Britští konzervativci vybírají nástupce Mayové. Zájemců je přehršel

Uchazečů o vedení britské Konzervativní strany a potažmo celé vlády po katastrofálních evrovolbách přibývá. Za favorita je považován Boris Johnson, konkurovat mu ale může ještě tvrdší zastánce brexitu nebo naopak umírněnější kandidáti.

Britští konzervativci týden po katastrofálním devítiprocentním zisku ve volbách do Evropského parlamentu intenzivně řeší, kdo nahradí v čele strany a potažmo celé vlády dosluhující premiérku Theresu Mayovou. Ta ještě před samotným hlasováním v očekávání volebního propadáku a po opakovaných porážkách v Dolní sněmovně oznámila, že k 7. červnu skončí ve funkci.

Rozděleným toryům se sice na jednu stranu ulevilo, že jsou u konce dlouhé měsíce trápení Mayové o prosazení její dohody o brexitu. Na druhou stranu však čelí divokému souboji, kdy se o nástupnictví přihlásilo tolik více i méně známých zájemců, že prominentní straníci varují před „chaosem“. Právě toto slovo použil dlouholetý ministr práce a sociálních věcí a bývalý šéf strany, Ian Duncan Smith.

„Nikdy jsem neviděl, že by se hlásilo tolik lidí. A může jich být ještě víc,“ řekl ve čtvrtek Smith médiím. A v předpovědi se nemýlil: jen o den později se přihlásil další, v pořadí již dvanáctý kandidát, kterým je poslanec a bývalý náměstek pro imigraci Mark Harper.

Dosud přihlášení kandidáti. Zleva: Andrea Leadsomová, Rory Stewart, Dominic Raab, Matt Hancock, Boris Johnson, Michael Gove, Jeremy Hunt, Mark Harper, Esther McVeyová, Sajid Javid, James Cleverley a Kit Malthouse. Foto agenturní zdroje

Uchazečů je v tuto chvíli již tolik, že členové zodpovědné komise uvažují o zpřísnění pravidel a navýšení počtu požadovaných podporovatelů. Kandidovat na předsedu totiž zatím může kdokoli, pro koho se veřejně vysloví alespoň dva konzervativní poslanci. Podle Nigela Evanse, člena vedení zmíněné komise, motivují nízká kritéria relativně neznámé politiky, aby se svou kandidaturou „ucházeli o [budoucí] posty ve vládě“.

Poslanci v Dolní sněmovně následně postupným hlasováním vyberou dvojici, jež se o předsednictví utká v přímé volbě mezi zhruba 160 tisíci členy Konzervativní strany. Naposledy z tohoto procesu vzešla v roce 2016 vítězně Theresa Mayová, na hlasování členů ale vůbec nedošlo, protože její nejsilnější konkurentka a šéfka vlády ve Sněmovně Andrea Leadsomová na poslední chvíli odstoupila.

Ohrožený favorit

Leadsomová se mimochodem letos o pozici uchází znovu. Za favorita je ovšem považován někdo jiný, bývalý starosta Londýna a posléze ministr zahraničí Boris Johnson, který se dlouhodobě pasuje do pozice zastánce odchodu z Evropské unie za každou cenu. Potvrdil to i těsně po prohraných volbách do Evropského parlamentu, kdy prohlásil, že pokračování v současném lavírování bude pro konzervativce znamenat odstavení od moci.

„Jedinou možností, jak se tomu vyhnout, je naplnit výsledky referenda z roku 2016 a odejít z Evropské unie,“ napsal pro deník The Daily Telegraph, na jehož stránkách se v začátcích kariéry proslavil právě kritickými texty vůči EU. „A musíme to udělat pořádně – ne s pomocí jakési ubohé napodobeniny brexitu, ale jasně a rozumně. Tak, že budeme moci jako jiné nezávislé státy určovat naše vlastní cla a zákony.“

Johnson slibuje, že pod jeho vedením Británie opustí Evropskou unii k 31. říjnu, ať už s ní dosáhne dohody nebo nikoli. Tato vidina evidentně děsí umírněné konzervativní politiky, kteří v podstatě spustili organizovanou kampaň s cílem zabránit, aby se Johnson ocitl ve finální dvojce. Od oznámení kandidatury jej veřejně kritizoval třeba ministr spravedlnosti David Gauke a jeho kolega stojící v čele ministerstva pro mezinárodní rozvoj Rory Stewart, jež na stránkách médií varovali před ničivými hospodářskými dopady brexitu bez dohody.

Poslankyně a náměstkyně ministerstva kultury Margot Jamesová pro změnu upozornila na Johnsonovu údajnou „neschopnost vykonávat veřejný úřad“ kvůli urážlivým komentářům na adresu podnikatelů obávajících se důsledků neuspořádaného odchodu z Evropské unie. Jiní konzervativci poukazují na Johnsonovy kontroverzní výroky mimo jiné na adresu muslimů a objevují se spekulace, že by snad někteří poslanci byli v případě jeho výhry ochotni stranu opustit a dokonce hlasovat pro vyslovení nedůvěry nové vládě.

Umírněná konkurence
Nechuť k takzvanému tvrdému brexitu sdílí také několik významnějších Johnsonových protikandidátů. Kupříkladu jeho nástupce ve funkci ministra zahraničí Jeremy Hunt označil prosazování odchodu bez dohody za „politickou sebevraždu“ a prohlásil, že má dost zkušeností na to, aby „proplul mezi Scyllou a Charybdou v podobě brexitu bez dohody nebo žádného brexitu“.

Hunt podobně jako Theresa Mayová v referendu v roce 2016 podporoval setrvání v EU, což by mu mohlo v současném souboji uškodit. V podstatě stejný postoj má další bývalý odpůrce brexitu, ministr zdravotnictví Matt Hancock, podle něhož kvůli negativnímu postoji přesvědčivé většiny členů Dolní sněmovny odchod bez dohody „nebude možný, ať se stane premiérem kdokoli“.

Naopak ministr životního prostředí Michael Gove trvá na tom, že tvrdý brexit „musí zůstat na stole“ pro účely dosažení výhodnější smlouvy s Evropskou unií. Gove patřil v době osudového referenda po boku Johnsona mezi klíčové zastánce vystoupení z EU a jednu dobu mu dokonce vedl kampaň na předsedu. Pak ale otočil, ohlásil vlastní kandidaturu do nejvyšší stranické pozice a v podstatě pohřbil Johnsonovy šance na to, že by se stal premiérem. Nyní mu chce konkurovat znovu.

Strašák Raab

Všichni výše zmínění kandidáti mají slušnou šanci stanout koncem července v čele Konzervativní strany a tedy i celé britské vlády. Z hlediska bookmakerů i četných průzkumů mezi členy strany je ve hře také například ministr vnitra Sajid Javid, který se vypracoval z chudé rodiny pákistánského řidiče autobusu a stal by se prvním předsedou významné politické strany v Británii asijského původu.

Černým koněm a skutečnou noční můrou pro umírněné konzervativce je ovšem Dominic Raab, jenž měl v loňském roce několik měsíců na starosti ministerstvo pro brexit, než z něj rezignoval na protest proti dojednané dohodě. Raab nejenže obhajuje odchod z Evropské unie bez dohody, ale navíc v případě nutnosti i proti vůli parlamentu, jenž předtím opakovaně k tomuto scénáři vyjádřil svůj odpor.

Na domácí politické scéně je kromě toho považován za velmi konzervativního i v rámci Konzervativní strany, když obhajuje větší roli soukromých společností ve veřejném školství a zdravotnictví, útočí na feministky jako na „ohavné fanatičky“ a navíc má blízko k popíračům klimatické změny. Z tohoto důvodu se v posledních týdnech někteří jinak kritičtí konzervativní poslanci údajně začali smiřovat s vidinou premiérství Borise Johnsona, který by mohl stejně jako Raab zapůsobit na voliče odpadlé k Nigelu Farageovi a jeho Brexit Party, a zároveň nezastává silně ideologické pozice.

„Máme na výběr buď mezi hodnotově liberálním starostou Londýna Borisem, který je proti rozšiřování letiště Heathrow a pro životní prostředí, nebo Raabem s jeho podivnými poznámkami o potratech,“ citoval server Business Insider bez uvedení jména člena nedávno zformované skupiny umírněných konzervativních poslanců. Jiní vlivní straničtí funkcionáři jako ministr financí Philip Hammond nicméně dávají najevo, že se pokusí v poslaneckém klubu zablokovat postup jakéhokoli zastánce tvrdého brexitu před lidové hlasování.

Jak stranický souboj dopadne, je v tuto chvíli v podstatě nemožné předvídat, protože počet kandidátů se ještě může do druhého červnového týdne zvýšit, nebo naopak vinou změny pravidel snížit a velkou roli sehrají plánované televizní debaty. Co se samotných poslanců týče, nadpoloviční většina z 313 se dosud pro nevyslovila pro nikoho. S devětadvaceti konzervativními členy Dolní sněmovny na své straně vedl v pátek Jeremy Hunt, těsně za ním následoval Boris Johnson (28), Michael Gove (27) a s větším odstupem pak Dominic Raab (22) a Sajid Javid (17).

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Změna pravidel Úterý, 4.Června 2019, 22:05:57

A komise dohlížející na volbu skutečně k zvažovanému zpřísnění pravidel přistoupí -- kandidáti budou nově podřebovat souhlas ne dvou, ale osmi poslanců. K tomu, aby přestáli první hlasovací vlnu prvního (parlamentního) kola, budou uchazeči potřebovat nejméně 17 hlasů, na druhé pak 33. Za favority jsou po avízu této změny považováni Boris Johnson, Michael Gove a Jeremy Hunt. Na 140 poslanců se ovšem ještě stále nevyslovilo.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.