Za*rané Dánsko!
Djaffar ShalchiZveřejňujeme překlad otevřeného dopisu dánského milionáře íránského původu a zastánce zdanění bohatých. Je adresován častému hostu amerických médií Dannymu Deutchovi, který nedávno varoval před tzv. za*raným Dánskem.
Známý pravidelný host amerických televizních stanic Danny Deutsch nedávno prohlásil v pořadu Billa Mahera, že jestli se v USA zavede univerzální veřejné zdravotní pojištění a on nebude moci uplatnit svůj svobodný výběr a koupit svým dětem drahé soukromé pojištění, tak se USA vrátí na úroveň za*raného Dánska. Krátce po jeho televizním vystoupení mu poslal otevřený dopis dánský milionář Djaffar Shalchi.
Vážený pane Deutschi,
Se zájmem jsem si všiml vašich komentářů ohledně zdravotní péče a bohatství v televizním pořadu Billa Mahera. Není to tak často, co se moje domovská země, „za*rané Dánsko“, srovnává se Spojenými státy, natož takto barvitě.
Řekl jste doslova: „Můj dědeček byl policajt, jasný? Moje matka byla učitelka a opravdu tvrdě pracovali, aby mě dostali do pozice, kde si mohu koupit takové pojištění, jaké chci. Pokud takové pojištění nebudu moci koupit zase já pro své děti, tak se vracíme dozadu. To jsme pak za*raný Dánsko.“
Nechme stranou to, že jste si zvolil upozornit na skromnou kariéru vašeho dědečka a vaší matky, a zapomněl zmínit úspěch vašeho otce jako zakladatele velké reklamní agentury. Jsem si jist, že vaším úmyslem nebylo zkreslit privilegium, do kterého jste se narodil. A gratuluji, že vás převzetí podnikání vašeho otce ve věku 32 let (20 let poté, co firmu založil) skutečně přivedlo do pozice, kdy si můžete koupit to nejlepší dostupné zdravotní pojištění. Je důležité, není-liž pravda, vyjádřit náležité uznání tomu, komu skutečně patří.
Bohužel ne každý se narodil s takovými výsadami. Odpusťte mi, jestli jsem vás špatně pochopil, ale interpretoval jsem vaše komentáře tak, že věříte, že ty nešťastné duše, které se „nedostaly“, jak jste to řekl, do té „pozice“, tím nemají nárok na kvalitní zdravotní péči. Nesouhlasím s takovou představou. Ale, naštěstí pro vás, způsob, jakým si Spojené státy rozhodly strukturovat svůj systém zdravotní péče, zaručuje, že tihle lidé ten nárok skutečně nemají. Problém vyřešen!
Ale zpět k za*ranému Dánsku. S ohledem na váš komentář se mohu jen domnívat, že jste nikdy nevstoupil do mé skvělé země a možná jste o našem zdravotním systému špatně informován. Dovolte mi, abych vám leccos osvětlil.
V za*raném Dánsku utrácíme za zdravotnictví téměř polovinu toho, co ve Spojených státech. Přesto je naše délka života vyšší, naše dětská úmrtnost nižší a naše celkové zdraví je mnohem lepší než ve Spojených státech. V za*raném Dánsku poskytujeme vysoce kvalitní a univerzální zdravotní péči každému občanovi, na rozdíl od Spojených států, které nabízí ziskový „spotřebitelský“ systém, který nechává miliony vašich lidí „si vybrat“, aby byli nepojištění a stovky tisíc dalších, aby si „vybrali“ být pojištění a zbankrotovali.
Říkáte, že vaše rodina tvrdě pracovala, aby vás dostala do své pozice — stejně jako moje. Narodil jsem se v Íránu v roce 1961. Moje rodina se přestěhovala do za*raného Dánska, když jsem byl dítě, poté, co řada zamítnutých žádostí o přistěhovalectví, nucené separace a politické otřesy v mé rodné zemi posunuly mou rodinu až na hranu snesitelného. Zde jsem dokončil své vzdělání, oženil jsem se s krásnou dánskou dívkou a zplodil dvě úžasné děti a vybudoval jmění jako podnikatel. Nyní jsem multimilionář jako vy!
Zatímco vaše štěstí lze připočíst úspěchu vašeho otce, já připočítám své štěstí za*ranému Dánsku a jeho robustnímu, inkluzivnímu sociálnímu systému, který si cení rovnosti a příležitostí pro všechny. Na rozdíl od Spojených států přijala moje země pokročilý systém sociálních daní, který vyžaduje, aby lidé jako já platili značné a stále „progresivnější“ úrovně daně. Lidé ze za*raného Dánska používají tyto prostředky k tomu, aby investovali do lidí ze za*raného Dánska. Naše daňové příjmy poskytují mimo jiné všem zdravotní péči, vzdělání a silný systém sociální podpory.
A mimochodem, nikdy jsem si nedělal starosti s nákupem takové zdravotní péče, kterou chci pro své děti, protože jim ji poskytne za*rané Dánsko. Možná to je důvod, proč, když porovnáme naše dva velké národy, zjistíme, že Dáni jsou mnohem šťastnější než Američané a že naše sociální mobilita je výrazně lepší, než je v zemi „amerického snu“.
Ale neberte mě za slovo (nebo se nespoléhejte na otravná fakta, která to dokazují), místo toho přijeďte do za*raného Dánska a podívejte se sám na šťastnou a zdravou společnost, financovanou částečně velkým zdaněním milionářů, jako jste vy a já. Považujte to za oficiální pozvánku k návštěvě mé osoby v za*raném Dánsku.
Pokud budete mít možnost cestovat do Kodaně od 8. do 10. prosince, budete mít také příležitost setkat se se skupinou amerických milionářů, kteří mají na věci velmi odlišný názor než vy. Tzv. patriotičtí milionáři se ke mně připojí, abychom diskutovali o vytvoření celosvětové sítě milionářů, kteří chtějí, aby se do zářivé budoucnosti mohli zapojit všichni lidé. Stejně jako já i oni rádi investují do programů, které pomáhají všem — našim dětem, dětem našich dětí, a dokonce i dětem někoho jiného.
Pane Deutschi, připojte se k nám. Věřím, že byste se z naší diskuse mohl hodně odnést. Možná dokonce najdete způsob, jak využít svého nesmírného privilegia a celonárodní platformy pomoci vaší zemi, aby mohla být trochu víc jako za*rané Dánsko.
Se srdečným pozdravem,
Djaffar Shalchi
Dopis přeložil a úvodem opatřil Šádí Shanaáh
Jaký je Váš názor na existenci miliardářů, pane milionáři? (Přejete si zdanit?)
Tzv. patriotickým milionářům přeji mnoho podnikatelských úspěchů při budování celosvětové sítě milionářů, kteří chtějí, aby se do zářivé budoucnosti mohli zapojit všichni lidé.
Takže já vůbec nevím...
Filozofie je totiž údiv nad světem. (Už jste to někdy zažil?)
Já například nechápu jak je možné, že tady vyjde článek o tom, že "milionáři by neměli existovat" (pardon miliardáři), a vzápětí po tom vyjde článek milionáře, který nejenže existovat chce, ale dokonce chce budovat síť milionářů, aby se do zářivé budoucnosti mohli zapojit všichni lidé.
Jestli Vám to tedy nevadí, pane Profante, já bych se do zářivé budoucnosti zapojil také, ať ze mě toho milionáře - pro mě za mě - tedy udělají, když je to potřeba!
Potřebujete k tomu nejen přehlížet rozlišnost dvou osob, Arwy Mahdawiové a Djaffara Shalchiho -- proč by dva lidé neměli mít dva různé a dobře zdůvodněné pohledy na jednu věc? Potřebujete přehlížet také evidentní rozdíl ve věci -- milionář není miliardář, rozdíl není jen v řádu, ale v nebezpečnosti koncentrace majetku a jejích mocenských důsledcích. Shalchi by nejspíš s Mahdawiovou souhlasil, že "miliardáři by měli nebýt" (podobně by měli nebýt lidé žijící pod hranicí chudoby). teprve s těmito pečlivě vymšlenými zlovolným nerozlišováními může být na Shalchiho textu něco nepochopitelné.
Tudíž znovu -- ano nechápu vás a nechci vás chápat, protože nemám rád intelektuálně nepoctivou hru.