Zbavme se samoobslužných pokladen

Jsou samoobslužné pokladny prospěšná inovace, jak se nám snaží tvrdit společnosti provozující supermarkety, nebo jen umožnují obchodům šetřit na úkor zákazníků a zaměstnanců?

Jeden český supermarket za druhým aktuálně zažívá „renovaci s cílem vylepšení služeb“, jak se může člověk slibně dočíst při několikatýdenní uzavírce. Když nebereme v úvahu totální přestavění regálů, které vede jen k dezorientaci zákazníků, jedinou zásadní změnou je obvykle nahrazení většiny pokladen těmi samoobslužnými. A u té se dá celkem s jistotou tvrdit, že jediné „vylepšení“, které přináší, je vylepšení nákladové bilance supermarketu.

V běžně velkém supermarketu, kde bylo donedávna deset až dvanáct klasických kas, jich obvykle po takové „renovaci“ zbyde jen zhruba třetina, někdy ještě méně. S kasami mizí pracovní místa těch, kdo na nich markovali. To je jen částečně a zřejmě pouze přechodně kompenzováno tím, že určitou asistenci personálu si žádají i samoobslužné pokladny. Jistě by se dalo argumentovat, že je dobře, že je tato náročná, často pochybnými agenturami organizovaná a špatně placená práce automatizována, nicméně tak jednoduché to bohužel není.

Deník Guardian v souvislosti s rozmachem online obchodování upozorňuje, že pracovní místa, která ve fyzickém prodeji mizí, jsou hlavně pracovní místa různě znevýhodněných žen. To člověku důvěrně koresponduje s dojmem, že v poslední době už na kasách potkával v podstatě výhradně starší ženy s cizím přízvukem. Ty tak možná samoobslužná pokladna dřiny zbaví – jenže je otázka, kde si budou moci něco vydělat místo toho a zda to bude práce lepší.

Self-service_checkout_at_supermarket_in_bergen__norway__selvbetjente_kasser__selvskanning_i_meny_i_bergen_storsenter__2017-10-23_aV taškové zóně se ocitlo neočekávané zboží. Foto Wolfmann, WMC

Zbylým prodavačkám a prodavačům se přitom pracovní podmínky samoobslužnými pokladnami výrazně zhoršily. Kvůli neumětelskému překladu jejich původně zřejmě anglických průpovídek neustále hlásí na celou prodejnu paskvily jako „v taškové zóně se ocitlo neočekávané zboží“. To člověku leze na nervy už při trojitém zopakování, než se mu incident podaří vyřešit. Natož to muset poslouchat při již tak mentálně náročném markování a převládající nutnosti zaplatit jakékoli manko způsobené chybou ze svého.

K tomu se přidává nervozita lidí jak u klasických kas, u kterých se nyní často tvoří o to delší fronty, protože část zákazníků samoobslužné kasy bojkotuje, tak u těch samoobslužných. Jejich ovládání totiž není úplně jednoduché a často si žádají intervenci obsluhy, na kterou se zákazníci obrací s náležitou strojem vyprovokovanou nevrlostí.

Asi nejhorší je pak situace pro prodavačky a prodavače v menších obchodech, kde se uskutečnilo nahrazení části klasických kas samoobslužnými, ale žádný zvláštní personál pro asistenci vyčleněn nebyl. Zde se pak chudáci snaží udržet na uzdě rozčilení jak těch, které by měli obsloužit, ale nemohou kvůli tomu, že domlouvají stroji, tak těch, kteří si od stroje slibovali rychlejší nákup, ten jim ale odmítl vzít stovku a museli počkat, než si na ně udělá čas obsluha.

Kromě toho se zde vlastně ani o žádnou „racionalizaci“ v pravém slova smyslu nejedná. Práci místo lidí nevykonávají inovativní stroje, ale spíše zákazníci místo zaměstnanců. Jako už dříve při zavedení online bankingu či webových portálů na rezervaci letenek nebo ubytování tak jde jen o přesunutí placené práce na zákazníky, kteří ji vykonávají zadarmo. Zatímco u prvních dvou to má ještě nějaký smysl, protože to znamená pro zákazníky určitou výhodu oproti dřívějšku – člověk si může kdykoli a odkudkoli zařídit, co potřebuje, a lépe přesně vybrat, co mu vyhovuje, a snad se i promítlo do cen těchto služeb – u samoobslužných pokladen o ničem takovém nemůže být řeč.

Zákazník je zatěžován tím, že si musí pamatovat, jakou přesně si vzal housku, aby ji správně našel v seznamu, či se potýkat se špatně nalepeným čárkovým kódem, což ho obvykle nestojí míň, ale víc času, aniž by za to získal jakoukoli výhodu. Bylo by na místě, aby se úspory na personálu promítly když už ne do cen zboží jako kompenzace naší práce zadarmo, tak alespoň do navýšení platů zbývajícího personálu jako kompenzace horších pracovních podmínek.

Ale toho se s největší pravděpodobností nedočkáme. Je totiž jasné, že hlavní cílem veškerého nahrazování klasických pokladen těmi samoobslužnými je střednědobé šetření na výdajích a zvyšování marží a zisků.

Troufám si tvrdit, že zatímco u mnoha nových technologií se můžeme oprávněně přít, zda převažují jejich pozitiva nebo negativa, bilance samoobslužných pokladen je v tomto ohledu výjimečně jednoznačná. Naprosto jediní, kterým něco přinese, jsou společnosti vlastnící supermarkety. Pro nás ostatní znamenají nezaměstnanost, zhoršení pracovních podmínek, stres a ničím nekompenzovanou neplacenou práci navíc. Měli bychom se tedy zasadit o to, aby se „neočekávané zboží v taškové zóně“ ocitalo co nejméně – protože samoobslužné pokladny budeme, za maximální shovívavosti k personálu, či dokonce v součinnosti s ním, důsledně bojkotovat.

Jsou zároveň skvělou případovou studií pro přicházející digitalizaci. Jedná se o určitou technologickou změnu, která nás bezprostředně ovlivňuje v našem každodenním životě a jejíž důsledky nejsou tak abstraktní jako třeba potenciální manipulace daty o nás ze strany sociálních sítí. Cvičme si na takových příkladech naše kritické přemýšlení o proměňující se společnosti – je všechno prospěšná inovace, co nám je za takovou korporacemi prodáváno? Kdo z ní má prospěch a kdo ne? Jak se lze bránit? Bude se nám to bezpochyby ještě velmi hodit.

A co si myslíte vy? Diskuse (23 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Středa, 9.Října 2019, 12:36:14

ty jo, opravdu je při současné velikosti poptávky po pracovní síle potřeba bojovat za zachování těch nejhorších míst v hypermarketech vlastěných nadnárodními řetězci? A i kdyby chtěl někdo za každou cenu dělat pokladního nebo pokladní, na klasická místa za kasou stále nabírají například Lídl či Albert, a to dnes už ne za minimální, ale za mediánovou mzdu.

(p. s. podle mě je i práce dohlížeče u robotických pokladen lepší než samotná práce pokladního, protože člověk nemusí pořád myslet na to, kolik peněz vydává, a při eventuální chybě pak platit ze svého případné manko. Ale to jen na okraj, s hlavní myšlenkou to nesouvisí)

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Středa, 9.Října 2019, 12:43:16

já jsem tedy naopak mínění, že pokud chtějí, hypermarkety u nás část kas automatizovat, jak je to běžné v Británii či v USA, právě teď je z hlediska minimalizace negativních sociálních dopadů nejlepší doba, kdy to provést.

Kateřina Smejkalová - politoložka

replika Petr Jedlička Středa, 9.Října 2019, 13:35:30

Petr Jedlička: Snažila jsem se to myslím v textu popsat ve více nuancích a "sice" a "ale" - závěr je, jak to tak u sloupku bývá, nějaké radikální přiostření.
Ano, ta místa jsou prekérní - ale pracují na nich často lidé, kteří bez nich budou ve zřejmě ještě horší situaci. To musíme vzít v úvahu, i když já osobně bych vždycky radši lidi takové práce zbavila. Kromě toho se myslím, že ani při celkem vysokých slibovaných mzdách se supermarkety nevzdaly praxe agenturního zaměstnávání, takže ty mediánové mzdy neplatí zdaleka pro každého (viz reportáž Saši Uhlové).
Říkám, že optimální by bylo, kdyby se úspory využily aspoň pro zvýšení platů těch zbývajících - ale to se prostě nestane. Výrazně se jim zhoršily pracovní prostředky a nic za to.
Za této celkové situace na závěru trvám - bez automatických pokladen lepší než s nimi.

Ivo Horák - Praha 3

Středa, 9.Října 2019, 15:29:26

Je třeba řici, že určitý přesun práce z personálu na zákazníka je dávno běžnou a celkem přijímanou praxí. Týká se to už samotného nákupování v samoobsluze. Kolik musí člověk nachodit a nahledat se, než svůj konkrétní malý nákup pořídí? Pamatuji si ještě, jak doplnit benzín u pumpy, byla práce čerpadláře. Zatímco nákup s "poroučením si" v tradičním obchodě je mi docela příjemný, o načerpání benzínu bych se bavit asi spíš nechtěl.

Celkově ovšem nepatřím k těm, kteří automatizaci vítají. Samoobslužné pokladny jsem využil asi třikrát. Je mi milejší, když mi připeraví kávu třeba jen v nádražním bufetu, než abych si ji udělal sám v automatu. (Dřív se tomu bufetu říkalo automat.) Jsem také ochoten za podobný výsledek zaplatit člověku o něco více.

Ve filmu Vratné láhve ve své snad poslední roli hrál Pavel Landovský pracovníka ve výkupu. Scenárista Zdeněk Svěrák původně zamýšlel věnovat tomuto motivu či linii příběhu větší prostor, ale jeho syn Jan, režisér, mladší a modernější, byl proti. No, není to tak dávno, a kde ještě podáváte vratné láhve živému člověku?

Fakt je, že mladým to asi nevadí, ale starší lidé, a to na obou stranách pultu, si chtějí popovídat.

Na to však podnikatel nemá čas. Být každou chvíli u moře, to samozřejmě ano, ale aby mu bába blokovala pokladní, než si naskládá nákup do tašky, to by byl na sebe zlej. A včerejší. "Kdo chvíli stál, už stojí opodál!" (Lepší tedy bude lehnout si, třeba na pláž.)

Petrasek Milan - penzista

Bezbariérový nákup Středa, 9.Října 2019, 17:11:10

kdy poberete jakkoliv potřebného a opustíte prodejnu je již za dveřmi.
Jedinou bariérou bude překročený limit našeho konta a dosud nedořešené mrzutosti s postihem limitovaných konzumentů.
Zaměstnanci se pak mohou plně věnovat nekonečné škále jogurtů.....kreativně a volným pohybem bych dodal.

Alena Zemančíková - Brno

Středa, 9.Října 2019, 18:24:21

Musím říci, že samoobslužné pokladny přímo nesnáším, připadá mi, že obchodník přenáší svoji práci na mě. Když jdu unavená z práce nakupovat ( a to jsou mnohé mladší zákaznice, které doma čeká chystání večeře a úkoly s dětmi a rychle vyprat a kdoví co všechno, mnohem unavenější), očekávala bych, že mi v obchodě poslouží alespoň tím, že mi nákup spočítají. Proč mám ke všem povinnostem, které mi každodenní život přináší, ještě dělat sama sobě pokladní?

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Asi nakupuji na Marsu. Čtvrtek, 10.Října 2019, 09:12:7

"To člověku důvěrně koresponduje s dojmem, že v poslední době už na kasách potkával v podstatě výhradně starší ženy s cizím přízvukem."

------------------------------------------

V supermarketech v mém okolí (cca 20km) je poslední dobou na kasách téměř vždy nejméně jeden muž, často je jich i více. Při třech otevřených kasách tedy alespoň třetina mužů většinou spíše mladšího věku... Zdá se, že nám tu přibývají znevýhodnění muži.

(Těžko říci, zda je to vzhledem k převažujícímu genderovému složení zákazníků nějaký marketingový tah...)

Když ale přijedu do Prahy, je v supermarketu za pokladnou starší žena s cizím přízvukem...

Miroslav Melichar - sś učitel ve výslužbě

Sobota, 12.Října 2019, 18:44:29

Chodím převážně nakupovat do menší prodejny, kde je v provozu téměř vždy jen jedna pokladna. Pokladní často čte kod zboží na několik pokusů, někdy musí vzít jiný kus stejného zboží, aby kod načetla. Zlevněné zboží s pročlým datem spotřeby má vypsané na paíře a zadává kod ručně. Za těchto okolností většina zákazníků obsluhu pokladny sama nezvládne. Pokud jsou s automatickými pokladnami podobné problémy, pak jejich čas ještě nenastal. Ale samozřejmě přijdou a část zákazníků je bude vnímat jako výhodu. Zatím to ale vypadá, že jde o nevýhodu pro obě strany - zákazníky i zaměstnance.

Chystá se výrazné omezení nákupních akcí, které znamená zvýšení cen. Supermarkety by mohly s pomocí aut.pokladen tento dopad zmírnit a zachovat si tak určitou výhodu proti malým obchodům.

Nástup samoobsluh neznamenal přenesení práce prodavače na zákazníka - šlo hlavně o to, že začalo přicházet zboží balené, které jde vložit do regálu. Např. v klasické mlékárně prodavačka nalévala odměrkou mléko do přinesené konvičky nebo krájela 5 deka droždí z velkého bloku. Tato práce nebyla přenesena na zákazníka, tu převzal výrobce.

Jaroslav Hajek - Přisluhovač globálního kapitalismu, Mnichov

Takovéhle řeči Neděle, 13.Října 2019, 19:46:11

tu byly už v devatenáctém století. Nechceme stroje, berou nám práci. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala.

Pro své tvrzení, že samoobslužné pokladny nikomu kromě majitelů supermarketů nic nepřinášejí, neuvádí autorka žádné podklady. Já jsem tyhle pokladny zažil před pár lety ve švýcarském Coopu (do mého okolí Mnichova tato inovace dosud nedorazilo) a oceňoval jsem na nich ledacos. Nejen absenci front, ale také možnost si před zaplacením v klidu projít seznam položek (ano, paní Smejkalová, jsou i takoví, co nakupují podle seznamu), nebo třeba i možnost si přepnout terminál do angličtiny.

Samozřejmě samoobslužné pokladny nejsou zdaleka pro každého (taky všude pouze doplňují, nikoli nahrazují normální pokladny) a ta technologie je nová a nedokonalá, ale bojovat proti diktatuře pracovního trhu technologickým zpátečnictvím je nesmyslné.

Ivo Horák - Praha 3

V obecné rovině Neděle, 13.Října 2019, 23:31:14

Ať už tomu bylo v 19. století jakkoliv, tak v budoucnu se bez odolávání pokušením povolovat a umožňovat všechno, co je technicky možné, obejdeme jen stěží. Pokud nám tedy nebude všechno šumafuk. Hlavně je třeba si uvědomit, že staronové úvahy tohoto druhu jsou plně legitimní. Rozhodování rozhodně není věcí výhradně přímo zainteresovaných, na základě argumentu, že je to jejich právo a riziko. V některých případech znamená totiž spuštění nějakého procesu irreverzibilní záležitost s nežádoucími důsledky. "Dvakrát měř, jednou řež", říká se. "Radši dvakrát reglementovat než (zase) jednou věřit v neviditelnou ruku trhu.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pondělí, 14.Října 2019, 11:30:2

Není možné spouštět ireverzibilní procesy obojím způsobem (zákazem i povolením)?

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Jako ireverzibilní proces spuštěný zákazem Pondělí, 14.Října 2019, 18:16:36

vypadá třeba z dnešního pohledu nepochopitelné skoro kompletní zničení vlastního čínského loďstva za vlády dynastie Ming, někdy kolem roku 1470.

Jaroslav Hajek - Přisluhovač globálního kapitalismu, Mnichov

Dvakrát měř, jednou řež Pondělí, 14.Října 2019, 22:37:0

je jistě chvályhodná zásada, ale názor není měření. Některé vynálezy sice možná spustily nezvratné procesy s nežádoucími důsledky, ale to se zpravidla ukáže až po delší době, a navíc si nikdy není možné "pustit" alternativní historii bez onoho vynálezu, takže je k takovým předpovědím rozumné přistupovat s velkou dávkou skepse. Nenapadá mě ani žádný případ v historii, kdy se podařilo trvale zlepšit pracovní podmínky zaměstnanců omezením automatizace a inovací. Tudy cesta obvykle nevede, protože vynálezy se nedají dost dobře "odvynalézt".

Ivo Horák - Praha 3

Úterý, 15.Října 2019, 16:10:38

Ano, jsem asi trochu technopesimista. Např. co se týče možnosti řešit ekologickou krizi výlučně technologicky. Ne však zas tak docela, nedávno jsem tu třeba "pochválil" dokonce jaderné zbraně, že pomohly znemožnit sázení na vojenskou převahu. Jsem asi taky trochu staromilec, ale řekl bych, že jen v důsledku nebývalého a rostoucího tempem inovací. Posílat třeba tenhle příspěvek v obálce se známkou bych zrovna nechtěl.

Celkem chápu, že technický pokrok probíhá obdobně jako přírodní výběr. Postupuje metodou pokusu a omylu, k čemuž potřebuje reálný materiál. Není možno předjímat, kterým snažením se nelze dobrat klíčového pokroku.

Mluvil jsem proto výše o reglementaci, ne o zákazech. Nevidím důvod, proč by se např. zavádění samoobslužných pokladem nemohlo zatížit povinností poplatku, řekněme 100 tis. Kč za jednu, do fondu nezaměstnanosti.

Prostě při všem svém respektu k onomu přirozenému vývoji si nemyslím, že bychom neměli využívat nic z repertoáru taktiky a strategie. Možná právě jejím doceňováním získala třeba taková Čína nemálo na síle.

Dále vnímám, že podnikatelé mají příliš moci. Jak skrze politiku, tak přímo. Zatímco pouzí občané jí mají málo.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Panu Horákovi Středa, 16.Října 2019, 09:25:12

Podnikatelé mají podobné množství moci, jako kdysi združstevňovaní soukromí zemědělci. Netýká se to jen podnikatelů malých - například ani šéfové automobilek v Německu nevědí, co bude (podobně jako když čínský císař za vlády dynastie Ming nařídil likvidaci loďstva).

Píšete, že "není možno předjímat, kterým snažením se nelze dobrat klíčového pokroku". Co je to ale vlastně "klíčový pokrok"?

Ivo Horák - Praha 3

Pane Nusharte, Středa, 16.Října 2019, 22:56:8

jestliže si opravdu myslíte, že postavení podnikatelů se dnes vyznačuje obdobnou silou, jakou disponovali před skoro 70 lety právě združstevňovaní soukromí zemědělci, no..., pak se tedy v názoru na povahu soudobého socioekonomického systému neshodneme.

Podnikatelé jsou si samozřejmě konkurencí především navzájem. Musí také vyhovět legislativním i řekněme byrokratickým požadavkům, které nejsou v složité moderní společnosti docela "jak za krále Klacka".

Nemyslím si, že za všechno mohou firmy. Nesdílím třeba mínění G. Monbiota z článku na DR ohledně míry viny 20 největších korporací za emise skleníkových plynů. To je příliš jednostranné. Podobně by se dalo tvrdit, že za emise vyprodukované na území ČR může Mostecko a Ostravsko. Jde spíše o jejich prostřednictví.

Na druhé straně bych skoro řekl, že třeba pánové Babiš, Kellner, Bakala, Tykač nějakou tou mocí disponují, ne? V nižší míře se totéž týká tisíců a tisíců podnikatelů či firem. Bylo by to na dlouhé vyprávění, konkrétních příkladů bych zajisté svedl uvést velmi mnoho. Možná jich zmíním aspoň pár zítra nebo pozítří.

Jsou tu politici, kteří by šli proti podnikatelským zájmům? Jsou tu takové segmenty voličstva? Budují se dálnice a chystají železniční koridory, stavějí se průmyslové zóny a skladové haly proto, aby stará Blažková mohla jet k céři a mohla pro ni koupit nějaký dárek? Nebo pro zisky podnikatelů?

Je možné namítnout, že jde o národní hospodářství? Bejvávalo. Všimněme si třeba, že podniky nejsou téměř předmětem zpravodajství. Má to ovšem logiku, jsou to jejich soukromé podniky.

V "našem" kontextu šlo o moc zavádět technologické inovace. Je jasné, že dnes se nejedná o slabý mocenský nástroj, nýbrž o bič i marcipán. Kdo jím disponuje, především erár, nebo především soukromé subjekty? Který sektor se těší většímu respektu lidí?

Ano, co je to klíčový pokrok? Ve výše míněném kontextu je to třeba účinný lék. V obecném smyslu je to ovšem stav, kdy poměr moci jednoho podnikatele k jednomu z nás nebude již odpovídat poměru finančních prostředků, které máme k dispozici. Těmito svými prostředky na sebe nyní působíme trochu jako Země svou gravitací na nás a my svou gravitací na Zemi. Setsakramentský rozdíl.

Helena Zemanová - dálný východ od Prahy

Samoobslužnou pokladnu jsem zatím brala jako záchranu Čtvrtek, 17.Října 2019, 08:22:55

v situaci, kdy mám v košíku tři věci a u obsluhované pokladny se vine příšerná fronta lidí s plnými vozíky.
Pro takovou situaci /další podmínkou je, že poblíž postává zaměstnanec prodejny/ mám připravenou taktiku zvanou "blbka". Spočívá v tom, že se u té mašiny bezradně rozhlédnu a onoho zaměstnance poprosím o pomoc. Ještě se mi nestalo, že by se takto z pokladny "samoobslužné" nestala pokladna obslužná

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Čtvrtek, 17.Října 2019, 10:56:59

Popsaná strategie tedy poskytuje výhodu srovnatelné služby bez čekání. Zároveň poukazuje i na souvislost výhody s nerovnoměrnou distribucí informace a morálními zábranami.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pane Krupičko, Čtvrtek, 17.Října 2019, 16:51:47

názor lidí na vhodnost či nevhodnost samoobslužných pokladen je přece možné zjistit i bez vyvlastnění obchodu.

Jde ovšem o to, že ten názor nemusí být správný:-)
(Je totiž samozřejmě potřeba řídit se nikoliv většinovými - populistickými - názory, nýbrž názory správnými.)

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

No dobře dobře, pane Krupičko, Čtvrtek, 17.Října 2019, 22:21:31

tak si tedy klidně v rámci zachování svého zdravého rozumu rozhodněte prostřednictvím všelidového hlasování sovětů.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pátek, 18.Října 2019, 07:07:37

Když člověka trápí cizí maximální zisk, musí být pořád na....ý. Rozdáváním té na.....sti člověk nikoho nepotěší a k zachování zdravého rozumu to nepřispívá už vůbec.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Solidárního levičáka by nemělo trápit cizí bohatství, stejně jako ho netrápí cizí sexuální orientace. Pátek, 18.Října 2019, 08:05:1

Měly by ho naopak trápit předsudky většinové společnosti vůči bohatým, stigmatizace a odsuzování této menšiny.

Cílem kulturní levice proto musí být emancipace a integrace této dosud všemi opovrhované menšiny do společnosti - společnosti přátelské vůči všem. Každý má právo hledat své štěstí a svůj smysl života podle svého vlastního rozhodnutí a nikdo nikomu nemůže předepisovat, co tím smyslem být má a co jím být nemá.

Pavel Kolařík - informatik

Paní Zemanová uhodila hřebík na hlavičku Pátek, 18.Října 2019, 13:58:3

Jestli si dobře vzpomínám, tak u samoobslužných pokladen, které jsem viděl, bylo dokonce explicitně napsáno, že jsou určeny pro zákazníky s menším nákupem - řekněme do tří položek. A je to opravdu vítaná alternativa pro ty, kteří by se jinak museli doprošovat lidí s plnými vozíky ve frontě, jestli by je laskavě pustili s tím jedním mýdlem dopředu. A pokud by byli nesmělí a málo asertivní, tak by si prostě vystáli frontu.

Bývá myslím také skutečně pravidlem, že poblíž samoobslužných pokladen se zdržuje nějaký zaměstnanec prodejny (který by jinak musel sedět u kasy), a je připraven pomoci těm, kteří si se samoobslužnou pokladnou nevědí rady. A většinou má mezitím i tak nějakou práci, mezi regály je vždycky co dělat.

Čili: pro zákazníka je to alternativa, kterou může a nemusí použít, pro kmenové zaměstnance prodejny nepředstavuje žádné ohrožení.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.