Heidelberg Cement trápí Stříbrnou Skalici lomem. Stát i Duka mu jdou na ruku

Obec Stříbrná Skalice strádá vinou kamenolomu, který těžaři dobře známou salámovou metodou postupně rozšiřují, za blahosklonné asistence selhávajících orgánů státní správy, a dokonce i katolické církve.

Matej_senft_profilova_foto

Matěj Senft

08.05.2019 11:24

„Když jsme se vrátili z práce, našli jsme rozbité talíře na poličce v kuchyni. Zeptala jsem se řemeslníků, kteří u sousedů od rána pracovali, a ti mi potvrdili, že byl včera odstřel. Prý byl strašně velký, hotové zemětřesení. Jak je možné, že takhle odstřelují a poškozují majetek? Navíc my máme v zemi nádrž s plynem, kterým vytápíme. Nechci ani domyslet, kdyby se při takovém otřesu poškodily nebo pohnuly trubky, které nám vytápí barák,“ napsala nejmenovaná občanka v dubnu tohoto roku stížnost na obecní úřad ve Stříbrné Skalici. Nebyla jediná, kdo se obrátil na své zastupitele s podobným problémem.

Stříbrná Skalice, vesnička se zhruba čtrnácti sty obyvateli, místní ji nazývají „nejbližší zapadákov od Prahy“. Nachází se v rekreační oblasti Posázaví asi hodinu cesty od hlavního města. Místo má bohatou historii zahrnující stavbu – a později také dobytí – hradu, tažení husitů i těžbu stříbra v době středověku. Dolování skalických kopců pokračuje i v současnosti.

Vrchol těženého kopce Čapíku
V místě vstupu do jedné ze starých štol na břehu Sázavy, v části vesnice zvané Marjánka, započala v padesátých letech minulého století nová těžba stříbrnoskalického kopce Čapík. Tentokrát už nešlo o stříbro, nýbrž o stavební kámen, jmenovitě o křemenný diorit, který se používá primárně při stavbě silnic. Ložisko je navíc spíše než zásobami materiálu významné především lokalitou. Kamenivo lze dovážet do blízké Prahy.

V šedesátých letech se v místním kamenolomu těžilo až 450 tun denně. Teprve v osmdesátých letech množství vytěženého materiálu lehce ubylo pod tehdejším vlastníkem, národním podnikem KNV Silnice Čáslav, který vypracoval plán těžby až do roku 2050.

Zvuky strojů utichly na jaře 1991, kdy bylo lámaní kamene zastaveno pro nedostatečnou poptávku. O dva roky později se ovšem Stříbrnou Skalicí znovu rozduněly otřesy, tentokrát pod vedením těžební firmy Krofian z Hradce Králové. Tehdy také zazněly první hlasité stížnosti ze strany chatařů. „Nejvíce se bojíme ztráty vody. Ty studně byly drahé,“ zněla jedna z připomínek.

S nespokojeností usedlíků se od roku 1994 potýkala i firma Lafarge Kamenivo, která uzavřela smlouvu na pronájem lomu na dalších patnáct let. Tu ovšem na začátku července 2002 převzala akciová společnost Hanson z Velké Británie.

Protestní hlasy občanů průběžně nabíraly na síle, až 24. srpna 2007 vzniklo „Občanské sdružení pro ochranu přírody, krajiny a rozvoj zdravého kulturně společenského života Stříbrnoskalicka“. Jeho členové reagovali na pasivitu obce ve věci těžby peticí. Získali pod ni 1135 podpisů, tedy většinu místních obyvatel.

V reakci na aktivity občanského sdružení se 21. ledna 2010 uskutečnilo jednání s Karlem Lorkem, zástupcem nové těžařské firmy Českomoravský štěrk, spadající pod nadnárodní HeildebergCement se sídlem v Německu. Původní společnost Hanson zanikla o rok dříve v důsledku fúze s Českomoravským štěrkem.

Českomoravský štěrk patří v České republice mezi největší výrobce kameniva: provozuje čtrnáct kamenolomů a jedenáct pískoven. „Po obsáhlé diskuzi jsme se dohodli na několika opatřeních, která mají zajistit odpovídající zabezpečení provozu těžké techniky a snížení prašnosti v obci. Z těchto opatření jsou dodneška dodržována jen některá. Už v lednu 2010 byli zástupci občanského sdružení ubezpečeni, že firma Českomoravský štěrk nemá v úmyslu překročit vrchol Čapíku a narušit tak krajinný ráz,“ uvádí Marie Studničková, členka Okrašlovacího spolku, který vznikl z původního občanského sdružení.

Poslední velké změny v soudobé historii lomu nastaly roku 2011 s podpisem nové smlouvy, která zvýšila roční nájem, uložila firmě dodávat kamenivo pro potřeby obce v hodnotě sto tisíc korun ročně a limit roční těžby se zastavil na 130 000 tunách.

Boj občanského sdružení neustával až do 29. července 2012, tedy dne, kdy byly uvedeny v provoz zrestaurované varhany v místním kostele sv. Jakuba Většího. Českomoravský štěrk na ně přispěl čtyřiceti tisíci korunami. Jeden z členů sdružení tehdy příspěvek od firmy považoval za krok k usmíření veřejného mínění. Jisté je, že situace poté na několik let téměř zcela utichla.

Heidelberg Cement se bojí EIA
Nová jednání o budoucnosti lomu započala teprve na podzim minulého roku, nedlouho po volbách, kdy v zastupitelstvu Stříbrné Skalice ve většině zasedla ekologicky orientovaná Vize pro Skalicko. Starostou se stal Miroslav Šmied a místostarostou Martin Valenta. 

8. října. 2018 přišla na obec z Odboru životního prostředí a zemědělství žádost o vyjádření názoru k požadavku společnosti Českomoravský štěrk o pokračování hornické činnosti v dobývacím prostoru Stříbrná Skalice. Požadavek obsahoval rozšíření plochy lomu o skoro tři hektary, snížení vrcholu místního kopce Čapíku o dvacet metrů. Doba těžby pak byla stanovena na dalších sedmačtyřicet let, s rekultivačními pracemi by se začalo nejdříve roku 2067.

O dva měsíce později – 6. listopadu 2018 – bylo z podnětu nových zastupitelů zařazeno na jednání zastupitelstva přijetí usnesení, které požaduje posouzení vlivu těžby na životní prostředí procesem EIA. Tento proces je definován v zákoně. Píše se zde: „Smyslem je zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit předpokládané vlivy připravovaných záměrů na životní prostředí a veřejné zdraví ve všech rozhodujících souvislostech. Cílem procesu je zmírnění nepříznivých vlivů realizace na životní prostředí.“ Žádost byla doručena na ministerstvo životního prostředí 11. listopadu 2018, tedy v den posledních možných námitek.

V žádosti byla uvedeno množství důvodů k přezkoumání činnosti firmy. Prvním problémem je velký zábor lesních pozemků. Na lesy ve své jurisdikci je obec obzvláště hrdá. Ostatně příjmy z nich se pohybují v řádech statisíců – přesné číslo závisí na daném roce a četnosti těžby –, často o několik desítek tisíc překračují kompenzační a nájemní částku za fungování kamenolomu, jak uvedl starosta obce na nedávném zasedání. Přesná čísla však nesdělil.

Žádost o přezkoumání vlivů na životní prostředí podal také Okrašlovací spolek. Ten v dokumentu mimo jiné uvádí: „V uvolňovaném prachu z těženého amfibolitu – patřícího do skupiny metamorfovaných hornin – jsou obsaženy látky, které jsou pro člověka karcinogenní.“ Podle místní lékařky Jaroslavy Chudobové je ve Stříbrné Skalici oproti okolním obcím zvýšený výskyt rakovinových onemocnění. Na tuto skutečnost upozorňovala orgány hygienické služby.

Důkladné šetření možných příčin, včetně vláknitých prachů, případně zvýšené radioaktivity nebylo provedeno. Tvrzení o karcinogenním vlivu zmíněných hornin vyvrací geologická studie předložená firmou Českomoravský štěrk.

Píše se v ní: „Na ložisku Stříbrná Skalice nebyly zjištěny žádné z rizikových minerálních fází azbestu a nebyly zjištěny ani procesy, které by mohly takové minerální fáze produkovat.“ Nezávislé přezkoumání požadované okrašlovacím spolkem nikdy neproběhlo.

V reakci na proces EIA však společnost stáhla svůj původní návrh na rozšíření dobývacího prostoru a rozhodla se jej přepracovat. Učinila tak dříve, než vůbec započalo šetření ze strany ministerstva životního prostředí. Tím se rozjela série nových jednání.

Odbor životního prostředí v Říčanech i kardinál jdou na ruku těžařům
Na začátku tohoto roku předložila firma Českomoravský štěrk upravený návrh. Stojí v něm, že těžební prostor by se měl rozšířit o přibližně 0,8 hektaru a trvat dalších patnáct let. Odbor životního prostředí v Říčanech v reakci na to již nepožaduje přezkoumání procesem velká EIA.

Argumentuje, že: „…bude zachována pohledová část lesního či dřevinného porostu. Vliv upraveného rozsahu těžby dle vyjádření projektanta, architekta, který byl na předběžném projednání na odboru životního prostředí přítomen, je nízký.“ Místostarosta obce Martin Valenta shledává v jednání odboru pochybení a připravuje oficiální stížnost.

Není jediný, komu se běh věcí nelíbí. Jeden z pozemků, který má skončit v jámě lomu, je ve vlastnictví Římskokatolické církve. S žádostí, aby nedal souhlas s odpordáním, se vydali loni na podzim starosta spolu s členkou okrašlovacího spolku Marií Studničkovou také za kardinálem Dominikem Dukou.

Kardinál přislíbil, že udělá, co bude v jeho silách, aby si církev pozemky ponechala. Vzápětí však přišla do Stříbrné Skalice zpráva, že církev „dostala nabídku, která se neodmítá“. O jaký obchod přesně šlo, odmítají církev i těžební společnost sdělit z důvodu obchodního tajemství.

Místní kostelnice, má matka, Hana Senftová proto sepsala otevřený dopis adresovaný kardinálovi, v němž žádala zvážení odprodeje pozemků a upozorňovala na obavy místních z případného rozšíření těžby v lomu. Pod dopis se během čtrnácti dní podepsalo 153 lidí.

Vedoucí Odboru správy pozemku Arcibiskupství pražského Vojtěch Macek později odepsal: „Ke všem Vámi vyjádřeným obavám a upozorněním na rizika a negativa s těžbou nerostných surovin spojená (zdravotní, bezpečnostní, hygienická, ekologická, kulturně-historická, stavební, estetická) mohu uvést, že jejich posouzení a vyhodnocení je plně v kompetenci k tomu určených orgánů státní správy a samosprávy, které jsou povinny svá stanoviska a rozhodnutí vydávat výhradně v souladu s platnými zákony a jejich prováděcími předpisy.

Těmto orgánům přísluší dbát o veřejný zájem, jehož součástí je i Váš postoj. Farnost i arcibiskupství (jako její zřizovatel) svým jednáním nečiní žádné kroky, které by rozhodování orgánů veřejné moci jakkoli předjímaly, natož se jej snažily ovlivnit. Počítáme s tím, že o věci bude rozhodnuto ve smyslu výše uvedeném, a předpokládáme, že totéž je i Vaším očekáváním.“ Zatím to tedy vypadá, že církev pozemky odprodá.

Nechuť k rozhovoru i dodržování práv
Sám jsem ve Stříbrné Skalici vyrůstal a po léta zde žiji ve starém domě se zahradou a řadou zvířecích spolubydlících. Měl jsem proto řadu otázek, s nimiž jsem se obrátil na jednatele Českomoravského štěrku ve věci stříbrnoskalického lomu Martina Netouška.

Vést se mnou přímý rozhovor odmítl, v e-mailové korespondenci se odkazoval na dokumenty předané obci. Mezi nimi však chyběl návrh rekultivace vyžadovaný starostou.

Když jsem se obrátil na specialistku na biodiverzitu a územní plánování Českomoravského štěrku Kristýnu Šebkovou, sdělila mi, že nesmí bez povolení nadřízených poskytovat žádné informace. Na mou žádost směrem k nadřízenému Martinu Netouškovi mi nebylo dodnes vyhověno, přestože má občan dané lokality, kterým jsem, právo na plné informace o stavu životního prostředí. Zakotvuje je Listina základních práv a svobod a Aarhuská úmluva.

Členové Okrašlovacího spolku i zastupitelstva ve Stříbrné Skalici nejsou s dosavadním konáním zástupců firmy Českomoravský štěrk a zaměstnanců Odboru životního prostředí v Říčanech spokojeni. Další důležitá jednání se odehrají v příštích týdnech. Nebudou-li úspěšná, zvažují místní lidé aktivní v „kauze lom“ právní kroky.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.