V čem tkví kouzlo Grety Thunbergové

Tomáš Jungwirth

Mladá švédská klimaaktivistka neříká nic až tak nového. Na rozdíl od tolika jiných se jí však daří své poselství doručit světu. Co za tím je?

Světovou scénu ovládla rychlostí blesku. Premiéři a finančníci se na předních světových fórech bok po boku nervózně vrtí ve svých křeslech, zatímco ona je na pódiu bez obalu usvědčuje z bezohlednosti a pokrytectví. Věhlasní vědci jí veřejně vyjadřují díky za to, že umí jejich poznatky a obavy vyjádřit mnohem lépe, než to kdy zvládli oni sami. Pod vlivem jejích slov tisíce lidí přehodnocují svá spotřebitelská rozhodnutí a desetitisíce dalších — především těch mladých — se vydávají do ulic.

K tomu, že se stala fenoménem, bezpochyby přispívá fakt, že Greta Thunbergová je jen šestnáctiletá školačka. Ve skutečnosti je ale pozoruhodnější obsah jejích slov a způsob, kterým je říká světu.

Obsah, rámování, integrita

Za prvé, Greta mluví pouze a jen o klimatu. Vybrala si ten vůbec nejzávažnější problém, kterému dnešní svět čelí, a zřetelně, jasně a trpělivě opakuje svůj apel. Neodbočuje k jiným tématům, neutápí své poselství v technikáliích. A její výroky nelze dostat z hlavy. „Když jde o přežití, neexistuje žádná šedá zóna,“ je jen jedním příkladem z mnoha.

Za druhé, Greta hovoří svým jménem a ničím jiným. Nemá formální vazby na žádné hnutí ani uskupení, což jí dává imunitu proti celé řadě možných útoků a osočení. Svůj cíl — mít jako dívka budoucnost — komunikuje zcela otevřeně a nelze ji věrohodně nařknout ze sledování vedlejších zájmů, jakkoliv se o to mnoho mocných snaží.

Není zdaleka první, kdo mluví o klimatické krizi. Její apely však nebývale rezonují. Foto FB Grety T.

Za třetí, namísto aby přinášela očekávatelné poselství naděje, snaží se vyvolat paniku. V tom je hluboce autentická a odlišuje se od mnoha dalších lidí z environmentálního hnutí. Při porozumění rozsahu úkolu, který před lidstvem stojí, volá Greta po rychlé socioekonomické mobilizaci a neváhá přitom učinit přirovnání k válečným snahám minulosti. Pouze akce nám může přinést naději, prohlašuje, zapomeňte, že by to mohlo být opačně.

Konečně Greta vyjadřuje velkou míru osobní integrity. Když se rozhodla nelétat letadlem a vzdát se masa a živočišných výrobků, učinila právě takové uvědomělé spotřebitelské volby, se kterými řada z nás nadále zápasí. Tím může jít příkladem spoustě lidí, počínaje celebritami a magnáty, kteří bez uzardění létají soukromými tryskáči na klimatické konference.

Posilování hnutí

Při tom všem je spravedlivé dodat, že Greta Thunbergová není zdaleka prvním člověkem, který mluví o klimatické krizi. Její vzkaz světu odráží dlouhodobý vědecký konsenzus promítnutý do bezpočtu zpráv, prohlášení a kampaní. Mnoho lidí po celém světě svádí po desetiletí stejné nerovné bitvy jako ona a někdy jim za to hrozí horší věci než vyloučení ze školy.

Zelené politické strany dokonce udělaly ze starosti o životní prostředí své programové východisko. Avšak tváří v tvář očekáváním, že dokážou předložit konkrétní plány, a při snaze vyřešit spoustu dalších sociálních a ekonomických problémů se často potýkají se schopností zachovat vnitřní jednotu a neztratit ze zřetele své klíčové téma.

Největším přínosem Grety a bezpočtu školou povinných dětí, které následují její výzvu k akci a stávkují za klima, je, že po nich nikdo nemůže chtít, aby měly po ruce všechny praktické odpovědi. Ve skutečnosti by o to ani neměly usilovat. Občanská neposlušnost, stručné a jasné požadavky a osobní příklad jsou jejich nejsilnější zbraně. Pokud je dokážou chytře využít a zároveň udrží frekvenci a intenzitu protestů, neodzbrojí je ani ti nejmocnější nepřátelé.

Greta Thunberg a její následovnice a následovníci mají potenciál významně posílit environmentální hnutí jako celek. To se pak zákonitě promítne do tolik potřebných konkrétních klimatických politik. Pouze tehdy získají všechny protestující děti naději na budoucnost, kterou si zaslouží.