním vstupu ze Santiaga například Ingrid Piponiotová z francouzské státní televize.

Za měsíc protestů byly zaznamenány desítky případů, kdy policista střílí cíleně z brokovnice gumové projektily i na ty demonstranty, kteří se do potyček nezapojují.

Zveřejněn byl také uniklý záznam proslovu jednoho z policejních velitelů, na němž dotyčný v podstatě slibuje zasahujícím policistům beztrestnost. Mezi protestujícími se navíc šíří zvěsti o chystaném využití protiteroristických zákonů, a to i vůči těm, kdo vzdor pořádkovým silám byť jen schvalují.

Snímek znázorňuje obvyklá zranění po zásahu gumovými projektily z policejních brokovnic. Foto FB Prensa Opal Chile

Od počátku protestů bylo zabito nejméně 24 lidí, přes dva tisíce utrpěly zranění. Zraněno bylo i několik set policistů. Sto až dvě stě osob přišlo po zásahu policejním projektilem o zrak v jednom či obou očích. Mnozí z několika tisíc zadržených si stěžují na šikanu, týrání či dokonce znásilnění, jež měli protrpět při výslechu nebo v internaci.

Příčiny protestů
Chilské protesty podnítilo zdražení jízdného v santiažském metru a několik dalších úsporných opatření dopadajících nejvíce na chudé. Podle takřka všech pozorovatelů šlo však jen o pověstnou poslední kapku. Demonstrující požadují zásadní změny v celém chilském systému, jenž nebyl důsledně reformován od dob neoliberálních experimentů z pinochetovských osmdesátých let. Obecně vzato se protestující domáhají cesty ze sociální bezvýchodnosti.

Statisticky patří Chile mezi nejbohatší latinskoamerické státy, v zemi ale přetrvává ohromná nerovnost – stovka Chilanů vlastní dohromady dvacet procent všeho majetku ve státě, přičemž chudší část populace si nemůže dovolit často ani základní sociální služby.

Průměrný chilský plat činí v přepočtu jen málo přes dvanáct tisíc korun. Ceny bydlení ve městech, dopravy či jídla jsou přitom srovnatelné s evropskými.

Země má z větší části soukromý penzijní i vzdělávací systém. U lékařů se čeká ve frontách a na operace v dlouhých pořadnících. Výsledky voleb v posledních letech přitom takřka nic nemění. Proto zaznívá tak silné volání po celkové změně systému.

Dalším specifikem letošních protestů je reakce moci, jež se na počátku rozhodla k rozehnání demonstrací tvrdou silou, z části i za pomoci armády. Teprve po mohutné mobilizaci na konci října, jíž vyvolalo povolání vojska do ulic, režim prezidenta Piñery otočil a začal ustupovat.

Protestující soustavně podporuje i řada sportovců a umělců. Naposledy se příslušně vyjádřila chilská fotbalová reprezentace a zpěvačka Mon Laferte.


Další informace:
BBC News Chile protests: Government bows to demands for referendum
BBC News Chile protests: Thousands clash with police
BBC News Chile protests: President Piñera condemns police 'abuses'
Democracy Now Chilean Activist: Same Elites Who Caused Social Crisis Can’t Be Trusted to Write New Constitution
RNN Chile's Government Agreed to a Constitutional Assembly. Will it Stop the Protests?
France 24 Inside Chile's unprecedented protest movement
Al-Džazíra Chile plans to rewrite constitution amid mass protests
Al-Džazíra Chile workers unions strike in support of ongoing protests
Ruptly Chile: Riot police clash with protesters as anti-government rallies continue
Pero Like What's Going On In Chile?


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.