Jordan B. Peterson a Univerzita Palackého v Olomouci

V případě sporného pozvání torontského psychologa na olomouckou univerzitu není problémem jeho přesvědčení, ale nedostatečná odborná erudice vzhledem k tématu jeho přednášky.

Univerzita Palackého v Olomouci je v současné době progresivní akademické pracoviště. Po Univerzitě Karlově a po Masarykově univerzitě je zejména díky svým vědeckým výsledkům uznávána jako třetí nejprestižnější univerzita v České republice. Nedílnou součástí narůstající proslulosti je také její silný (a úspěšný) akcent na internacionalizaci, tj. důraz na styky se zahraničními univerzitami a se zahraničními akademickými pracovníky.

Akcent na internacionalizaci – který se však projevuje také u dalších univerzit v České republice – je zřejmě příčinou pozvání Jordana B. Petersena na akademickou půdu Univerzity Palackého. Je samozřejmě právem každé univerzity pozvat si přednášejícího podle vlastní libovůle a ani případné vystoupení Petersona by nebylo jedinou kontroverzní událostí spojenou s českými univerzitami.

Sporné byly také „politické“ přednášky na Vysoké škole ekonomické (Andrej Babiš, Jiří Ovčáček a další) nebo pozvání Alojze Lorence na Univerzitu Karlovu. Z určitého pohledu však můžou být přednášky politických činitelů na Vysoké škole ekonomické více kontroverzní, protože Alojz Lorenc byl pozván na diskusi a měl po svém boku oponenty, na rozdíl od Andreje Babiše nebo Jiřího Ovčáčka, které proděkan Vysoké školy ekonomické ještě nekriticky vychvaloval.

Jordan B. Peterson je v tomto ohledu výjimkou. Jeho pozvání je také kontroverzní, ale stále se jedná o přednášku (nebo diskusi?) v rámci akademické sféry. Mnohem spornější je však načasování a obsah pozvání. Rektor se v dopise určenému torontskému psychologovi otevřeně přiznává, že důležitým důvodem pozvání je jeho odmítnutí ze strany University of Cambridge. A to s ohledem na – jak rektor dodává – svobodu slova, protože „(kritické) hlasy by neměly být umlčovány.“

Pomineme-li skutečnost, že v podstatě jediným důvodem pozvání Petersena se jeví jeho odmítnutí ze strany University of Cambridge (což reálně vyvolává otázku, jestli Univerzita Palackého má respekt k tomu, čemu se Peterson věnuje?), pak se z pozice rektora jeví jako poměrně zvláštní zaklínat se tím, že „(kritické) hlasy by neměly být umlčovány“.

Petersonovou kontroverzí totiž nemusí být jeho přesvědčení (každý máme právo myslet, co chceme), ale jeho nedostatečné uchopení témat, jako je například postmodernismus nebo poststrukturalismus v historických vědách. Tady se dostáváme ke klíčové problematice – Peterson v mantinelech určitého oboru (třeba oné historie) argumentuje o něčem, v čem je schopný uvést celou řadu metodologických nedůsledností, nesmyslností, generalizací a simplifikací.

45549954635_1d31073ffb_zJeho hlas nemusí být umlčován, ale musí být z akademického hlediska chápán jako nefundovaný. Foto Gage Skidmore

To nás staví před prostý závěr – jeho hlas nemusí být umlčován, ale musí být z perspektivy akademické obce chápán jako nefundovaný. Je pak z pozice akademické instituce legitimní vytvářet prostor těmto kritickým hlasům, které o něčem hlásají a zasazují to do rámce nějakého oboru, aniž by vůbec pochopily základy objektu své kritiky?

Problematické totiž je, že široká veřejnost (nikoliv akademická obec) začne vnímat tyto osoby jako autority, tedy jako skutečně erudované specialisty na islám nebo na náboženství, ale nikoliv jako entomology nebo psychology, což je právě jejich kvalifikace. I proto jsou poté zváni na přednášky nebo do diskusí a obecenstvo jim tleská navzdory jejich nedostatečné fundovanosti.

Vezměme si jeden příklad za všechny. Podobnou kontroverzi, jako teď Jordan B. Peterson, vyvolal před lety také matematik a akademik Bill Warren. Ten se během své návštěvy Prahy snažil posluchače přesvědčit, že součet středověkých a novověkých námořních bojů mezi křesťany a muslimy je roven nárůstu hrozby a nebezpečí ze strany islámu. Celou historii, všechny sociální, ekonomické a politické procesy shrnul do statistického údaje a jednoduše aplikoval matematiku na všechny (jakékoliv) procesy.

Jeho příznivci pak založili Centrum pro studium politického islámu a na internetu lze u jeho jména nalézt charakteristiku „prominentní a velmi oceňovaný expert na politický islám“ zabývající se „vědeckými teoriemi“.

Má tak s ohledem na univerzitní prostředí pravdu University of Cambridge, nebo Univerzita Palackého? Nestaví kontroverze Petersona na skutečnosti, že případné vystoupení na Univerzitě Palackého dává nejen legitimizaci těmto „hlasům“ na akademické půdě, ale také jim dává vzniknout? A nezeptal se rektor na příklad religionistů nebo politologů, co si o Petersonovi myslí?

Poté může na Univerzitě Palackého vystoupit například i Lawrence M. Krauss, teoretický fyzik přednášející o teleologických otázkách. Také by zde ale mohl vystoupit úředník ministerstva vnitra a hovořit o rozdílech mezi racionalismem a empirismem. Osobně se na to necítím zrovna povolán, ale v případě pozvání bych mohl také promluvit o nanotechnologiích. Nějakou chytlavou přednášku bych už složil dohromady. Asi bych tím ubližoval studentům, celému oboru a akademickému prostředí jako takovému, ale asi bych přilákal i mnoho posluchačů. Stačilo by vymyslet vhodné téma, například jak nanotechnologie ovládají mysl Billa Gatese.

Podobně jako Peterson, který jednoduše řekne, že sociologie je prostě neo-marxistická ideologie a nevšímá si dějin, vývoje a základních směrů sociologického myšlení, mohl bych i já uvést, že nanotechnologie jednoduše ovládají Billa Gatese, a nemusel bych si všímat základů fyziky nebo matematiky. Takhle jednoduché to je.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.