Seriál Most! by mohl být vtipný i bez urážek

Tereza Zvolská

Tereza Zvolská poukazuje na problém komediálního seriálu, který se nedokázal vyhnout necitlivému přístupu ke společensky znevýhodněným menšinám.

Most je město, které mě hodně naučilo. Hned na nádraží dostanete ťafku reality, kterou jste předtím znali jen z vyprávění. Město, kde není práce. Město, kde pochopíte, co je to sociální vyloučení. Město, odkud se lidé stěhují. Město, které vás uvítá kouřem z chemiček a kde požár skládky není nic, nad čím by se místní pozastavovali. Je to ale také město, kde se spolu lidi baví, kde se konají komunitní události, kde je klid.

I přesto, že do Mostu pravidelně jezdím, přistupuju k němu s respektem a vědomím, že jsem zvenčí, a snažím se nefetišizovat tu postsocialistickou industriálnost, která je pro mě něčím až romantická. Logicky jsem proto byla zvědavá, jak místo uchopí tvůrci seriálu Most! a zda se jim podaří zprostředkovat autenticitu města.

Musela jsem ocenit exteriéry a zapojení místních herců do seriálu. Při sledování prvního dílu jsem průběžně vykřikovala „jé, tady to znám“! Dokážu si představit, že ono vykřikování při záběru na známá místa nebo zahlédnutí sousedky se odehrálo v nejedné mostecké domácnosti. A lokalita, o které se „radši nemluví“, se najednou, díky stejnojmenému seriálu dostala do popředí zájmu a stala se předmětem diskusí.

Jistě, je to prostředí, do kterého se hodí situovat „bizarní komedii“. Ale pomůže to nějak regionu? Domnívám se, že ne. Těžko se díky němu změní přístup k Romům, těžko zabrání hrozícímu prolomení těžebních limitů, těžko zvýší zaměstnanost a těžko zabrání obchodu s chudobou.

Tvůrci evidentně nekonzultovali postavu Dáši s žádnou trans*osobou. Foto Michaela Buchtová, Česká televize

Seriál využívá „sexy severu“, objektivizovanému obrazu zpustošené krajiny, která se na mapu českého filmu dostala skrze seriál Pustina, na jejíž vlně se veze pravděpodobně stejně jako další film, který se v těchto dnech v Mostě natáčí. Jistě, od komedie nelze mít očekávání, že bude mít přesah do lokálního dění, byť by mohlo být zajímavé, kdyby česká seriálová scéna zaexperimentovala s žánrem „dramedy“, kombinace dramatu a komedie, který by umožňoval minimálně sociální přesah.

Můj hlavní problém s tímto seriálem ale tkví v jiné části než ve výběru lokality. Po zhlédnutí prvního dílu a nespočtu schovaných příspěvků na Facebooku jsem se rozhodla, že seriál nebudu sledovat. Zkraje devadesátých let, v dobách Ace Ventury — zvířecího detektiva, kdy z dnešního pohledu nekorektní humor crčel z obrazovek, bych se u seriálu pravděpodobně taky smála. Jenže doba pokročila.

Ve světě filmu se stává samozřejmostí, že LGBT filmy tvoří LGBT osoby a podílejí se na obsahu. Díla zprostředkovávají autentické zkušenosti žen a komedie dokážou být vtipné i bez toho, že by někoho musely urážet. Česká republika se ale zuby nehty snaží zůstat tím posledním z ostrůvků politické nekorektnosti, kde „je svět ještě v pořádku“, kde svoboda slova je fetišizována a zaměňována za urážení.

Je zjevné, že tvůrci seriálu nekonzultovali postavu s jedinou trans*osobou. A tak se stane, že seriál bez okolků používá jako nástroj vtipu „deadnaming“, kdy je trans osoba oslovovaná jménem, kterým si nepřeje být oslovována. Kdy je trans osoba redukována na sexuální objekt, kdy je nánosem mnoha stereotypů. A argumenty, že se tím poukazuje na českou „malost“ a seriál si dělá legraci ze všech, tak nějak stojí na vodě. I tím, že je zásadní rozdíl, v tom, když si dělá seriál legraci z „většiny“ a když z „menšiny“, která má z podstaty jiné společenské postavení, a už tak je marginalizovaná.

Ze své pozice nedokážu posoudit problematičnost vyobrazení romské postavy, byť mi také přijde problematická. Tvůrci se zjevně snažili zástupce menšin vyobrazit až křečovitým způsobem v „dobrém světle“ a v protikladu k „českým pepíkům“, nakonec ale, dle mého, sklouzávali stejně jako v případě postavy Dáši ke zraňujícím stereotypům a představám, které mají o zástupcích a zástupkyních „menšin“ bílí heterosexuální muži.

Jistým zklamáním queer solidarity pro mě byla participace osobností, které se v civilním životě angažují v právech gayů a leseb, Ester Janečkové a Jana Ciny. Oba se tak navzdory své angažovanosti v LG(BT) záležitostech podíleli, podle mého názoru, na transfobii, kterou seriál produkuje. Ester Janečková, když v inscenované Poště pro tebe až symbolicky přihlíží násilí páchanému na postavě Dáši, Jan Cina, když stejnou postavu dabuje, a upírá tak trans ženám právo na vlastní hlas.

Smířila jsem se s tím, že přečkám vlnu nadšených reakcí a nebudu se sledováním seriálu trápit, protože zkrátka není pro mě, queer aktivistku, jejíž kluk je z Mostu. Chci ale věřit tomu, že povede, jak tvrdí zastánci a zastánkyně seriálu, k lepšímu porozumění, že bude spojovat. A taky třeba k tomu, že se nebudu o ekologických haváriích dozvídat jen z lokálních novin a že se díky popularitě seriálu začne více mluvit o problémech, kterým region čelí.

    Diskuse
    JH
    February 11, 2019 v 14.31
    Nemohu souhlasit,
    že deadnaming slouží v seriálu jako vtip. Pokud si vybavuju, Dášu tak tvrdohlavě oslovuje pouze bratr Luděk, který tím vyjadřuje zarytý osobní postoj k její volbě. Jiné postavy ji oslovují jejím novým jménem, nebo se oslovení vyhýbají (což je jistě realistické). Vtipné jsou tak spíš momenty, kdy se Luděk "zapomene" a o Dáše promluví v ženském rodě.

    A nesouhlasím, že trans osoby by měli hrát trans herci, stejně jako nesouhlasím, že homosexuály mají hrát homosexuálové a heterosexuály heterosexuálové. Zahrát trans roli je jistě pro paní Stárkovou výzva, ale nevidím důvod, proč jí ji upírat. Trans osoby obyčejně nerozeznáte na první pohled. To není totéž, jako že Asiaty by měli hrát Asiati (což by měli).

    Tvůrci meli určitě roli Dáši s někým LGBT konzultovat, ale nechápu, z čeho usuzujete, že to "zjevně" neudělali.
    JK
    February 11, 2019 v 15.09
    ???
    "Po zhlédnutí prvního dílu a nespočtu schovaných příspěvků na Facebooku jsem se rozhodla, že seriál nebudu sledovat."

    "nebudu se sledováním seriálu trápit, protože zkrátka není pro mě "

    No, ehm a můžu se zeptat, proč vlastně píšete text o seriálu, který nesledujete a "který není pro vás"?

    Seriál Most jako celorepublikový fenomén si zaslouží smysluplnější text než tuhle mlhavou ideologickou dojmologii.

    Například ono "nekorektní vyslovování urážek a stereotypů" ony stereotypy nemilosrdně obnažuje jako nesmyslné, postavy procházejí složitým vývojem...atd
    JK
    February 11, 2019 v 15.10
    Tvůrci se někde vyjádřili, že dlouho hledali trans herce, ale neuspěli, a proto sáhli po ženské představitelce. Taky v tom nevidím žádný problém.
    February 14, 2019 v 3.18
    Nazor jako obvykle
    Znam Most jako sve boty a jsem ekol. aktivista mraky let.

    Vubec mi nevadi, ze se v serialu nejake (ekologicke) uzemni limity neprobiraji. Proc by take mely. Naopak, je to spise dobre, nebot komedialne uchopit ekol. tema neni lehke. Nicmene britky humor na eko-aktivistky a eko-aktivisty by mohl byt mozna zasluzny.

    Libi se mi, ze je to komedie a tvrde se zvyraznuji stereotypni jednani a chovani lidi v CR. Ano, mnozi z nas byvaji zli, neschopni, nemotorni a manipulativni...

    Videl jsem vsechny dily serialu Pustina, u tohoto serialu zatim jen 1,5 dilu. Nicmene oba povazuji za dulezite a zasluzne.

    Opakovane jsem slysela cetl, ze autori se snazili o autenticnost, vcetne hledani autenticke prestavitelky Dasi. nepovedlo se, takze aspon probihala dukladna konzultace s lidmi z LGBT.

    Na tomto clanku se mi hlavne libilo, ze me nezklamal. Sance ze nejaky nazorovy clanek v oblasti presahu kultry do soucasneho zivota bude zaporny je v CR asi z 90%. Jak jinak.

    Kazdy chce kus slavy a nejlepe kritikou.

    Americky zpusob kritiky je zase mozna az prehnane opacny - z 90% tam kazdy ocenuje cizi aktivity, nez aby za kazdou cenu hledal negativa. Jako u nas.

    Proste stereotypni jednani je stale v nas! A je jedno, zda je clovek ekoaktivista ci se venuje gender studiemi. :-) :-) :-)

    Doporucuji se premoci a film nakoukat, nez o nem psat. Ja tezko ve sve praci muzu neco ci nekoho kritizovat, aniz bych dukladne neco neprostudoval. A jeste radeji kritizuji opatrne, nebot nejsem Buh a nevim vsechno. :-) :-) :-)

    Takze priste lepe mene, ale lepe, jak rikaval jakysi klasik!
    February 14, 2019 v 18.25
    Navrhuji příští seriál Přerov
    Předchozí diskutující by si v něm mohl zahrát přerovského obyvatele s dýchacími obtížemi, který má navíc ještě astmatické dítě a denně musí několikrát procházet ulicemi s pomalu popojíždějícími kamiony. Mohl by si zanadávat na ekologické aktivisty blokující více než desetiletí stavbu dálničního obchvatu.
    HZ
    Seriál neprodukuje transfobii.
    Opravdu nevím, jak na to Tereza Zvolská přišla.
    Jak píše, nedívá se na to, protože získala dojem, že to není pro ni. Divné.
    Zatím jsem neviděla všechny díly, ale bavím se. Ať žije Franta, "domestikovaný cikán", a jeho představitel Zdeněk Godla.
    February 25, 2019 v 16.14
    stejnost nás přitahuje, ale různost (kritika) nám pomáhá růst
    Dostal jsem se ke článku až teď a jsem překvapen, až bych mohl být zklamán. Na základě intenzivních reakcí na článek jsem čekal, že to má být hrůza, že to má být nesrozumitelné, přitažené za vlasy… I lidé, kteří byli smířlivější jedině řekli že s článkem nesouhlasí, ale nechtějí, aby se s vaničkou vylilo dítě. Ale mě článek přijde koherentní a nemám problém ho olajkovat. Je těžké si představit, kdybych Terezu neznal, zda bych článek vnímal stejně. Ale věřím, že ano. Nedokážu si reakci vysvětlit jinak, než že někdo řekl, že se mu (jí) Most! nelíbí a ostatní jsou jak potrefené husy a houseři, protože jim se to líbí a mají pocit výčitky, že je někdo poučuje a vyvyšuje se nad ně. Ti sami lidé, kteří volají po diskuzi, respektive si na Mostu! cení, že zprostředkovává diskuzi. No to teda diskuzi…

    Já jsem na svou jinakost zvyklý a možná přeci jen ustojím, že jsem „jediný gay fe fesnici“. Nevadí mi, že miluju film Prometheus, o který si většina neopře kolo. Ani že nedám dopustit na Internet Explorer. A Terka neřekla nic jiného, než že ona se na seriál dívat nebude, ač doufá, jak jeho zastánci a zastánkyně tvrdí, že může pomoct k něčemu dobrému. Přitom Terka na začátku a na konci článku jasně navíc sděluje svou osobní pozici. Už to, že to vůbec dělá, natož jaká ta pozice je, je dobrým nástrojem jak článek vnímat. Jinak než jak mám dojem (viz výše), že je vnímán. Pokud někdo pracuje s oběťmi znásilnění, tak se také nebude smát komedii o znásilnění. A já na základě osobní zkušenosti (jako poradce a terapeut, aktivista či přítel), která zvýšila mou zkušenost, se prostě většinou už nedokážu smát sexismu, rasismu, transfobii… Nemám problém s tím, že někoho Most! baví a dívá se na něj. Spíš má dojem, že lidé mají problém, že kdo neskáče není Čech.

    Přitom Tereza pojmenovává konkrétní a relevantní věci. Doba opravdu pokročila. Mám dojem, že to lidé vnímají, jako že jim někdo říká, že oni ne, když se tomu smějí a proto mají jako strategii, co popisuje Tereza: „Česká republika se ale zuby nehty snaží zůstat tím posledním z ostrůvků politické nekorektnosti, kde „je svět ještě v pořádku“, kde svoboda slova je fetišizována a zaměňována za urážení.“ Ostatně i Vladimír Vokál se v rozhovoru odvolával na českou „švejkovskou“ povahu v tomto duchu a obavu ze striktní přísné politické korektnosti. Sic. Jsem měl sto chutí říct, že to (moje) česká povaha vůbec není a proč se (zdánlivou) českou „malostí“ zaštiťovat.

    I ta reflexe účasti Ester Janečkové a Jana Ciny mi přijde relevantní – nevím, jak na to reagují oni osobně, protože mi přijdou zbytečné ty potrefené reakce ostatních. Což je česká tradice – když se někdo ozve, je obviněn/a z přílišné citlivosti a když je reakce osoby, vůči níž kritika je, naslouchající, je ta osoba obviněna, že ustupuje diktátu politické korektnosti. Ironie. (To představitelka Dáši kritice naslouchala.) Chápu, že Janečkové a Cinovi ten rozměr nemusí vůbec být patrný, ale Tereza je nevláčí kanály. Vystihuje, že jejich spoluúčast na karikatuře ztvárnění trans ženy a jejího příběhu může být specificky citlivá vzhledem k jejich veřejnému působení. A v LGBT komunitě se T dodává až na konec symbolicky a pořád spíš jako nějaká mantra, než že by transgender identity a hlasy byly inkluzivní. Ostatně aktuální aféra Martiny Navrátilové a jejích cisnormativních/transfobních postojů k trans sportovkyním a její postoj ke kritice, že jde o „aktivistickou tyranii“ je toho palčivým důkazem. A o nic jiného než o osobní postoj nejde. O postoj, který vůbec nesdílí jiná význačná lesbická tenistka Billie Jean King.

    Je vidět, jak Most! zcitlivuje. Jak se dotýká osobních a společenských věcí. Tenhle článek je relevantním příspěvkem do diskuze, po které ostatní volají, nebo ji ohledně Mostu! oceňují. Což je docela ironie, protože, zdá se, že dotyční/é oceňují to, co by se dalo označit spíše za PR daného seriálu (ke kterému i publicistika ČT okatě sklouzává). Skutečná reflexe je vnímaní podrážděně a kritika je bagatelizována. Přitom stačí místo útočení uznat kritiku, nebo aspoň kontext. Jak říkala Virginia Satir, stejnost nás přitahuje, ale různost nám pomáhá růst. Buďme rádi za ty, komu se jinak lidová zábava Most! nelíbí. Můžeme se dozvědět něco nového. Pokud nám jen nestačí uspokojení, jak seriál zobrazuje stereotypy, cisnormativitu a transfobii.