Heidelberg Cement trápí Stříbrnou Skalici lomem. Stát i Duka mu jdou na ruku

Matěj Senft

Obec Stříbrná Skalice strádá vinou kamenolomu, který těžaři dobře známou salámovou metodou postupně rozšiřují, za blahosklonné asistence selhávajících orgánů státní správy, a dokonce i katolické církve.

„Když jsme se vrátili z práce, našli jsme rozbité talíře na poličce v kuchyni. Zeptala jsem se řemeslníků, kteří u sousedů od rána pracovali, a ti mi potvrdili, že byl včera odstřel. Prý byl strašně velký, hotové zemětřesení. Jak je možné, že takhle odstřelují a poškozují majetek? Navíc my máme v zemi nádrž s plynem, kterým vytápíme. Nechci ani domyslet, kdyby se při takovém otřesu poškodily nebo pohnuly trubky, které nám vytápí barák,“ napsala nejmenovaná občanka v dubnu tohoto roku stížnost na obecní úřad ve Stříbrné Skalici. Nebyla jediná, kdo se obrátil na své zastupitele s podobným problémem.

Stříbrná Skalice, vesnička se zhruba čtrnácti sty obyvateli, místní ji nazývají „nejbližší zapadákov od Prahy“. Nachází se v rekreační oblasti Posázaví asi hodinu cesty od hlavního města. Místo má bohatou historii zahrnující stavbu — a později také dobytí — hradu, tažení husitů i těžbu stříbra v době středověku. Dolování skalických kopců pokračuje i v současnosti.

Vrchol těženého kopce Čapíku

V místě vstupu do jedné ze starých štol na břehu Sázavy, v části vesnice zvané Marjánka, započala v padesátých letech minulého století nová těžba stříbrnoskalického kopce Čapík. Tentokrát už nešlo o stříbro, nýbrž o stavební kámen, jmenovitě o křemenný diorit, který se používá primárně při stavbě silnic. Ložisko je navíc spíše než zásobami materiálu významné především lokalitou. Kamenivo lze dovážet do blízké Prahy.

V šedesátých letech se v místním kamenolomu těžilo až 450 tun denně. Teprve v osmdesátých letech množství vytěženého materiálu lehce ubylo pod tehdejším vlastníkem, národním podnikem KNV Silnice Čáslav, který vypracoval plán těžby až do roku 2050.

Zvuky strojů utichly na jaře 1991, kdy bylo lámaní kamene zastaveno pro nedostatečnou poptávku. O dva roky později se ovšem Stříbrnou Skalicí znovu rozduněly otřesy, tentokrát pod vedením těžební firmy Krofian z Hradce Králové. Tehdy také zazněly první hlasité stížnosti ze strany chatařů. „Nejvíce se bojíme ztráty vody. Ty studně byly drahé,“ zněla jedna z připomínek.

S nespokojeností usedlíků se od roku 1994 potýkala i firma Lafarge Kamenivo, která uzavřela smlouvu na pronájem lomu na dalších patnáct let. Tu ovšem na začátku července 2002 převzala akciová společnost Hanson z Velké Británie.

Protestní hlasy občanů průběžně nabíraly na síle, až 24. srpna 2007 vzniklo „Občanské sdružení pro ochranu přírody, krajiny a rozvoj zdravého kulturně společenského života Stříbrnoskalicka“. Jeho členové reagovali na pasivitu obce ve věci těžby peticí. Získali pod ni 1135 podpisů, tedy většinu místních obyvatel.

V reakci na aktivity občanského sdružení se 21. ledna 2010 uskutečnilo jednání s Karlem Lorkem, zástupcem nové těžařské firmy Českomoravský štěrk, spadající pod nadnárodní HeildebergCement se sídlem v Německu. Původní společnost Hanson zanikla o rok dříve v důsledku fúze s Českomoravským štěrkem.

Českomoravský štěrk patří v České republice mezi největší výrobce kameniva: provozuje čtrnáct kamenolomů a jedenáct pískoven. „Po obsáhlé diskuzi jsme se dohodli na několika opatřeních, která mají zajistit odpovídající zabezpečení provozu těžké techniky a snížení prašnosti v obci. Z těchto opatření jsou dodneška dodržována jen některá. Už v lednu 2010 byli zástupci občanského sdružení ubezpečeni, že firma Českomoravský štěrk nemá v úmyslu překročit vrchol Čapíku a narušit tak krajinný ráz,“ uvádí Marie Studničková, členka Okrašlovacího spolku, který vznikl z původního občanského sdružení.

×