Senátní výbory odmítly návrh KSČM na zdanění církevních restitucí

Návrh poslanců KSČM na zdanění církevních restitucí se s největší pravděpodobností vrátí do Sněmovny. Oba senátní výbory jej totiž doporučily odmítnout a podobné rozhodnutí lze očekávat i na nadcházejí schůzi pléna horní komory Parlamentu.

(jg)

20.02.2019 10:30

Candles-2903063_1280

Senátoři se v Ústavně-právním výboru jednomyslně shodli, že komunistická novela je v rozporu s principy právního státu. Foto Pixabay

Senátní Ústavně-právní výbor na svém středečním zasedání jednomyslně odmítl návrh poslanců Stanislava Grošpiče a Vladimíra Koníčka (oba KSČM) na zdanění církevních restitucí. Stejné stanovisko k poslanecké novele zaujal minulý čtvrtek i senátní Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Senátoři nesouhlas s předlohou zdůvodňovali nepřípustným zásahem do principů právního státu a legitimního očekávání. Lze proto předpokládat, že plénum horní komory Parlamentu, které se sejde příští středu, návrh neschválí a vrátí jej k novému posouzení Poslanecké sněmovně.

„Výše náhrad v hodnotě devětapadesáti miliard korun mi nepřijde nijak nadhodnocená a nezaznamenal jsem žádný důkaz, který by takovou tezi potvrdil. Stejně tak jsem neznamenal žádné vysvětlení, proč je navrhované zdanění devatenáctiprocentní daní spravedlivé,“ řekl v úvodu rozpravy zpravodaj tisku Tomáš Goláň (nestr. za SEN 21). „Zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi se v minulosti zabýval Ústavní soud a shledal jej ústavně konformním,“ dodal s tím, že zdanění restitucí považuje z právního hlediska za exces.

Grospič coby zástupce navrhovatelů oponoval, že při výpočtu výše náhrad nebyly použity standardní sazby obvyklé pro ohodnocení restituovaného majetku. „Zákon vycházel z tržní hodnoty zemědělské a lesní půdy, což cenu několikanásobně zvýšilo. Jsem proto přesvědčen, že je třeba provést narovnání vůči ostatním restituentům,“ vysvětlil. Současně s odvoláním na obecný zákon občanský z roku 1811 připomněl, že církve a náboženské společnosti majetky, které dnes nárokují, v minulosti nevlastnily, ale měly je pouze v držbě.

Zákon se zřejmě vrátí do Sněmovny
Členy Ústavně-právního výboru ovšem nepřesvědčil. Všichni bez výjimky ve svých příspěvcích opakovali, že novela je zřejmě protiústavní a v případném řízení před Ústavním soudem nemá šanci obstát. „Domnívám se, že nelze nalézt cestu, jak platný zákon o církevních restitucích proměnit,“ konstatoval předseda výboru Miroslav Antl (nestr. za ČSSD). „Ten návrh jde proti zdravému rozumu. Není přece normální, aby to, co bylo ukradeno a následně vráceno, bylo nyní zdaněno,“ prohlásila Šárka Jelínková (KDU-ČSL). A Michael Canov (SLK) poznamenal, že je ostudou Sněmovny, že takovou novelu vůbec schválila.

Poslanecká sněmovna s Grospičovým a Koníčkovým návrhem vyslovila ve třetím čtení souhlas na konci letošního ledna. V rozhodujícím hlasování jej podpořili zákonodárci z řad politického hnutí ANO, SPD, KSČM a ČSSD, celkově pro něj hlasovalo sto osm poslanců. V případě, že Senát dolní komoře Parlamentu předlohu vrátí k novému projednání, lze předpokládat, že ji i napodruhé schválí. KSČM totiž zdaněním církevních restitucí podmiňuje podporu druhého kabinetu Andreje Babiše (ANO).

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, který za podivných okolností na konci listopadu roku 2013 prosadila vláda Petra Nečase (ODS), upravuje finanční vypořádání kombinací dvou nástrojů – finančními náhradami a příspěvky na podporu činnosti jednotlivých církví. Ani jeden z těchto institutů však není předmětem daně. Zákon počítá s tím, že církve a náboženské společnosti dostanou majetek v hodnotě pětasedmdesáti a náhrady za nevydané nemovitosti ve výši devětapadesáti miliard korun. Zdanění restitucí by státnímu rozpočtu – při započtení inflace – přineslo kolem jedenácti miliard korun.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.