„Šaroch mohl rozhodnout v rozporu s evropským soudem,“ říká senátor Wagenknecht

Zuzana Vlasatá

Senátor Lukáš Wagenknecht v rozhovoru pro DR upozorňuje na judikáty Soudního dvoru EU, kterými se podle dostupných informací státní zástupce Jaroslav Šaroch nezabýval při svém rozhodnutí zastavit trestní stíhání v případu Čapí hnízdo.

Vedoucí městský státní zástupce Martin Erazím v pátek 13. září rozhodl o zastavení trestního stíhání všech obviněných v kauze Čapí hnízdo. Uvedl, že se ztotožnil s právním názorem dozorového státního zástupce Jaroslava Šarocha. Ve svém zdůvodnění jako hlavní argument píše: „Provedené dokazování však vedlo k závěru, že Farma Čapí hnízdo podmínky definice malého a středního podniku splňovala. Opakovaně zmiňované propojení prostřednictvím řady akcionářů na úrovni rodinných příslušníků s koncernem Agrofert nehrálo při posouzení roli, neboť Agrofert a Farma Čapí hnízdo si vzájemně v podnikání nekonkurovaly ani nesjednocovaly svoji činnost na společném trhu.“

Jak jsme již psali: „Je možné, že shromážděná zjištění policistů opravdu nepostačují k tomu, aby byli Babiš a spol. za svůj podvod odsouzeni. Právo je v tomto nevyzpytatelné a úzkostlivě — alespoň v teorii — chrání obviněné před sebemenší možností mylného verdiktu.“

Jenomže veřejnost je k případu, kde Andrej Babiš opakovaně lhal a mlžil o svém vztahu k Čapímu hnízdu, přecitlivělá na sebemenší rozpory, otazníky či náznaky, že tu něco nehraje. Bývalá ústavní soudkyně a senátorka Eliška Wagnerová v Otázkách Václava Moravce tento dojem shrnula lapidárně: „Jestli to stálo na tom, jestli je něco malý nebo střední podnik, a čtyři roky o tom budu přemýšlet, to tedy pardon, to je velmi špatná vizitka pro stát.“

Ve čtvrtek 19. září dopoledne Městské státní zastupitelství v Praze text usnesení zveřejnilo, z velké části však začerněný.

V usnesení se píše, že se má za „prokázané“, že Andrej Babiš a Jana Mayerová, místopředsedkyně představenstva firmy Farma Čapí hnízdo, jednali „vědomě účelově“, aby získali evropskou dotaci pro malé a střední podniky. Nepodařilo se údajně ale prokázat, že Čapí hnízdo nebylo v době podání dotace až do uzavření smlouvy malým či středním podnikem. To jinými slovy podle Jaroslava Šarocha znamená, že nebyly naplněny znaky trestných činů dotačního podvodu a poškozování zájmů EU.

Dále se v dokumentu cituje o pozoruhodná výpověď svědků, dvou pracovníků banky HSBC, která poskytla farmě úvěr: „Podstatné bylo např. to, že výslechem svědků… byla v podstatě vyloučena pravdivost záznamů uvedených v materiálech banky o tom, že společnosti Agrofert a Farmy Čapí hnízdo byly v době projednávání žádostí o poskytnutí úvěru pro společnost Čapí hnízdo či v následné době čerpání úvěrů a jejich splácení v postavení mateřské a dceřiné společnosti.“ Oba dva bankéře se podařilo vyslechnout až více než rok po vydání usnesení o zahájení trestního stíhání, což se stalo v říjnu 2017.

Šaroch tedy konstatuje, že nastala „změna důkazní situace“. A tato změna pak měla vést k tomu, že se nepodařilo prokázat, že „obvinění Mayerová a Nenadál (bývalý předseda představenstva společnosti Farma Čapí hnízdo, pozn, red.) uvedli v žádosti o poskytnutí dotace nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčeli“. Ve zkratce tedy: „Opatřenými důkazy se nepodařilo vyvrátit tvrzení uvedené v prohlášení, že společnost Farma Čapí hnízdo byla v okamžiku podání žádosti malým a středním podnikem.“

Deník Referendum hovořil se senátorem a bývalým náměstkem ministra financí Andreje Babiše Lukášem Wagenknechtem, který se kauzou Čapí hnízdo dlouhodobě podrobně zabývá.

„Ten, kdo by měl finálně rozhodovat, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, může být kdykoliv odvolán vládou na návrh ministryně spravedlnosti Marie Benešové. To je jasný prvek převzetí státu. A to je špatně,“ říká Lukáš Wagenknecht. Foto archiv LW

Co říkáte na to, že státní zástupce Jaroslav Šaroch zastavil trestní stíhání v kauze Čapí hnízdo s poukazem na to, že: „Provedené dokazování vedlo k závěru, že Farma Čapí hnízdo podmínky definice malého a středního podniku splňovala. Opakovaně zmiňované propojení prostřednictvím řady akcionářů na úrovni rodinných příslušníků s koncernem Agrofert nehrálo při posouzení roli, neboť Agrofert a Farma Čapí hnízdo si vzájemně v podnikání nekonkurovaly ani nesjednocovaly svoji činnost na společném trhu.“

Podle mého názoru to může být v rozporu s výsledky rozsudků Soudního dvora EU. Velice stručně: otázka závislosti, tedy vztahu dceřiná a mateřská společnost, je zde de facto irelevantní. Podstatné je to, bylo-li Čapí hnízdo podnik takzvaně znevýhodněný — tedy takový, který k podnikání potřebuje dotaci.

Jaroslav Šaroch si podle mého názoru řekl přesně to, co evropské rozsudky nechtějí. A sice: byl to zkrátka malý či střední podnik a neprokázal jsem vazby mezi Agrofertem a Čapím hnízdem. Evropský soud ale říká, že se na věc nemáme koukat formalisticky, ale že máme posuzovat materiální stránku. Tedy na jedné straně ekonomickou znevýhodněnost a na druhé straně případnou ekonomickou závislost na větším podniku. Jde tedy o stupeň ekonomické integrace s velkým podnikem. Laicky řečeno, pokud malý podnik nemůže finančně existovat bez pomoci většího podniku, tvoří jeden podnik. Podaří-li se prokázat ekonomickou integraci malého podniku s velkým, je jedno, kdo oba podniky vlastní. Stojí to konkrétně v rozsudku z roku 2004, který se týká italské společnosti Solar Tech.

Píše se tam, že bankovní záruka je důkazem, toho, že podnik není znevýhodněný, tím pádem nepotřebuje dotaci. Když malé firmě dám jako velký podnik zakázky, zaručím jí příjmy, které by jindy nedostala. Podle tohoto i dalších judikátů evropského soudu z roku 2004 taková malá firma již tvoří jednu ekonomickou jednotku s velkým podnikem, i když se navenek může dál tvářit jako malý a střední podnik, jako tomu bylo u Farmy Čapí hnízdo.

Farma Čapí hnízdo nikdy nemohla bez Agrofertu ekonomicky přežít, a proto tvořila s Agrofertem jednu ekonomickou jednotku. V důsledku toho neměla nárok na dotaci pro malý a střední podnik. Z dosavadních informací nevíme, zda se pan Šaroch vypořádal s judikátem Soudního dvora EU, který se týká sporu o společnost Pollmeier, v němž se právě řeší otázka znevýhodnění a ekonomické integrace s velkým podnikem.

O co přesně jde?

Evropský soudní dvůr zde zcela jasně řekl, že jelikož malý a střední podnik je definice ekonomické entity, je proto nutné jako hlavní hledisko brát otázku, zda je posuzovaná firma ekonomicky znevýhodněna z důvodu své malé velikosti a zda z toho důvodu nemá přístup ke kapitálu, půjčkám či zakázkám. Neboť smyslem poskytování dotací malým a středním podnikům je kompenzace tohoto jejich hendikepu.

Dále zde stojí, že je potřeba posuzovat dílčí kritéria, jako je vlastnictví, obrat, počet zaměstnanců, velikost společnosti, konkurenci s jiným podniky, působení na stejném či sousedním trhu atd., a to vždy ve světle hlavního kritéria ekonomické znevýhodněnosti a možné ekonomické integrace s holdingem. Evropský soudní dvůr jasně řekl, že i kdyby všechna formální dílčí kritéria vymezující malý a střední podnik obsažená v Doporučení Evropské komise ohledně definice malých a středních podniků byla naplněna, ale daný podnik nebyl ekonomicky znevýhodněný, nelze takový podnik považovat za malý a střední podnik.

A konečně: z definice malých a středních podniků je potřeba vyloučit formální právní konstrukce založené na fiktivních převodech akcií či použití rodinných příslušníků jako vlastníků za účelem zakrytí skutečné ekonomické reality daného podniku.

V Šarochově usnesení stojí, že se má za „prokázané“, že Andrej Babiš a Jana Mayerová, místopředsedkyně představenstva firmy Farma Čapí hnízdo, jednali „vědomě účelově“, aby získali evropskou dotaci pro malé a střední podniky. Ale současně podle něj nebyly naplněny znaky trestných činů dotačního podvodu a poškozování zájmů EU.

Evropský soudní dvůr nemůže vykládat české trestní právo, to by měl udělat pan Šaroch. Pokud by se ale stalo, že se nevypořádal s výše uvedeným judikátem, pak se domnívám, že vykládá v rámci vypořádání se s dalšími judikáty Soudního dvora EU evropské právo v rozporu se Soudním dvorem EU. Toto dělat nemůže, bylo by to protiprávní. V rozsudku českého ústavního soudu stojí, že unijní právo má přednost před českým a rozsudky evropského soudního dvora jsou jeho závaznou součástí.

Co by měl pan Šaroch podle mého názoru řešit je úmysl konání v případě, že Farma Čapí hnízdo nebyla znevýhodněný podnik. A pro toto existují důkazy: Babišem podepsaná záruka za úvěr, zakázky za reklamu a další zakázky mezi holdingem a Čapím hnízdem. K tomuto by žádná skutečně znevýhodněná společnost neměla přístup.

Zaskočila mě ještě pasáž usnesení, kde stojí: „Podstatné bylo např. to, že výslechem svědků… byla v podstatě vyloučena pravdivost záznamů uvedených v materiálech banky o tom, že společnosti Agrofert a Farmy Čapí hnízdo byly v době projednávání žádostí o poskytnutí úvěru pro společnost Čapí hnízdo či v následné době čerpání úvěrů a jejich splácení v postavení mateřské a dceřiné společnosti.“

To je analogie ke slovenskému soudu o tom, zda byl Andrej Babiš estébák — kdy sami bývalí důstojníci Státní bezpečnosti měli potvrdit, že jím nebyl… Máme to chápat tak, že banka přiznává, že její prověřování podle zákona proti praní špinavých peněz bylo špatně? Co by na to řekla Česká národní banka coby regulátor?

Nepůsobí to, jako by ta banka kryla svému klientovi záda?

Ano. Ale de facto je to stejně irelevantní. Jestliže existuje dokument, v němž Andrej Babiš podepsal ručení mezi Čapím hnízdem a Agrofertem — je to dohoda o poskytnutí ručení. Pak je jedno, jestli tu byla mateřská a dceřiná společnost. Protože se jasně prokazuje propojení mezi Agrofertem, Andrejem Babišem a Čapím hnízdem. Tím se vracíme k tomu, že nejde o znevýhodněný podnik.

Jak coby senátor hodnotíte politickou rovinu případu?

Ten, kdo by měl finálně rozhodovat, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, může být kdykoliv odvolán vládou na návrh ministryně spravedlnosti Marie Benešové. To je jasný prvek převzetí státu. A to je špatně.

Rozhodovat může i soud, ale taky nemusí, pokud se k němu případ nedostane. Státní zástupce je součást výkonné moci. Zatím se mi zdá, že se tady hraje jakási zpravodajská hra — státní zastupitelství vypouští informace, které nestačí k tomu, abychom si mohli udělat celkový obrázek. Celé to bohužel vyvolává další a další pochybnost. Bez kompletní znalosti Šarochova usnesení nemůžeme nic než spekulovat.

A jsou pro vás zveřejněné argumenty pana Šarocha, ve světle toho, co sám říkáte o judikátech evropského soudu, srozumitelné?

Nejvíc problematické se mi zdá to, že státní zástupce konstatuje ve svém odůvodnění, že období, odůvodněné pro posouzení případu z pohledu trestní odpovědnosti, je omezeno vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace, respektive uzavřením smlouvy o poskytnutí dotace. Již v této době bylo podle mě zřejmé zejména na základě ručení holdingu za úvěr, že žadatel není znevýhodněným subjektem, který proto nemohl být nezávislý a nemohl splňovat podmínky pro udělení dotace. Toto zcela jasně potvrdil ve své ustálené judikatuře evropský soudní dvůr, například ve věci Pollmeier Malchow z října 2004.

I přesto státní zástupce vyhodnotil, že je to v pořádku a případ zastavil, aniž by zmíněný rozsudek zohlednil. Jeho tvrzení představuje podle mého názoru protimluv, který nemá racionální opodstatnění. Doufám, že se zejména tímto bude zabývat nadřízené státní zastupitelství při přezkoumání zákonnosti důvodů pro odložení.

ZUZANA VLASATÁ

    Diskuse
    JP
    September 19, 2019 v 15.02
    Ty judikáty Evropského soudního dvora ale opravdu nemusí mít (a nejspíše také nemají) žádnou relevanci pro daný proces v rámci české justice.

    Ty evropské soudní výroky se totiž zjevně týkaly pouze ryze f a k t i c k é h o stavu věci; ale t r e s t n í právo vyžaduje ještě něco navíc, a to sice ú m y s l.

    To Šarochovo usnesení hovoří celkem vzato jasně: ano, Babiš jednal "účelově", to jest manipuloval své firmy s jasným záměrem získat evropské dotace; ale nepodařilo se dokázat mu, že by si v dané chvíli byl vědom toho, že tato jeho manipulace překročila hranice toho, co bylo v dané situaci ještě právně únosné. Zkrátka: rozsudky z oblasti práva civilního opravdu nelze bez dalšího přenášet do oblasti práva trestního.

    Takovéhoto "manipulativního jednání" je celá komerční sféra víceméně plná; ale v té nepřehledné změti rozličných právních předpisů a kliček jenom velmi zřídka (a krajně obtížně) je možno prokázat přímý úmysl, a tedy trestní odpovědnost.

    Jinak řečeno: to zastavení trestního stíhání Babiše m ů ž e být z ryze trestněprávního hlediska naprosto v pořádku.

    Možná také ne; ale to my - ti kdo nejsme dopodrobna seznámeni se všemi detaily - nevíme, a vědět nemůžeme.

    Musíme ještě počkat, co na to všechno řeknou Bradáčová a Zeman. Pokud i oni to zastavení Babišova trestního stíhání odsouhlasí - pak bych se osobně klonil k názoru, že toto zastavení bylo (v uvedeném trestněprocesním smyslu) v pořádku. Že tedy něčeho více nebylo možno reálně dosáhnout.
    JN
    September 20, 2019 v 11.11
    Posuzování malosti malého podniku podle toho, zda je či není znevýhodněný,
    přičemž neznevýhodněný malý podnik není malý, pokud není znevýhodněný, se zdá být poněkud problematické. Mohl by tak vlastně vzniknout dojem, že kapitalismus už padl.

    Abychom se vyhnuli nejasnostem při poskytování dotací znevýhodněným malým podnikům, které by tak mohly být zvýhodněny, takže by nebyly malé, mohli bychom za rozhodující kritérium malosti místo diskutabilní znevýdněnosti považovat bankrot a zvýhodňující dotaci určenou znevýhodněným poskytovat až teprve podnikům bankrotujícím. Aby nedošlo k přesycení trhu toaletním papírem, je pak nutno v rámci hospodárného zacházení s dotačními prostředky tento mechanismus doplnit ještě o plánovací komisi, která by počet bankrotů v jednotlivých odvětvích podle aktuálních hospodářských potřeb pečlivě plánovala.
    JP
    September 20, 2019 v 11.43
    Zemanova garance abolice ve prospěch Babiše
    K nejnovějšímu vývoji celé kauzy - tedy k tomu, že prezident Zeman (v naprostém rozporu se svými předvolebními sliby) veřejně vyhlásil, že v případě obnovení trestního stíhání Babiše on toto stíhání zastaví svým aboličním rozhodnutím:

    Před nedávným časem jsem v souvislosti s kauzou jednání (a tahanic) o nového ministra kultury napsal, že jednání hlavních aktérů je možno vysvětlit jenom tichou "gentlemanskou" dohodou mezi Zemanem a Babišem:

    "Já tobě pomůžu zbavit se Šmardy, a ty mně pomůžeš zbavit se trestního stíhání!"

    No, a o krátký čas později: Šmarda je odstaven, a Zeman dává veřejnou garanci, že Babiš se definitivně nemusí bát žádného trestního stíhání...

    "Kuhhandel", říká se něčemu takovému v Německu. Volně přeloženo: "kšefty s dobytkem"...
    JN
    September 20, 2019 v 19.57
    Panu Poláčkovi
    Zeman je gentleman.
    JK
    September 20, 2019 v 23.35
    Pavlu Krupičkovi
    A proto taky jediný možný způsob, jak politicky porazit Babiše, je použití politických prostředků. Pokoušet se o to pomocí orgánů činných v trestním řízení je přinejmenším pošetilé. (Čímž se nepokouším tvrdit, že nemá být souzen a odsouzen, jestliže je vinen. Nicméně nebýt Babiš ústavní činitel, z těch orgánů by po takové šarádě à la Čapí hnízdo nejspíš neštěkl ani pes...)
    JP
    September 21, 2019 v 11.39
    Pan Kalous: jak se to vezme. Bezprostředně máte samozřejmě pravdu; jedna část levice se až příliš fixovala na tu Babišovu trestní kauzu, a teď musí strávit otřes z vlastní porážky. Babiše je nutno v prvé řadě "znemožnit historicky", nikoli (pouze) trestněprávně.

    Na straně druhé: právě takovéto kauzy - a způsob jejich řešení či neřešení - vždy nějakým směrem posune to, čemu se říká "politická kultura". A jestliže Babiš z dané kauzy - jak to tak vypadá - vyklouzne se zdravou kůží, pak to bude pro příště výzva a pozvání pro všechny další "babiše", aby se chovali podobným způsobem.

    Zatímco když se takovýmto vychytralcům včas přiskřípnou prsty - pak i to je jasný signál pro všechny případné následovníky, že jim opravdu není všechno dovoleno.
    JP
    September 21, 2019 v 11.44
    Pan Nushart: tak s tím "gentlemanem" jste to trefil opravdu dokonale...
    JK
    September 21, 2019 v 11.58
    Josefu Poláčkovi
    "... jedna část levice..."
    Tady opravdu nejsme v USA, abychom čistokrevné liberály museli nazývat levicí... Skutečná levice je v Čechii v agónii a vůbec není jasné, zda nebo v jaké formě tu agónii přežije. Jejím poznávacím znakem rozhodně není volání po soudním potrestání Babiše.
    PK
    September 22, 2019 v 8.42
    Únos Babišova syna na americkém webu senzací