Uprchlíci nakažlivé nemoci nerozšiřují. Je to mýtus, upozorňuje WHO

Josef Patočka

Navzdory častému předsudku je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) riziko, že se migrací přenesou nakažlivé nemoci, zanedbatelné. Migrantům naopak hrozí zdravotnická rizika po příchodu do cílových zemí.

Že uprchlíci přinášejí do Evropy nakažlivé nemoci? Je to mýtus, který se nijak nezakládá na pravdě, říká Světová zdravotnická organizace (WHO). Migranti své vlastní země opouštějí většinou v dobrém zdravotním stavu, naopak v cílových zemích často čelí zdravotním rizikům, vyplývajícím ze špatných životních podmínek či nedostatečného přístupu ke zdravotní péči.

Komplexní zpráva WHO o zdravotní situaci lidí na útěku přicházejících do Evropy je první studií svého druhu. Zakládá se na analýze více než třinácti tisíc dílčích zpráv a podkladových dokumentů. Není podle ní žádný důkaz o tom, že by existovala zvýšená míra přenosu infekčních nemocnění od migrujících na obyvatele zemí, kde se usazují.

„Navzdory rozšířenému předpokladu existuje jen velmi malé riziko, že by uprchlíci a migranti přenesli na populaci hostitelské země infekční onemocnění,“ shrnuje zpráva závěry posuzování doslova.

Státy by měly zajistit dostupnou péči

Lidem na útěku naopak hrozí zdravotní rizika během samotné migrace a po příchodu do hostitelské země. Podepisují se na nich totiž často špatné životní podmínky a nedostatečný přístup ke zdravotní péči — překážkou je institucionální diskriminace, jazyková bariéra a často i nedostatek prostředků. Mnohé země zdravotní péči poskytují jen svým občanům a nově příchozím ji odpírají. Často se tedy jejich zdravotní stav zhoršuje až v cílových zemích.

Negativně podepsat se na nich může také, je-li jim odepřena možnost pracovat. Žijí-li dlouhodobě v chudobě, jsou méně fyzicky aktivní, a konzumují nekvalitní stravu, zvyšuje to po příchodu do hostitelských zemí pravděpodobnost srdečních onemocnění, infarktů či rakoviny. Častěji jim hrozí i deprese či úzkostné poruchy. Zpráva proto vyzývá země s vysokou populací migrantů, aby problém řešily a pracovaly na zajištění dostupné zdravotní péče.

„Protože migranti i uprchlíci jsou oproti domácím populacím hostitelských zemí zranitelnější vůči riziku rozvoje přenosných i nepřenosných onemocnění, je nezbytné zajistit jim stejnou úroveň dostupné zdravotní péče jako ostatním,“ zdůrazňuje ředitelka WHO pro Evropu, Zsuzsanna Jakabová. Jde podle ní o nejlepší způsob, jak dlouhodobě šetřit finanční prostředky ve zdravotnictví a zároveň ochránit zdraví domácích populací.

Zpráva upozorňuje také na další rozšířené domněnky o migrantech a uprchlících. Evropská veřejnost má podle ní mimo jiné přemrštěné představy o tom, kolik uprchlíků a migrantů se v zemích Evropské unie nachází. Občané často odhadují, že počet příchozích je třikrát až čtyřikrát větší než ve skutečnosti.

Podíl lidí na útěku mezi světovým obyvatelstvem se v posledních desetiletích stabilně pohybuje kolem tří procent. Neplatí také představa, že uprchlíci vyhledávají především bohaté země — pětaosmdesát procent z nich zůstává v chudých zemích.

Další informace