Postavme se průmyslové lobby, která ohrožuje zdraví našich dětí

Znečištěný vzduch stále více ohrožuje zdraví a životy dětí, pro něž se již vžil název „dieselová generace“. Na vině jsou přitom velké průmyslové společnosti.

Představte si, že byste si mohli ve stovkách obchodů po celé zemi koupit nádrže s toxickým plynem. Představte si, že by lidé chodili po ulici a stříkali tento plyn na potkání do tváře každému dítěti. A že by se to masově rozmohlo, takže děti by nemohly udělat ani krok, aniž by dostaly zásah plynem. Jedna dávka by jim sice nijak vážně neublížila, ale opakované dávky by poškozovaly jejich srdce, plíce a mozek a zanechávaly negativní následky na jejich zdraví, inteligenci a ohrožovaly jejich budoucnost.

Tato situace by jistě byla chápána jako stav národního ohrožení, prodej plynu okamžitě zakázán a policie uvedena v pohotovost. Pokud by se ukázalo, že existující zákony zakazující trávení dětí nedostačují, rychle by byly přijaty nové. To si zřejmě není těžké odvodit. Přesto se dnes podobný masový útok na zdraví dětí odehrává a nikoho to nevzrušuje.

Článek v odborném časopise Environmentální výzkum a veřejné zdraví uvádí, že spalování fosilních paliv je v současnosti „celosvětově nejvážnější hrozbou pro zdraví dětí“. Jejich budoucnost je ohrožena, ještě než se narodí. Toxické částice z výfukových plynů procházejí plícemi těhotných žen a usazují se v placentě. Riziko předčasného porodu a nízké porodní váhy popisuje British Medical Journal jako „záležitost, která začíná vypadat jako katastrofa v oblasti veřejného zdraví“.

Mezi pravděpodobné následky opakovaného zasažení toxickými látkami řadí výzkumníci „rozsáhlé snížení“ inteligence. Článek z loňského roku uvádí, že „dlouhodobé vystavení znečištěnému vzduchu má za následek špatné výsledky ve slovních a matematických testech“. Znečištění zpomaluje růst plic i mozku, zvyšuje riziko astmatu, rakoviny, mrtvice a srdečního selhání.

Air-pollution-kidsZnečištění ovduší zpomaluje růst plic i mozku, zvyšuje riziko astmatu, rakoviny, mrtvice, srdečního selhání. Proč je to všem jedno? Foto CleanAlert

Jak to vše ovlivní „dieselovou generaci“ – tedy ty, kteří se narodili po roce 2001? Toho roku vláda Tonyho Blaira ve snaze řešit emise z provozu aut daňově zvýhodnila dieselové motory oproti benzinovým, namísto aby podpořila veřejnou dopravu, jak dlouho slibovala. Auta na diesel sice vypouštějí o něco méně oxidu uhličitého, zato ale produkují více oxidů dusíku a pevných částic. Výrobci navíc při udávání těchto hodnot často lhali. A následkům tohoto přešlapu teď čelí celá generace dětí, narozených v posledních osmnácti letech.

Můžeme pomocí zjištění nalézajících souvislost mezi znečištěním vzduchu a duševních onemocnění u dětí vysvětlit vzrůstající počet psychiatrických případů mezi anglickými dětmi, který lze zaznamenat oproti datům z prvního velkého průzkumu v roce 1999? Studie provedená v Londýně naznačuje, že lidé, kteří jsou nejvíce vystaveni znečištění, mají také větší tendenci k onemocnění demencí. Možná jsme tu tedy spustili časovanou bombu, která vybuchne v průběhu následujících 40 nebo 50 let.

Jediným rozdílem, v němž se absurdní scénář popsaný na začátku liší od reality, je chybějící záměr: nikdo by schválně netrávil děti výfukovými plyny. To, že zde chybí úmysl, jim však nijak nepomůže. Auta, pomyslné nádrže s plynem, se stále kupují (ačkoli jejich prodej v loňském roce mírně klesl) a děti dýchají jejich toxické výpary na každém kroku.

Nejvíce se přitom nadýchají škodlivin na cestě do a ze školy (zejména pokud ji absolvují autem – v něm je mnohonásobně horší vzduch než venku na ulici). Hrozivá jsou také data, která ukazují, že škodliviny z ulic se hromadí ve třídách, jejichž ovzduší je rovněž horší než venku na ulici. Posílat děti do školy tedy znamená ničit jim zdraví – a to je následek neschopnosti vlád, které nejsou s to tuto situaci řešit.

Tato situace splňuje kritéria stavu národního ohrožení. A pokud je nebezpečným hodnotám znečištění ovzduší vystaveno 90 procent dětí po celém světě, lze ji označit jako mezinárodní ohrožení. Proč tedy na ni nereagujeme stejně, jako kdyby šlo o záměrný čin, a nezakážeme prodej spalovacích motorů?

Britská vláda tvrdí, že zakáže prodej dieselových a benzinových aut a dodávek (nikoli nákladních aut) do roku 2040. Mezitím tedy bude otrávená další generace. V nejnovějším rozpočtu přitom vyhradila 30 miliard liber na výstavbu silnic, čímž vytvoří další prostor pro používání nádrží s toxickým plynem.

Pokud nebude vláda jednat, zbývá jen hasit nejbližší škody. Londýnský starosta Sadiq Khan nařídil ze zoufalství instalovat do školek a škol čističe vzduchu. Je to podobné, jako kdybychom dětem místo očkování proti záškrtu rozdali roušky na obličej.

Jak v roce 2017 uvedla komise časopisu Lancet pro znečištění a zdraví, znečištění ovzduší zabíjí více lidí než tabákové výrobky, a také třikrát tolik lidí jako AIDS, tuberkulóza a malárie dohromady. Člověk by čekal, že řešení této situace se stane prioritou vlád, humanitárních i občanských organizací. Ty se však nadále soustředí na nakažlivé nemoci a ignorují mnohem větší hrozbu, způsobenou člověkem.

Co dělá organizace Save the Children nebo Lékaři bez hranic? Kde jsou všichni filantropové, kteří by se snažili zamezit úmrtím z všudypřítomného znečištěného vzduchu, tak jako Bill a Melinda Gatesovi spolu s dalšími bojují za vymýcení malárie?

Mezinárodní World Heart Federation založila světovou koalici pro boj se srdečními onemocněními a infarktem, Vital strategies spustila za pomoci Gatesových, Bloombergových a Zuckerbergových peněz podobnou kampaň za potírání kardiovaskulárních onemocnění.

Znečištění vzduchu si však nikdo nevšímá, přestože má na svědomí mnohem víc úmrtí než vlivy, na které kladou zmíněné iniciativy důraz (sůl nebo nasycené tuky). Stejně podivné ticho obestírá činnost pracovní skupiny Spojených národů pro nenakažlivé nemoci a globální akční plán Světové zdravotnické organizace. Znečištění zkrátka není téma. Proč?

Důvod je podle mě trojí. Za prvé, neexistuje žádný hrdinský příběh, který by živil vůli bojovat se znečištěním vzduchu, zatímco legend bojujících proti infekčním chorobám existuje celá řada – například Louis Pasteur, Alexander Fleming, John Snow. Za druhé, proti znečištění je třeba bojovat na systémové úrovni, nikoli jednorázovými kroky. Namísto rozdávání sítí proti moskytům nebo snižování množství soli v potravinách je třeba změnit celý systém dopravy a průmyslu.

A za třetí, na šíření tuberkulózy nebo obrny nemá nikdo komerční zájem. Ze spalování fosilních paliv však žije obrovská globální lobby, tvořená producenty a prodejci paliv, výrobci motorů a dopravními společnostmi, a ta blokuje všechny efektivní snahy zastavit znečištění a rozšířit technologie, které by se o to mohly zasloužit. Pokud se postavíte proti znečištění, postavíte se moci nejsilnějších světových průmyslových společností. Znečištění proto představuje hmatatelnou podobu korupce.

Řešení může být pouze politické: této mocné lobby je třeba se postavit a porazit vlády, které má ve svém područí. Nahradit osobní auta a donekonečna se rozpínající silnice hromadnou elektrodopravou, pěší chůzí a jízdou na kole. Uložit špinavým průmyslovým odvětvím přísná omezení. Ti, kteří prohlašují, že brání zdraví našich dětí, se na nás vykašlali. Proto musíme začít jednat sami.

Text Toxic fumes threaten our children. We have to take on the pollution lobby vyšel původně v The Guardian. Z angličtiny přeložila Míla Zemanová Palánová.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Pátek, 11.Ledna 2019, 13:59:41

Tady zase chybí "za čtvrté": boj proti znečištění ovzduší exhaláty z dopravy je proto tak obtížný, protože na automobilismu se tak či onak podílíme téměř všichni.

Na vině tedy zdaleka nejsou pouze vlády a mocné lobby, nýbrž především ten docela obyčejný občánek "dole". Takže v prvé řadě by bylo nutno pohnout právě jím.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.