Vláda navýšila kvóty pro pracovníky z Ukrajiny. Zaměstnavatelé krok vítají

Kapacita Režimu Ukrajina vzroste z dnešních necelých dvaceti na čtyřicet tisíc žádostí o zaměstnaneckou kartu ročně, rozhodla vláda. Podle ministerstva zahraničních věcí jde o jediné řešení, jak pro český trh práce zajistit pracovní sílu.

(jg)

03.06.2019 18:00

Nz6_8098

Kapacita Režimu Ukrajina byla od roku 2016 navýšena již čtyřikrát. Původně program začínal na třech tisících šesti stech žádostech ročně. Foto ÚV ČR

Vláda Andreje Babiše (ANO) na svém pondělním zasedání na návrh ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka (ČSSD) rozhodla o zdvojnásobení roční kvóty pro zaměstnance z Ukrajiny, kapacita takzvaného Režimu Ukrajina se zvýší ze stávajících necelých dvaceti na čtyřicet tisíc žádostí o zaměstnaneckou kartu. Program oproti minulým letům nově stanovuje závazné mzdové kritérium, a to na úrovni 1,2 násobku zaručené mzdy odpovídající příslušným skupinám prací, tak jak je vymezuje nařízení vlády o minimální mzdě.

„Jde o reakci na situaci na českém trhu práce a problémy českých zaměstnavatelů se získáváním pracovní síly. Česká republika se nachází v období ekonomické expanze a nízké nezaměstnanosti. Nedostatek pracovníků se stává jednou z bariér dalšího růstu,“ zdůvodnil navýšení kvót Černínský palác s tím, že řízená ekonomická migrace představuje prakticky jediné řešení, jež je schopno zajistit potřebnou pracovní sílu v krátkém časovém horizontu.

Z pravidelné analýzy zaměstnanosti a nezaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že zaměstnavatelé v minulém roce nabízeli přes dvě stě pětaosmdesát volných pracovních míst. Úřady práce evidovaly zhruba dvě stě čtyřicet tisíc uchazečů o zaměstnání, což je téměř o šestasedmdesát tisíc méně než než na konci roku 2017 a současně jde o nejnižší hodnotu za posledních dvaadvacet let.

Nové mzdové pravidlo

Novinkou v podmínkách Programu, který funguje od roku 2016, kdy začínal s kapacitou tří tisíc osmi set žádostí ročně, je stanovení výše zmíněného mzdového kritéria. Tento institut v rámci mezirezortního připomínkového řízení podpořila ministerstva vedená ČSSD – s výjimkou rezortu zemědělství v čele s Miroslavem Tomanem (ČSSD) –, Českomoravská konfederace odborových svazů ale také Svaz průmyslu a dopravy České republiky.

„S ohledem na prioritní požadavek na navýšení roční kvóty, zrychlení procedury přijímání zahraničních pracovníků – včetně navrhované možnosti zkrácení testu trhu práce v případě nízké nezaměstnanosti –, zamezení přetahování zaměstnanců a vyvarování se nařčení z podpory dovozu levné práce, zavedení mzdového kritéria nadále podporujeme,“ uvedl největší ze zaměstnavatelských svazů.

Proti se naopak postavila Hospodářská komora. „Jde o diskriminační pravidlo, jehož negativní dopad pocítí nejvíce malí a střední podnikatelé, pro které je stále obtížnější být konkurenceschopnými oproti velkým firmám,“ konstatovala Komora. A dodala, že i přes zvýšení kvót pro pracovníky z Ukrajiny bude v polovině tohoto roku na českém trhu práce chybět kolem půl milionu lidí, což výrazným způsobem poškodí nejen firmy, ale celou českou ekonomiku.

Levná pracovní síla

Přestože Českomoravská konfederace odborových svazů nakonec se schváleným zněním materiálu souhlasila, její předseda Josef Středula Deníku Referendum řekl, že současné „nahánění zahraničních pracovníků“ považuje za přehnané. „Vláda se zajímá jen o zaměstnance ze států s nízkou cenou práce. Česká republika ale nebude investičně vzkvétat, když tu budeme mít levnou pracovní sílu,“ doplnil.

Podle odborového předáka je dále třeba, aby zahraniční pracovníci byli řádně informováni o české pracovně-právní legislativě. „Dnes si těžko lidé z Ukrajiny přečtou v jazyce, kterému porozumí, například nařízení vlády o minimální mzdě,“ podotkl. „Když už se politická reprezentace rozhodla lákat do země lidi ze zahraničí, tak musí zajistit, aby je nikdo nezneužíval. Aby nakonec nepracovali za příliš nízké mzdy,“ doplnil.

Z údajů Českého statistického úřadu za rok 2017 vyplývá, že průměrný plat Ukrajinců ,kterých v České republice žije téměř sto dvacet tisíc, je zhruba o šest tisíc korun nižší než českých občanů. V případě průměrné mzdy pak rozdíl činí ještě o tisíc korun více. Hůře na tom jsou jen státní příslušníci Mongolska a Vietnamské socialistické republiky.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.